Pokud máte dnu, měli byste především změnit způsob stravování. Potraviny obsahující hodně purinů zvyšují koncentraci kyseliny močové v krvi. Z jídelníčku tak vylučte zejména mastné výrobky s vysokým obsahem bílkovin, mozeček, vývary, masové omáčky, sledě, ledvinky, játra, mleté maso, šneky, sardinky, křen, fazole, květák, čočku, houby, ovesnou kaši, zelený hrášek, korýši, špenát, celozrnné pečivo a droždí.
Osoby, které mají se dnou problém, by vůbec neměly pít alkohol. Alkohol pravděpodobně zvyšuje tvorbu kyseliny močové a brzdí její vylučování, což může u mnoha jedinců vyvolat další dnavý záchvat. Mimořádně škodlivé je i pivo, které obsahuje velké množství purinů. Pokud si neumíte odepřít sklenku alkoholu, zmírněte alespoň jeho účinky. Pijte pomalu a zároveň jezte sacharidy, které se snadno vstřebávají, například krekry, ovoce a sýry.
Pokud trpíte nadváhou a zbavujete se nadbytečných kilogramů, buďte opatrní. Zaručené diety totiž mohou ještě více zkomplikovat průběh nemoci. Většina drastických diet, včetně hladovky, vede k rozpadu buněk, ze kterých se následně uvolňuje kyselina močová. Pokud chcete zhubnout, požádejte lékaře, aby vám pomohl vypracovat rozumný postup redukce hmotnosti.
Také nadměrné množství vitamínových složek, především niacinu a vitamínu A, může zhoršit průběh nemoci. Než začnete brát vyšší dávky vitamínů, poraďte se s lékařem. Pokud denně pijete dostatek vody, kyselina močová se vyloučí z organismu dřív, než stihne vyvolat zdravotní potíže. Většina lidí však pije málo čisté vody. Optimální množství je 5–6 sklenic denně. Příjem dostatečného množství tekutin zároveň omezuje tvorbu ledvinových kamenů, k nimž mají sklony právě pacienti trpící dnou. Zdravé jsou i bylinkové čaje. Protože neobsahují kofein a mají málo kalorií, můžete je pít bez omezení. Nejlepší jsou čaje ze šípku nebo z máty. Čaj pijte několikrát denně.
Receptů na přípravu květáku je mnoho. Mezi nejvíce oblíbené patří květákové placičky, květáková polévka, zapečený květák, takzvaný květákový mozeček s vejci, květákové karbanátky a smažený květák. Níže naleznete několik receptů právě na květákové placičky. Sami posuďte, zda tyto recepty stojí za to!
Nevhodné tuky jako živočišné tuky mléčné (máslo, šlehačka, smetana, tučné mléčné výrobky) a sádlo (slanina, tučná masa, uzeniny, zabíjačkové pochoutky, tlačenka), vnitřnosti (mozeček, játra, slezina, jazyk), které obsahují velký podíl nasycených a transmastných kyselin. Dále moučníky, cukrovinky, kandované ovoce, bílé pečivo a slazené nápoje, které zvyšují hladinu krevního cukru, a tím nároky na tvorbu a přísun inzulínu, a tak i pravděpodobnost vzniku cukrovky. Proto je dobré je omezit.
Proti tvorbě nadměrného množství kyseliny močové se doporučuje téměř vegetariánská strava, množství salátů. Nevhodné je tmavé maso, kůže z masa, vnitřnosti, káva, ořechy a rafinovaný cukr. Je třeba omezovat potraviny s vysokým obsahem purinů: masné výrobky s vysokým obsahem bílkovin, vývary, masové omáčky, mozeček, vnitřnosti (ledviny, játra), mleté maso, luštěniny (fazole, čočka, hrách), sledi, sardinky, špenát, květák, droždí. Pravidelné pití vyššího množství tekutin pomáhá odplavovat uráty z těla. Kromě obyčejné vody se doporučují bylinkové čaje, například šípkový, mátový, přesličkový. Je potřeba maximálně omezit alkohol, protože brání vylučování kyseliny močové z těla, a pivo navíc obsahuje velké množství purinů.
Ingredience: 1 podzimní cibule, sůl, 240 g krůtího masa, 20 g olivového oleje, 50 g suchého vína, 50 g parmazánu, 1 l vody, 50 g másla, 0, 08 šafránu, 172 g rýže
Postup: Nejdříve si uvaříme krůtí maso ve vodě a vývar použijeme do rizota. Na olivovém oleji lehce osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli a přidáme nepropláchnutou rýži. Pořádně promícháme a opékáme několik minut, občas promícháme. Přilijeme víno a provaříme, než se odpaří alkohol. Přidáme šafrán. Pak už přiléváme postupně vývar (po sběračkách) a občas promícháme. Vždy když se vývar vsákne, přilijeme další sběračku, a to děláme, dokud není rýže al dente. Může to trvat cca 20 minut. Když je rýže tak akorát na skus, vypneme sporák a vmícháme máslo a parmazán. Nakonec přidáme krůtí maso a ještě lehce prohřejeme. Podáváme s hoblinkami parmazánu.
Hodnota: 1 656 kJ/396 kcal
Květákový mozeček
Ingredience: 1 podzimní cibule, 1 květák, 1 vejce, 36 g stolního oleje, sůl, 8 g nasekané pažitky, 100 g droždí
Postup: Květák rozebereme na růžičky a uvaříme v osolené vodě. Osmahneme cibuli, přidáme droždí, osmažíme, přidáme květák, podlijeme a krátce podusíme. Nakonec přidáme rozmíchaná vejce s vodou a necháme srazit. Ozdobíme posekanou pažitkou.
Při jaterní dietě je třeba dodržovat některé nezbytné postupy. Například v případě přípravy polévek je třeba se vyvarovat použití některých vnitřností, jako je mozeček nebo brzlík, dále nepoužíváme zelí, kapustu, cibuli ani česnek a nic nedusíme za použití oleje nebo tuku. Vše pouze vaříme. Polévku můžeme zahustit nasucho opraženou moukou a do hotového jídla přidat nepřepálené máslo.
Z příloh můžeme klidně použít rýži, jáhly, brambory i knedlíky. Jen je třeba dodržovat správný postup přípravy. V případě brambor je ideální přípravou vaření. Výjimečně můžeme brambory také upéct, ale rozhodně bez jakéhokoliv tuku. Jáhly můžeme dusit podobně jako kroupy. Co se knedlíků týče, ty bychom neměli kypřit droždím, ale místo něj využijeme sníh z bílků, kypřicí prášek nebo sodu. Takto můžeme připravit knedlíky houskové i bramborové, které můžeme doplnit krupicí, strouhankou, tvarohem i nakrájenou houskou. Omáčky je vhodné při jaterní dietě připravovat z nasucho opražené mouky. Ředit je můžeme mlékem, vývarem z masa nebo zeleniny a jogurtem. Smetana není vhodná, ale do hotových jídel můžeme použít trochu másla. Jaterní dieta povoluje především ovoce syrové, případně ovocné šťávy. Kompotům se raději vyhneme, stejně jako hruškám a ovoci s větším množstvím zrníček.
Puriny jsou součástí lidského organismu a patří mezi základní stavební prvky DNA a RNA. Problém nastává ve chvíli, kdy narůstající množství purinů nedokáže organismus již odbourat. Puriny najdeme hlavně v živočišných potravinách, jako jsou vnitřnosti (játra, mozeček, krky), ale pozor i na chemické dochucovací směsi, jako jsou například ochucovadla polévek, sójové omáčky, masové kostky a nejrůznější konzervy.
Nízkopurinová dieta má celkem jasná pravidla, jak dosáhnout v potravě nízké hodnoty purinů. Obvykle se udává jako dobré kritérium méně než 200 mg purinů za den. Většina pacientů, které trápí dna, to udělá jednoduše. Prostě ze stravy vyhodí potraviny s vysokým obsahem purinů. Obvykle se snižují porce masa, uzenin, ryb, vnitřností a další potraviny. Při vyřazení tak výrazné skupiny potravin z denní stravy bez náhrady však dojde k tomu, že vzniklá nízkopurinová dieta není plnohodnotná. To znamená, že ve svém celku neobsahuje všechny esenciální živiny, které organismus pro svou činnost potřebuje v určitém množství. Tyto esenciální živiny si tělo neumí vyrobit a musí být dodány potravou. Jen pro představu, těchto esenciálních živin je známo 46. Jsou to vitaminy, minerály a esenciální mastné kyseliny.
Strava by měla obsahovat denně asi 500 g zeleniny a 100 g ovoce. Jednou týdně je možné zařadit do stravy takzvaný odlehčovací den, kdy se konzumuje pouze zelenina a ovoce v množství 1–1,3 kg, a to syrové či tepelně upravené, rozdělené do pravidelných dávek za současného dodržení pitného režimu.
Postup: Květák rozebereme na růžičky, které chvilku povaříme v osolené vodě. Šunku pokrájíme na kostičky. Na trošce oleje necháme zesklovatět cibuli nakrájenou nadrobno, přidáme šunku a opečeme. Celá vejce rozšleháme vidličkou s mlékem, solí, pepřem, strouhaným muškátovým oříškem a vmícháme strouhaný tvrdý sýr. Květák posekáme, rozložíme do olejem vymazané zapékací misky, posypeme osmaženou šunkou a zalijeme vejci s mlékem. Vložíme do trouby vyhřáté na 200 °C a zapékáme asi dvacet minut. Zapečený květák podáváme nejlépe s vařeným bramborem.
Smažený květák
Ingredience: 1 větší květák, sůl, hladká mouka a strouhanka dle množství obalovaného květáku, 2 vejce, olej na smažení na plech
Postup: Květák rozebereme na růžičky a důkladně propláchneme pod tekoucí vodou. Růžičky osolíme a NEVAŘÍME! V jedné misce si připravíme těstíčko ze dvou vajec, hladké mouky a vody a důkladně vymícháme vidličkou dohladka. Do druhé mísy nasypeme strouhanku. Osolené růžičky obalíme v těstíčku a ve strouhance a klademe na plech, na který jsme předem nalili olej ke smažení a poté jej ohřáli. Plech dáme do trouby a smažíme při 200 °C, asi po 30 až 45 min růžičky obrátíme a dosmažíme dozlatova. Předvaření v tomto případě není nutné, takto je květák opravdu VÝTEČNÝ.
Postup: Květák očistíme a rozebereme na růžičky. Cibuli oloupeme, očistíme a nasekáme najemno. Ve vyšší pánvi rozpálíme olej a vsypeme cibuli. Za občasného míchání ji necháme zrůžovět. Pak ji zalijeme vodou. Směs necháme přejít varem a přidáme růžičky květáku. Podle chuti základ květákového mozečku osolíme, opepříme a ochutíme kmínem. Přikryjeme a necháme pomalu dusit, než květák změkne. Zatím rozklepneme vejce a rozkvedláme je třeba v hrníčku. Měkký květák opatrně rozmačkáme vidličkou. Vlijeme vejce, důkladně promícháme a necháme asi 5 minut vařit. Květákový mozeček podáváme s bramborovou kaší nebo s čerstvým chlebem.
Postup: Všechny ingredience smícháme dohromady (pokud je hmota příliš řídká, přidáme ještě rozmixovaný celer) a tvoříme placičky, které smažíme na pánvi na oleji nebo pečeme dozlatova v troubě. Druhý způsob je zdravější a bez námahy, jen je před pečením dobré placičky potřít olivovým olejem, aby nebyly suché. Dodržte veškeré ingredience a zažijete doslova gastronomický zážitek.
Dietní recept na květák
Ingredience: 1 květák, 20 ml olivového oleje, 2 lžičky římského kmínu, sůl
Postup: Květák rozeberte na malé růžičky, v míse smíchejte koření s olivovým olejem a ve vzniklé směsi důkladně promíchejte květákové růžičky. Květák pak rozložte na pečicí papír a pečte na 150 °C cca 50 minut dozlatova. Nechte potom vychladnout na mřížce. Můžete vyzkoušet i zdravější verzi a květák místo pečení vysušit do křupava v sušičce. Je to dobré, křupavé a zdravé mlsání.
Postup: Oblíbenou zeleninu uvařte do poloměkka. Dle chuti můžete rozmixovat všechnu zeleninu tak, aby vznikl hladký krém, poté dochuťte solí, pepřem a kořením. Můžete také před mixováním část zeleniny odebrat a po rozmixování vrátit zpět – v polévce vám zůstane něco k zakousnutí.
Kuřecí kousky s cuketou a houbami
Ingredience: kuřecí prsa, 1/2 menší cukety, 3 žampiony nebo jiné houby, malý stroužek česneku, italské bylinky, 1 bílek (podle potřeby), sůl, pepř
Postup: Cuketu nejdříve zbavte vnitřní vodnaté části. Nejlépe to uděláte tak, že rozříznete cuketu podélně na čtvrtiny a potom jedním řezem vyříznete střed. Dužnatou část cukety včetně slupky nakrájejte na hodně malé kousky – můžete ji i nasekat. Na podobně velké kousky nakrájejte také žampiony. Všechny ingredience smíchejte do kompaktní hustší hmoty (může se trochu sypat). Nyní máte dvě možnosti, buď vytvarujte placičky a dejte je na pečicí papír a pečte v troubě cca na 200 °C dozlatova, nebo je opečte na trošce olivového oleje na pánvi. Na olivovém oleji pak opečte kousky kuřete a dochuťte solí a pepřem.
Postup: Květák rozdělte na malé růžičky a krátce povařte ve slané vodě. Na pánvi na malém množství oleje osmahněte cibulku, přidejte povařený květák a bílek. Důkladně promíchejte a krátce osmahněte na pánvi. Dosolte, ochuťte pepřem a dalším kořením podle vlastních preferencí.
K preventivnímu boji proti závrati, zvracení a nevolnosti ve spojení s cestovní horečkou je často používán dimenhydrinat nebo embramin. Jedná se o antihistaminika, která přednostně zablokovávají takzvané H1-receptory, které jsou v mozkových buňkách v centru zvracení. Protože všechny tyto preparáty mají za následek únavu a celkový útlum, mělo by být jejich použití velice dobře uváženo. Ke zmírnění silných závratí je vhodný diazepam, který snižuje dráždivost vestibulárního aparátu. Obecně platí, že léčba sice musí být dostatečně dlouhá a pacient musí léky užívat pravidelně, ale je vždy časově omezená. Mozek je totiž velice přizpůsobivý orgán a může si po určitém čase na změnu způsobenou léky zvyknout a začít nervové signály zpracovávat nenormálním způsobem.
Nevolnost může být způsobená i mechanickou příčinou, například na pouťových atrakcích. Pacientův rovnovážný systém může být zmaten delším točením, stavěním na hlavu nebo vibracemi a ten pak pociťuje točení hlavy nebo někdy i pocity na zvracení.
Typické motání hlavy a nevolnost jsou časté také po požití alkoholu. Ten ovlivňuje mozeček, což je část mozku zodpovědná za udržování rovnováhy. I některé otravy a nauzea jsou se závratěmi spojené.
Důležitou úlohu při léčbě závratě hrají cvičení na udržení rovnováhy a zlepšení koordinace. Tento trénink se hodí pro každého pacienta, bez ohledu na to, jakým typem závratě trpí. Částečně doplňuje medikamentózní léčbu, zkracuje akutní potíže a je dobrý jako preventivní opatření.
Cvičení pro začátek: Položte se s otevřenýma očima a poté pohybujte očima nejdříve pomalu, poté stále rychleji nahoru a dolů, doprava a doleva. Opakujte cvičení i se zavřenýma očima. Dále můžete zkusit totéž, ale přidejte pohyby hlavy. Poté fixujte jeden bod na protější stěně a pohybujte hlavou nahoru a dolů, doprava a doleva, aniž byste ztratili bod z očí. Když se nedostaví závrať, opakujte cvičení vsedě.
Zásady nízkocholesterolové diety jsou totožné s doporučovanou zdravou výživou. Pestrý jídelní lístek se spoustou zeleniny a ovoce (5x denně 100g porce), dostatek důležitých bílkovin, vhodných tuků, sacharidů s obsahem vlákniny, vitamíny rozpustné v tucích i ve vodě, minerální látky, dostatečný pitný režim. Je třeba změnit nejenom jídelní lístek, ale i životní styl. Zařadit tělesnou aktivitu (4x týdně půl hodiny), vyhýbat se stresu, nekouřit.
Místo živočišných tuků je třeba do jídelního lístku zařadit tuky rostlinné s obsahem nenasycených mastných kyselin a vícenenasycených mastných kyselin. Nekonzumovat všechna tučná masa, z drůbeže pak husu a kachnu. Dále vnitřnosti (mozeček, játra, slezina, jazyk). Smažením upravujeme masa jen výjimečně. Vhodná jsou masa libová jako kuřecí a krůtí maso (bez kůže), libové maso vepřové (kýta, „panenka“), hovězí, králičí, skopové, zvěřina, klokaní, pštrosí. Z uzenin se doporučuje pouze libová šunka (krůtí, kuřecí) a šunkový salám.
Nenasycené mastné kyseliny – ty cholesterol snižují – jsou obsaženy v kvalitních rostlinných olejích a v produktech z nich vyrobených – v margarínech. Přírodními zdroji těchto vhodných tuků jsou dále semínka a ořechy. Zdrojem vícenenasycených mastných kyselin n-6 a n-3 jsou ryby, především tučné mořské ryby z chladných moří. Je to hlavně losos, makrela, treska, sleď, sardinky, tuňák a ze sladkovodních tolstolobik. Na našem stole by se měly objevit nejméně dvakrát týdně (konzerva s drceným tuňákem takřka tyto vzácné mastné kyseliny neobsahuje, je naložen do rostlinného oleje!)
Mléko a mléčné výrobky jsou hlavními dodavateli vápníku. V případě dodržování nízkocholesterolové diety zařazujeme polotučné mléko (1,5% T), jogurty s 2% obsahem tuku a sýry do 30 % tuku.
Snižování krevního cholesterolu napomáhá dostatečný příjem vlákniny. Měli bychom konzumovat denně 500 g zeleniny + ovoce (včetně brambor) především v syrové formě, často zařazovat do jídelního lístku celozrnné pečivo, luštěniny, neloupanou rýži, pohanku, jáhly, kroupy, ořechy a semínka. Tyto potraviny obsahují i významné množství vitamínů (B, C, provitamín A, E, D) a minerálních látek (draslík, hořčík, vápník a další). Některé z těchto nutrientů působí jako antioxidanty a zlepšují naši obranyschopnost.
Jedno vejce obsahuje ve žloutku (30 g) až 290 mg cholesterolu (bílek je takřka čistá bílkovina). Podle některých odborníků a studií jsou ve žloutku obsaženy látky (lecitin a další), které účinek cholesterolu ve vejci snižují. Lidem se zvýšenou či vysokou hladinou cholesterolu se doporučuje raději snížit konzumaci vajec na dva kusy za týden, a to především v pokrmech, ne samostatně.
Pacientům se dnou se doporučuje snížit obsah purinů v potravě, denně konzumovat 150 g zeleniny a ovoce (ideálně čerstvou). Při záchvatech dny se doporučuje podíl ovoce a zeleniny ve stravě ještě zvýšit (klidně až dvojnásobně). Pomoci mohou i odlehčené dny, kdy dvakrát týdně v jídelníčku bude jen zelenina a ovoce. Při dnovém onemocnění se musí omezit koření a snížit množství soli ve stravě. Doporučuje se také (pokud to jde) nahradit živočišné tuky těmi rostlinnými a rybími tuky a oleji.
K pití se doporučuje pít nesycenou vodou, čaje (bylinkové, ovocné), celerovou šťávu.
Mezi "zakázané" potraviny patří některé druhy ryb (kaviár, jikry, halibut, pstruh, losos, kapr, sardinky, očka, ančovičky, šproty, sleď, slanečky), kvasnice (kynuté a celozrnné pečivo), uzeniny, játrové paštiky, jelita a jitrnice, vnitřnosti (brzlík, ledviny, játra, mozeček, plíce, slezina, drštky), kořeněné pokrmy, silné masové vývary, masové bujóny, zvěřina, mladé telecí maso, koření (chilli, feferonky, pepř, kari, sojová omáčka, maggi, dresinky, česnek, křen), mák, želatina, zrající plísňové sýry, luštěniny (čočka, fazole, hrách), čokoláda, kakao, kofein, rebarbora, špenát, zelený hrášek, červená řepa, fíky.
Naopak doporučované (nebo aspoň přípustné) potraviny jsou z ovoce třešně, banán, hrozinky, jahody, jablka, hrušky, borůvky, broskve, meruňky, nektarinky, ananas, angrešt, švestky, pomeranče, ze zeleniny pak celer, cuketa, baklažán, cibule, brambory, zelené fazolky, kapusta, květák, rajčata, zelí, pórek, ředkvičky, salát, mrkev, sója, paprika, chřest, kedlubny, okurky, avokádo. Dále pak také houby, tmavé pečivo, suchary, sušenky, bábovky, croissanty, perník, závin, zázvor, kopr, tzatziki, petržel, pažitka, kmín, majoránka, puding, zmrzlina, mléko, zakysané mléčné výrobky, tvaroh, sýry, brynza, jogurty, vejce, těstoviny, jáhly, pohanka, rýže, bílé konzervované fazole, džem, med, rozinky, mandle, hořčice, z masa pak koroptev, krůta, holub, králík, zajíc, z ryb sumec, lín, platýz, úhoř.
Místo masa se doporučuje jíst třeba tofu.
Jídelníček člověka trpícího dnou by měl obsahovat převážně tedy ty potraviny, které snižují množství kyseliny močové. Ke snídani se hodí jíst třeba nízkotučné bílé jogurty doplněné vhodným ovocem a lněným semínkem, celozrnné pečivo či rýžové chlebíčky se zeleninovými pomazánkami, omeleta. Ke svačinám (dopolední i odpolední) se doporučuje konzumace ovoce či zeleniny v různých podobách (ovocné saláty, samotné ovoce, smoothie, ovoce s jogurtem, tvarohem) a oříšky.
K obědu a večeři může mít pacient trpící dnou třeba pečené brambory s brynzou, pohanku s dušenou zeleninou, kuřecí prsa plněná sýrem, celerové hranolky, grilovaný losos, pečená zelenina; brokolicová polévka s krutony, celozrnný toast s vaječnou pomazánkou, zeleninou, zapékaný květák s vařeným bramborem, grahamové těstoviny.
Pokud máte akutně podrážděný žlučník, držte přísnou dietu, teprve až se stav uklidní, přejděte na žlučníkovou dietu klasickou. Můžete vyzkoušet i různé bylinky na žlučník.
Zásady žlučníkové diety:
Dodržovat zásady zdravé výživy.
Jíst alespoň 4x až 5x denně.
Mezi jídly dodržovat maximálně 2- až 3hodinovou pauzu.
Začít den lehkou snídaní.
Všechna jídla připravovat čerstvá.
Vyhnout se následnému ohřívání pokrmů.
Jíst vařená a dušená jídla.
Omezit tučné, pečené nebo smažené jídlo na minimum.
Vyhýbat se čerstvému pečivu, polotovarům a ostře kořeněným jídlům.
Prodělala jsem dva infarkty během měsíce u toho druhého mozkovou příhodu ,byl zasažen zadní mozeček.Beru čtvery léky na vysoký tlak,lék na podporu srdce,injekčně inzulín.Byla jsem celkem měsíc v nemocnici,problém je v tom,že se mi motá hlava a to denně,ale lékař mi nevěří a mou informaci o potížích neguje,prý to není možné.Co mám dělat,nemohu být stále zavřená doma,je to velmi nepříjemné a také nebezpečné,motá se mi hlava jako bych byla neustále pod vlivem alkoholu.
