Červená řepamůže mít i nežádoucí účinky na lidský organismus, může například způsobovat zácpu nebo bolesti hlavy.
Konzumaci listů by se kvůli obsahu kyseliny šťavelové měli vyhnout lidé se záněty kloubů, dnou či ledvinovými kameny.
Betanin, což je barvivo obsažené v červené řepě, je vylučován do moči a stolice a obarvuje je. Jedná se o přirozený důsledek konzumace, proto není třeba se obávat.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Otto Gross.
Dobry den,
muzu se zeptat, zda cervena repa je vhodna pri dne, jako cisteni ci pomoc se zbavit nadbytecne kyseliny mocove? Nektere zdroje uvadeji ze je plna purinu a jine neuvadeji nic.
To same bych se chtel zeptat na spirulinu a chlorellu. Nekde uvedeno, ze pomaha, nekde naopak.
dekuji za odpovedi.
Otto Gross
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa z pohledu pacienta trpícího dnou není dobrá volba. Červená řepa sice dokáže léčit zánět při artritidě díky obsahu červeného barviva a dusičnanů, ale zároveň obsahuje oxaláty, které způsobují ledvinové kameny. Dna rovněž hraje významnou roli při tvorbě ledvinových kamenů. Bezpečné množství červené řepy je maximálně půl hrnku nakrájené řepy denně.
Sterilovaná červenářepa se konzumuje hlavně v období, kdy není k dostání syrová. Nejlepší účinky na zdraví má syrová červenářepa, ze které se připraví salát nebo šťáva. Sterilovaná řepa má také příznivé účinky na lidský organismus, ale jejich hodnoty nejsou již tak vysoké jako u syrové.
Ve svém příspěvku ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Diviš M..
Jak vadí červenářepa při užívání Warfarinu zda moc ředí krev nebo málo. Děkuji
Červená řepa se může konzumovat, ale je důležité přijímat zhruba stejné množství zeleniny denně, pak jde INR dobře nastavit. Je také důležité se vyvarovat extrémů, například 1 týden „zeleninový“ a druhý týden bez zeleniny – toto je zcela nevhodné, docházelo by k velkým výkyvům hladiny Warfarinu.
V naší poradně s názvem ČERVENA ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela langová.
zajímalo by me jestli na DNU mohu jíst zavařenou červenou řepu dekuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa obsahuje velké množství oxalátů, které podporují tvorbu ledvinových kamenů. Dna rovněž podporuje tvorbu ledvinových kamenů. Proto by nemělo být konzumováno větší množství červené řepy lidmi trpících dnou.
Většině pacientů s dnou udělá dobře, když se vyhnou potravinám s vysokým obsahem oxalátů. Dodržování diety s nízkým obsahem purinů a oxalátů pomůže dosáhnout úlevy od dny. Osoby trpící dnou, kteří již mají ledvinové kameny, by udělaly dobře, kdyby se zcela vyhýbaly potravinám bohatým na oxaláty.
Oxaláty jsou přírodní sloučeniny, které se nacházejí v zelenině, ovoci, ořechách a obilovinách. Příklady potravin s nejvyšším obsahem oxalátů: zelená listová zelenina, sója, mandle, brambory, čaj, rebarbora, obilná zrna a červenářepa. Oxaláty také přirozeně vznikají v lidském těle jako odpadní produkt.
Alkoholové mejdany u některých pacientů vyvolávají rychlé zhoršení jejich stavu. Je dobře známo, že nadměrné pití může vyvolat záchvaty u lidí, kteří trpí dnou, i když užívají léky na toto onemocnění.
Zvýšená hladina kyseliny močové může být spojena i s jinými onemocněními. Lidé, kteří trpí dnou, mohou mít také zvýšenou hladinu cholesterolu, zvýšené triglyceridy, vysoký krevní tlak a špatnou toleranci glukózy. Tyto příznaky zvyšují i pravděpodobnost výskytu diabetu druhého typu, metabolický syndrom a onemocnění ledvin. Kromě těchto příznaků přibližně polovina všech jedinců nemocných dnou trpí nadváhou. Centrální obezita kromě jiného zvyšuje některé zánětlivé látky v krvi. Tyto okolnosti mohou následně zhoršit dnové záchvaty, stejně jako srdeční onemocnění, diabetes a metabolický syndrom.
