Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

OTOK

  

SVRAB

  

RAKOVINA

  

NEMOCI JAZYKA

  
Téma

POSTŘIK NA ŠVESTKY PROTI PILATCE

Postřik švestek proti červivosti

Proti pilatce, která způsobuje propad holiček (malinkých zelených plůdků), se stříká do 6 dní po opadu květních lístků. Pozdní červivost je způsobená obalečem švestkovým a k účinnému postřiku je třeba feromonové signalizace. Bez ní postřik nemá cenu, do účinného termínu se obvykle netrefíte.

Zdroj: Postřik švestek

Diskuze: warfarin a strava

Prosím vás, o vysvětlení... Užívám warfarin 5 mg. denně a mám rád sušené švestky. Mohu zároveň švestky s warfarinem požívat? Děkuji za vysvětlení......

Zdroj: diskuze Sušené švestky a warfarin
Počet odpovědí: 3

Postřik švestek proti pilatce

Pilatka nalétává v době květu, je třeba stříkat co nejdříve, ale tak, abychom nezahubili včelky a ostatní opylovače. Ti nejdou do odkvetlého stromu, takže jakmile začnou opadávat okvětní lístky, může se stříkat, nemusí se čekat až do úplného odkvětu. Proti pilatce je tedy termín postřiku jasný, jakmile opadá cca 75 % květních plátků. Proti druhé generaci (té škodlivé) obaleče švestkového se stříká v první polovině července. V teplejších oblastech to je cca 5., na horách přibližně 10. července. Volte přípravek s delším působením, například Mospilan nebo Zolone, Decis nebo Sumithion mají krátký účinek a hodí se spíš proti pilatce po odkvětu. Teoreticky vše zvládnete Zolonem. Dodržujte ochranné lhůty uvedené na obalu. Zolone i Mospilan působí až 20 dnů. Pozor na letní odrůdy pološvestek, ty někdy zrají už začátkem srpna, takže stihnete postřik jen tak tak.

Možných postřiků je několik, je dobré je občas střídat. Patří sem: Decis Flow 2,5, Zolone 35 EC, Sumithion Super. Nejlepší, ale taky nejdražší je Calypso 480 SC.

Zdroj: Postřik švestek

Diskuze: Re: Sušené švestky a warfarin

Sušené švestky jsou významným zdrojem vitamínu K a proto nejsou vhodné pro pacienty užívající Warfarin. Maximální množství sušených švestek za den je jeden malý šálek.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Sušené švestky a warfarin
Počet odpovědí: 3

Postřik proti puchrovitosti švestek

Puchrovitost švestek se řeší postřikem, který se provádí hned na začátku sezóny. Doporučuje se například fungicid Kuprikol 50, který se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravte si 10 g přípravku a promíchejte jej ve 2 litrech vody (optimální množství na 1 strom). Postřik na švestky přelijte do zahradního postřikovače a s jeho pomocí pokryjte každou větev připravenou tekutinou. V případě chladného a deštivého počasí tento postřik na švestky jednou opakujte těsně před květem.

Zdroj: Postřik švestek

Diskuze: Re: černání hroznů vína

Zkuste provést postřik přípravkem Melody Combi. Příští rok, hned po odkvětu aplikujte postřik některým z těchto přípravků: FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE.

Zdroj: diskuze Černání hroznů vína
Počet odpovědí: 1

Postřik z česneku

Česnek je proslulý svými antimykotickými účinky – obsahuje látky, které chrání před houbovitými chorobami. Často se tedy sám používá jako výchozí surovina pro výrobu postřiku, a to proti bramborové plísni či na ochranu rajčat.

Zdroj: Postřik česneku

Diskuze: Re: rzivost tůjí

Nejčastěji způsobuje rez na tújích houbová nákaza. Nejúčinnějším opatřením je postřik přípravkem Dithane DG NeoTec. Napadené větve je potřeba odstranit a preventivně provést postřik těch zdravých.

Zdroj: diskuze Rzivost tůjí
Počet odpovědí: 1

Postřik česneku proti plísni

Proti houbomilce je účinné včasné a precizní přikrytí záhonů bílou netkanou textilií. Přístup k rostlinkám zamezíte samičkám tak, když pečlivě okraje textilie zahrnete půdou. V oblastech s větším výskytem tohoto hmyzu se osvědčilo pěstování jarních odrůd česneku – ty totiž houbomilka nenapadá. Insekticidní postřik by se měl v zeleninových zahrádkách nechat jen jako poslední možná varianta. Postřik je nutné provést preventivně, a to při prvním jarním oteplení (konec února či počátek března). Vhodná doba je, když po dobu čtyř dnů vyšplhají teploty nad 10 stupňů. Postřik se má po dvou týdnech zopakovat. Schválené přípravky pro postřik česneku jsou Karate se ZEON technologií 5CS – vždy v souladu s přiloženým návodem. V okamžiku, kdy se na porostu ukážou příznaky napadení houbomilkou, je použití postřiku zbytečné.

Zdroj: Postřik česneku

Diskuze: Re: choroba perenospora vína

Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:

Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.

Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.

Zdroj: diskuze Choroba perenospora vína
Počet odpovědí: 2

Co je to Baycor

Jde o postřikový fungicid ve formě smáčitelného prášku určený k ochraně jádrovin proti strupovitosti, rybízu a angreštu proti rzi vejmutovkové, višně a třešně proti skvrnitosti listů, meruňky proti monilióze a hnědnutí listů, karafiátů proti rzi karafiátové, růží proti padlí, rzi a černé skvrnitosti a okrasných rostlin proti skvrnitosti listů, rzím a padlí.

Připravený postřik se aplikuje pomocí aplikačního zařízení (postřikovače).

Zdroj: Baycor 25 WP

Diskuze: Postřik z česneku

Ve vyhledávači jsem zadal postřik česneku proti plísni. Bohužel čím a kdy česnek stříkat jsem tam nenašel a proto se ptám čím a kdy česnek proti plísni stříkat?

Děkuji za radu

Zdraví ladislav

Zdroj: diskuze Postřik z česneku
Počet odpovědí: 0

Postřik švestek po odkvětu

Postřik švestek po odkvětu se řeší až v létě během dozrávání plodů. Začátkem července připravte feromonový lapač a každý den kontrolujte, jestli se neobjevila letová vlna obaleče švestkového. Jakmile se vyskytne, připravte se a sedmý den rozmíchejte 1 ml přípravku Calypso 480 SC ve 4 l vody a zahradním postřikovačem roztok aplikujte.

Zdroj: Postřik švestek

Diskuze: Re: Warfarin - co můžu jíst

Švestky ve spojení s Warfarinem jsme už řešili zde: diskuze.ceskaordinac…

Zdroj: diskuze Warfarin - co můžu jíst
Počet odpovědí: 1

Modrá skalice proti plísni

Modrá skalice se používá proti plísni u vína. Do suspenze hašeného vápna se přidá stanovené množství roztoku síranu měďnatého, aby měl postřik neutrální až slabě zásaditou reakci. Například na přípravu 1% bordeauxské směsi potřebujeme na hašení 500–600 g páleného vápna, nebo 1 500–1 800 g hašeného vápna, které zředíme vodou, přecedíme do dřevěného nebo cementového sudu a doředíme vodou na objem 50 litrů. V jiném sudu rozpustíme v objemu 50 litrů vody 500 g síranu měďnatého (můžeme ho dát do plátěného sáčku, který zavěsíme tak, aby byl volně ponořený ve vodě). Roztok modré skalice pak za stálého míchání vléváme do vápenného mléka.

Zdroj: Postřik vína modrou skalicí

Diskuze: Re: Re: vinná réva plísně

Plíseň révy vinné se stříká dvakrát. Jednou před květem v květnu a pak po odkvětu v červnu.
Zde je návod na postřik proti plísni v květnu: www.ceskenapady.cz/k…
Zde je návod na postřik proti plísni v červnu: www.ceskenapady.cz/k…

Zdroj: diskuze Vinná réva plísně
Počet odpovědí: 4

Postřik na zavíječe

Chemická ochrana je nejúčinnější. Jediný možný způsob, jak čelit této invazi a jak ochránit rostliny, je pomocí insekticidů. Nejvhodnější je použití speciálních insekticidů proti žravým škůdcům. S jeho výběrem vám poradí odborníci v každém zahradním centru. Účinné by měly být přípravky s obsahem látky thiacloprid.

Důležité je začít s bojem proti zavíječi zimostrázovému co nejdříve, protože housenky jsou abnormálně rychlé a napadený zimostráz je pak těžší zachránit.

Velmi účinným a oblíbeným přípravkem, který zlikviduje housenky zavíječe je biologický postřik Lepinox Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis. Přípravek má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata. Ideální je aplikovat postřik ihned při prvním výskytu housenek zavíječe, proto určitě není od věci vyrazit na zahradu a zkontrolovat buxusy, jestli obzvlášť v jejich horních částech nenajdete housenky. Prohlídka musí být opravdu důkladná – housenky se dobře maskují a zezačátku jsou schované hlavně uvnitř keře.

Zdroj: Buksus a housenky

Diskuze: Re: škůdci

Použijte na celý živý plot postřik přípravkem Actara. Ten se vstřebá do rostliny a zůstane v ní po dobu dvou měsíců. Když se pak pokusí jakýkoliv škůdce přisát na cévní systém této rostliny nasaje i tento přípravek a ihned hyne. V době růstu postřik opkujte po dvou měsících každý rok.

Zdroj: diskuze Škůdci
Počet odpovědí: 1

Kaput

Kaput lze použít k odstranění nežádoucí vegetace na chodnících, parkovištích, hřbitovech, skladovacích plochách, v areálech podniků a ostatních plochách.

Přípravek se aplikuje pozemně postřikem schválenými postřikovači. Zásah proti vytrvalým a hluboko kořenícím plevelům je úspěšný v době, kdy již vytvořily dostatečnou listovou plochu, při současném zajištění jejího dostatečného smočení. Aby bylo dosaženo při hubení vytrvalých plevelů nejvyšší účinnosti, má být aplikace přípravku provedena v době plného růstu plevelů, od nasazení poupat do odkvětu rostliny. Postřik na pýr se provádí v době, kdy má obrostlý pýr 3–4 nové listy, to znamená, že dosáhne výšky 15–25 cm.

Postřik nesmí zasáhnout sousední porost.

Zdroj: Hubení plevele v dlažbě

Diskuze: Co nejíst při užívání Warfarinu

Dobrý den,prosim o dotaz.Mohu pri užívání Warfarinu švestky, švestkové knedliky a křížaly z jablek.Děkuji

Zdroj: diskuze Co nejíst při užívání Warfarinu
Počet odpovědí: 1

Jak sušit švestky

Sušené švestky jsou nejen úžasným přírodním lékem, ale i pochutinou. Tyto plody konzumujeme raději v domácí či bio kvalitě, tedy nesířené, poněvadž siřičitany jsou pro organismus velmi dráždivé. Způsobují alergické reakce, bolesti hlavy, podráždění.

Pokud doma nemáme sušičku ovoce, je optimálním způsobem na sušení švestek tento třístupňový systém: Nejprve sušíme švestky po dobu 3,5 hodiny při otevřené troubě a při termostatu nastaveném na úsporný režim. Tím dosáhneme teploty kolem 45 °C. Pak plody do doby 3,5 hodiny necháme přirozeně vychladnout a sušíme při teplotě do 60 °C asi 4 hodiny. Potom je opět necháme 2–3 hodiny vychladnout a konečně dosoušíme při teplotě 80 °C delší dobu, kolem 12–15 hodin. Švestky musí po usušení obsahovat jistou vlhkost a musí být pěkně vazké a mírně šťavnaté.

Zdroj: Švestky

Zkušenosti s postřikem ovocných stromů

  1. pilatka – zničí cca 90 % květů; použít ihned po odkvětu Decis, Mospilan, Zolone
  2. obaleč švestkový 1. generace – konec května až počátek června; nemusí se stříkat
  3. obaleč švestkový 2. generace – pravá červivost; hned po 10. červenci; použít Zolone nebo Mospilan (má dlouhodobý účinek)

Závěrečným postřikem na švestky bývá Horizon 250 EW, který strom chrání před moniliovou hnilobou. Tento postřik slivoní řešíme ve chvíli, kdy se na stromě objeví první otlučené plody (plody s hnědou skvrnou). Často za to mohou kroupy. Můžeme rovněž počkat na první plesnivou švestku s tímto příznakem (na hnědé skvrně se začnou objevovat bílé tečky plísně a celý plod postupně shnije). V tomto případě smícháme 1 ml přípravku s 1 l vody a můžeme začít stříkat. Po tomto zásahu nesmíme zapomenout na ochrannou lhůtu (po tento čas ovoce není vhodné ke sklizni), která vyprší až po sedmi dnech.

Zdroj: Postřik švestek

Dominátor

Postřik Dominátor je neselektivní herbicidní postřik určený k hubení plevelů a ostatní nežádoucí vegetace na orné půdě před setím a po sklizni. Dále jej lze použít i v sadech, vinicích, na loukách a travnatých porostech či v lesních školkách (s výjimkou modřínu). Účinný je proti pýru plazivému i vzešlým vytrvalým jednoletým plevelům.

Protože přípravek přijímají rostliny pouze zelenými částmi a cévními svazky a odtud je pak rozváděn do celé rostliny až po kořen, je nutné postřik aplikovat přímo na list. Je tedy zapotřebí, aby byla nežádoucí rostlina již vzrostlá. Účinek se také urychluje použitím v příznivém slunečném počasí. Za teplého a vlhkého počasí je přípravek „deštivzdorný“ po 2 hodinách (v případě chladného a suchého počasí po 3–5 hodinách). Působením přípravku postupně dochází k odumírání rostliny v nadzemní i podzemní části. Přípravek Dominátor nemá půdní reziduální účinnost a nepůsobí na semena.

Dochází ke žloutnutí až hnědnutí, postupně uvadá celá rostlina. Výsledky jsou viditelné během 2–4 dnů a u vytrvalých plevelů za 7–10 dnů. Pokud bude vládnout venku chladné a vlhké počasí, účinky budou zpomalené, takže se doporučuje aplikace za teplého a bezmračného počasí.

Zdroj: Hubení plevele v dlažbě

Kdy stříkat

Rostliny ošetřujeme vpodvečer či za oblačného počasí. Nikdy ne za slunečního svitu!

Zdroj: Postřik na svilušky a puklice

Ochrana česneku před škůdci

Z chemických přípravků lze proti houbomilce použít Karate se ZEON technologií 5 CS (0,6 l/ha, 0,1 %), Reldan 50 EC (0,6 l/ha, 0,1 %) nebo Reldan 22 (1,2 l/ha, 0,2 %). Tyto přípravky se poprvé aplikují ihned, jakmile teplota vzduchu dosáhne po tři dny 10 stupňů Celsia (většinou v březnu), podruhé za 14 dní po prvním ošetření. Z herbicidů se dá na česnek použít například Stomp, herbicidy však snižují výnosy česneku.

Zdroj: Postřik česneku

Ošetření česneku na jaře

Ošetřují se jen porosty zimního (sázený na podzim) česneku brzy na jaře buď formou postřiku, nebo zálivky. Postřik je třeba provést ihned po prvním jarním oteplení nad 10 °C a o dva týdny později ho zopakovat. Zálivka se provádí jen jednou, a to 14 dnů po prvním zmiňovaném oteplení. Všechny povolené přípravky se mohou aplikovat ve formě postřiku, Basudin a Sumithion i ve formě zálivky. Do postřikové kapaliny je nutno přidat smáčedlo.

Zdroj: Postřik česneku

Povidla

Ingredience: 3 kg švestek, 1,2 kg cukr krupice (pokud jsou švestky kyselé, přidejte více cukru), 200 ml octa

Technologický postup: Švestky zasypte cukrem, důkladně promíchejte a nechte odstát. Ideálně 24 hodin, ale nejméně přes noc. Zakryjte alobalem, udělejte z něj pokličku, která ale něco málo vzduchu propustí. Pokud si vzpomenete, v polovině doby zamíchejte. Hrnec se švestkami (necedit) pak přesuňte na plotnu a zprudka vařte asi hodinu. Celou dobu by směs měla probublávat. Švestky se rozvaří na kaši. Po 60 minutách snižte teplotu a vařte je na nižším stupni přibližně další dvě hodiny. Mají tendenci k připalování, proto je dobré kaši občas průběžně zamíchat. Když má směs správnou povidlovou konzistenci (neteče, ale není ztuhlá jako kámen, aby se dala roztírat), ještě horkou ji dejte do skleniček. Zaplňte po okraj, zavíčkujte a hned otočte víčkem vzhůru. Tím se povidla sama zakonzervují.

Zdroj: Švestky

Postřik česneku močovinou

Postřik močovinou je vhodný na list. Počítejte s tím, že močovina se jako hnojivo pomalu rozpouští, takže začněte s hnojením včas. Používá se pětiprocentní roztok. Běžná dávka je 400 l/ha v pětiprocentní koncentraci, je tedy zapotřebí 20 kg močoviny. To znamená 0,04 l na m², například na 50 m² je potřeba 0,1 kg močoviny, abychom získali 2 l v 5% koncentraci. Můžete používat každých 7–10 dní až do začátku června (naposledy po odhlávkování paličáků). Po odhlávkování (dávkování) se dává poslední dávka.

Při tomto hnojení se používá i smáčedlo. Vhodný je jar. Smáčedla se přidávají k postřikům v koncentraci okolo 0,05 % (půl promile). To znamená 2,5 ml na 5 litrů. Víc ho určitě nedávejte. Močovina se používá většinou třikrát, naposledy krátce po odhlávkování. Je docela dobré přidat k močovině nějakou pomocnou látku, která zlepšuje kondici rostlin. Po postřiku by nejméně 6 hodin nemělo pršet, je tedy lépe počkat, až bude počasí stálejší.

Zdroj: Postřik česneku

Švestková povidla v troubě

Ingredience: 2 kg švestek, 2 polévkové lžíce octa, 50 dkg cukru krystal, 1/2 čajové lžičky mleté skořice, 3 roztlučené hřebíčky, 4 polévkové lžíce rumu

Postup: Švestky umyjeme a vypeckujeme, dáme je na plech (ten klasický s vyšším okrajem, jak je u každé trouby) a pokapeme je octem. Takto dáme péct do předehřáté trouby na 250 °C na 25 minut. Během pečení švestky ani jednou nemícháme! Po uvedené době ovoce posypeme 25 dkg krystalového cukru a dáme péct na 15 minut. Po 15 minutách švestky znovu posypeme cukrem a dáme ještě na dalších 15 minut péct do trouby. Švestky by měly mít kolem sebe trochu šťávy (pokud se vám zdá, že je jí hodně, tak povidla nechte ještě o 5–10 minut déle v troubě), ale po vytažení z trouby je za chvíli ze šťávy hustý sirup. Povidla přelijeme do vyšší nádoby, přidáme skořici, roztlučený hřebíček, rum a vše důkladně ponorným mixérem rozmixujeme. Už během mixování povidla krásně zhoustnou a poté je hned dáme do sklenic, zavíčkujeme a do druhého dne otočíme dnem vzhůru. Nesterilujeme. Povidla krásně ztuhnou a chuťově jsou naprosto vynikající. Z této dávky budete mít dvě velké sklenice o objemu 720 ml.

Zdroj: Švestková povidla

Odrůdy

Odrůdy slivoní švestek jsou bohužel citlivé na šarku. Šarka způsobuje opadávání ještě nezralých švestek, což znamená, že jsou kyselé. Toto onemocnění poznáme podle žlutých až zelených skvrnek na plodech a listech. Plody jsou hrbolaté, mají dolíčky, pod kterými je červená až hnědá dužina. Onemocnění přenáší hmyz a není možné ho nijak léčit, stromy je nejlepší vykácet a kompletně spálit. Nejdůležitější je prevence, respektive výběr vhodné odrůdy. Pro výsadbu se používají generativní neboli semenné podnože (tedy stromky vypěstované ze semen, protože se šarka nepřenáší semeny). Podnož je kmen s kořenovým systémem, na který je naroubována jiná odrůda slivoně. Vhodné je nahradit citlivé švestky pološvestkami nebo slívami. Pokud chcete pěstovat slivoně, doporučuje se vždy vyhledat odrůdy odolné vůči šarce.

Stromky vysazované ve školkách jsou tvořeny podnoží myrobalánu. Nevýhodou je však velký vzrůst. Dalším problémem je, že stromy na tomto základu vynáší plody později než klasické švestky. Proto se hodí do teplých a suchých oblastí republiky. Do nejteplejších oblastí Česka jsou vhodné například tyto odrůdy: Stanley, Čačanská lepotica, Čačanská najbolja.

Wangenheimova švestka, zelené renklody a durancie jsou jako semenáče vhodné pro těžší a vlhčí půdy. Stromy na těchto podnožích rostou mnohem méně než na podnožích myrobalánu.

Mezi podnože, které jsou vhodné i za způsobu vegetativního množení, tedy způsobu, kdy se strom dělí řízkováním a má stejný genetický materiál jako matečná rostlina, patří odrůdy jako St. Julien nebo MY–KL–A, které dobře rostou i ve vlhčích a těžších zeminách, mají vzrůst asi 60–70 % myrobalánu. Stromy mají dřívější plodnost než právě myrobalánové podnože.

Máte-li jen malou zahradu, kde je důležitý každý centimetr místa, vhodnou podnoží je WAxWA, jejíž růst je 50–60 % myrobalánu a vřetena plodí už druhým nebo nejpozději třetím rokem od vysazení.

Máte-li zahradu v mrazové kotlině, pak slivoně raději vůbec nevysazujte. Ideální je pěstovat stromy do nadmořské výšky 350 m n. m., odolné odrůdy do 450 m n. m., při dobré péči a vhodném lokálním klimatu mohou zvládnout i vyšší polohy. Dobré je mít samosprašnou odrůdu. Pokud není, musíme jim zajistit opylovače (jiná odrůda nedaleko stromu).

Švestky se sází na jaře nebo na podzim. Pokud máte dost času na přípravu půdy, ideálním řešením je na podzim půdu zrýt a prohnojit hnojem. Poté je vhodné půdu obohatit pomocí zeleného hnojení, což je ekologická a levná varianta přihnojování půdy. Zasadí se drobné rostliny jako měsíček lékařský nebo svazenka vratičolistá, vikvovité (lupina, bob, hrách, vikve a hrachor) a brukvovité (řepka, hořčice) rostliny, které se poté do půdy zaryjí. Jejich drobné kořínky půdu obohatí například o dusík. Podzim je dobou vhodnou pro zasazení malých stromků slivoní – vřeten. Vřetena jsou stromky o výšce kmenu od 30 do 60 cm. Ostatní výhony mají mít alespoň 20 cm. Pokud chcete zasadit více stromků, doporučuje se vzdálenost mezi jednotlivými vřeteny slivoní asi 1,5–1,8 m průměrně. Pokud máte podnož myrobalánu nebo St. Julienu, tedy podnože většího vzrůstu, sázejte ve vzdálenosti 4,5 x 2,5 m (vzdálenost mezi řadami x vzdálenost mezi stromky v řadě). Podnože méně vzrůstné, jako je například Wangenheimova odrůda, sázíme 4 x 2 m a slabě rostoucí, jako je Pixy, 4 x 1,5 m. Kombinujeme-li vzrůstné podnože s velmi vzrůstnými korunami, sázíme i 6 x 4 m od sebe. Místo štěpování musí zůstat nad zemí.

Stromy potřebují dostatečnou výživu, a pokud je sucho, tak i dostatečnou zálivku. Dostatek vláhy je důležitý zejména v období růstu plodů. Nejchutnější a obecně nejlepší plody slivoní rostou ve druhém až třetím roce od výsadby. Na podzim, když přijdou větší mrazíky, je třeba strom přihnojit lopatkou Cereritu. Do kruhu 1,5 m od kmene se položí nastýlka neboli mulč starého chlévského hnoje ve výšce cca 10 centimetrů. Kmene se ale hnůj nemá dotýkat. V době vegetace se na mulč přidává pokosená tráva. Princip mulče nahrazuje přirozený proces v přírodě, který funguje tak, že spadlé listy a větve zadržují vláhu v zemi a postupně se vrací do půdy a hnojí ji, čímž navrací stromu živiny a energii. Hnojení starších stromů není tak potřebné, protože slivoně mají hluboké kořeny a mohou tak čerpat živiny z větší hloubky. Tyto stromy tedy půdu nevyčerpávají, a tak může být půda ve švestkových sadech i velmi úrodná.

Stromy řežeme koncem března až v době květu, pokud krátíme mladé slivoně, tak na počátku jejich plodnosti. Jestliže jste stromky sázeli na podzim, proveďte první řez následující jaro, pokud na jaře, tak ještě v témže období. Zkracovat větve je možné v době vegetace, jako to platí u jiných peckovin, a to až do začátku září. První roky se provádí takzvaný výchovný řez. Mladé stromy se zkracují, mají-li příliš dlouhé výhony, a tímto řezem korunu zahušťujeme. Starší stromy řežeme, mají-li příliš dlouhé jednotlivé větve nebo roste-li určitá větev příliš v ostrém úhlu ke kmenu (při přetížení by se větev mohla odlomit a strom tak nenávratně poškodit. Ideální je roční přírůst větví asi půl metru, pak stačí strom řezem prosvětlovat. Pokud je menší, korunu bychom měli prořezávat hlouběji.

Chceme-li vypěstovat mnoho kvalitních plodů, měli bychom provádět probírku plodů. Slivoně nasazují dvakrát až desetkrát více plodů, než jsou schopny dovést k dozrání (zejména u původních druhů švestek). Probírka by měla proběhnout začátkem léta (červen), a to tím způsobem, že švestka, dotýkající se některé další by měla být odstraněna. Dokonce je uváděno, že plody by měly mít mezi sebou vzdálenost 6 až 9 palců. Nejlepší je přebytečné plody odstraňovat ručně. Námahu spojenou s probírkou vám vynahradí kvalita výsledného ovoce.

Švestky nejsou příliš dlouhověké. Jsou-li výnosy nízké nebo je-li slivoň napadena chorobou, je dobré strom skácet a nahradit novým.

Červivost plodů způsobuje pilatka švestková, plody jsou následně napadeny moniliovou hnilobou. Dalším nepřítelem je obaleč švestkový, mšice a puklice švestková. Stromy proti těmto škůdcům chráníme na jaře postřiky. V době opadu 95 % okvětních lístků se provádí večer postřik přípravkem Zolone 35EC, který je účinný proti pilatce švestkové a žluté.

Zdroj: Švestky

Ochranná lhůta

Ochranná doba je:

  • 7 dní pro stolní hrozny.
  • 35 dní pro moštové hrozny.

Zdroj: Postřik vína modrou skalicí

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová


ČeskýPřehled

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU