Maligní lymfogranulom či Hodgkinova nemoc, jak se rakovina mízních uzlin označuje, představuje velkou hrozbu. Přesně se neví, co ji způsobuje. I její průběh navíc umí být dlouho asymptomatický, to znamená bez viditelných příznaků. Pozitivní zprávou je dobrá léčitelnost tohoto onemocnění. Díky moderní medicíně přežívá nemoc okolo 90 procent pacientů.
V závislosti na typu nádoru je úmrtnost zhruba 10%, přežívá až kolem 90 % pacientů. Důležitým faktorem je ale včasná diagnóza. Maligní lymfogranulom dokáže dlouho probíhat bez projevů a i po odeznění asymptomatické fáze je možné jej snadno zaměnit za jiná zcela běžná a banální onemocnění.
Výskyt genitálních bradavic v ČR za posledních deset let dramaticky vzrostl zvláště u mladých lidí. Problémem je pak častý návrat nemoci, i pokud se podaří kondylomata odstranit (leptání, laser, operace). Po odstranění rozsáhlejších kondylomat zůstávají jizvy. Samotná kondylomata ovlivňují významně sexualitu, často výrazně limitují sexuální aktivitu a jsou velmi frustrující. V české populaci je výskyt malignit čípku 20 případů na 100 000 žen ročně a úmrtnost je 7 na 100 000. Pouze necelých 50 % žen přichází k lékaři s karcinomem v operabilním stadiu (většina žen s karcinomem čípku totiž nechodí na pravidelné prohlídky).
Pokud se jedná o komplikaci cukrovky a ne hladovění, musí být léčba zahájena urgentně. Lékař nejprve zkontroluje hladinu cukru v krvi a pak zahájí léčbu inzulinem. Ve vážných stavech je zapotřebí dotyčného hospitalizovat na JIP a zajistit u něj kardiovaskulární funkce, kontinuálně podávat kyslík, nitrožilně se pak vedle inzulinu se podává i bikarbonát sodný, který pomůže vyrovnat příliš kyselé pH. V případě neléčení se acidóza prohlubuje, rozvíjí se hypokalémie a nemocný upadá do diabetického kómatu a následně umírá na otok mozku anebo aspiraci. Naštěstí je dnes úmrtnost na tuto závažnou komplikaci minimální.
Na základě dat, poskytnutých National Cancer Institute, je střední věk indikování karcinomu plic 70 let a střední věk úmrtí na karcinom plic je 71 let. Celosvětově je karcinom plic nejběžnější jak ve výskytu, tak i v úmrtnosti (1,35 milionů nových případů ročně a 1,18 milionů úmrtí), se svým nejvyšším výskytem v Evropě a Severní Americe. Segment populace, v němž se nejčastěji vyskytne karcinom plic, je u lidí nad 40 let, kteří kouří. Karcinom plic je druhou nejčastější formou rakoviny ve většině západních zemí, jež vede k úmrtí. V souvislosti s úmrtností u mužů, která začala za posledních 20 let neustále klesat, ženská úmrtnost v poslední dekádě stále vzrůstala a v současnosti se stabilizuje. Mezi celoživotními nekuřáky se muži dožívají vyššího věku – standardizovanou měrou úmrtí na karcinom plic než u žen.
Ne všechny případy karcinomu plic jsou kvůli kouření, avšak role pasivního kouření neustále narůstá a byla zjištěna jako rizikový faktor karcinomu plic – dochází k politickým zásahům vedoucím ke snížení nežádoucího vystavování nekuřáků tabákovému kouři od kuřáků. Emise z automobilů, továren a tepelných elektráren jsou také potencionálním rizikem. Výskyt karcinomu plic (podle zemí) inverzně koreluje se slunečním zářením a vystavením UVB zářením. Jedním z možných vysvětlení jsou preventivní účinky vitamínu D (který je vytvářen v kůži po vystavení se slunečnímu záření).
Výjimečně (v jednom procentu případů) dochází k nástupu klimakteria a vyhasnutí funkce vaječníků již před 40. rokem. V tomto případě je určitě vhodné vyhledat lékaře, protože ženy s takzvaným předčasným ovariálním selháním mají četné zdravotní problémy, vyšší riziko různých onemocnění i úmrtnost.
Menopauza nastává v případě, kdy se vyčerpá zásoba dozrávání schopných vajíček ve vaječníku ženy. Vajíčka se totiž vytvoří pouze na počátku nitroděložního vývoje plodu a nová již dále nevznikají, jen dozrávají. Jejich zásoba se tak jednoho dne vyčerpá. Ačkoliv poslední menstruace v životě ženy nastává průměrně mezi čtyřicátým devátým a padesátým prvním rokem, takzvané klimakterické potíže, mimo jiné nepravidelné krvácení, návaly horka a potu, nervozita nebo podrážděnost, se mohou začít objevovat již o šest až sedm let dříve.
Rozptyl, kdy může vaše kočka rodit, je opravdu široký. Nemusíte doma sedět a čekat na porod. Stačí, když v možném termínu začnete kočce kontrolovat teplotu v konečníku digitálním teploměrem. Běžná teplota kočky je 38,5 stupňů. Přibližně 24 hodin před porodem u kočky teplota klesne přibližně o jeden stupeň. Tedy na 37,5. Touto dobou už začíná být kočka neklidná. Je-li zvyklá na vaši společnost, můžete pozorovat, že vás pronásleduje. Je to proto, že se s vámi cítí v bezpečí a pravděpodobně vás bude chtít i u svého porodu.
Porod může probíhat poměrně rychle, trvá 15 až 20 minut a zpravidla není potřeba zásah chovatele. Obyčejně se rodí 4 až 6, ale také až 10 koťat.
U ušlechtilých plemen koček je často počet koťat nižší, porod trvá déle, i několik hodin, a může být potřebná asistence chovatele. Také úmrtnost novorozených koťat je vyšší, mnohdy až 50 % u některých plemen.
Zvýšené hladiny GGT poukazují na vysokou spotřebu glutathionu v těle a oxidační stres. Udržování normální/optimální hladiny glutathionu v těle má širokou škálu zdravotních výhod.
O čem vypovídá zvýšené GGT:
Diagnostika onemocnění: Používá se ke screeningu onemocnění jater/žlučových cest a k identifikaci zneužívání alkoholu.
Riziko onemocnění: Zvýšené hladiny GGT znamenají zvýšené riziko onemocnění a úmrtí souvisejícího s onemocněním.
Úmrtnost: Klinické studie ukazují vztah mezi vyššími hladinami GMT a zvýšenou šancí na úmrtí z jakékoli příčiny.
Samotné GGT přímo nezpůsobuje konkrétní onemocnění nebo poruchu. Vysoké hladiny GGT však mohou být známkou systémového poškození buněk.
GGT může zvýšit oxidační stres, počínaje rozkladem glutathionu a produkcí cysteinylglycinu. Poté se tvoří další toxické molekuly, které vedou k poškození tkání, buněk a DNA.
GGT je přítomno v plakech, protože se váže na cirkulující tuky (LDL). Jakmile je GGT v plaku, může se stát prooxidantem, poškozovat krevní cévy prostřednictvím oxidačního stresu a přispívat k onemocnění srdce.
Tyto předběžné výsledky testu účinků vína na snížení hladiny cholesterolu jsou potvrzeny i z praxe, například u Francouzů, kteří pijí víno pravidelně a také mají menší úmrtnost na kardiovaskulární choroby. Dozajista k tomuto národovému nepoměru v hodnocení úmrtnosti na kardiovaskulární choroby je i fakt, že Češi mají jinou genetickou výbavu než Francouzi, která jim více předurčuje kardiovaskulární komplikace, ale také i fakt, že se český národ málo hýbe. Zařazení zdravého a hlavně pravidelného pohybu do svých životních stylů by nám, Čechům, určitě velice pomohlo výskyt kardiovaskulárních chorob snížit a jak se nyní ukazuje, tak za podpory našeho moravského vína to půjde ještě jednodušeji.
Závěrem lze tedy říci, chci-li snížit své riziko úmrtí na kardiovaskulární chorobu, tak se musím hýbat a po návratu k tomu vypít přiměřené množství oblíbeného vína a nejlépe s někým příjemným. To je dnes nejlepší prevence před vznikem kardiovaskulárních chorob.
Prognóza nádoru na plicích závisí na rozsahu onemocnění, klinickém stavu, přidružených nemocech a imunologickém stavu. Důležitý je údaj o hmotnostním úbytku a přítomnosti paraneoplastických příznaků. Nejlepší prognózu mají nemocní, u nichž byl nádor diagnostikován ve stadiu, kdy ho lze operovat. Prognóza malobuněčných karcinomů plic či jiných neoperabilních nádorů je i přes veškerou poskytovanou léčbu stále špatná. Základním problémem nádorů plic je to, že bývají diagnostikovány v době, kdy mají takový rozsah, že chirurgická léčba, která doposud jako jediná může vést k uzdravení, není možná.
Délka života s rakovinou plic se různí a je závislá na mnoha faktorech. Pokud je rakovina plic v posledním stadiu, je celkové vyléčení nepravděpodobné a úmrtnost vysoká. Pokud se zvolí u chemoterapie 4 cykly, rakovina plic může ustoupit. Nejde o komplexní vyléčení, ale jen o potlačení nemoci. Naopak přežití s rakovinou plic a plné uzdravení je velmi pravděpodobné, pokud se onemocnění zjistí v počátečním stadiu, to ale bohužel nebývá běžné. Dva roky přežívá pouze 5 % nemocných s malobuněčným karcinomem plic.
Virus se množí v mandlích, poté je lymfou zanesen k mízním uzlinám a hlavovým nervům, odkud se dostává k nervovému systému, kde útočí a poškozuje nervové buňky. Inkubační doba je nejčastěji 3-6 dnů. Zvíře náhle přestane žrát, je apatické nebo naopak podrážděné, vrčí, mňouká, může zuřit, útočit na věci kolem sebe, ale nikdy - na rozdíl od vztekliny - neútočí na člověka. Nejvýraznějším příznakem je úporné svědění – především na hlavě, krku, hrudníku. Zvíře se úporně škrábe, často se rozedře do krve. U koček svědivost nemusí být zjevná. Postupně se ztrácí schopnost polykat, a proto dochází výraznému slinění. Zvířata hynou v důsledku úplné paralýzy.
Specifická léčba neexistuje, úmrtnost u této nemoci je téměř 100%. V minulosti se v chovech používaly vakcíny specifické pro prasata aplikované v rámci ozdravovacích programů. Po jejich úspěšném ukončení v roce 1987 byla vakcinace prasat zakázána. Vakcína pro psy a kočky není dosud na trhu, z legislativního hlediska by však použita být mohla (zákaz se vztahuje pouze na prasata).
Diagnostika onemocnění se opírá o důkladnou anamnézu, klinické vyšetření, patohistologické nálezy a především laboratorní vyšetření.
Aneuryzmata se nejčastěji vyskytují buď na největší tepně v těle, která přímo vystupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Obě lokalizace, ať aorta, nebo mozkové tepny, jsou nebezpečné, už jen z důvodu vysokého tlaku proudící krve. Pokud dojde k prasknutí (ruptuře) aneuryzmatu, které není včas správně poznáno a léčeno, může dojít k rychlé smrti v důsledku vykrvácení.
Aneuryzma mozkových tepen – v případě mozkových tepen nemají aneuryzmata tak velké rozměry, jsou menší a často vícečetná. Jejich velkost je kolem 5–20 mm a najdeme jich obvykle větší počet. Vznikají na podkladě vrozené slabosti cévní stěny, ale pozor, nejsou vrozená! Vrozená je jen dispozice k jejich vzniku. Většinou se projeví, až když dojde k jejich prasknutí (ruptuře), a to náhle vzniklou a velmi prudkou bolestí hlavy nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Úmrtnost při první ruptuře aneuryzmatu mozkové tepny je přibližně 50% a jedinci, kteří přežijí, jsou v nejbližších dnech ohroženi vznikem stažení mozkových cév a následným mozkovým infarktem. Mezi rizikové faktory patří genetické předpoklady, v jejichž důsledku vznikají různé vady cévní stěny, jako například ztenčení nebo nedostatečná pružnost. Je dobré vědět, zda rodiče psa netrpěli onemocněním cév. Dalšími rizikovými faktory je jednoznačně vznik aterosklerózy.
Intracerebrální krvácení neboli krvácení do mozkové tkáně bývá masivní a rozsáhlé, většinou zapříčiněné rupturou cévy při vysokém krevním tlaku nebo po těžkých zlomeninách lebečních kostí spojených s natržením mozkové tkáně. Pokud je krvácení masivní, tříštivé, je spojeno s poškozením tkáně, s poruchami vědomí, zvracením a bolestmi hlavy, otokem mozku a nitrolebním vysokým tlakem. Menší krvácení většinou nemají na tkáň destruktivní charakter, vědomí nebývá porušeno a dominují příznaky podle ložiska, tedy obrny končetin, obličejových svalů nebo obrny okohybných svalů. Ložisko má nepravidelný tvar, okolní tkáň je stlačovaná a prokrvácená, doprovodnými nálezy jsou zvýšený nitrolební tlak a otok mozku. Úmrtnost se pohybuje mezi 30–40 %, dříve umíralo 80–90 % pacientů. K poklesu došlo především díky zobrazovacím metodám, které ložisko lokalizují a umožní tak rychlejší a přesnější zásah. Přežití ovšem i tak závisí na mnoha faktorech, jako je velikost ložiska, rozsah krvácení, věk pacienta a stav jeho vědomí. Pokud je krvácení opravdu velké, může se provalit i do mozkových komor, poté je mozkomíšní mok zbarven krví.
Kašel je u dítěte tak běžný projev nemoci, že mu někdy ani nevěnujeme patřičnou pozornost. Zápal plic u dítěte vzniká šířením infekce z horních cest dýchacích. Jeho výskyt i u jinak zdravých dětí je celkem častý (každý rok jím onemocní cca 2,5 % dětí ročně). Úmrtnost na zápal plic je velmi malá, ale stoupá u rizikových pacientů, jako jsou děti s poruchami imunitního systému, s chronickým plicním onemocněním, vrozenými srdečními vadami či děti původně nedonošené. Zápal plic se začíná projevovat poměrně rychle. Hlavním symptomem je kašel, který může být tak záchvatovitý, že se z něj dítě může i pozvracet. Dalšími příznaky jsou horečka, zrychlené či namáhavé dýchání a u malých kojenců i porucha sání. Starší děti si mohou stěžovat na bolest na hrudníku či v rameni, na bolest břicha a bolest hlavy. U menšího procenta pacientů ale nemusí příznaky probíhat vůbec extrémně a nemoc může připomínat spíše chřipku.
Příznaky onemocnění u dětí:
kašel, zprvu může být mírný, menší než při zánětu průdušek;
planoucí tváře;
výdechová dušnost;
únava a noční pocení;
teploty;
někdy jen zvýšené, zrychlené dýchání.
Hlavní část léčby spočívá v nasazení antibiotik. Kromě nich je také volena léčba pro ulehčení od příznaků nemoci – jsou tedy předepisovány léky proti horečce, nitrožilní infúze pro zavodnění a výživu, či kyslík v případě velkých dýchacích problémů. Obvyklá doba antibiotické léčby je 7–10 dní, ale v těžších případech se může vyšplhat až na 14 dní. V každém případě okamžitě navštivte s dítětem pediatra. Po zápalu plic je důležitá rekonvalescence. Její délka by měla být určena dle závažnosti průběhu nemoci. Neměla by být kratší než 14 dní, u těžších případů je vhodné alespoň 6 týdnů.
Každý týden kolem 10 000 lidí umírá na rakovinu. Úmrtnost na rakovinu se nezměnila za posledních 10 let. Chemoterapie a radiační terapie jsou účinné pouze u 10 % léčených pacientů. Uvědomte si, že kořen pampelišky není všelék. Není lékem na rakovinu kůže a na mozkové nádory. Kořen pampelišky je však účinný na rakovinu prostaty, tlustého střeva, prsu, jater a nejlépe ze všeho zabírá na rakovinu plic.
Imunitní systém má rakovinné buňky v těle pod kontrolou. Pokud je imunitní systém zdravý, tak obvykle nejsou problémy s rakovinou. Jestliže je však imunitní systém oslabený, může dojít ke vzniku rakovinového bujení. Pampelišková kúra nebude fungovat u lidí, kteří podstupují chemoterapii, jelikož je jejich imunitní systém zničený a ani nemají chuť k jídlu. To jsou nejdůležitější věci, které tělo potřebuje, aby porazilo rakovinu.
Na léčbu pomocí kořene pampelišky vždy používejte čerstvé byliny, které si sami natrháte a připravíte. Nikdy totiž nevíte, co si kupujete. Kořen pampelišky můžete sbírat celoročně. Nemyjte ho vodou, pouze ho důkladně očistěte rukama. Poté kořeny pampelišky usušte. Kořen musí být důkladně suchý, abyste ho pomocí kladiva mohli rozmělnit na prášek. Prášek se pak dávkuje tak, že užíváte ¾ kávové lžičky jednou denně. Prášek lze smíchat s vodou nebo pomerančovým džusem. Nepoužívejte alkoholické nápoje nebo horkou tekutinu. Pokud se obáváte nečistoty, která zůstane na kořenech, nemusíte, i toto posílí váš imunitní systém. Připravený prášek uchovávejte v temnu a suchu. Léčebná kúra by měla trvat cca 8 měsíců.
Bohužel v našich končinách roste pampeliška pouze sezónně. Pokud chcete mít čerstvou rostlinu celoročně k dispozici, sesbírejte si po odkvětu rostliny semínka a ta si zamrazte. Poté stačí semínka zasadit do hlíny v domácím prostředí a ony vám vyrostou.
S-glukóza je glukóza zjištěná v séru. Hyperglykemie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Tyto změny jsou buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin), nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají kardiovaskulární (srdečněcévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.
Je prokázáno, že u pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvou- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykemií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Bylo prokázáno, že hyperglykemie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečněcévní onemocnění.
Trvale těsná kompenzace (udržení nemoci ve správných mezích) má kladný vliv na riziko kardiovaskulárních komplikací, je jednoznačná. V našem těle pravděpodobně existuje takzvaná glykemická paměť. Znamená to, že se v organismu projeví trvale těsná kompenzace nebo naopak negativní vliv vysoké glykemie, a to s určitým časovým odstupem (tělo si pamatuje svou historii hodnot cukru v krvi a podle toho se chová – ke komplikacím buď dojde, nebo nedojde). Z tohoto faktu tedy vyplývá výhoda pro pacienty, kteří mají cukrovku krátce a kteří byli intenzivně léčeni od začátku zjištění choroby. Moderní medicína si už dnes na podkladě řady klinických studií uvědomuje, že důsledná léčba cukrovky v jejích začátcích (tedy když pacient ještě nemá žádné komplikace a cítí se dobře) zásadním způsobem ovlivňuje budoucí vyhlídky nemocného.
Normální porodní hmotnost koťat je 100 ±10 g. Přírůstky hmotnosti by měly u štěňat činit 5–10 % porodní váhy denně, u koťat by neměly klesnout pod 7–10 gramů na den. Kotě zdvojnásobí svoji hmotnost asi 14. den po narození. Úmrtnost mláďat s podprůměrnou porodní hmotností bývá i přes veškerou péči ze strany matky nebo majitele (dokrmování) vysoká.
Nepřestává-li kotě z pahýlku krvácet, je nutné tento pahýlek podvázat nití a na koneček kápnout dezinfekční prostředek nebo jodovou tinkturu. Chovatelům se doporučuje tento dezinfekční zákrok provést v každém případě, jinak by se mohlo stát, že by z okolního znečištěného prostředí vnikla zbytkem pupeční šňůry do těla kotěte bakteriální infekce. Takto postižená mláďata nesají mateřské mléko, jsou netečná, mají naježenou srst a obvykle v krátké době 2–3 dnů hynou. Prevence pupečního zánětu je zcela jednoduchá – absolutní čistota při porodu. Hnízdo a jeho výstelka, nástroje, nitě i ruce porodníka musí být absolutně čisté, všechny věci vyvařené, přežehlené nebo jinak dezinfikované. Papíry vkládané do hnízda musí být zcela čisté a ihned po znečištění je třeba je odstranit.
Dokud není celý porod zcela ukončen, jednotlivá koťata kočce odebíráme, aby se nepletla při dalších porodech. Důležité je, aby byla suchá a v teple. Proto je dobré koťata (po masáži od matky) ještě třít kouskem pleny do sucha a udržovat je v teple pomocí termoforu. V teplém a suchém pelíšku mohou koťata po narození vydržet i několik hodin bez potravy. Nemají jí ihned zapotřebí, protože první hodiny po porodu nepracuje zažívací soustava koťat naplno, a ani sací reflex nemusí být ještě dokonale vyvinut. Koťata tráví v té době glykogen z jater. Ovšem do 24 hodin po porodu je už nutné, aby se mláďata nasytila (musí mít bříška plná a zakulacená). Jestliže jim kočka nechce dát pít (častým důvodem je poporodní horečka), nutno koťata nakrmit a ke kočce přivolat veterináře.
Kočce je třeba podávat vydatnou potravu a v tomto období ji nijak v jídle neomezovat. Krmíme ji kvalitními granulemi, každý den jí podáváme syrové hovězí maso (musí být 48 hodin přemražené). Do jídelníčku také zařadíme polotučný tvaroh, pokud po něm kočka nemá zažívací potíže. Na posilněnou a doplnění živin nabídneme kočce speciální vitamínové pasty, které zakoupíme u veterináře.
Přečtěte si mou práci http://www.tabor-lety.info. Vnucoval jsem ji kdekomu, panu Slačkovi, panu Kučerovi z čété, Fedoru Gálovi, Petru Pithartovi, Markuse Papeho jsem vyzval k diskusi v debatním klubu, nemá čas! Podívejte se na ulozto.cz na fedor gál je lhář a markus pape ist lueger jak podstrkávají falešnou fotografii starému pamětníkovi. Nedůvěřujrte, ověřujte si běžte do archivu jako já. Prohlédněte si výpovědi natočené roku 1997 pro USHM Washington zadejte tam heslo Lety. V Dadchau měli Češi větší úmrtnost než Romové v Letech. V Letech ze zemřelých bylo 10% Čechů, zemřeli i čtyři dozorci. Motá se okolo toho spousta lhářů, nikdo dokumenty nestudoval. K omílanému názvu koncentrační tábor, uvedu že když se kárný tábor měnil na sběrný, v dokumentech které se musely podávat ke schválení Němcům navrhli protektorátní čeští uředníci název koncentrační. Němci to ale zakázali, a vy víte proč. A tak museli použít název sběrný tábor, německy Anhaltelager. Ostatně rakouský tábor pro Romy je označen jako kein Konzentrzinslager, nýbrž Sammellager. Tak čtěte http://www.tabor-lety-info a dokumenty máte na http://www.taborletyinfo.rajce.net Ahoj