JAK ROSTE SMRK

Smrk je velmi náročný na čistotu prostředí, neprospívá mu tudíž smog a další negativní vlivy. Kultivary jsou z hlediska pěstování odolnější. Ideálními místy pro všechny druhy dřevin jsou zahrady nebo dostatečně hluboké nádoby. Též vězte, že nestačí pouhý posyp v podobě navážky. Uvedené skutečnosti nepodceňujte a snažte se vytvořit smrku co možná nejpřirozenější prostředí. On se vám za to odvděčí zdravým vzhledem.

Zdroj: článek Smrk

Příběh

Ve svém příspěvku STŘÍBRNÝ SMRK VÝROBA SIRUPU Z VÝHONKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Boža Něm..

DOTAZ. - JE MOŽNÉ UDĚLAT SIRUP I ZE STŘÍBRNÉHO SMRKU, KTERÝ MÁM DOMA NA ZAHRADĚ. Prosím , máte někdo zkušenost. Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Swemo.

Je to mozne. Ale moc dobte to nie je. Rozdiel ako medzi lesnymi jahodami a domacimi. Aj o uconnych latkach obsiahnutych v striebornom smreku by som pochyboval. Urcite bude aj nizsi obsah silic.

Zdroj: příběh Stříbrný smrk výroba sirupu z výhonků

Smrk anglicky

Anglický název smrku je spruce (European spruce).

Zdroj: článek Smrk

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOCI PODLE JAZYKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.

Dobrý den, udělala se mi na pravé straně jazyka "bradavička", která roste. Mám jí tam asi měsíc, myslela jsem, že je to aft, ale bradavička nemizí a naopak roste jakoby do špičky. Můžete mi prosím poradit, o co může jít a jak to vyléčit? Je to nepříjemné a občas to i bolí.
Děkuji Jitka

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Takové bolestivé výrůstky na špičce nebo straně jazyka mohou mít různé příčiny. Pupínky na jazyku nejčastěji spouští chemická nerovnováha v těle a alergenní strava. Výrůstky na jazyku je třeba ale důkladně rozpoznat a až podle toho určit další léčbu. Ve vašem případě to může být latentní afta, která se projevuje jako špičatý výrůstek na jazyku navrcholu zakončený bílou nebo červenou špičkou a při stlačení je bolestivý. Nebo to také můžou být kondylomata na jazyku. Kondylomata jsou sexuálně přenosná infekční nemoc, která se občas přenese z nakaženého partnera při orálním sexu na jazyk nebo i na hlasivky nebo do krku. Kondylomata se projevují jako malé květákové hlavičky připomínající bradavice a jsou při stlačení nebolestivé. Obojí se dá léčit, ale každé naprosto odlišně. Proto je potřeba zajít na oddělení ORL a nechat si tam jazyk vyšetřit. Tak se toho nejrychleji zbavíte. Protože, když to budou kondylomata, tak těch se přirozeně nezbavíte, jsou infekční a můžou se dále šířit například na hlasivky, kde způsobují trvalý chrapot. Proto to nepodceňujte a jděte s tím k doktorovi na ORL.
Pokud by se potvrdily kondylomata, tak doporučuji nechat si preventivně provést test na HIV.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Nemoci podle jazyka

Smrk omorika (Pančićův)

Smrk omorika (Picea omorika) je jehličnatý strom vysoký 30 m s nápadně štíhlou korunou. Má krátké, vodorovně odstávající větve a okrouhle šupinovitě se odlupující šedohnědou borku. Jeho pupeny jsou tmavohnědé, vejčité a nepryskyřičnaté, přičemž koncový pupen má dlouhé šídlovité šupiny. Jehlice jsou nápadně vmáčklé, na spodní straně mají dva bílé pruhy (jako jedle), horní strana je tmavá, leskle zelená. Jehlice jsou husté, poléhavé, vespod mírně hřebenité. Samčí šištice mají barvu světle červenou, samičí purpurovou. Mladé šišky mají tmavě fialovou nebo namodralou barvu, zralé šišky jsou leskle hnědé, až 6 cm velké a okraj plodních šupin je vlnatě zoubkovaný. Semena mají 8 mm dlouhé křídlo.

Zde můžete vidět smrk omorika.

Smrk omorika rostl původně na vápencových bradlech na středním a horním toku řeky Driny v Bosně a Hercegovině, kde byl také nalezen. Objevil ho profesor Pančić pravděpodobně v roce 1875. Sebraná semena následně rozeslal do evropských botanických zahrad, odkud se tento smrk dostal i na komerční trh a stal se vyhledávanou parkovou dřevinou.

Smrk omorika je příbuzný se severoamerickými smrky, a sice se smrkem sitkou (Picea sitchensis) a smrkem Brewerovým (Picea breweriana), a s několika druhy asijskými.

Tento smrk vyžaduje vápencovou půdu. Botanici ho považují za terciérní relikt, protože z té doby jsou doloženy otisky podobných smrků téměř v celé Evropě. Strom roste jen na severních a severovýchodních svazích ve výškách 800–1600 m nad mořem mezi jinými lesními dřevinami.

Smrk omorika se řadí k nejvyhledávanějším parkovým dřevinám posledních let, mimo jiné kvůli své tolerantnosti k imisnímu zatížení.

Zdroj: článek Smrk

Příběh

Ve svém příspěvku JAK SE VAŘÍ ČAJ GINGO BILOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.

Kdo mi poradí , jak uvařit čaj ze sušené gingo biloby.Roste mi na zahradě. Předem děkuji

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Jak se vaří čaj gingo biloba

Smrk stříbrný zakrslý

Smrk stříbrný zakrslý je špatné označení, správně se tento strom nazývá smrk pichlavý (Picea pungens). Zakrslý smrk pichlavý je obvykle keřovitého růstu, dosahuje výšky 1–1,2 m. Jedná se o neobyčejně přizpůsobivou dřevinu, jež není náročná na půdu (snáší suché i vlhké půdy) a jíž nevadí ani znečištěné ovzduší nebo vyšší nadmořské výšky. Vyžaduje pouze plné slunce. Nejen pro své husté větvičky se smrk pichlavý řadí k oblíbeným „doplňkům‟ menších i velkých zahrad a parků. Tento smrk je dokonce nejrozšířenějším smrkem v evropských parcích a zahradách. Smrk pichlavý vynikne ve skupinové výsadbě i jako solitéra. Ročně povyroste o cca 20 cm. Velmi cenné jsou jeho kultivary.

Zde můžete vidět smrk pichlavý.

Smrk pichlavý je odrůda vyšlechtěná v roce 1937. Původní druh pochází ze západní části Severní Ameriky. Roste ve výškách 2000–3300 m nad mořem obvykle roztroušeně na březích horských řek nebo na bažinatých stanovištích.

Jak již bylo řečeno, zakrslý pichlavý smrk je většinou keřovitého vzrůstu, avšak silnější rostliny mají tendenci tvořit hlavní výhon (terminál), v důsledku čehož mají starší stromy nepravidelně kuželovitou korunu. Větve smrku se hustě větví, jsou vodorovné až mírně vystoupavé a tvoří poměrně výrazná patra. Jehlice jsou tuhé, dlouhé, čtyřhranné, ostře špičaté a bodavé a měří 15–20 mm. Mají modrostříbrnou barvu. Smrk většinou neplodí. Strom dosahuje ve 20. roku výšky 1–1,2 m a šířky 1,5–1,8 m. Rostliny s terminálním výhonem dorůstají v tomto věku do výšky 2–2,5 m a šířky 1,5–2 m. Pakliže chcete rostlinu nízkou (keřovitou), musíte u starších rostlin pravidelně odstraňovat nové terminály.

Smrk pichlavý nevyžaduje zvláštní druh půdy, postačí půda běžná, vlhčí. Potřebuje pouze dostatek slunečního světla, nikoli však úpal, který vysušuje. Smrk je zcela mrazuvzdorný a velmi tolerantní k prašnému a suchému prostředí.

Jedná se o vděčnou a žádanou odrůdu, jež se hodí do barevných skupin jehličnanů. Uplatnění najde i v mobilních nádobách.

Zdroj: článek Smrk

Poradna

V naší poradně s názvem TRÁVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.

Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dáša.

Dobrý den,
moc děkuji za odpověď na můj dotaz, "co nám to roste v trávníku". Nejhorší je, že se nám tato nevzhledná travina rozlezla na polovině trávníku a tvoří téměř souvislou plochu. Podloží máme jílovité. Asi jsme tomu také napomohli špatným hnojením. Bohužel neovlivníme to, co roste na přilehlých pozemcích, které nejsou svými majiteli příliš udržovány. Bude to běh na dlouhou trať.

Zdroj: příběh Diskuze péče o trávník - hnojení

Smrk ztepilý

Smrk ztepilý (Picea abies) je stálezelený jehličnatý strom s šupinovitou borkou a s větvemi vyrůstajícími v přeslenech. Jako každá dřevina s velkým areálem rozšíření vyniká i smrk velkou morfologickou proměnlivostí. Strom dorůstá do výšky až 50 m. Pupeny jsou úzce kuželovité, nepryskyřičnaté, s přitisklými šupinami. Jehlice vyrůstají ve šroubovici, jsou 1–2 cm dlouhé, tuhé, tmavozelené, na průřezu čtyřhranné, na spodní i svrchní straně s jemným proužkem.

Zde můžete vidět smrk ztepilý.

Smrk kvete od dubna do června. Samčí a samičí květy se rodí v oddělených chomáčcích na téže rostlině. Samčí květní šištice jsou stopkaté, červené, při otevření žlutavé, samičí jsou přisedlé, červené.

Plodem je hnědá válcovitá šiška, která měří až 15 cm a visí z větve.

Za domov smrku se považuje severní a střední Evropa. V Japonsku a na severu Ruska dosahuje až k severní lesní hranici, v Alpách roste ve výškách do 2000 m nad mořem a tvoří horní hranici lesa. Smrk se vyskytuje i v Severní Americe, v Austrálii se pak pěstuje jako okrasný strom.

Smrk roste v kyselých půdách, středně až silně vlhkých. V horských polohách tvoří charakteristické rozlehlé klimaxové lesy. Smrkové porosty (smrčiny) se objevují i v polohách s vysokou hladinou spodní vody (podmáčené smrčiny). Od 19. století je smrk vysazován do kulturních lesů jako hlavní dřevina.

Mezi faktory, jež mají vliv na věk stromu, patří i výživa. Na místech podobných přirozenému prostředí, kde se v půdě nachází dostatek humusu, se jehličnanům i jejich semenům daří velmi dobře. Obtížnější to mají zahrádkáři, kteří k pěstování využívají půdu navezenou. Ideálním hnojivem a podpůrným produktem je rohovina (organika) nebo agrabiomin (organominerální).

V průběhu růstu smrku se můžete setkat s fyziologickými poruchami, například s hnědnutím jehličí. Jestliže prosychá uvnitř stromu, nepanikařte, jedná se totiž o přirozený jev související s životností (jehličí vydrží 3–5 let). Pokud ale jehličí osychá i zvnějšku, může být problém v nedostatečné zálivce či ve psí moči. Některé jehličnany se zbarvují do rezavé barvy zcela přirozeně: připravují se tak na podzimní a zimní období.

Smrk představuje nejcennější surovinu papírenského průmyslu. Kromě toho se z jeho pryskyřice získává bednářská smůla, kalafuna a terpentýn. Mladé výhonky lze použít k výrobě čaje, který má díky většímu množství pryskyřice příznivé účinky na průdušky (zejména je-li přislazen medem).

Zdroj: článek Smrk

Poradna

V naší poradně s názvem TUKOVÁ BOULE NA NOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.

Dobry den mam tukovou bulku na noze uz my ji asi desetkrat rezali a stale my to roste prvne rozrizli a zasili a tet jen rezaji a stale to roste a uz se tam dostala velka infekce ktera muze znamenat i amputaci koncetiny co na tohle opravdu pomuze aby se to uz nevytvarelo?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Zkuste změnu lékaře. Najděte si ještě jiného kožního lékaře a nechte se jím léčit. Tím si ověříte správnost či nesprávnost současné léčby. Zapojením více na sobě nezávislých lékařů můžete získat lepší vysledky ve své léčbě.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Tuková boule na noze

Smrk sivý

Smrk sivý (Picea glauca) je kuželovitě rostoucí smrk zelené barvy, který dorůstá do výšky 3 m. Dnes je známo mnoho kultivarů, jež se liší barvou jehlic, tvarem a výškou. Smrk sivý vyžaduje slunné stanoviště s dobře propustnou půdou. Pro svůj pomalý růst (ročně povyroste o 3–5 cm) se stal velmi oblíbeným. Hodí se jak do nádob a na skalky, tak i do záhonových výsadeb.

Zde můžete vidět smrk sivý.

Jedná se o krásný a elegantní kultivar, který má uhlazený kuželovitý tvar, a to bez nutnosti střihu. Objeven byl v roce 1905 v kanadských horách. Jehlice smrku jsou jasně zelené, středně dlouhé a měkké. Dospělá rostlina může při šířce 1,5 m dosahovat výšky až 3 m. Strom je plně mrazuvzdorný do minus 30 °C.

Smrku sivému se daří nejlépe v hlubokých živných půdách s optimálním množstvím vláhy. Nemá rád přílišné mokro ani sucho. Potřebuje tedy pravidelnou zálivku a dobrý odtok vody. Půdní reakce by měla být neutrální, až mírně kyselá. Volíme slunné či polostinné stanoviště (pokud možno mimo úpal). Během vegetace používáme pomalu rozpustná hnojiva pro okrasné dřeviny. V tomto případě řez není zapotřebí. Vzhledem k pomalému a pravidelnému růstu se doporučuje vysadit ho jako solitéru.

Strom je mrazuvzdorný, během zimy potřebuje občas zalít (pokud nemrzne).

Zdroj: článek Smrk

Poradna

V naší poradně s názvem PRO MGR. DVOŘÁKA - SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Konupčíková.

Dobrý den,

se zájmem jsem si přečetla Váš článek. Děkuji za něj. Na mladých bobkovišních (staré cca 2 roky, 1. rok pouze mladý oddenek, Letos se konečně chytly a začaly růst. Mají cca 50 cm, bohatě se rozvinuly) jsem nedávno objevila oranžové flíčky. Foto přikládám. Prosím, můžete mi potvrdit, že jde o zmiňovanou skvrnitost?
Něco podobného se mi objevilo i na listech pokojovek, doporučili mi postříkat SUBSTRALem. Mohu i bobkovišeň?
V blízkosti (cca 70m) je u sousedů nemocný smrk, z velké části proschlý. Je možná nějaká souvislost??

Předem děkuji za váš názor a radu.

S pozdravem,

Pavla Konupčíková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Fotografie s poškozenými listy bohužel nedorazila, ale podle vašeho popisu předpokládám, že se jedná o suchou skvrnitost listů. Je to houbové onemocnění patogenem Stigmina carpophila, které se projevuje na listech velkými fialovočervenými až červenohnědými skvrnami s tmavým okrajem o velikosti až 5 mm. Postupně dochází k nekrotizaci napadeného pletiva. Při silném napadení listů dochází k jejich opadu. Na letorostech se choroba projevuje tvorbou propadlých hnědých skvrn, které jsou často doprovázeny klejotokem. Houba přezimuje na napadených větvích ve formě mycelia nebo konidií. Za vegetace se šíří konidiemi a napadá všechny druhy peckovin. Nepřímá ochrana spočívá v odstraňování napadených listů a větví. Chemická ochrana se provádí fungicidním postřikem provedeným v době rašení nejpozději po odkvětu. Dostupné fungicidy jsou FUNGURAN PROGRESS a TALENT.

Zdroj: příběh Pro Mgr. Dvořáka - Suchá skvrnitost listů bobkovišně

Smrk (Picea)

Smrky mají jednotlivé šikmé jehlice s hnědými lůžky na spodní části každé jehlice. Hnědá lůžka zůstávají na větvičce poté, co jehličí spadne, což má za následek hrubý povrch větviček. Pupeny jsou roztroušeny podél větviček nejnovějšího růstu. Šišky jsou dlouhé a visí dolů. Smrky potřebují velmi malé prořezávání, převážně jen na spodních větvích, které mohou s věkem odumírat a je třeba je odstranit.

Zdroj: článek Stříhání smrčku

Poradna

V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NEHTŮ A STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška.

Měla jsem jako malá úraz nehtů (spadl mi na palce těžký předmět), nehty se oddělily od lůžka. Asi i díky tomu se mi udělala mykóza. Místo léčby jsem oddělené nehty vždy stříhala a nečistoty vyškrábala. Nedávno jsem si koupila Scholl, který mi s mykózou pomohl. Bohužel kvůli zastřihávání nehtů až do půlky mi zmizela nehtová rýha a když teď nehet trochu povyroste ihned zarůstá. Bojím se teď zastřihnout zbytek špatného nehtu, nevím jestli se zarůstání ještě více nezhorší. Je nějaký trik na zarůstání nehtu a bezbolestné vytvoření rýhy, aby mohl pořádně vyrůst?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Váš problém je velmi častý. Když nehet roste rovně, jako dříve, tak se dá pomoci tím, že na okrajích nehtu zastřihnou špičky. Tím se vytvoří náběžná hrana, která pomůže protlačit novou rýhu. Preventivně můžete místo zastříknout desinfekcí a také pravidelně promazávat krémem na nohy. Když nehet roste zakřiveně, tak je nutná prohlídka u kožního lékaře, který určí jak dál postupovat.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Plíseň nehtů a stříhání

Smrk a aromaterapie

V aromaterapii má široké využití silice ze smrkového jehličí – aplikuje se formou inhalací, koupelí a masáží. Při revmatismu, vyčerpanosti a onemocněních dýchacích cest lze tento siličný olej užívat rovněž vnitřně, avšak výhradně ředěný, například medem, smetanou, vlažným čajem nebo vodou.

Předávkování siličným olejem ze smrkového jehličí může vyvolat alergickou reakci, bolesti hlavy, zvracení, a dokonce závažné poškození centrální nervové soustavy!

Zdroj: článek Léčivé smrkové výhonky

Poradna

V naší poradně s názvem VÝRUSTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janis michalakis.

Asi dva roky mám na stejně hnědou bradavičku, která roste, prosím o co se jedná, díky
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Jedná se o keratózu, která nebývá nebezpečná. Může ale vadit a proto bývá často vyoperována vyříznutím. Když dokážete prokázat zhoršování zdravotního stavu vlivem keratózy (například časté natržení a krvácení), tak operaci hradí zdravotní pojišťovna. V ostatních případech si ji hradí pacient jako kosmetický zákrok. Hrazená operace keratózy (excize) se provádí na kožní chirurgii na základě žádanky od kožního lékaře. Zákrok je bezbolestný, bolí jen umrtvovací injekce na začátku. Rána po vyříznutí bývá uzavřena jedním stehem, který je potřeba za 14 dní vytáhnout, což taky nebolí. Po dobu jednoho měsíce od operace se nesmíte koupat, zejména v bazénech a vodních světech. Půl roku je potřeba místo chránit před sluncem a proto je lepší naplánovat operaci na podzim.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Výrustek

Obnovení tažné větve

Smrk může příležitostně ztratit svou hlavní tažnou větev. Někdy se nová hlavní větev vyvine z latentního (spícího) pupenu, nebo začne dominovat jedna z nejvyšších větví a stane se novým vůdcem. Pokud se žádná větev nevyvíjí přirozeně jako nová tažná větev, přivažte jednu z nejvyšších větví vzpřímeně a vycvičte ji, aby se stala novým vůdcem. Zkraťte okolní postranní větve, abyste omezili její konkurenci. Po roce sundejte úvazek. Pokud se vyvinou dva vůdci, odstraňte toho slabšího.

Zdroj: článek Stříhání smrčku

Příběh

Ve svém příspěvku CHUŤ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.

bobrý den,prosím o radu---jaká je chuť bobulí a nemůžu je zaměnit s něčím nejedlým či jedovatým? pod domem nám to roste a ráda bych to využila ale potřebuji poradit . děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Boráň.

Chuť je většinou dost kyselá i když dnes už je vyšlechtěna odrůda, která obsahuje kolem 10 procent cukru. Dva takové keře jsem vysadil na jaře a měli pár bobulí. Ani jsem je neochutnal. Koncem července mi je sklidili kosi. Rakytník má lístky podobné lístkům vrbovím. Dále má ostny dlouhé až5cm. Já, nevím s čím by se to dalo splést, Ale raděj se podívejte na netu na jeho vyobrazení. Je to rostlina dvoudomá a proto potřujete samice a aspoň jednoho samce

Zdroj: příběh Sklizeň rakytníku

Bylinky na zadní rýmu

Základem léčby je naředění rýmy, aby bylo možné hlen vysmrkat. Proto je vhodné podávat dostatek tekutin, zvlhčovat vzduch, proplachovat nos, používat éterické oleje do aromalampy (například eukalypt, tymián, smrk, borovici, citrusy) a v neposlední řadě i vhodné homeopatické léky.

Na zadní rýmu je dobré rovněž popíjet čaj z bylinek, zkuste například:

40 g natě zlatobýlu, 20 g natě třezalky, 20 g listů kopřivy, 10 g oddenků puškvorce, 10 g kořene nátržníku. Nálev se pije 4× denně před jídlem. Čaj používejte dle potřeby. Dětem je možné čaj osladit včelím medem (ne žádnou náhražku). Také je vhodný mateřídouškový sirup.

Zdroj: článek Chronická zadní rýma

Smrk při léčbě kašle, rýmy a bronchitidy

Smrková pryskyřice, mladé smrkové výhonky, jehličí a šišky ale léčí i vnitřní nemoci, nejčastěji se používaly v případě nachlazení, kašle, bronchitidy a rýmy. Z jehličí a mladých výhonků se vaří čaj, který je vhodné užívat hlavně pro léčbu respiračních onemocnění, protože zlepšuje odkašlávání, ředí a uvolňuje sekret usazený v dýchacích cestách, a to i v nosních dutinách. Pro stejný účel si můžeme také doma vyrobit smrkový med – ten se připravuje z mladých výhonků větví, právě nyní, v jarních měsících (recept na med je součástí tohoto článku). Smrkový med je vhodný i pro děti, používáme ho stejně jako včelí, samotný na lžičku, nebo do čaje.

Zdroj: článek Léčivé smrkové výhonky

Léčivé účinky smrku ztepilého

Smrk ztepilý je v našich krajích stromem s tradiční symbolikou; je nejen symbolem Vánoc, ale dříve byl i „ochráncem“ před zlými duchy, čarodějnicemi a prostředkem k očištění od negativní energie. Všichni také známe smrkové májky, vyrobené z vysokého otesaného kmene a ozdobené pentlemi. Samozřejmě nelze opomenout hospodářský význam smrkového dřeva, které je u nás jedním z nejdůležitějších surovin dřevařského a nábytkářského průmyslu.

Léčivé vlastnosti tohoto stromu byly pro naše předky přinejmenším stejně významné, jako jeho rituální použití. Smrková pryskyřice byla lékem mnohého využití, byla lehce dostupná pro každého a sloužila k léčbě vnitřních i vnějších potíží.

Zdroj: článek Léčivé smrkové výhonky

Rozmnožování smrku

Nahosemenné rostliny se rozmnožují pohlavně (pomocí semen), kdy nový jedinec vzniká splynutím dvou pohlavních buněk (gamet), které pocházejí ze dvou rodičovských organismů. Pohlavní proces je velmi důležitý z hlediska dědičnosti a evoluce daného druhu. V potomstvu rodičovského páru se totiž uplatňují v různých kombinacích vlastnosti obou rodičů.

Svůj název dostaly nahosemenné rostliny podle společného znaku: vajíčka vyrůstají volně na plodolistech (nejsou dokonale uzavřena v pestíku jako u krytosemenných), tudíž nejsou dostatečně chráněna. Tato vajíčka dozrávají v semena.

U jehličnanů, nejznámějších zástupců nahosemenných rostlin, jsou tyčinky (samčí výtrusné listy) i plodolisty neboli semenné šupiny (samičí výtrusné listy) uspořádány v oddělených jednopohlavních šišticích. Ploché semenné šupiny nesou obvykle dvě vajíčka. Oplozená vajíčka dozrávají v semena, volně ležící na plodolistu. Semena bývají zpravidla křídlatá a jsou rozšiřována větrem (opylování jehličnanů zajišťuje téměř vždy vítr), vzácně se na jejich rozšiřování podílejí živočichové. Samičí šištice dozrávají v šišky, které často dřevnatějí. Tvar a velikost šišek jsou (vedle jehlic) významnými určovacími znaky. V době zralosti se semenné šupiny šištic rozevírají, semena se uvolňují a celé šišky opadávají. U některých rodů (jedle) se šišky rozpadají na stromě, kde zůstává zdřevnatělé vřeteno.

Smrk lze množit řízkováním v druhé polovině léta, ale řízky dlouho zakořeňují.

Zdroj: článek Smrk

Co o nich říká Wikipedie

Juvie ztepilá (Bertholletia excelsa) je vysoký strom z čeledi hrnečníkovité a jediný druh rodu juvie (Bertholletia). Roste v deštných pralesích Jižní Ameriky. Strom je významný pro svá semena – para ořechy. Juvie ztepilá má střídavé kožovité podlouhlé oválné listy, které jsou 17 až 36 cm dlouhé a 6 až 16 cm široké. Květy jsou žluté, sestavené v hustých latách, a nepříjemně páchnou. Juvie se přirozeně vyskytuje v amazonské části Jižní Ameriky od Kolumbie a Francouzské Guyany po Bolívii a Peru. Roste na nezaplavovaných půdách v tropických deštných lesích ve výšce 100 až 200 metrů nad mořem. Dorůstá výšky 40 až 50 metrů a je jedním z nejvyšších stromů Amazonie.

Plodem je velká tobolka s pevným vnějším oplodím, měřící obvykle 10 až 20 cm v průměru a otevírající se víčkem. Uvnitř tobolky je 12 až 22 semen s tvrdou skořápkou a chutným bělavým jádrem. Jméno para ořechy získaly tyto plody pravděpodobně díky vývozu z brazilského přístavu Pará do Evropy.

Juvie se pěstují jen zřídka, většina para ořechů na světových trzích tak pochází z divoce rostoucích stromů. Dřevnaté tobolky v době zralosti opadávají a semena jsou z nich vybírána domorodými sběrači. Jsou známy případy, kdy padající plod zranil, nebo dokonce usmrtil sběrače. Semena jsou oblíbenou potravou mnoha živočichů, například hlodavců aguti, kteří si často dělají zásoby semen na nepříznivé období. Semena, která aguti nespotřebuje, pak zpravidla vyklíčí, čímž dochází k šíření a obnově porostů juvie.

Juvie má středně těžké až velmi tvrdé dřevo (6,7 dle Brinellovy stupnice) a relativní tvrdost cca 176 % (smrk 42 %, dub 100 %), takže se používá k výrobě nábytku a podlah, dýh nebo palub lodí. Dřevo je růžově až ořechově hnědé.

Kvalitní olej z para ořechů je bohatý na vitamíny, vyživuje a revitalizuje pokožku a je často využíván v kosmetických přípravcích. Gen para ořechu byl kvůli zvýšení výživné hodnoty přidán do geneticky modifikované sóji. Tato sója však způsobuje alergií postiženým lidem stejné alergické reakce jako vlastní ořech. Jednalo se o jedno z prvních prokázaných rizik geneticky upravených organismů (GMO).

Para ořechy obsahují draslík, hořčík a selen a mají vysoký obsah kalorií.

Zdroj: článek Para ořechy

Prevence

Růst dětí je do značné míry určen geny a je ovlivněn hormony, výživou a psychosociálními faktory, čímž je předurčena jen malá možnost prevence.

Zdroj: článek Co dělat, když moje dítě málo roste