Motýlí keř je poměrně odolný a lze jej snadno přesadit. Přesazování motýlího keře se obvykle provádí na jaře nebo na podzim. Jednoduché pravidlo pro přesazování motýlího keře zní: přesazujte když nemá listy. To znamená před novým růstem na jaře nebo poté, co jeho listy na podzim uschnou. Mějte na paměti, že oblast, ve které žijete, obvykle určuje, kdy můžete přesazovat. Například jaro je vhodnějším obdobím pro přesazování motýlího keře v chladnějších oblastech, zatímco v teplejších jižních oblastech se přesazování motýlího keře nejlépe provádí na podzim. Motýlí keře jsou skvostem na zahradě. Jakmile se rostlina motýlího keře ujme, do značné míry se o sebe už postará sama, kromě občasného zalévání a prořezávání. Keř vytváří výjimečný doplněk v zahradě a přitahuje také různé motýly, což je také dobré pro opylování ostatních rostlin.
Komule Davidova zakrslá je miniaturní motýlí keř. Pokud máte úzký záhon a nevíte, co s ním, vysaďte na něj několik těchto zakrslých komulí a uvidíte, jak bude krásně vypadat. Stačí jen občas odstřihnout odkvetlé květy, čímž podpoříte další kvetení. Na zimu keře přihrňte listím. Také v nádobách bude komule vypadat krásně. Na zimu však musíte keřík v nádobě postavit na chladné, ale bezmrazé místo. Motýlí keř, tibetský šeřík, letní šeřík, jak je někdy nazývaná komule Davidova, opravdu přitahuje motýly všech druhů. Když keř rozkvete, jsou jimi voňavé květy doslova obaleny. Pokud zakrslou komuli Davidovu (Buddleia davidii) koupíte v kontejneru, můžete ji sázet až do podzimu. Po odkvětu je dobré suché květenství odstřihnout a kořeny a krček komule před zimou přikrýt chvojím. Komule ráda vymrzá, ale pokud ji před zimou zabezpečíte, tak by neměl být problém. Na začátku jara se musí komule ostříhat a poté opět výhony dobře vyraší a keř bude lépe kvést.
Perovskia atriplicifolia little spire je polokeř se stříbrnými, aromatickými listy. Prospívá na slunečném stanovišti, v sušší, propustné, hlinitopísčité zemině. Každý rok na jaře provádíme zpětný řez výhonů na cca 15 cm výšky, čímž se podpoří tvorba nových výhonů, na nichž perovskie vykvétá. Od jara do podzimu vytváří svým stříbrným olistěním zajímavý barevný efekt ve výsadbách, v létě pak vyniká velkým množstvím modrých květů, atraktivních pro včely a motýly.
Pokud hledáte krásnou letní kvetoucí květinu, která se snadno pěstuje a má dlouhou životnost, zkuste pěstovat Platycodon.
Modré a fialové barvy platycodonu vypadají skvěle s kontrastem žlutých černookých Susan a Liatris. Denivky jsou také dobrými doplňkovými rostlinami.
Můžete je přidat i do aranžmá z řezaných květin. Vzhledem k tomu, že šťavnaté stonky mají mléčnou mízu, budete muset odříznuté konce ihned po uříznutí lehce připálit svíčkou (nebo zápalkou), aby déle vydržely. Jsou to vynikající rostliny pro živé ploty nebo skalky a květy, díky svým široce otevřeným okvětním lístkům, přitahují opylovače, jako jsou včely a motýly.
Komule Davidova (Buddleia davidii) je krásně kvetoucí keř, dorůstající výšky zhruba 2–5 m, s velkými voňavými květy obsahujícími velké množství nektaru převážně růžové barvy a přitahujícími hlavně motýly, proto je mezi pěstiteli hodně oblíbený. Květy jsou dlouhé až 40 cm, u některých odrůd až 80 cm, a mají tvar protáhlých homolí, připomínajících často šeřík. Pokud odkvetlé květy včas odstraníme, začne nám na bočních výhonech kvést bohatěji. Plodem je tobolka, která obsahuje asi 50 semen. Listy jsou středně zelené, matné a jemně chloupkaté, na podzim opadávají. Keř roste rychle, je hustý a čím je starší, tím hezčí tvar dostává. Zde si můžete prohlédnout nádherný vzhled rostliny označované jménem komule Davidova.
Tato rostlina kvete fialovomodrými květy od července do září. Dorůstá výšky 70 až 80 cm, má zelené listy. Umisťuje se na plné slunce nebo do polostínu.
Phlox paniculata ’Amethyst’ vysazujte především do trvalkových záhonů, snad nejlépe působí v malých předzahrádkách roubených chalup, kde nádherně oživí tmavé dřevo stavení. Je to nenáročná rostlina, ale dobře se jí daří na kyselých vlhčích půdách s dostatkem živin a vyšší vzdušnou vlhkostí. Květy lze také použít k řezu, v záhonech lákají svou vůní motýly.
Množí se semenem, nejjednodušší a také nejčastěji používaný způsob rozmnožování je dělení trsů v jarním nebo podzimním období.
Při výsadbě v suchých půdách někdy trpí padlím, proti kterému raději preventivně zasahujeme chemickou ochranou, nejpozději je nutné zasáhnout při zjištění prvních příznaků padlí.
Tato rostlina kvete červenooranžovými květy od července do srpna. Dorůstá do výšky 80 až 90 cm, má zelené listy. Vyhovuje jí plné slunce nebo polostín.
Phlox paniculata ’Brigadier’ se nejčastěji vysazuje do trvalkových záhonů, snad nejlépe působí v malých předzahrádkách roubených chalup, kde nádherně oživí tmavé dřevo stavení. Je to nenáročná rostlina, ale dobře se jí daří na kyselých vlhčích půdách s dostatkem živin a vyšší vzdušnou vlhkostí. Květy lze také použít k řezu, v záhonech lákají motýly svou vůní.
Množí se semenem, nejjednodušší a také nejčastěji používaný způsob rozmnožování je dělení trsů v jarním nebo podzimním období.
Při výsadbě v suchých půdách někdy trpí padlím, proti kterému raději preventivně zasahujeme chemickou ochranou, nejpozději je nutné zasáhnout při zjištění prvních příznaků padlí.
Přírodní druh Perovskia atriplicifolia pochází z Afghánistánu, Iránu, Tibetu a Himálaje. Přestože byla botanikům známa již dříve, jako okrasná rostlina je používána přibližně od roku 1990 a od té doby si díky mimořádné dekorativnosti a nenáročnosti získala mnoho obdivu a příznivců. Ve své domovině byla perovskie používána v lidovém léčitelství a sušené listy se používaly jako tabák, ke kouření. Rostlina Perovskia atriplicifolia je charakteristická velkým množstvím levandulím podobných květenství, ale také stříbrným olistěním. Perovskie prospívá na slunečném stanovišti, v sušší, propustné, hlinitopísčité zemině. Každý rok na jaře se provádí zpětný řez výhonů na cca 15 cm výšky, čímž se podpoří tvorba nových výhonů, na nichž perovskie vykvétá. Od jara do podzimu vytváří svým stříbrným olistěním zajímavý barevný efekt ve výsadbách, v létě pak vyniká velkým množstvím modrých květů, atraktivních pro včely a motýly. Rostlina je mrazuvzdorná do -28 °C.
Portugalská bobkovišeň je atraktivní stálezelená rostlina, která tvoří hustý živý plot. Má tmavě zelenou barvu, která ji dodává klasický a luxusní vzhled. Jeho listy jsou menší ve srovnání s listy klasické bobkovišně.
Mladé výhonky bobkovišně Portugalské dokonale kontrastují s tmavě zelenými listy. Keř v červnu vytváří drobné, voňavé květy na delších tenkých hroznech. Květiny, které se obvykle mění na bobule, přitahují ptáky, včely a motýly. Bobule a listy jsou však jedovaté pro zvířata i člověka. Při jejich pěstování tedy musíte být opatrní.
Kontrastní barva listů a stonků této rostliny vytváří úžasný vizuální efekt a její schopnost růst v obtížných podmínkách z ní dělá perfektní volbu ve srovnání s tradiční bobkovišní. Rychlost růstu je 30 až 50 cm za rok a rostlina vyžaduje výchovný řez dvakrát do roka. Pokud ji ponecháte nezastřiženou, rostlina může dorůst do výšky 450 až 600 cm.
Rozchodníky jsou běžně pěstované trvalky a skalničky. Nízké, plazivé a polštářové druhy se používají na skalkách či suchých zídkách. Rozchodníky patří i mezi nejvhodnější rostliny do tak extrémních stanovišť, jako jsou zelené zahrady na střechách budov. Některé druhy rozchodníků se hodí rovněž do závěsných nádob. Vyšší druhy najdou uplatnění také v trvalkových záhonech nebo solitérně vysazené v trávníku. Obvykle pětičetné květy rozchodníků jsou oblíbenou pastvou pro včely, čmeláky a motýly. Okrasná hodnota rozchodníků spočívá nejen v různobarevných květech, ale i v dužnatých listech různých barev (světle a tmavě zelené, červené, hnědé, bíle nebo žlutě panašované).
Rozchodníky vyžadují slunná místa, písčité a propustné půdy. Snášejí úpal a sucho, takže pokud zapomenete občas na zálivku, nic se neděje. Množí se pomocí řízků a dělením na jaře. Pokud jde o choroby a škůdce, mohou je napadnout háďátka, šedá plíseň či padlí.
Trubkovec tyčinkový, latinsky Ortosiphon stamineus, je druh využívaný pro své léčivé účinky, vzhledem je podobný známé hluchavce. Lidově a nesprávně se často označuje jako trubkovec tyčinkovitý. Bylina je využívána především jako diuretikum s antibakteriálním účinkem. Je zdrojem silic s diterpeny a flavonoidy, které snižují zadržování vody v těle a mírně stimulují činnost štítné žlázy. Trubkovec není zatím dobře prozkoumán, tudíž nejsou známy ani jeho vedlejší účinky.
Jeho užívání by však mělo být omezeno při funkční nedostatečnosti srdce, při hyperfunkci štítné žlázy a při blokádě močovodů.
Předpokládá se, že bylina obsahuje genosidové sloučeniny – orthosifoniny, mastné kyseliny, esenciální oleje, rostlinné oleje, saponiny, sapofoniny a draselné soli.
Bylina trubkovec obvykle přitahuje včely, motýly a nektarové ptáky. Rostlina dosahuje výšky 1,5 metru a má oválné listy. Květy jsou bílé jako kočičí kníry, stopky jsou snadno zlomitelné a čtvercové. Rostliny obvykle rostou na polích, na březích řek nebo na místech s vlhkou půdou. Trubkovec prospívá v nadmořské výšce nad 700 metrů nad mořem.
Prunus laurocerasus caucasica, bobkovišeň lékařská 'Caucasica', je stálezelený keř řadící se do čeledi Rosaceae (růžovité) a rodu Prunus. Dorůstá do výšky 3–4 m a vytváří hustý keř. Původní druh je keř či malý strom pocházející z Malé Asie a jihovýchodní Evropy.
Listy jsou sytě zelené, kožovité, lesklé a podlouhlé. Květy jsou drobné, pětičetné, bělavé, sestavené do hroznovitých květenství. Na rostlině se vyskytují v průběhu dubna až května a svou vůní lákají motýly. Kvetení se může opakovat i na podzim. Plody jsou drobné, lesklé, černé peckovice, které jsou jedovaté.
Pěstování
Aby vám v zimě bobkovišeň nevymrzla, je vhodné rostlinu přihrnout mulčem. I když omrzne, velice dobře obráží. V bezmrazých obdobích v zimě je zapotřebí zálivky. Rostlina preferuje pohostinné stanoviště s vlhčí, propustnou, živnou půdou.
Využití
Tato vzrůstná odrůda bobkovišně se výborně hodí na živé ploty, jako pozadí za jinak barevné sadovnické kompozice či jako krycí rostlina zdí a stinných koutů. Živý plot z bobkovišně je ideální pro ty, kdo chtějí mít listnatý zelený živý plot po celý rok. Vhodná je výsadba i kolem vinohradů.
Komule Davidova (Buddleia davidii) pochází z Číny. V příhodných podmínkách dobře roste, na volném prostoru až do výšky 3 metrů, ale v zápoji jiných keřů to může být až 5 metrů. Strnule vzpřímené výhony se na koncích ohýbají pod tíhou mohutných, až 30 cm dlouhých květních lat. Listy jsou vstřícné, dlouhé až 20 cm. Komule Davidova kvete od konce července do září. Sladký nektar kvítků nasytí motýly, ale i včely a čmeláky. Základní barva u původního, v přírodě rostoucího druhu bývá fialová, ale vyšlechtěné odrůdy jsou také bílé, červenofialové, modrofialové, tmavě fialové nebo růžové. Mrazům nejlépe odolávají fialové nebo bílé komule a všechny květy bez rozdílu barvy výrazně a krásně voní. Tyto krásné keře mají jisté nároky na pěstování, ale netrpí žádnými chorobami ani škůdci.
Výhodou motýlích keřů je, že jsou dostupné hned v několika barvách. Radost vám nemusí dělat jen modrofialová, růžová nebo bílá. Motýlí keře pořídíte i v méně známé žluté variantě. Existují rovněž dvojbarevné varianty. Odrůda „Flower Power“ vytváří velice nápadné květy, které přecházejí z oranžové až do modrofialové. Také je známa komule Davidova nižší klasifikace.
Beru Condrosulf 800 rozpustný, dále Doretu na bolest,připadá mi,že hůře chodím po týdnu užívání. Jsem 5 let po zlomenine berce a kotníku. V noze mám artrózu, jestli mi tato léčba vůbec pomůže?
