Informace od profesionálů

MENU

  

OTOK

  

SVRAB

  

RAKOVINA

  

NEMOCI JAZYKA

  
Téma

ZOLONE

OBSAH

Postřik švestek proti pilatce

Pilatka nalétává v době květu, je třeba stříkat co nejdříve, ale tak, abychom nezahubili včelky a ostatní opylovače. Ti nejdou do odkvetlého stromu, takže jakmile začnou opadávat okvětní lístky, může se stříkat, nemusí se čekat až do úplného odkvětu. Proti pilatce je tedy termín postřiku jasný, jakmile opadá cca 75 % květních plátků. Proti druhé generaci (té škodlivé) obaleče švestkového se stříká v první polovině července. V teplejších oblastech to je cca 5., na horách přibližně 10. července. Volte přípravek s delším působením, například Mospilan nebo Zolone, Decis nebo Sumithion mají krátký účinek a hodí se spíš proti pilatce po odkvětu. Teoreticky vše zvládnete Zolonem. Dodržujte ochranné lhůty uvedené na obalu. Zolone i Mospilan působí až 20 dnů. Pozor na letní odrůdy pološvestek, ty někdy zrají už začátkem srpna, takže stihnete postřik jen tak tak.

Možných postřiků je několik, je dobré je občas střídat. Patří sem: Decis Flow 2,5, Zolone 35 EC, Sumithion Super. Nejlepší, ale taky nejdražší je Calypso 480 SC.

Zdroj: Postřik švestek

Zkušenosti s postřikem ovocných stromů

  1. pilatka – zničí cca 90 % květů; použít ihned po odkvětu Decis, Mospilan, Zolone
  2. obaleč švestkový 1. generace – konec května až počátek června; nemusí se stříkat
  3. obaleč švestkový 2. generace – pravá červivost; hned po 10. červenci; použít Zolone nebo Mospilan (má dlouhodobý účinek)

Závěrečným postřikem na švestky bývá Horizon 250 EW, který strom chrání před moniliovou hnilobou. Tento postřik slivoní řešíme ve chvíli, kdy se na stromě objeví první otlučené plody (plody s hnědou skvrnou). Často za to mohou kroupy. Můžeme rovněž počkat na první plesnivou švestku s tímto příznakem (na hnědé skvrně se začnou objevovat bílé tečky plísně a celý plod postupně shnije). V tomto případě smícháme 1 ml přípravku s 1 l vody a můžeme začít stříkat. Po tomto zásahu nesmíme zapomenout na ochrannou lhůtu (po tento čas ovoce není vhodné ke sklizni), která vyprší až po sedmi dnech.

Zdroj: Postřik švestek

Slivoň – postřik proti červivosti

Pozdní červivost je způsobená obalečem švestkovým a k účinnému postřiku je třeba feromonové signalizace. Bez ní postřik nemá cenu, do účinného termínu se bohužel obvykle netrefíte. Možných postřiků je několik a je dobré je občas střídat. Jsou to například Decis Flow 2,5, Zolone 35 EC, Sumithion Super. Nejlepší, ale taky nejdražší je Calypso 480 SC.

Doporučení:

  • pilatka (zničí cca 90 % květů) – ihned po odkvětu aplikovat Decis, Mospilan, Zolone;
  • obaleč švestkový 1. generace – konec května počátek června – je nevýznamný, nestříká se;
  • obaleč švestkový 2. generace – hned po 10. červenci použít Zolone nebo Mospilan.

Zdroj: Jarní postřik slivoní

Nakdy načasovat postřik

Proti pilatce je nejvhodnější termín, jakmile opadá cca 75 % květních plátků.

Proti druhé generaci obaleče švestkového (první je neškodná) se stříká v první polovině července. V teplejších oblastech to je cca 5., na horách přibližně 10. července.

Volte nejlépe přípravek s delším působením, jako je Mospilan nebo Zolone. Decis nebo Sumithion mají krátký účinek a hodí se spíše proti pilatce po odkvětu. Dodržujte ochranné lhůty uvedené na obalu. Zolone i Mospilan působí až 20 dnů. Pozor na letní odrůdy pološvestek, někdy zrají již začátkem srpna.

