Latinsky se šlacha nazývá tendo a anglicky tendon nebo sinew.
Šlachová pochva
Na místech, kde se šlachy stýkají s jinými vnitřními strukturami těla, jsou šlachy umístěné ve šlachových pochvách - obalech s dvojitou stěnou vyplněnou tekutinou, v níž kloužou a promazávají se. Při přirozeném stárnutí či dlouhodobém výkonu stejného pohybu mazivová tekutina vysychá a pokud nedojde k jejímu doplnění, vrstvy pochvy se o sebe začnou bolestivě odírat za praskavého zvuku (tzv. krepitace, známé při praskání kloubů prstů).
V naší poradně s názvem UZLÍKY NA ŠTÍTNÉ ŽLÁZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Toroková.
Dobrý den,prosím, můžete mi zodpovědět,jaký vliv má jód na uzlík na štítné žláze. V lékárně mi bylo řečeno že i jen použití jodisolu může být nebezpečné při poruše funkce štítné žlázy. Přitom jód je k funkci štítné žlázy potřebný.
Děkuji Toroková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jód je základní živinou při tvorbě hormonů štítné žlázy. Nedostatek jódu ve stravě vede právě k tvorbě k uzlíkům štítné žlázy, strumě a hypotyreóze. Jód se proto v mnoha zemích přidává do kuchyňské soli k léčbě stavů s nedostatkem jódu, a v důsledku toho má mnoho zemí programy jodace kuchyňské soli, aby se zabránilo nedostatku jódu v jejich populacích. Když země zahájí takový program, míra hypotyreózy výrazně klesá. Méně známé je, zda po zahájení programu jodace soli dochází k nějaké změně v počtu uzlů štítné žlázy. Existuje vědecká studie, jejíž hlavním cílem bylo posoudit změny ve struktuře štítné žlázy po zavedení programu jodace kuchyňské soli v Dánsku. Výsledky studie ukazují, že v oblastech s nedostatkem jódu mohou uzlíky štítné žlázy časem po zahájení programu jodace soli zmizet, pravděpodobně v důsledku zvýšeného příjmu jódu nezávisle na poklesu hypotyreózy (snížené funkci štítné žlázy). Zde je adresa s plným zněním této studie: https://www.thyroid.org/pat…
Na druhé straně je však nadměrný příjem jódu, který může spustit autoimunitní onemocnění štítné žlázy a její dysfunkci. Je zaznamenán případ, kdy při opakované lokální aplikaci jódu v podobě desinfekce na kůži došlo k hypertyreóze (zvýšená funkce štítné žlázy). Obsah studie je k dispozici zde: https://www.elsevier.es/en-…
Co teď s tím, když máte uzlíky na štítné žláze a chcete používat jód v přípravku jodisol? Dohodnout se se svým praktickým lékařem, aby vám v pravidelných intervalech odebral krev a nechal ji laboratorně vyšetřit na funkci štítné žlázy a na obsah jódu v plazmě. Bez těchto laboratorních výsledků je zvýšené používání jódu rizikové, jak je uvedeno ve zmíněných studiích.
Jedním z projevů zánětu Achillovy šlachy je i vznik bolestivé boule, která se zpravidla objevuje několik centimetrů nad patou. Obvykle je vhodné ji ledovat, zvednou nohu výše, aby se nezvětšoval otok a samozřejmě navštívit lékaře a dodržovat klidový režim.
V naší poradně s názvem ODUMŘENÁ ŠLACHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Nechápu pojem odumřená šlacha .... co se tedy stane s postiženým místem, ( např. holeň), kde došlo k odumření ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Odumřelá šlacha se nejčastěji objevuje v místě úponu kosti a šlachy. Zde dojde k nekróze na šlaše a organizmus ji začne vnímat už ne jako šlachu, ale jako cizí tkáň a započne proti ní obranný proces, který se projevuje zanícením a otokem kolem odumřelé šlachy. Tento stav se neustále zhoršuje a zvyšuje se bolestivost v místě odumření. Odumřelá šlacha se musí operativně odstranit a nahradit novým materiálem, jinak se zánět bude dál rozšiřovat a mohl by zachvátit celou oblast, která by se pak nedala léčit jinak než, uříznutím.
Fibroadenom je diagnostikován převážně u mladších žen. Má velmi tuhou konzistenci a obvykle roste pomalu. V určité fázi se jeho růst většinou zastaví. Po menopauze fibroadenomy regredují a kalcifikují. Neprojevují se bolestí a jeví se jako volně se pohybující uzlík.
Histologicky je fibroadenom specifikován jako solitární, volně pohyblivý uzlík o velikosti 1–10 cm v průměru, vzácně jich může být více nebo mohou být větší než 10 cm, což je pak takzvaný „obří fibroadenom“. Jedná se o tuhé, žlutohnědobílé těleso v oblasti žláz, které má na řezu měkčí, žlutorůžové skvrnky.
Hypoechogenní znamená v terminologii sonografických vyšetření, že je odraznost jiná (menší) než tkání v okolí. Neznamená to nic vážného, jen do budoucna je nutno toto místo hlídat a měřit, zda se nějak nemění. Pokud je funkce štítné žlázy normální a hlavně parametr TSH (regulační hormon) v normálu, nevyžaduje se léčba.
Ženy mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost onemocnění štítné žlázy než muži. Nejčastěji jde o strumu, hypotyreózu, hypertyreózu a zánět žlázy. Ani uzlíky ve štítné žláze nejsou neobvyklé, a to především u žen nad 50 let. Tvoří se vlivem nedostatku jodu, genetiky nebo některých potravin. Klíčové je vyšetření ultrazvukem a poté pravidelné prohlídky. Pokud uzlík přesáhne velikost 10 mm nebo se zdá podezřelý, lékař provede punkci jehlou, aby se zjistilo, zda není zhoubný. V případě, že je, přistoupí se k chirurgickému řešení. Uzlíky mohou způsobovat rovněž nadměrnou tvorbu hormonů štítné žlázy, ale ve většině případů jsou neškodné.
Za uzlík lékaři považují jakýkoliv nenormální růst kousku tkáně ve štítné žláze. Nález uzlíku ve štítné žláze není důvodem ke zbytečným obavám, ale každý takový stav by měl být vyšetřen. Pokud vyšetření prokáže, že se jedná o zhoubný nádor, následuje vždy operace, při níž se tento kus tkáně odstraní. Jestliže je nádor nezhoubný nebo se jedná o jiný typ změny tkáně, lékař takového pacienta sleduje v pravidelných intervalech. Tedy obvykle ve dvouletých cyklech. Další indikací pro odstranění uzlíku může být i to, že způsobuje lokální potíže, třeba tlačí na jiné krční orgány nebo omezuje polykání. Uzlíky se odstraňují i tehdy, když porušují funkci štítné žlázy. V neposlední řadě operace probíhá i z kosmetických důvodů.
Součástí zánětu v Achillově šlaše bývá i dané natažení Achillovy šlachy, které je velmi bolestivé a projevuje se otokem v oblasti natažení. K natažení Achillovy šlachy obvykle dochází při nevhodném pohybu při sportovní aktivitě, často také v důsledku špatného či žádného rozcvičení.
Uzly ve štítné žláze jsou pomnožené buňky žlázy, které se typicky shlukují do tvarů připomínajících uzlíky, proto se tak nazývají. To, jak se na ultrazvuku zobrazují, se popisuje pojmy izo-, hypo-, nebo hyperechogenní. Názvy slouží pro orientaci lékařů. Ve většině případů se malé uzlíky pouze sonograficky sledují, pokud by uzlík přesáhl velikostně 1 cm, je indikováno cytologické vyšetření – tenkou jehličkou se z uzlíku pod ultrazvukem odeberou buňky. Uzly se nedají vyléčit léky. Dokud nedělají potíže a mají dobrou cytologii, tak se jen sledují. Pokud se změní, dají se odstranit pouze operativně. V případě, že se prokáže, že je hyperfunkce štítné žlázy důsledkem nadprodukce hormonů jedním z uzlíků, je operace doporučena také.
V řadě případů není žádná léčba nutná a postačí sledování velikosti uzlu ultrazvukem. V některých případech je vhodná takzvaná supresní léčba hormonem štítné žlázy, jejímž cílem je zpomalit eventuální růst uzlu. Pokud je výsledek punkce tenkou jehlou nepříznivý nebo uzel nadále roste, přikračuje se k operativnímu řešení. Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu (takzvaná totální tyreoidektomie –v případě mnohočetných uzlů), nebo pouze jeden lalok (takzvaná lobektomie – v takových případech, kdy je nález FNAB příznivý a druhý lalok je zcela zdravý).
Pokud jde o nekomplikovaný uzel tvořící hormony štítné žlázy v nadbytku (takzvaný autonomní adenom) a výsledek FNAB je příznivý, je možné místo operace přistoupit k lokálnímu ozáření radioaktivním jódem, tedy k takzvané aplikaci terapeutické dávky radiojódu.
Každou pigmentovou skvrnu na pokožce je nutné nejdříve odborně prozkoumat. Až poté vám dermatolog navrhne vhodnou formu jejího odstranění. Na kůži těla se může objevit skvrna hnědého odstínu různé intenzity, která někdy nevyčnívá nad okolí a není plastická. Tento typ změny barvy na kůži se spíše označuje jako hyperpigmentace. Jindy může být skvrna barevně zbarvená a vystouplá, lze ji nahmatat, může mít drsný povrch. Tyto změny se označují jako pigmentové névy neboli znaménka, také se může jednat o seboroické bradavice. V případě, že se ložisko zvětšuje, tvar se stává nesymetrickým, hranice ložiska se rozpíjejí do okolí, v barvě se střídá více odstínů hnědé od bledé až po černou, případně se na povrchu objeví uzlík, oděrka či krvácení, měli byste navštívit dermatologa. Za riziková lze označit všechna nově vzniklá znaménka a ložiska hnědé barvy nad 6 milimetrů v průměru. Léčba tohoto stavu závisí na diagnóze.
Onemocnění hemoroidální pleteně vzniká z různých příčin. Nejčastější příčinou je však tlačení na stolici vsedě. Tímto tlakem dochází ke zvyšování žilního tlaku, zvětšení a zduření pleteně a následně může dojít ke krvácení nebo k výhřezu cévní pleteně, kryté střevní sliznicí, před řitní otvor. Tam si lze pak vyhřezlý „hemoroid“ nahmatat. Ostatní příčiny působí podobným způsobem. Jedná se o chronickou zácpu, těhotenství, obezitu, stravu s nízkým příjmem vlákniny a tak dále. Někdy můžete kolem konečníku nahmatat, případně vidět, více či méně bolestivé uzlíky, které jsou většinou měkké a jdou zastrčit zpět do řitního otvoru. Pokud je tento uzlík nafouklý, zduřelý a na dotyk výrazněji citlivý až bolestivý, jedná se zřejmě o trombózu (ucpání) žíly. To už je stav, který obvykle nezvládnete vyléčit sami, je spíše zapotřebí navštívit lékaře.
Nezhoubné uzly na štítné žláze vyžadují chirurgický zákrok, pokud je uzel příliš velký a způsobuje estetické problémy či potíže s dýcháním a polykáním.
U toxických adenomů štítné žlázy se přistupuje k chirurgickému zákroku, pokud se podávání radioaktivního jódu nebo užívání tyreostatik neosvědčilo. Zde dochází k operačnímu odstranění části nebo celé štítné žlázy.
Rakovina štítné žlázy se léčí chirurgicky. Často se musí odebrat téměř celá štítná žláza. V tom případě bude muset pacient do konce života užívat levothyroxin, tedy syntetickou náhradu hormonu štítné žlázy. Mezi rizika operačního zákroku patří možné poškození hlasivek (kvůli poškození nervus laryngeus recurrens – větve bloudivého nervu nervus vagus, která ovládá hlasivky) nebo poškození příštítných tělísek. Příštítná tělíska jsou dvě až čtyři malé žlázy v blízkosti štítné žlázy, které regulují hladinu vápníku v krvi (produkcí velmi důležitého hormonu s názvem parathormon).
Dupuytrenova kontraktura postihuje převážně muže ve středním a vyšším věku, a to většinou manuálně pracující. Byla prokázána rovněž rodová zátěž (v některých rodinách je výskyt častější). Pravá příčina vzniku tohoto onemocnění však není známa. V začátku onemocnění se v dlani objeví nebolestivý uzel, boule nebo zatvrdlina. Hmatné hrboly ve dlani záhy přecházejí v pevné vazivové srůsty kůže, povázky a šlach ohýbačů prstů. Povázka (palmární aponeuróza) je pevný plochý vazivový útvar zpevňující dlaň.
Postupně se k zatvrdlině přitahuje kůže, která se pohybuje v souvislosti s ohýbáním postiženého prstu. V blízkosti přirostlé kůže se často tvoří vedle uzlu v kůži i prohlubeň. Časem dochází k omezení hybnosti postiženého prstu, který zůstává pokrčený a nelze ho samovolně zcela narovnat (natáhnout). Postupně bývá postiženo i více prstů, nejčastěji se jedná o prsteník a malík. V případě zanedbání onemocnění může dojít k úplnému pevnému znehybnění ztuhlých ohnutých prstů, které nelze nijak používat. Po určité době dochází k nevratnému poškození kloubů postižených prstů. Práce takovou rukou je pak velmi omezená. V případě objevení prvních příznaků (boulička nebo prohloubenina ve dlani) lze pravidelným cvičením a masírováním dlaně udržet vznikající kontrakturu v takovém stavu, že k omezení hybnosti prstů vůbec nedojde. Pokud deformace dlaně nebrání běžným činnostem, lze tento snesitelný stav udržet. Podmínkou je však každodenní narovnávání (natahování) prstů a tím zabránění vzniku kontraktury.
Pokud se i přes intenzivní cvičení prsty deformují a vázne jejich natažení, je nutné přistoupit k operaci. Operace se provádí v místním znecitlivění. Čím je stav pokročilejší, tím větší je operační rána v dlani (často sahá až na postižené prsty). Nepohyblivost kůže totiž znemožňuje její odtažení při operaci. U zanedbaných deformací bývá nutný i místní přenos kůže. Operační rány Dupuytrenovy kontraktury pokrývají pilovitě (cikcak) téměř celou dlaň. Vzhledem k problematické hygieně (pod skrčenými prsty) jsou rány náchylné na mikrobiální kontaminaci. Po operaci je nezbytné neprodleně zahájit rehabilitaci – rozcvičování prstů. Jedině včasná intenzivní rehabilitace zabrání opětovnému tvoření srůstů a lze očekávat dobrý výsledný efekt operace. V případě zánětu operační rány je rehabilitace komplikovaná. Pooperační pracovní neschopnost bývá od 1 do 3 měsíců.
Až na vzácné výjimky endometrióza postihuje pouze ženy. Nastává, když se tkáň, která tvoří děložní výstelku, začíná objevovat v jiných orgánech ve vašem těle. Primární pupeční endometrióza je vzácný stav, ke kterému dochází, když se tkáň objeví v pupíku. To může vést ke krvácení pupíku.
Příznaky
Příznaky primární pupeční endometriózy mohou zahrnovat:
krvácení z pupku;
bolest kolem pupíku;
změna barvy pupíku;
otok pupku;
bulka nebo uzlík na pupíku nebo v jeho blízkosti.
Diagnóza
Lékař může použít ultrazvuk, CT vyšetření nebo magnetickou rezonanci k určení, zda máte pupeční endometriózu. Tyto zobrazovací nástroje mohou pomoci vašemu lékaři prozkoumat množství buněk nebo bulku na pupíku nebo v jeho blízkosti. Primární pupeční endometrióza je pozorována až u 4 procent žen, které mají endometriózu.
Léčba
Váš lékař pravděpodobně doporučí operaci k odstranění uzlíku nebo bulky. Váš lékař může také doporučit léčbu tohoto stavu hormonální terapií.
Chirurgie je upřednostňována před hormonální léčbou, protože riziko recidivy je po operaci menší než u hormonální terapie.
Punkce, respektive biopsie, se provádí pacientům s uzlíky nad 1 cm, někdy i menšími. Jde o to, že sice opravdu existují některé znaky, které pomáhají odhadovat riziko, že se jedná o zhoubný nádor, nicméně nejsou nijak jednoznačné ani spolehlivé. Proto se indikuje cytologické vyšetření. Punkce slouží k upřesnění typu postižení štítné žlázy a v případě uzlů nebo cyst k posouzení, jestli se jedná o uzel nezhoubný, „neškodný“ (těch je většina), anebo již nějakým způsobem podezřelý.
Průběh
Samotné vyšetření probíhá tak, že se udělá ultrazvuk, který lokalizuje daný uzel. Pak se pod ultrazvukovou kontrolou do toho uzlíku píchne tenkou jehlou (jako při odběru krve), do stříkačky se nasají buňky a ty jsou pak vyšetřovány pod mikroskopem k určení jejich charakteru. Je to píchnutí do krku, každý je na tuto oblasti jinak citlivý, jinak toleruje injekce, takže jestli si přivedete doprovod, je jen na vás. Různá zařízení mohou mít pravidla sdělování výsledků jiná. Většinou je ale výsledek zasílán indikujícímu lékaři poštou. Podle výsledku mikroskopického vyšetření se pak plánuje další diagnostický a léčebný postup.
Boulička vypadá jako zbytnělý uzlíkna šlaše. Bylo by možné jeho chirurgické odstranění. Podle příznaků zřejmě máte revmatoidní artritidu. Budete potřebovat péči do konce života, takže bude potřeba najít lékaře, který má o vaše problémy zájem a bude je chtít léčit.
Dobrý den,prosím, můžete mi zodpovědět,jaký vliv má jód na uzlík na štítné žláze. V lékárně mi bylo řečeno že i jen použití jodisolu může být nebezpečné při poruše funkce štítné žlázy. Přitom jód je k funkci štítné žlázy potřebný.
Děkuji Toroková
Odumřelá šlacha se nejčastěji objevuje v místě úponu kosti a šlachy. Zde dojde k nekróze na šlaše a organizmus ji začne vnímat už ne jako šlachu, ale jako cizí tkáň a započne proti ní obranný proces, který se projevuje zanícením a otokem kolem odumřelé šlachy. Tento stav se neustále zhoršuje a zvyšuje se bolestivost v místě odumření. Odumřelá šlacha se musí operativně odstranit a nahradit novým materiálem, jinak se zánět bude dál rozšiřovat a mohl by zachvátit celou oblast, která by se pak nedala léčit jinak než, uříznutím.