Ačkoliv by se mohlo zdát, že krůtí maso bude podobně naplněno puriny jako kuřecí, není tomu tak. Krůtí maso, i když je libové, tak obsahuje mnohem více purinů, než maso z kuřete. Pro nemocné dnou je krůtí maso stejně nevhodné, jako maso vepřové nebo hovězí. Konzumovat krůtí maso při dně můžete, ale jen jednu malou porci. Pokaždé, když sníte potravinu s vyšším obsahem purinů, tak v příštích osmi hodinách si naplánujte zvýšený příjem tekutin doplněný šálkem kávy. To pomůže ledvinám vyplavit metabolity z purinů. Z toho důvodu je také nevhodné konzumovat potraviny s vysokým obsahem purinů k večeři nebo před spaním.
nebo do nějakého krému či masti, zhruba v poměru zde popsaném..
taky by šla přidat třeba do Alpy - podobné "pleťové vody" se snad kdysi v lékárnách dělaly - zhruba mix 60 % líh, trocha éteru (osvěžovač) a nějaký ten gram síry
(odhadem 2-3 g na 100 ml "pleťové vody").
Skvrny na holeni při cukrovce jsou diabetická dermopatie. Mohou vypadat jako jednoduché stařecké skvrny. Ale nejsou. Vysoká hladina cukru v krvi při cukrovce poškozuje malé krevní cévy a způsobuje tyto nahnědlé skvrny. Tyto kulaté, drsné skvrny se často objevují právě na holeních. Dermopatie je obvykle neškodná a měla by sama odeznít do 18 měsíců. Ale také může vydržet déle. Proti opakování vám může pomoci, když udržíte krevní cukr v terapeutických hodnotách.
Malé žilky na kotníku může být Granuloma Annulare. Nedá se s jistotou říct, že souvisí s cukrovkou, protože přesná příčina není známa. Vypadají jako drobné červené hrbolky kolem kotníků, rukou, nohou nebo horní části paží a jinde. Může to být reakce na zánět. Váš lékař se může pokusit léčit je pomocí krémů nebo injekcí. Pokud jsou vaše příznaky mírné, nebudete potřebovat žádnou léčbu.
Diabetes nemá žádný vliv na léčbu Warfarinem. Warfarin sám o sobě vyžaduje dietu, která nijak neovlivňuje diabates.
Při léčbě Warfarinem musíte hlídat příjem vitamínu K, který se vyskytuje zejména v zelené zelenině a ve vnitřnostech jatečných zvířat. Každý den byste měla sníst těchto potravin stejné množství, abyste dodala tělu potrebný vitamín K bez výrazných výkyvů.
Zde naleznete podrobné rady, které vám pomohou zorientovat se v dietě při Warfarinu: https://www.warfarin-dieta.…
Prosím, co mohu a nesmím, když nám diabetes 2st a byl mi předepsán warfarin. Nevím, co vlastně můžu jíst. A co bylinkové čaje? Děkuji za odpověď. Bauchelova. Krásny rok 2024.
Mnoho let jsem věřil v alkalickou ionozovanou vodu a pil jí.Nakonec jsem zjistil,že nefuguje a nealkalizuje a že její molekuly kationtů a aniontů lidské tělo neakceptuje vůbec.Pokud mne nevěříte tak si to zkuste,je to jednoduché.Před tímto zjištěním jsem půl roku pil denně jen vodu 12pH a stále mne pálila žáha dál..To mne šokovalo a denně jsem musel brát lék Omeprazol na šilenou kyselost žaludku.Ano je to tak,zkuste si udělat ionizovanou vodu v ionizátoru 12 pH a nalejte do ní ocet 2 pH reakce neni žádná!!!Proč to je? Ionizace vody přes diafragmu stáhne a rozloží minerály na elektrodách ionizátoru při elekrolýze a tím je znehodnoti na nefunkční!!! Zůstanou jen ionty molekul minerálů,které nás klamou na měřidle ph o alkalitě a kyselosti ionizace.Po tomto zjištění dnes ani ORP ionizované vody také nevěřím a generátory vodíku už také neakceptuji!!!!Smysl a účnnost alkality jsem vyřešil minerály v KurtaTepperweina,které fungují stoprocentně a nebo lze koupit různé alkalické alkalizující přípravky v lékarnách.Toť moje zkušenost s nefunkční alkalickou ionizovanou vodou a těmito přístroji!!!!Atomární molekuly kationtů a aniontů z ionizace vody jsou k ničemu a alkalitu vody bez minerálů nedokáží.Všechny drahé přístroje pro ionizaci jsou k ničemu!!!!!!?