Červená řepa má vyšší obsah sacharidů, přesto nepatří mezi zeleninou k těm nejsladším druhům. Většina lidí může v klidu konzumovat červenou řepu několikrát týdně (jejich listy v neomezeném množství) a užívat si nejen její sladkou, lehce zemitou chuť, ale i velké množství živin.
Červená řepa se dá konzumovat celá. Upravovat můžeme i mladé listy, ale nejčastěji zužitkováváme pouze bulvu, kterou je možné připravit na mnoho způsobů. Za syrova ji můžeme přidávat do zeleninových salátů, můžeme ji ale také konzervovat, péct nebo vařit.
Červená řepa obsahuje hodně kyseliny šťavelové a proto byste se jí měli vyhnout, pokud držíte dietu s nízkým obsahem oxalátů. Oxaláty jsou soli kyseliny šťavelové. U některých lidí může konzumace potravin s vysokým obsahem oxalátů způsobit ledvinové kameny, zvláště pokud se jí ve velkém množství.
Redukce váhy může snížit hladinu kyseliny močové a počet akutních dnových záchvatů. Snížení redukce má pozitivní vliv na nosné klouby, a to na kyčle, kolena a kotníky. Hubnutí také pomůže snížit stres. Ovšem u onemocnění dnou musíte být při dietě velmi obezřetní. U dny nemůžete být dlouhodobě bez jídla, není také vhodná rychlá ztráta hmotnosti. Tyto faktory totiž mohou zvýšit hladinu kyseliny močové a vyvolat bolestivé záchvaty. U pacientů nemocných dnou je při redukci váhy důležitá kombinace vyvážené stravy a pravidelná fyzická aktivita. Takže zapomeňte na drastické diety, kterými byste si pouze ublížili.
V naší poradně s názvem DNA CO JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Heyduk.
Ví někdo zda je vařená kukuřice pro dnu škodlivá ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vařená kukuřice není příliš škodlivá při onemocněnídnou. Sice obsahuje více než dvojnásobné množství purinů než brambory, i tak ale patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. Pro udržení dny pod kontrolou, by množství snědené kukuřice mělo odpovídat zhruba polovině množství snědených brambor. Příklad: normálně sním 250 gramů vařených brambor, takže si na místo nich bez obav můžu dát 100 až 125 gramů vařené kukuřice.
Červenou řepu omyjte a oloupejte, nakrájejte na menší kostičky a vložte do zapékací misky. Přidejte nadrobený, pokrájený nebo nastrouhaný balkánský sýr, nasekané ořechy, zakápněte olivovým olejem, dochuťte solí a pepřem a promíchejte. Dejte do předehřáté trouby a pečte asi půl hodiny.
V naší poradně s názvem DNA A VYRÁŽKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renáta Charvátova.
Prosím můžu s nemocí DNA jist KUSKUS,Červenou řepu,Křen,cibuli a česnek?Děkuji za odpověď zdraví Renáta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
I když máte dnu, tak můžete jíst co chcete, jen některé věci smíte jenom po troškách. Důležité je hlídat si obsah purinů v potravinách. Obvykle, co má mnoho bílkovin, bude mít i vysoké puriny.
Kuskus, křen, cibule a česnek mají jen málo purinů, takže je můžete jíst dle libosti bez omezení.
Červená řepa sice obsahuje jen malé množství purinů, ale má v sobě oxaláty, které podporují vznik ledvinových kamenů. Dna také podporuje vznik ledvinových kamenů. U červené řepy je tedy třeba hlídat její množství, které by nemělo překročit v průměru půl hrnku nakrájené řepy denně.
Řepu i brambory omyjte a oloupejte. Nakrájejte na stejně velké kostky a přesypte do zapékací mísy, zasypte nadrobeným, nastrouhaným nebo pokrájeným balkánským sýrem a dochuťte chilli kořením, solí a pepřem. Zaklopte a dejte do předem vyhřáté trouby na 200 °C a pečte asi jeden a půl hodiny. Chcete-li mít kůrčičku, na posledních 15 až 20 minut odklopte.
Jeden čtvrtlitrový hrnek vařené červené řepy poskytuje asi 3 gramy bílkovin, 17 gramů sacharidů a 3,4 gramů vlákniny. Červená řepa je obzvláště bohatá na folát a minerály měď, mangan a draslík. Řepná nať (zelené listy) je také jedlá a je dobrým zdrojem antioxidačních vitamínů C a beta karotenu a také vitamínu K, který je nezbytný pro zdravé kosti a srážení krve.
Největší výživový bonus červené řepy pochází z jejich betalainů. Červená řepa obsahuje širokou škálu antioxidačních sloučenin ze skupiny betalainů a každá z nich má různé zdravotní přínosy. Dvě z nejsilnějších jsou betanin a betanidin.
Řepu neloupejte, jen ji důkladně omyjte a osušte. Zabalte do alobalu a pečte v troubě vyhřáté na 200 °C asi 45 minut, tak aby byla spíše poloměkká. Hned jak řepu vyndáte z trouby, vybalte ji z alobalu a propíchněte, aby z ní vyšla pára, poté oloupejte a nechte úplně vychladnout. Vychladlou řepu nastrouhejte na hrubém struhadle, zakápněte citronovou šťávou, přidejte utřený česnek, zakysanou smetanu a dochuťte solí a pepřem. Podávat můžete jako přílohu k hlavnímu jídlu, ale chutnat vám bude i na čerstvém pečivu.
Červená řepa (beta vulgaris) je kulatá nebo někdy válcovitá kořenová zelenina. Konzumována bývá čerstvá, vařená, nakládaná nebo konzervovaná. Známa je od doby, kdy ji Řekové jedli již před 2000 lety. Tmavě červená barva z řepy se objeví v moči nebo i ve stolici. Pokud ji sníte, můžete si myslet, že máte v moči nebo ve stolici krev. To je obzvláště znepokojivé pro lidi, kteří používají léky na ředění krve, protože krvácení je jedním z rizik těchto léků. Obarvení moči nebo stolice dočervena po snědení řepy není z krve, ale z látek, které se nazývají betalainy. Batalainy jsou přírodní pigmenty, které dodávají řepě její charakteristickou purpurovou až temně rudou barvu. Při snědení řepy se tyto pigmenty dostávají do moči a stolice a obarvují je. Betalainy mají léčivé účinky - mohou snížit zánět v těle a chránit DNA před oxidačním poškozením a pomáhají udržovat zdravé a pružnější cévy. Ve větším množství však můžečervenářepa přispívat k tvorbě ledvinových kamenů.
Červená řepa je mnohými považována za léčivou potravinu, což znamená, že má schopnost podporovat lepší zdraví a předcházet nemocem. Červená řepamůže snížit riziko onemocnění souvisejících se záněty, jako jsou srdeční choroby a rakovina. Přehled potenciálních přínosů červené řepy a doplňků z červené řepy, publikovaný v časopise Nutrients [1], našel důkaz, že betalainy ze šťávy z červené řepy mohou snížit zánět v těle a chránit DNA před oxidačním poškozením. Fytochemikálie v červené řepě navíc pomáhají udržovat zdravé a pružnější cévy.
Červená řepa kromě svých antioxidačních sloučenin obsahuje také dusičnan, který se v těle přeměňuje na oxid dusnatý. Oxid dusnatý pomáhá zlepšit průtok krve v celém těle a v mozku. Předpokládá se, že konzumace červené řepy nebo pití její šťávy může přispět k zachování zdraví mozku a kognitivních funkcí ve stáří.
Pravděpodobně nejlépe studovaným zdravotním přínosem červené řepy je její schopnost snižovat krevní tlak. Mnoho lidí pije šťávu z červené řepy jako doplňkovou terapii k léčbě hypertenze. V metaanalýze publikované v časopise Advances in Nutrition [2] se vědci zabývali přínosy červené řepy na krevní tlak. Zjistili, že účinky červené řepy, které příznivě ovlivňují krevní tlak, pocházejí právě z jejích dusičnanů.
Řepu omyjte a oloupejte, rozkrájejte na osminky, máte-li menší, postačí čtvrtiny či poloviny. Vezměte si větší díl alobalu, řepu na něj rozprostřete, přidejte neoloupané stroužky česneku, okořeňte majoránkou, solí a pepřem, z jedné strany alobal důkladně uzavřete, z druhé nechte ještě otevřený pro dodání zbylých tekutých ingrediencí. Přilijte ocet a olej a uzavřete alobal i z druhé strany, kousky řepy nechte pořád rozprostřené do jedné vrstvy. Přendejte do zapékací mísy nebo do pekáčku a pečte v troubě předehřáté na 200 °C asi hodinu, máte-li větší kousky řepy, klidně o něco déle, aby byla řepa měkká. Upečené rozbalte, přendejte na talíř, můžete posypat ještě čerstvými bylinkami, a podávejte.
Červená řepa obsahuje velké množství oxalátů, které podporují tvorbu ledvinových kamenů. Dna rovněž podporuje tvorbu ledvinových kamenů. Proto by nemělo být konzumováno větší množství červené řepy lidmi trpících dnou.
Většině pacientů s dnou udělá dobře, když se vyhnou potravinám s vysokým obsahem oxalátů. Dodržování diety s nízkým obsahem purinů a oxalátů pomůže dosáhnout úlevy od dny. Osoby trpící dnou, kteří již mají ledvinové kameny, by udělaly dobře, kdyby se zcela vyhýbaly potravinám bohatým na oxaláty.
Oxaláty jsou přírodní sloučeniny, které se nacházejí v zelenině, ovoci, ořechách a obilovinách. Příklady potravin s nejvyšším obsahem oxalátů: zelená listová zelenina, sója, mandle, brambory, čaj, rebarbora, obilná zrna a červenářepa. Oxaláty také přirozeně vznikají v lidském těle jako odpadní produkt.
Červená řepa z pohledu pacienta trpícího dnou není dobrá volba. Červená řepa sice dokáže léčit zánět při artritidě díky obsahu červeného barviva a dusičnanů, ale zároveň obsahuje oxaláty, které způsobují ledvinové kameny. Dna rovněž hraje významnou roli při tvorbě ledvinových kamenů. Bezpečné množství červené řepy je maximálně půl hrnku nakrájené řepy denně.
Vařená kukuřice není příliš škodlivá při onemocněnídnou. Sice obsahuje více než dvojnásobné množství purinů než brambory, i tak ale patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. Pro udržení dny pod kontrolou, by množství snědené kukuřice mělo odpovídat zhruba polovině množství snědených brambor. Příklad: normálně sním 250 gramů vařených brambor, takže si na místo nich bez obav můžu dát 100 až 125 gramů vařené kukuřice.
I když máte dnu, tak můžete jíst co chcete, jen některé věci smíte jenom po troškách. Důležité je hlídat si obsah purinů v potravinách. Obvykle, co má mnoho bílkovin, bude mít i vysoké puriny.
Kuskus, křen, cibule a česnek mají jen málo purinů, takže je můžete jíst dle libosti bez omezení.
Červená řepa sice obsahuje jen malé množství purinů, ale má v sobě oxaláty, které podporují vznik ledvinových kamenů. Dna také podporuje vznik ledvinových kamenů. U červené řepy je tedy třeba hlídat její množství, které by nemělo překročit v průměru půl hrnku nakrájené řepy denně.
1 dcl šťávy z červené řepy obsahuje 0,2 mikrogramu vitamínu K. Je to zanedbatelné množství a není třeba se vůbec zabývat množstvím snědené / vypité řepy v souvislosti s léčbou Warfarinem.
Co se týče vlivu na probíhající léčbu po odstranění nádoru, tak existuje studie, která říká, že červenářepa je zdraví prospěšná funkční potravina a může být potenciálně prospěšná i při rakovině. Konkrétně může pomoci lépe zvládnout nežádoucí účinky spojené s chemoterapií.
Pokud máte dnu a chcete dál konzumovat dvě piva denně, tak volte raději pivo bez alkoholu. Alkoholické pivo konzumované dlouhodobě v pravidelných dávkách může být právě příčinou vzniku dny. Nejlepší je při onemocněnídnou nepít žádné pivo.
Jak jde čas, tak přicházejí nové výzkumy k onemocnění dnou a vyšlo najevo, že dnu zhoršují hlavně puriny živočišného původu a zelenina s vyšším obsahem purinů není při dně tolik škodlivá. Tudíž ani čočka nebude zásadně zhoršovat průběh onemocnění, ať už je její barva jakákoliv. Když zařadíte čočku třikrát do týdne, tak bude vše v pořádku.