Zdroj: Jarní postřik slivoní

Škůdci na zahradě

Mravenci

Vyhnat mravence ze zahrady je poměrně velký problém, protože většina chemických přípravků, které by měli mravence vyhnat, nepomáhá. Posyp postiženého místa chloraminem, polití vroucí vodou s citronem anebo rybí tuk jsou prostředky, které mravence zaručeně z vaší zahrádky vyženou.

Dřepčíci

Dřepčíci jsou malí broučci, kteří mají velmi silné zadní nohy a dokáží skákat až metr daleko. Škodí převážně na jaře. Tento brouk přezimuje ve spadaném listí. Dřepčíci vyžírají do listů otvory a znemožňují jim provádět základní biologicko-chemické děje ovlivňující život rostliny. Škodí převážně na brukvovité zelenině, ředkvičkách, ředkvích, křenu, mangoldu, kapustě, kedlubnech, někdy i balkónových rostlinách. Sbírání brouků na jaře je málo účinné, proto je vhodné použití přípravku Decis EW 50 (0,03 %), Karate 2,5 WG (0,08 %) nebo Zolone 35 EC (0,25 %).

Krtek obecný

Krtek obecný je malé černé zvířátko, které způsobuje na našich zahrádkách velmi značné škody. Pokud se ho budete snažit vypudit, nezapomeňte na to, že je chráněný. Velmi známým způsobem, jak se jej můžete zbavit, je použít větrný odháněč, jenž si můžete jednoduše sami vyrobit. Postačí, když tenkou železnou tyč zastrčíte do země a nasadíte na ni hrdlem PET láhev. Z boku láhve na několika místech pomocí nože naříznete a ohnete konce, abyste získali „větrný mlýnek“. Láhev se díky poryvům větru točí, tře se o tyč a tou se zvuk dostává až do země.

Mšice

Mšice je nejčastěji se vyskytujícím rostlinným škůdcem. Napadá téměř všechny druhy květin, rychle se množí a přenáší různé choroby. Boj s nimi není jednoduchý, neboť časem se stávají vůči chemickým postřikům imunní. Jak tedy tyto škůdce zlikvidovat? Účinně se mšicí zbavíte s pomocí žlutých lepových desek, které rozvěsíte na napadené rostliny. Tyto desky lze zakoupit v každém větším zahradnictví.

Hlemýždi a šneci

Hlemýždi a šneci, i když se to nezdá, dokáží v zahradě udělat velké škody. Okousávají klíčky, stonky, lodyhy, plody, hlízy, dužnaté kořeny a listy. Nejhorší jsou škody na mladých klíčících rostlinách, které tato zahradní škodlivá zvířátka způsobují. Jak se proti nim bránit? Bohužel jediným řešením je ruční sběr. Ve večerních hodinách je dobré slimáky a šneky posbírat a zlikvidovat (pomocí hrstky soli).

Zdroj: Škůdci

Škůdci vinné révy

Houbové choroby bychom tedy měli zase na čas zlikvidované. A co škůdci?

Škůdcům jsme se doposud věnovali jen jedenkrát – v dubnu jsme se seznámili s těmi, kteří škodí už na začátku vegetace. To jsou především roztoči. S těmi se nejlépe bojuje předjarním postřikem. Réva však má nepřátele i mezi motýly. Jde o dva druhy, které se chovají stejným způsobem, takže je můžeme řešit najednou. Jsou to motýli, velikostně odpovídající asi tak molům, jmenují se obaleč mramorovaný, latinsky Lobesia botrana a obalečík jednopásý, latinsky Eupoecilia ambiquella. Ve svém životním cyklu procházejí několika stádii: z vajíček se vylíhnou larvy, ty se zakuklí, a posléze z kukly vyletí motýlek. Vzájemně je můžeme rozpoznat právě ve stádiu dospělce, tedy motýla. V našich podmínkách mívají 2 – 3 generace za vegetaci. Škodí především jejich housenky, a to tím, že v první generaci vyžírají jednotlivé kvítky nebo i celá květenství. Zbytky kvítků spojují se svým trusem a z této směsi vytvářejí „pavučinky“, kterými květy obalují. Odtud jejich název. Druhá generace způsobuje škody mnohem větší, protože housenky druhé generace se „pasou“ na bobulích, kde poškodí slupku a vyžírají jejich vnitřky. Někdo by mohl říci: no, to je toho, tak ať si dají, celou sklizeň nám přece nesežerou. To je sice pravda, ale druhá generace obalečů škodí především tím, že se narušením celistvosti slupky bobulí otevírá cesta houbovým chorobám druhé poloviny vegetace. Zde je vidět mladý hrozen zahalený do „pavučiny“ obalečů:


Můžeme proti nim bojovat jinak než chemicky?

Ano, v tomto případě mám dobrou zprávu: chemická ochrana se už běžně nahrazuje šetrnější ochranou biologickou. Pro velkoproducenty se hodí metoda zvaná „matení samců“. Je založena na aplikaci samičích feromonů do prostoru vinice v odpařovačích, feromony se uvolňují do vzduchu a vytvářejí obalečům takové „erotické dusno“, že nejsou schopni konkrétní samičky nalézt. Ty pak nejsou oplodněny a další generace se tudíž nevylíhne. Tato metoda se bohužel nehodí pro majitele malých viničních ploch, protože feromonový mrak nad malou plochou může být snadno větrem zavát tam, kde už vinice není.

Další metoda je založena na dodávání parazitoidů do těl larev. Ty umí larvy tak poškodit, že uhynou. Jde o mikroorganizmus zvaný Bacillus thuringiensis, který má svou buňku vybavenou toxinem. Když se Bacillus thurigiensis dostane do trávící soustavy larvy, toxin se v ní rozpustí a larvu zlikviduje. Zdá se to být drsné, ale tato metoda ochrání hrozny. Konec konců, tento mikroorganizmus nepoužívají jen vinaři, uplatní se v řadě ovocnářských, zelinářských a polních kultur. Biopřípravek obsahující Bacillus thuringiensis používaný ve vinohradnictví se jmenuje Leponox Plus, dříve se vyráběl přípravek Biobit. Samozřejmě je možná i chemická ochrana, zde bych mohla jmenovat přípravek Decis Mega.

Podle čeho poznáme, že je čas zásahu? Jistě nebudeme čekat, až zpozorujeme motýly?

To by ani dost dobře nešlo, většinou létají po setmění. Co je v případě likvidace těchto škodlivých motýlů podstatné, je přesné stanovení termínu zásahu. Ten proti nim je efektivní tehdy, když je aplikován na co největší množství housenek. Proto musíme vědět, kdy přesně se tento škůdce množí. K tomuto poznání slouží Biopřípravek. Pomocí feromonu jsou samečci přilákáni k lapači, kde se zachytí na lepové desce. Lapače se kontrolují jedenkrát za týden, odchycení jedinci se evidují a samozřejmě se vždy musí z lepové desky odstranit. Při zvětšování úlovku se pak lapače kontrolují každý druhý den. Výskyt 10 jedinců, přepočítáno na den, signalizuje rozvoj populace obalečů. Protože jsou zachytáváni dospělí jedinci, máme přibližně deset dní na to, abychom si rozmysleli, jaký přípravek chceme použít, stačili si ho obstarat a aplikovat.

Všimla jsem si, že sem tam na některých listech jakoby někdo vystříhával kolečka nebo je ukrajoval do oblouku. To je také dílo nějakého hmyzu? Zajímalo by mě, zda proti němu vinaři nějak bojují.

Zde je vidět onen požer na listech „vystříhávaná kolečka“, lalokonosec rýhovaný:


Podle toho, co vidím na tomto snímku, patrně jde o požer listových čepelí broukem, který se jmenuje lalokonosec rýhovaný, latinsky Otiorhynchus sulcatus. Ten škodí na révě jen ojediněle. Ale můžeme se s ním setkat hlavně na okrasných rostlinách, např. na rododendronech, vistárii, hostě či loubinci. Jde o asi centimetrového černého brouka s dlouhým noscem. Proto také patří do čeledi nosatcovitých. Dospělí brouci takto okusují listy. Bioochrana se provádí aplikací dravých háďátek formou zálivky do půdy pod rostlinami. Háďátka zlikvidují larvy lalokonosce vyvíjející se v půdě. Protože larvy v půdě mohou přežívat až tři roky, doporučuje se zálivku s háďátky opakovat. Tento postup je doporučován především pro okrasné rostliny, u révy je výskyt tak ojedinělý, že vinaři likvidaci tohoto škůdce téměř neřeší. Kromě bioochrany je samozřejmě možné použít i vhodný insekticid, např. Decis Flow, Zolone, Mospilan nebo Karate.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - červenec

Odrůdy

Odrůdy slivoní švestek jsou bohužel citlivé na šarku. Šarka způsobuje opadávání ještě nezralých švestek, což znamená, že jsou kyselé. Toto onemocnění poznáme podle žlutých až zelených skvrnek na plodech a listech. Plody jsou hrbolaté, mají dolíčky, pod kterými je červená až hnědá dužina. Onemocnění přenáší hmyz a není možné ho nijak léčit, stromy je nejlepší vykácet a kompletně spálit. Nejdůležitější je prevence, respektive výběr vhodné odrůdy. Pro výsadbu se používají generativní neboli semenné podnože (tedy stromky vypěstované ze semen, protože se šarka nepřenáší semeny). Podnož je kmen s kořenovým systémem, na který je naroubována jiná odrůda slivoně. Vhodné je nahradit citlivé švestky pološvestkami nebo slívami. Pokud chcete pěstovat slivoně, doporučuje se vždy vyhledat odrůdy odolné vůči šarce.

Stromky vysazované ve školkách jsou tvořeny podnoží myrobalánu. Nevýhodou je však velký vzrůst. Dalším problémem je, že stromy na tomto základu vynáší plody později než klasické švestky. Proto se hodí do teplých a suchých oblastí republiky. Do nejteplejších oblastí Česka jsou vhodné například tyto odrůdy: Stanley, Čačanská lepotica, Čačanská najbolja.

Wangenheimova švestka, zelené renklody a durancie jsou jako semenáče vhodné pro těžší a vlhčí půdy. Stromy na těchto podnožích rostou mnohem méně než na podnožích myrobalánu.

Mezi podnože, které jsou vhodné i za způsobu vegetativního množení, tedy způsobu, kdy se strom dělí řízkováním a má stejný genetický materiál jako matečná rostlina, patří odrůdy jako St. Julien nebo MY–KL–A, které dobře rostou i ve vlhčích a těžších zeminách, mají vzrůst asi 60–70 % myrobalánu. Stromy mají dřívější plodnost než právě myrobalánové podnože.

Máte-li jen malou zahradu, kde je důležitý každý centimetr místa, vhodnou podnoží je WAxWA, jejíž růst je 50–60 % myrobalánu a vřetena plodí už druhým nebo nejpozději třetím rokem od vysazení.

Máte-li zahradu v mrazové kotlině, pak slivoně raději vůbec nevysazujte. Ideální je pěstovat stromy do nadmořské výšky 350 m n. m., odolné odrůdy do 450 m n. m., při dobré péči a vhodném lokálním klimatu mohou zvládnout i vyšší polohy. Dobré je mít samosprašnou odrůdu. Pokud není, musíme jim zajistit opylovače (jiná odrůda nedaleko stromu).

Švestky se sází na jaře nebo na podzim. Pokud máte dost času na přípravu půdy, ideálním řešením je na podzim půdu zrýt a prohnojit hnojem. Poté je vhodné půdu obohatit pomocí zeleného hnojení, což je ekologická a levná varianta přihnojování půdy. Zasadí se drobné rostliny jako měsíček lékařský nebo svazenka vratičolistá, vikvovité (lupina, bob, hrách, vikve a hrachor) a brukvovité (řepka, hořčice) rostliny, které se poté do půdy zaryjí. Jejich drobné kořínky půdu obohatí například o dusík. Podzim je dobou vhodnou pro zasazení malých stromků slivoní – vřeten. Vřetena jsou stromky o výšce kmenu od 30 do 60 cm. Ostatní výhony mají mít alespoň 20 cm. Pokud chcete zasadit více stromků, doporučuje se vzdálenost mezi jednotlivými vřeteny slivoní asi 1,5–1,8 m průměrně. Pokud máte podnož myrobalánu nebo St. Julienu, tedy podnože většího vzrůstu, sázejte ve vzdálenosti 4,5 x 2,5 m (vzdálenost mezi řadami x vzdálenost mezi stromky v řadě). Podnože méně vzrůstné, jako je například Wangenheimova odrůda, sázíme 4 x 2 m a slabě rostoucí, jako je Pixy, 4 x 1,5 m. Kombinujeme-li vzrůstné podnože s velmi vzrůstnými korunami, sázíme i 6 x 4 m od sebe. Místo štěpování musí zůstat nad zemí.

Stromy potřebují dostatečnou výživu, a pokud je sucho, tak i dostatečnou zálivku. Dostatek vláhy je důležitý zejména v období růstu plodů. Nejchutnější a obecně nejlepší plody slivoní rostou ve druhém až třetím roce od výsadby. Na podzim, když přijdou větší mrazíky, je třeba strom přihnojit lopatkou Cereritu. Do kruhu 1,5 m od kmene se položí nastýlka neboli mulč starého chlévského hnoje ve výšce cca 10 centimetrů. Kmene se ale hnůj nemá dotýkat. V době vegetace se na mulč přidává pokosená tráva. Princip mulče nahrazuje přirozený proces v přírodě, který funguje tak, že spadlé listy a větve zadržují vláhu v zemi a postupně se vrací do půdy a hnojí ji, čímž navrací stromu živiny a energii. Hnojení starších stromů není tak potřebné, protože slivoně mají hluboké kořeny a mohou tak čerpat živiny z větší hloubky. Tyto stromy tedy půdu nevyčerpávají, a tak může být půda ve švestkových sadech i velmi úrodná.

Stromy řežeme koncem března až v době květu, pokud krátíme mladé slivoně, tak na počátku jejich plodnosti. Jestliže jste stromky sázeli na podzim, proveďte první řez následující jaro, pokud na jaře, tak ještě v témže období. Zkracovat větve je možné v době vegetace, jako to platí u jiných peckovin, a to až do začátku září. První roky se provádí takzvaný výchovný řez. Mladé stromy se zkracují, mají-li příliš dlouhé výhony, a tímto řezem korunu zahušťujeme. Starší stromy řežeme, mají-li příliš dlouhé jednotlivé větve nebo roste-li určitá větev příliš v ostrém úhlu ke kmenu (při přetížení by se větev mohla odlomit a strom tak nenávratně poškodit. Ideální je roční přírůst větví asi půl metru, pak stačí strom řezem prosvětlovat. Pokud je menší, korunu bychom měli prořezávat hlouběji.

Chceme-li vypěstovat mnoho kvalitních plodů, měli bychom provádět probírku plodů. Slivoně nasazují dvakrát až desetkrát více plodů, než jsou schopny dovést k dozrání (zejména u původních druhů švestek). Probírka by měla proběhnout začátkem léta (červen), a to tím způsobem, že švestka, dotýkající se některé další by měla být odstraněna. Dokonce je uváděno, že plody by měly mít mezi sebou vzdálenost 6 až 9 palců. Nejlepší je přebytečné plody odstraňovat ručně. Námahu spojenou s probírkou vám vynahradí kvalita výsledného ovoce.

Švestky nejsou příliš dlouhověké. Jsou-li výnosy nízké nebo je-li slivoň napadena chorobou, je dobré strom skácet a nahradit novým.

Červivost plodů způsobuje pilatka švestková, plody jsou následně napadeny moniliovou hnilobou. Dalším nepřítelem je obaleč švestkový, mšice a puklice švestková. Stromy proti těmto škůdcům chráníme na jaře postřiky. V době opadu 95 % okvětních lístků se provádí večer postřik přípravkem Zolone 35EC, který je účinný proti pilatce švestkové a žluté.

Zdroj: Švestky


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Hanka Synková


ČeskýPřehled

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP