POZDNI NASLEDKY OZAROVANI

Následky ozařování prsu

Ozařování je většinou další fází léčby po prostém odstranění nádoru prsu. Léčba probíhá ambulantně, nejčastěji pět dní v týdnu po dobu čtyř až šesti neděl. Mezi vedlejší účinky patří únava, otoky a ztluštění kůže v místě ozařování. Čerstvý gel z aloe nanesený na postižená místa pomáhá ke zhojení kůže poškozené ozařováním.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování

Příběh

V příběhu ZRYCHLENÉ DÝCHÁNÍ U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.

Proč u nás není pohotovost pro psy a kočky nebo záchranka která přijede aby pomohla v každé pozdní hodině jako člověku i to je tvor který cítí bolest a potřebuje rychlou pomoc.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Zrychlené dýchání u psa

Nežádoucí účinky

Radioterapie má v rámci komplexní léčby rakoviny prsu své nezastupitelné místo, protože prokazatelně snižuje výskyt návratu onemocnění po částečných výkonech na prsu a tím přímo ovlivňuje kvalitu dalšího života pacientek. Ozařování je ale prakticky vždy spojeno s nežádoucími účinky, které přicházejí časně. To jsou následky ozařování prsu, které se objevují během léčby a které nepředstavují zásadní problém, protože je lze předvídat a reagovat na ně. Pozdní nežádoucí účinky se objevují v průběhu měsíců a let a velmi pozdní nežádoucí účinky vznikají v horizontu desítek let. U pacientů s rakovinou prsu jsou zásadními nežádoucími účinky poškození srdce (kardiotoxicita), poškození plic (pneumotoxicita) a zvýšení rizika vzniku sekundárních nádorů.

V případě rakoviny v levém prsu přináší metoda ozařování vyšší riziko ozáření srdce z důvodu jeho anatomické blízkosti. Protonová terapie minimalizuje riziko ozáření tohoto důležitého orgánu a snižuje tak riziko vzniku vedlejších nežádoucích účinků na kardiovaskulární nebo dýchací systém. Kardiotoxicita se může projevit v horizontu několika let jako srdeční selhání, arytmie, hypertenze, srdeční infarkt a podobně.

Zdroj: Jak probíhá ozařování prsu

Příběh

V příběhu MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.

Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mařatková Olga.

Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková

Zdroj: Příběh Kanadské borůvky množení

Pozdní změny po radioterapii

Pozdní změny jsou ireparabilní a mohou vznikat ve tkáních po různě dlouhé latenci – za několik týdnů až let. Někdy vznikají na podkladě akutní reakce, která přejde do chronicity, jindy bez předchozích klinicky rozpoznatelných změn. Obvykle se vyvíjejí plíživě a mají progresivní charakter. Příznaky pozdních změn mohou být zaměňovány s recidivou nádoru. Vývoj pozdních změn lze těžko ovlivnit a pozdní postradiační změny se velmi nesnadno léčí.

Mezi nejčastější pozdní změny při ozařování oblasti pánve patří:

• atrofie a fibróza kůže a podkoží;
• teleangiektázie;
• pigmentace kůže;
• píštěl tenkého střeva;
• chronický vřed rekta, stenóza rekta, rektovaginální píštěl;
• hemoragická cystitida.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování

Poradna

V naší poradně s názvem BOJ S CUKROVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Děkuji za odpověď.Bala jsem se na noc jíst, třeba jablko.Nekdy mlsam oříšky, slunečnicový semínka.Rada bych zhubla.Nemam nadváhu, měřím 165cm, vážím 59kg.Proto se snažim na noc moc nejíst.Nejvice mě vadí že se cítím unavená.Tak to zkusím stou pozdní večeří.Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Nebojte se, že přiberete. Jíst je normální a kdo si myslí, že nejedení mu prospěje, tak je na omylu. S jídlem se do těla dostává stavební materiál potřebný na výměnu vysloužilých buněk. Například i ve vaší slinivce. Když se nenajíte, tak se neprovede její dostatečná obnova a za několik let to způsobí cukrovku. Jíst je normální. Jeste každé tři hodiny. Začněte hned ráno vydatnou snídaní. Ráno si bez obav můžete dopřát něco kalorického. Na snídani byste se měla těšit, protože můžete sníst co máte ráda, ale odříkala jste si to. Za tři hodiny od snídaně si dejte malou svačinu, třeba jogurt s nějakým čerstvým ovocem. Za další 3 hodiny následuje běžný objed. Za 3 hodiny po obědě následuje svačina, například zeleninový salát s tuňákem. 3 hodiny po této svačině si dejte večeři, ve které by měly převažovat bílkoviny a přílohy by mělo být jen trošku. Za 3 hodiny si dejte poslední jídlo před spaním podle návodu uvedeného minule.
Tímto způsobem dostanete do těla novou energii a ta vám dovolí s chutí se pustit do nové tělesné aktivity, například chůze do schodů, sex s novým milencem a podobně. Díky těmto novým aktivitám spálíte přijaté kalorie, takže nestloustnete, zlepší se vám nálada a vaše tělo bude zdravě vyživováno.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Vitamín c ovlivňuje hodnotu glukometru

Následky po ozařování

Tolerance radioterapie je individuální a nežádoucí účinky se mohou projevit v různé míře. Pokud budete mít potíže spojené s ozářením, doporučí vám lékař vhodná opatření a předepíše potřebné léky. U mnohých nemocných je však tolerance léčby natolik dobrá, že nejsou třeba žádná omezení, a pokud to organizační podmínky dovolí, není nezbytně nutná ani pracovní neschopnost. Jako celková reakce organismu na ozáření by se mohla vyskytnout únava a ospalost, nechutenství, výjimečně nevolnost.

Při užití vysokoenergetického zdroje záření se již méně často objevuje poradiační reakce na kůži, která se může projevit zarudnutím pokožky. Je důležité pokožku nedráždit a vzdušnit a nosit pokud možno bavlněné prádlo. Při ozáření některých lokalit, například v oblasti prsu či hlavy a krku, však může být kožní reakce výraznější. Může dojít k olupování, vzácněji i k mokvání pokožky.

Časný erytém na kůži vzniká u citlivých jedinců již 2. až 3. den po započetí ozařování. Pozdní erytém se objevuje mezi 2. až 4. týdnem, je výrazně tmavší a přechází do pigmentace a suché deskvamace (kůže je sušší, drobně se olupuje) nebo přechází do reakce 2. stupně — vlhké deskvamace.

Zdroj: Potíže po ozařování hlavy a krku

Poradna

V naší poradně s názvem CHODIDLA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.

Beham po doktorech,bolest je neskutecna,po ranu sotva chodim,jak po modrinach,nejprve jsem mela elektrolecbu,to jrste zhorsilo,pak ozarovani leiserem,nepomohlo,ted jsem objednana na radiolecbu,pry je to silnejsi ozarovani,,rengen ukazal vyrustky kosti na pate,obou noh,tzv ostruhy,..ma nekdo zkusenosti,jak se vylecit,dekuji Magdaléna

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Strečing (protahování) a cvičení chodidel pomáhají k úlevě od bolesti. Jak se provádí je vidět zde: http://www.youtube.com/resu…
Dále je nezbytné snížit tělesnou váhu a přestat chodit bosa. V každé obuvi mít vložky s gelovými chrániči, které absorbují podlahové dopady a usnadňují pozici ve stoje po delší dobu. Koupit si je můžete zde: http://www.prozdravi.cz/gel…
Boty je vhodné nosit přizpůsobené na tvrdost podlahy - betonová podlaha = měkké boty. Pokud problém přetrvá i po těchto opatřeních, tak se obraťte na ortopeda, který určí další postup léčby.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Chodidla bolest

Alkohol při ozařování

Při ozařování se doporučuje konzumace antioxidantů, které obsahuji i alkohol. V některých případech tak doporučují lékaři konzumovat víno, ale pouze v malém množství. Tvrdý alkohol se nedoporučuje.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování

Příběh

V příběhu PÁSOVÝ OPAR, NÁSLEDKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Váchová.

Asi před týdnem jsem dostala pásový opar. Jeho léčení je mi jasné a také mám léky, ale nikde jsem se nedočetla jaké mohou být následky pásového oparu.Před dvěma lety jsem ukončila onkologickou léčbu a asi před půl rokem mě byla diagnostikova cukrovka.Byla bych moc ráda,kdyby mě někdo o tom napsal.Děkuji Dana Váchová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Pásový opar, následky

Vedlejší účinky ozařování

Vedlejší účinky ozařování začínají už během radioterapie a odeznívají pár týdnů po jejím ukončení. Některé nastupují až několik měsíců po léčbě a bývají bohužel nevratné.

Patří sem

Zarudnutí ozařované kůže

Zarudnutí kůže je častým a ve většině případů i jediným nežádoucím účinkem ozařování. Projeví se ve třetím týdnu ozařovací série a po zbylou dobu léčby se mírně zhoršuje. Stupeň zarudnutí je individuální, záleží na typu kůže. Nejhůře kůže reaguje v místech záhybů a kožních řas, to je pod prsem či v podpaží. Tam pokožka často mokvá a loupe se.

Podráždění srdečního svalu

K této komplikaci dochází výjimečně, a to následkem kombinovaného vlivu cytostatik a záření na srdce, je-li nádor v levém prsu. Projevuje se bolestí na hrudi, dušností a celkovou únavou. Riziko trvalého poškození srdce, případně plic je v dnešní době minimální.

Zbarvení kůže a ztuhnutí podkožní tkáně

Jde o běžný pozdní efekt. Ozářená kůže časem ztmavne a prs je na pohmat tužší. Pro pacientku tyto změny nepředstavují žádné riziko.

Lymfedém

Může vzniknout po ozařování podpažních uzlin, zvláště po operaci.

Tolik obávané vypadávání vlasů způsobuje chemoterapie.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování

Příběh

V příběhu NÁSLEDKY NARKOZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klásek Jiří.

Šlapu si na jazyk, jazyk nedám v ústech kam dříve, levá noha špatně našlapuje.
Upraví se to samo, či je třeba užívat nějaké léky ?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Následky narkozy

Vypadávání vlasů po ozařování

Vypadávání vlasů je častým vedlejším účinkem u nádorů hlavy. Objevuje se po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařovací pole.

Zdroj: Potíže po ozařování hlavy a krku

Příběh

V příběhu CHODIDLA BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.

Beham po doktorech,bolest je neskutecna,po ranu sotva chodim,jak po modrinach,nejprve jsem mela elektrolecbu,to jrste zhorsilo,pak ozarovani leiserem,nepomohlo,ted jsem objednana na radiolecbu,pry je to silnejsi ozarovani,,rengen ukazal vyrustky kosti na pate,obou noh,tzv ostruhy,..ma nekdo zkusenosti,jak se vylecit,dekuji Magdaléna

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenicka.

chodim ted na ozarovani patni ostruhy....vyzkousela jsem vsechny jine mozne lecby ,ale nic nezabralo....nevim jestli to s tim souvisi,ale strasne me po tech ozarkach boli hlava...

Zdroj: Příběh Chodidla bolest

Ozařování a alkohol

Tvrdý alkohol by se během radioterapie neměl požívat. Při ozařování je potřeba konzumovat antioxidanty, které obsahuje i alkohol. V některých případech tak doporučují lékaři konzumovat víno, ale pouze v malém množství.

Zdroj: Ozařování

Příběh

V příběhu XARELTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Doleželová.

Dobrý den! Chtěla bych se zeptat když se přes měsíc nebere xarelto a měl by se brát. Jaké jsou následky. Děkuji za odpověď.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Xarelto

Jak probíhá ozařování

Radioterapie probíhá v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dostat. Ta činí určitý počet grayů (gray je jednotka dávky záření). Pro sousední zdravé tkáně je vypočtena dávka maximální. Ta samozřejmě závisí na orgánu, který je v blízkosti, některé orgány snášejí ozařování hůře a některé lépe. Navíc existuje maximální povolená dávka na jedno ozáření.

Požadovanou dávku záření nelze nádoru dodat najednou, protože by to bylo velmi rizikové pro život pacienta. Proto se celková dávka rozdělí do jednotlivých malých dávek – frakcí. Pacient je ozařován opakovaně a z různých směrů a v různém rozsahu. Neměnná je jen skutečnost, že proud záření je vždy směřován na nádorovou hmotu. Ozařování má také krátkodobé a dlouhodobé následky, které vyplývají z poškození kůže a dalších ozářených orgánů.

Tři režimy ozařování:

• Normofrakcionace – ozařování jednou denně pět dní v týdnu do dosažení celkové dávky. Při jednom ozáření je maximální dávka 2 Gy, týdně tedy nádor dostane dávku 10 Gy. U sarkomu to znamená pravidelné ozařování po dobu šesti týdnů.
• Hyperfrakcionace – ozařuje se více než 1× denně, ale pokaždé menší fyzikální dávkou (například 1,5 Gy). Tento režim se používá u některých velmi rychle rostoucích nádorů.
• Hypofrakcionace – u některých nádorů postačí ozařování méně často než pětkrát týdně. Dávka na jedno ozáření pak může být vyšší, třeba 2× týdně 4,2 Gy.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování

Příběh

V příběhu OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.

Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9.
Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?

Jana Šubrtová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Ozařování

Dieta při ozařování prostaty

Dieta či předem stanovený jídelníček neexistuje, postupuje se individuálně. U protonového ozařování je však před každým ozařováním nutná následující příprava: vyprázdněná stolice, plný močový měchýř (vypít obrovské množství tekutin před každým ozařováním). Tento postup je zapotřebí, aby orgány ve vašem těle byly vždy nastaveny pro ty nejlepší účinky cíleného ozařování.

Zdroj: Ozařování prostaty

Následky po ozařování pánve

Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.

Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.

Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.

Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.

Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.

V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování

Následky ozařování prostaty

Vedlejší účinky se u radioterapie vyskytují v podobě akutního krvácení ze sliznic měchýře nebo konečníku, které může pokračovat takzvaným poradiačním chronickým zánětem. Radioterapie je rovněž časově velmi náročná, probíhá ambulantně často v několika desítkách sezení. Radioterapie se obecně volí u pacientů rizikovějších (například warfarinizovaných, se závažným onemocněním srdce, cév a podobně).

Fotonové záření je tvrdé, pronikavější a více poškozuje měkké tkáně oproti protonovému záření. Ozařování prostaty probíhá v místech, kde se vedle prostaty nacházejí i další citlivé orgány: konečník, močový měchýř a trubice, lymfatické uzliny. Hrozba vedlejších účinků pak spočívá v neudržení moči, v přítomnosti krve ve stolici, ve ztrátě potence.

Protonová léčba je bezpečnější a účinnější. Cílem ozařování je zničení nádoru za současné ochrany zdravých tkání. Má minimum vedlejších účinků a není bolestivá. Samotné ozařování trvá několik málo minut, zpravidla dvě až tři, u pacientů s časným stadiem rakoviny prostaty trvá pouhých 5 dní, u ostatních pacientů zabere maximálně 21 dní. Během dne můžete dělat vše stejně, jak jste zvyklí, nejste ničím omezeni. Oproti běžné léčbě pacienty netrápí problémy s impotencí a inkontinencí.

Riziko návratu rakoviny prostaty je po protonové léčbě téměř nulové. Naproti tomu po operaci se onemocnění navrací u 10 % pacientů s časným stadiem, a dokonce u 30 % pacientů s pokročilým stadiem. V případě běžného ozařování je to 8 %. Po léčbě protonem v raném stadiu rakoviny prostaty byl zaznamenán relaps nemoci pouze u 1 % pacientů.

Zdroj: Ozařování prostaty

Co je zakázáno při ozařování

Podávání vysokých dávek antioxidantů může vést ke snížení pozitivních účinků radioterapie. Při ozařování v oblasti krku je zakázáno kouření, pacient nesmí jíst kořeněná či tuhá jídla, nesmí konzumovat alkohol. Zcela nevhodné je úplně měnit jídelníček, například vynechat maso, držet hladovku.

Zdroj: Potíže po ozařování hlavy a krku

Následky

Chemoterapie vedle nádorových buněk postihuje i ty zdravé. Důsledkem může být zejména poškození sliznic zažívacího traktu, porucha plodnosti a pokles krevních destiček nebo krvinek. Nepříjemný je také pokles bílých krvinek, které odpovídají za imunitu.

Mezi méně časté, ale přece se vyskytující nežádoucí účinky chemoterapeutické léčby dále patří: bolesti kloubů, obtížné dýchání, snížení objemu moči, pálení a řezání při vylučování moči, ztráta vlasů a ochlupení.

Zdroj: Chemoterapie a její následky

Vedlejší účinky ozařování

V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.

Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.

Zdroj: Ozařování mozku

Délka ozařování prsu

Délka ozařování prsu je individuální. Ozařování probíhá ambulantně, nejčastěji pět dní v týdnu po dobu čtyř až šesti neděl. Mezi vedlejší účinky patří únava, otoky a ztluštění kůže v místě ozařování.

Ozařování nádoru je jednou z nejstarších onkologických léčebných technik. Působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože samo o sobě není schopné rakovinu vyléčit.

Radioterapie se indikuje:

• po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy);
• u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně);
• vždy při zasažení podpažních uzlin;
• ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.

Zdroj: Jak probíhá ozařování prsu