Pokud se objeví bolest paty, tak se projevuje při každodenní činnosti, jako je chůze, běh, a dokonce i při spánku. Bolest paty je vcelku běžný problém. Patní kost je největší kost v noze pohlcující většinu nárazů při chůzi a běhu, takže není divu, že nás pata bolí. Bolest se obvykle projevuje v zadní části paty nebo pod ní, a skutečně může mít vliv na každodenní život. Ve většině případů se bolesti paty vyvíjejí postupně v průběhu času, ale občas mohou být důsledkem úrazu.
Ve svém příspěvku PROSÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den nevím co mám dělat můj pes má bouli pod okem. Nevím jestli to není rakovina. Prosím pomozte co mám dělat prosím pomoc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majka Bouchalová.
Operovat nebo počkat na zhoršení stavu? Moje 8 letá fenečka foxteriéra má dle vyšetření MRI vyhřezlé 2krční plotýnky mezi 5-7 obratlem s diagnozou - lehká až středně těžká komprese míchy. V současné době po 4 týdenním klidovém režimu se stav uklidnil, bolestná křeč v délce cca 1-2 min. se objeví cca 1x za 2-3 dny, doma ale častěji odpočívá a nyní už běhá na volno po zahradě a honí ptáky, v poledne děláme 1/2 hod. procházky.
Co nás čeká po případné operaci? Bude v pořádku, bude bez bolestí, následuje nějaká terapie - jako laik tápu a samozřejmě se o ni bojím. Prosím napište např. vlastní zkušenost nebo odbornou radu. Děkujeme moc za zprávu obě dvě.
Epikondylární páska je léčebná pomůcka, která slouží jako podpůrná terapie při různých onemocněních, nejvíce však při epikondylitidě (viz níže). Epikondylární páska je opatřena komfortní tlakovou pelotou s možností individuálního nastavení komprese v oblasti předloktí. Používá se například při entezopatii v oblasti lokte, což je takzvaný tenisový a oštěpařský loket. Velikost pásky je univerzální.
Ve svém příspěvku TERIÉR-VYHŘEZLÁ PLOTÝNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka a Orinka.
Moje 8 letá fenečka foxteriéra má dle vyšetření MRI vyhřezlé krční plotýnky mezi 5-7 obratlem, s diagnozou lehká až středně těžká komprese míchy. V současné době po 4 týdenním klidovém režimu, nahřívání krku a lécích se stav satbilizoval, bolestné občasné křeče se už 1,5 týdne neobjevily.Běhá na volno po zahradě a honí ptáky,děláme 1/2 hodinové procházky,působí bez problému,ale vím, že teriéři mají vysoký práh bolestivosti.Má nyní podstoupit operaci nebo počkat na zhoršení stavu? Co nás čeká po operaci ? Bude zdravá? Bude bez bolesti ? Jako laik tápu a bojím se o ni.
Prosím napište např. vlastní zkušenost nebo odbornou radu. Děkujeme obě dvě.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bandážování postižené oblasti je nedílnou součástí komplexní terapie lymfedému. Cílem vrstvené komprese je udržení zmenšeného objemu končetiny, dosaženého kombinací předchozích technik. Používají se speciální elastická obinadla (krátkotažná). Technika bandážování je poměrně náročná a musí ji provádět vyškolený pracovník. Bandáž se ponechává na končetině celodenně a po dosažení stálého objemu končetiny je možné jí vyměnit za kompresivní punčochy nebo pažní návleky.
V naší poradně s názvem VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu co dál, Bolesti zad mě provázejí už řadu let, loni v červenci se problémy začaly zhoršovat a rozhodla jsem se navštívit lékaře, který po vyšetření usoudil, že se jedná o výhřez a poslal mě na MR. Než došlo k vyšetření můj stav se zhoršil, po kýchnutí nemohla jsem se hýbat, chodit, ale postupně se toto zlepšovalo( díky kapačkám). Pak následovala MR v 11/2015:
L3/4 minimální cirkulární protruze disku do 2mm
L4/5 anulární trhlina disku foraminálně vlevo-tvorba fokální protruze disku foraminálně vlevlo do 3mm- není útlak kořene L4 vlevo
L5/S1 objemná sekvestrace disku s kaudální propagací preforaminálně vlevo - velikost sekvestru asi 18x12x12mm komprese kořene S1 vlevo v lat. recesu
Paraspinální svalstvo prosáklé v okolí L3-S1 - edém z přetížení vs. Mícha beze změny signálu či fixace.
Chodila jsem pak na rehabilitace a stav se celkem zlepšil (menší bolesti levé nohy přetrvávaly stále), lékař z neurochirurgie řekl, že když jsem zlepšená, operace zatím není nutná a indikace k ní je při vrácení potíží.
No a před 10dny se výhřez zase ozval, nemohla jsem vůbec chodit bez opory, bolesti. Mám zase kapačky a stav se zase začíná zlepšovat. V pondělí jdu zase k neurochirurgovi.
Všichni kolem mi říkají, že bych měla jít na operaci, když se mi to vrátilo, ale mi se tedy moc nechce, když potíže zase začínají ustupovat.
Děkuji za odpověď. K.P.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Operace vyhřezlé ploténky je dneska prováděna jako rutina a není zvlášť náročná ani nebezpečná. Přínosy, úspěšně operace jsou obrovské, zejména v kvalitě dalšího života. Nebojte se a dohodněte se svým lékařem na termínu. Jinak se vám to bude vracet a vždy to bude otravovat.
Na čerstvé poranění s modřinou pomáhá včasná komprese (stlačování) a chlazení, nejlépe ledem přes plátěný sáček či oblečení, aby nedošlo k poškození kůže přímým působením chladu. Mezi přírodní zdroje rutinu patří zejména pohanka, dále otruby, ovesné vločky, luštěniny, chřest, ořechy, slupky jablek a rajčat, citrusy, listová zelenina, květy černého bezu nebo zelený čaj.
Syndrom tarzálního tunelu vzniká jako následek komprese tibiálního nervu při průchodu tarzálním tunelem. Tento tunel se nachází podél vnitřní strany nohy za vnitřním kotníkem. Tímto tunelem prochází spolu s nervem také artérie a žíla, stejně jako šlachy svalů. Uvnitř tunelu se nerv dělí na 3 části, přičemž jedna pokračuje k patě a další dvě pokračují na spodní stranu nohy.
Příčiny: Většinou je obtížné určit přesnou příčinu syndromu tarzálního tunelu (TTS). Jednou z příčin mohou být cysty, nádory, kostní ostruhy, záněty šlach, vymknutý kotník či křečové žíly. Častěji se TTS vyskytuje u mladých aktivních lidí.
Příznaky: Bolest kolem kotníků a prstů, brnění kolem kotníků a prstů, otoky nohou, bolestivé pálení, znecitlivění, bolest se zhoršuje při stání či s aktivitou, pocity teplých nebo naopak studených nohou, mravenčení, omezení hybnosti. Horší v noci. Většinou postihují jen jednu nohu.
Léčba: Léčba obvykle zahrnuje klidový režim, manipulační techniky, posílení svalů, aplikaci kortikosteroidů či analgetik. Pokud je tato konzervativní léčba neúčinná, je nutné přistoupit k chirurgickému řešení. Tento zákrok je poměrně rizikový vzhledem k množství struktur, které tímto tunelem procházejí.
Léčba těžkých a oteklých nohou se liší podle stupně onemocnění. V raných stadiích jsou v tomto případě – ještě v rámci „preventivní“ podpůrné terapie – prakticky vždy doporučovány kompresní punčochy, které by se měly nosit přes den, hlavně při dlouhém stání. Mohou být lýtkové či stehenní – jejich společným úkolem je podporovat návrat žilní krve k srdci prostřednictvím déletrvající komprese. Jejich nošení je ale často limitováno počasím, v teplých měsících jednoduše nejsou příjemné.
Léčba otoků nohou zahrnuje i konzumaci potravin a bílkovin. Potraviny bohaté na bílkoviny jsou následující:
Způsoby léčby lymfedému zahrnují kompresi (obvykle vícevrstvé obvazy), manuální lymfodrenáž (MLD), pohybové cvičení. Manuální lymfodrenáž je lehká masážní terapeutická technika, při které se masáž provádí v určitých směrech na základě struktury lymfatického systému. To pomáhá odtoku lymfy přes správné kanály. Léčba zahrnuje také péči o pleť, aby se zabránilo poranění, infekci a rozpadu kůže, stejně jako lehké cvičení a pohybové programy. Cvičení by mělo být pečlivě navrženo lékařem a fyzioterapeutem. Vše by mělo pomoci k odvodnění, aniž by to vedlo k otokům, které by mohly zhoršit váš zdravotní stav. Dále se doporučuje nosit kompresní punčochy v postižených oblastech nebo využit pneumatické komprese s čerpadlem. Váš lékař a fyzioterapeut rozhodnou, které metody komprese jsou nejlepší.
Operace se používá pouze v některých případech, ale výsledek je omezený. Chirurg musí mít hodně zkušeností s tímto typem postupu. Po operaci proběhne následná fyzická terapie ke snížení lymfedému. Mezi možné typy operací patří: liposukce, odstranění abnormální lymfatické tkáně, transplantace normálních lymfatických tkání v oblastech s abnormální lymfatickou drenáží, tyto zákroky jsou méně časté. Nejčastějším výkonem při abnormální lymfatické tkáni je náhrada pomocí žilních štěpů. Tyto postupy jsou obvykle úspěšné, i když jsou často prováděny experimentálně.
Lymfedém je chronické onemocnění, které obvykle vyžaduje celoživotní léčení. V některých případech se lymfedém časem zmenší. Nicméně některé otoky jsou obvykle trvalé. Pokud se u vás objeví otok paží, nohou nebo lymfatických uzlin, navštivte svého ošetřujícího lékaře.
Na inhalaci při bolesti v krku se doporučuje použít nebulizátor. Nebulizátory jsou speciální pomůcky, které přeměňují roztok léčiva na aerosol. V současné době existují tři typy nebulizátorů:
ultrazvuk – doporučuje se k léčbě nazofaryngu, hrtanu, průdušek
komprese – je potřeba, pokud infekce postihuje průdušky a alveoly
elektrická síť – ideální pro léčbu dolních cest dýchacích a při bolestech v krku; tento typ zařízení se doporučuje používat u dětí, protože může pracovat v jakémkoli úhlu
Inhalace s rozprašovačem má při bolestech v krku přednost před parními a suchými postupy.
Výhody:
dostupnost a snadné použití
možnost použít různé léčivé látky
bezpečnost při používání
možnost přesného dávkování léků
možnost použití u malých dětí a starších osob, u nichž je obtížné provádět parní a suchou inhalaci
lze jej použít k inhalacím s léky, solí, minerální vodou, ale není vhodný pro použití bylinných odvarů
Nejdůležitější podmínkou pro stanovení léčby je zjistit pravou příčinu vzniku petechií. Opravdu je zapotřebí správně diagnostikovat příčinu, pokud petechie vznikly například kvůli lékům na základě alergické reakce, pak je samozřejmě nutné okamžitě přestat užívat tento přípravek. Antibiotika jsou předepsána v případě infekce, která může způsobit výskyt petechií. Pokud jsou petechie důsledkem poranění krevních kapilár, doporučuje se použití ledu nebo studené komprese. Ledový obsah by měl být zabalen v ručníku, aby se zabránilo poškození povrchu kůže. Transfuze krevních destiček se doporučuje v případě, kdy se petechie vyskytují v důsledku nízkého počtu krevních destiček. Transfuze krevních destiček může zlepšit zdravotní stav pacienta. V krajním případě může být u leukémie nebo jiných maligních onemocnění zahájena chirurgická léčba. Jsou-li petechie způsobeny onemocněním, je vždy pro jejich léčbu třeba řešit nejprve danou nemoc.
Váš lékař se vás zeptá, jak bolest začala, a poté začne fyzickým vyšetřením nohy. Jemně zkontroluje citlivost na bříšku chodidla a posune váš palec do různých směrů, aby otestoval vaši pohyblivost. Může použít techniku zvanou test pasivní axiální komprese, která manipuluje s kloubem podobným způsobem jako při chůzi, aby se reprodukovaly příznaky sesamoiditidy. Může také použít zobrazovací metody k potvrzení nebo vyloučení určitých souvisejících stavů.
Sesamoiditidu může provázet stresová zlomenina, malá prasklina v kosti způsobená opakovaným stresem. Pokud má váš lékař podezření na akutní poranění, možná vás bude chtít vyšetřit na akutní zlomeninu kosti nebo podvrtnutí. Pokud jste si dříve poranili kloub palce na noze, možná bude chtít vyloučit hallux rigidus, druh degenerativní artritidy, která tento kloub postihuje. Zobrazovací metody mohou zahrnovat rentgen, kostní sken, CT sken, ultrazvuk nebo magnetickou rezonanci.
Léčba je stále omezená a nedokáže lymfedém, alias sloní noha, zcela trvale vyléčit.
K léčbě lymfedému se využívá:
Komprese (obvykle se zabalením do obvazů nebo punčoch);
Manuální lymfodrenáž (MLD);
Cvičení rozsahu pohybu nebo odporová cvičení.
Manuální lymfodrenáž je lehká masážní terapie. Při masáži dochází k pohybu pokožky v určitých směrech na základě stavby lymfatického systému. To pomáhá lymfatické tekutině odtékat správnými kanály.
Léčba také zahrnuje péči o pokožku, aby se předešlo zraněním, infekci a poškození kůže. Mohou být předepsány i lehké cvičební a pohybové programy. Užitečné může být nošení kompresního prádla na postižené oblasti nebo použití pneumatické kompresní pumpy. Ošetřující lékař a fyzioterapeut rozhodnou, které kompresní metody jsou nejlepší.
Operace
Chirurgie se používá jen v některých případech a má omezený úspěch. Chirurg musí mít s tímto typem zákroku bohaté zkušenosti. I po operaci bude stále potřeba fyzikální terapie ke snížení lymfedému.
Mezi typy operací patří:
Liposukce;
Odstranění abnormální lymfatické tkáně;
Transplantace normální lymfatické tkáně do oblastí s abnormální lymfatickou drenáží (provádí se zřídka);
Ve vzácných případech se provádí operace k obejití abnormální lymfatické tkáně pomocí žilních štěpů. Tyto postupy jsou nejúčinnější u časného lymfedému a měl by je provádět zkušený chirurg.
Zoladex depot 3,6 mg nesmí být podán pacientům s pozitivní anamnézou přecitlivělosti na léčivou nebo pomocnou látku obsaženou v přípravku, nebo na ostatní analogy LHRH. Léčivou látkou Zoladexu je goserelini acetas a pomocnou látkou je polyglaktin.
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Zoladex depot 3,6 mg je zapotřebí při použití přípravku u pacientů s rizikem obstrukce močovodů nebo komprese míchy. V takovém případě je třeba podání léku pečlivě zvážit a pacient musí být pod pravidelnou kontrolou v průběhu prvního měsíce léčby. V případě, že se komprese míchy nebo poškození ledvin v důsledku obstrukce močovodů objeví, je třeba okamžitě přistoupit k obvyklé léčbě těchto komplikací.
Dlouhodobé podávání LHRH agonistů může snižovat minerální kostní denzitu. Současné údaje o přípravku Zoladex depot 3,6 mg dokumentují 4,6% průměrnou demineralizaci osového skeletu po 6 měsících léčby, která je reverzibilní (návratná). Za 6 měsíců po přerušení léčby bylo zaznamenáno progresivní zlepšení demineralizace o 2,6% ve srovnání s původním stavem. Bylo prokázáno, že u pacientek, které dostávaly Zoladex depot 3,6 mg k léčbě endometriózy, se zmenšil úbytek kostní hmoty a vazomotorické syndromy při současné aplikaci hormonální substituční léčby (jednou denně estrogen a progestogen).
Podle předběžných údajů lze předpokládat, že podávání bifosfonátů v kombinaci s LHRH agonisty, jako je i Zoladex, může u mužů snížit kostní demineralizaci. U mužů léčených LHRH agonisty bylo pozorováno snížení glukózové tolerance, které se může projevovat jako diabetes, popř. ztráta glykemické kontroly u pacientů s předchozím diabetes mellitus. U této léčby je třeba monitorovat glukózu v krvi.
Je třeba zvážit použití přípravku Zoladex depot 3,6 mg u žen s metabolickým onemocněním kostí. V současné době nejsou k dispozici klinické údaje popisující léčení endometriózy přípravkem Zoladex depot 3,6 mg v období delším než šest měsíců. Při takto dlouhé léčbě je třeba pacienta preventivně kontrolovat na všechny zde uvedené symptomy.
Po dvouleté léčbě časného karcinomu prsu bylo prokázáno průměrné snížení minerální kostní denzity (BMD) o 6,2 % v krčku stehenní kosti a o 11,5 % v bederní páteři. Tato demineralizace je částečně reverzibilní, a to o 3,4 % v krčku stehenní kosti a o 6,4 % v bederní páteři po roce sledování po ukončení léčby.
Zoladex depot 3,6 mg může zvýšit rezistenci děložního hrdla, a tím působit obtíže při jeho dilataci.
Zoladex depot 3,6 mg nesmí být podáván dětem a v době těhotenství a během kojení. Proto nepoužívejte Zoladex depot 3,6 mg, jste-li těhotná nebo pokud kojíte.
Tinelovým testem se prokazuje zúžení prostor pro procházející nerv v karpálním tunelu. Karpální tunel je úžina, proto anatomicky predisponuje k postižení nervu. Jakákoliv abnormita nervu či jeho okolí, která má za následek zmenšení okolního prostoru, vede následně ke kompresi nervu. Nejprve dochází k útlaku vasa nervorum a tím k ischemizaci nervu a jeho edému, čímž se dále zvyšuje tlak na nerv v místě průchodu karpálním tunelem. Přetrvávající chronická komprese nervu pak může indukovat strukturální změny v nervu (zpočátku dochází k lézi myelinové pochvy, později se objevuje postižení jednotlivých axonů) s postupnou ztrátou funkce senzitivních a motorických vláken. Někdy může dojít až ke vzniku intraneurální fibrózy. Slabě myelinizovaná vlákna vedoucí percepci bolesti jsou odolnější.
Za normálních anatomických podmínek prochází kanálem pouze 9 šlach flexorů prstů a nerv medianus. Tento nerv zajišťuje senzitivní inervaci dlaňové strany 1. až 3. prstu a částečně i 4. prstu. V karpálním tunelu z něj odstupuje i drobná motorická větvička, která zásobuje krátké svaly palce. Karpální tunel tedy slouží jako ochranný obal pro tyto vnitřní struktury a poskytuje jim i prostor pro správnou funkci. K poruchám funkce nervu medianu pak dochází při omezení tohoto vnitřního prostoru, vedoucímu k útlaku nervových struktur a projevujícímu se specifickými klinickými příznaky.
Pokud dojde ke krvácivým komplikacím u pacienta léčeného rivaroxabanem, musí se podání další dávky rivaroxabanu odložit nebo se léčba musí ukončit, dle potřeby. Rivaroxaban má biologický poločas asi 5 až 13 hodin. Léčba by měla být individuální podle závažnosti a lokalizace krvácení. Podle potřeby je třeba použít vhodnou symptomatickou léčbu, jako je mechanická komprese (například u závažné epistaxe), chirurgická hemostáza se zajištěním kontroly krvácení, náhradou tekutin a zajištěním hemodynamické podpory, krevní deriváty (erytrocyty nebo čerstvá zmrazená plazma, v závislosti na související anémii nebo koagulopatii) nebo trombocyty.
Pokud krvácení nelze kontrolovat výše uvedenými opatřeními, lze zvážit podávání specifické prokoagulační reverzní látky, jako je koncentrát protrombinového komplexu (PCC), aktivovaný koncentrát protrombinového komplexu (APCC) nebo rekombinantní faktor VIIa (r-FVIIa). V současnosti jsou však k dispozici velmi omezené klinické zkušenosti s použitím těchto přípravků u osob užívajících rivaroxaban. Doporučení je též podloženo omezenými neklinickými údaji. Opakované podání rekombinantního faktoru VIIa je třeba zvážit a titrovat v závislosti na zlepšování krvácení. V případě závažného krvácení je třeba konzultovat odborníka na koagulaci, pokud je odborník v místě dostupný.
Protamin sulfát a vitamín K podle všeho nebudou ovlivňovat antikoagulační aktivitu rivaroxabanu. U osob užívajících rivaroxaban jsou omezené zkušenosti s použitím kyseliny tranexamové a neexistují zkušenosti s použitím kyseliny aminokaproové a aprotininu. Neexistují ani vědecké důvody přínosu ani zkušenosti s použitím systémového hemostatika desmopressinu u osob užívajících rivaroxaban. Vzhledem k vysoké vazbě na plazmatické proteiny se u rivaroxabanu neočekává možnost odstranění dialýzou.
Při podezření na jakékoli poranění svalu je nutné okamžitě ukončit sportovní aktivitu a nevystavovat jej další námaze, aby se předešlo závažnějším komplikacím (dalšímu poškození). Nesmí se nadále protahovat ani „zkoušet rozhýbat“. Zpočátku aplikovat led v průběhu prvních 24 hodin (vždy asi 10–15 minut ledování s hodinovou pauzou – to celé několikrát zopakovat). Asi po 36 hodinách aplikovat spíše teplo nebo Priessnitzův zábal pro snížení svalového tonu, alespoň 3x během dne vtírat do postiženého místa masti s protizánětlivými a protiotokovými složkami (Traumaplant, Voltaren, Reparil, Lioton aj.). Proti vzniku otoku pomůže zvednutí postiženého místa do zvýšené polohy – tj. nad úroveň srdce. Vhodná je rovněž komprese daného svalu (stahovací punčocha, bandáž, elastické obinadlo), aby se otok dále nezvětšoval a docházelo i k lepšímu prokrvení hlubších částí svalu, což napomůže regeneraci. Dnes jsou moderní lymfotapy či tzv. lymfokalhoty.
Sval zatěžujte pozvolna podle stupně hojení a bolestivosti. U menších svalových poranění trvá léčba přibližně týden až dva, u větších svalových traumat se může protáhnout až na měsíc. Velmi významná je diagnostika a následná komplexní terapie. Svalové poškození se pouze klidem vyléčí méně pružnou vazivovou jizvou, která může v budoucnu působit další komplikace (trvalý zdroj tahu). Jakmile odezní akutní bolest, lze sval postupně zatěžovat, avšak bolest se nesmí přehlížet. Se sportováním lze začít až po úplném vymizení obtíží a podle výsledku ultrazvukového vyšetření. Pokud se sportovec vrací ke sportovním aktivitám po těžším zranění, je vhodné použít ortézu nebo taping.
Operovat nebo počkat na zhoršení stavu? Moje 8 letá fenečka foxteriéra má dle vyšetření MRI vyhřezlé 2krční plotýnky mezi 5-7 obratlem s diagnozou - lehká až středně těžká komprese míchy. V současné době po 4 týdenním klidovém režimu se stav uklidnil, bolestná křeč v délce cca 1-2 min. se objeví cca 1x za 2-3 dny, doma ale častěji odpočívá a nyní už běhá na volno po zahradě a honí ptáky, v poledne děláme 1/2 hod. procházky.
Co nás čeká po případné operaci? Bude v pořádku, bude bez bolestí, následuje nějaká terapie - jako laik tápu a samozřejmě se o ni bojím. Prosím napište např. vlastní zkušenost nebo odbornou radu. Děkujeme moc za zprávu obě dvě.
Moje 8 letá fenečka foxteriéra má dle vyšetření MRI vyhřezlé krční plotýnky mezi 5-7 obratlem, s diagnozou lehká až středně těžká komprese míchy. V současné době po 4 týdenním klidovém režimu, nahřívání krku a lécích se stav satbilizoval, bolestné občasné křeče se už 1,5 týdne neobjevily.Běhá na volno po zahradě a honí ptáky,děláme 1/2 hodinové procházky,působí bez problému,ale vím, že teriéři mají vysoký práh bolestivosti.Má nyní podstoupit operaci nebo počkat na zhoršení stavu? Co nás čeká po operaci ? Bude zdravá? Bude bez bolesti ? Jako laik tápu a bojím se o ni.
Prosím napište např. vlastní zkušenost nebo odbornou radu. Děkujeme obě dvě.
Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu co dál, Bolesti zad mě provázejí už řadu let, loni v červenci se problémy začaly zhoršovat a rozhodla jsem se navštívit lékaře, který po vyšetření usoudil, že se jedná o výhřez a poslal mě na MR. Než došlo k vyšetření můj stav se zhoršil, po kýchnutí nemohla jsem se hýbat, chodit, ale postupně se toto zlepšovalo( díky kapačkám). Pak následovala MR v 11/2015:
L3/4 minimální cirkulární protruze disku do 2mm
L4/5 anulární trhlina disku foraminálně vlevo-tvorba fokální protruze disku foraminálně vlevlo do 3mm- není útlak kořene L4 vlevo
L5/S1 objemná sekvestrace disku s kaudální propagací preforaminálně vlevo - velikost sekvestru asi 18x12x12mm komprese kořene S1 vlevo v lat. recesu
Paraspinální svalstvo prosáklé v okolí L3-S1 - edém z přetížení vs. Mícha beze změny signálu či fixace.
Chodila jsem pak na rehabilitace a stav se celkem zlepšil (menší bolesti levé nohy přetrvávaly stále), lékař z neurochirurgie řekl, že když jsem zlepšená, operace zatím není nutná a indikace k ní je při vrácení potíží.
No a před 10dny se výhřez zase ozval, nemohla jsem vůbec chodit bez opory, bolesti. Mám zase kapačky a stav se zase začíná zlepšovat. V pondělí jdu zase k neurochirurgovi.
Všichni kolem mi říkají, že bych měla jít na operaci, když se mi to vrátilo, ale mi se tedy moc nechce, když potíže zase začínají ustupovat.
Děkuji za odpověď. K.P.
