Sterilovaná červenářepa se konzumuje hlavně v období, kdy není k dostání syrová. Nejlepší účinky na zdraví má syrová červenářepa, ze které se připraví salát nebo šťáva. Sterilovaná řepa má také příznivé účinky na lidský organismus, ale jejich hodnoty nejsou již tak vysoké jako u syrové.
V naší poradně s názvem ČERVENA ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela langová.
zajímalo by me jestli na DNU mohu jíst zavařenou červenou řepu dekuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa obsahuje velké množství oxalátů, které podporují tvorbu ledvinových kamenů. Dna rovněž podporuje tvorbu ledvinových kamenů. Proto by nemělo být konzumováno větší množství červené řepy lidmi trpících dnou.
Většině pacientů s dnou udělá dobře, když se vyhnou potravinám s vysokým obsahem oxalátů. Dodržování diety s nízkým obsahem purinů a oxalátů pomůže dosáhnout úlevy od dny. Osoby trpící dnou, kteří již mají ledvinové kameny, by udělaly dobře, kdyby se zcela vyhýbaly potravinám bohatým na oxaláty.
Oxaláty jsou přírodní sloučeniny, které se nacházejí v zelenině, ovoci, ořechách a obilovinách. Příklady potravin s nejvyšším obsahem oxalátů: zelená listová zelenina, sója, mandle, brambory, čaj, rebarbora, obilná zrna a červenářepa. Oxaláty také přirozeně vznikají v lidském těle jako odpadní produkt.
Červená řepa má vyšší obsah sacharidů, přesto nepatří mezi zeleninou k těm nejsladším druhům. Většina lidí může v klidu konzumovat červenou řepu několikrát týdně (jejich listy v neomezeném množství) a užívat si nejen její sladkou, lehce zemitou chuť, ale i velké množství živin.
Červená řepa se dá konzumovat celá. Upravovat můžeme i mladé listy, ale nejčastěji zužitkováváme pouze bulvu, kterou je možné připravit na mnoho způsobů. Za syrova ji můžeme přidávat do zeleninových salátů, můžeme ji ale také konzervovat, péct nebo vařit.
Červená řepa možná dokáže o trochu snížit krevní tlak, ale určitě ne takto nárazově, jak to popisujete. Červená řepa obsahuje v hojném množství betain, který brání rozvoji kornatění tepen a podporuje činnost jater. Červené barvivo z červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Červená řepa také zlepšuje náladu, protože vyvolává optimističtější náladu. Červená řepa nepatrně sníží krevní tlak jen při dlouhodobém a pravidelném používání, takže pokud Vám chutná, tak ji klidně jezte dál.
Červenou řepu omyjte a oloupejte, nakrájejte na menší kostičky a vložte do zapékací misky. Přidejte nadrobený, pokrájený nebo nastrouhaný balkánský sýr, nasekané ořechy, zakápněte olivovým olejem, dochuťte solí a pepřem a promíchejte. Dejte do předehřáté trouby a pečte asi půl hodiny.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Otto Gross.
Dobry den,
muzu se zeptat, zda cervena repa je vhodna pri dne, jako cisteni ci pomoc se zbavit nadbytecne kyseliny mocove? Nektere zdroje uvadeji ze je plna purinu a jine neuvadeji nic.
To same bych se chtel zeptat na spirulinu a chlorellu. Nekde uvedeno, ze pomaha, nekde naopak.
dekuji za odpovedi.
Otto Gross
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa z pohledu pacienta trpícího dnou není dobrá volba. Červená řepa sice dokáže léčit zánět při artritidě díky obsahu červeného barviva a dusičnanů, ale zároveň obsahuje oxaláty, které způsobují ledvinové kameny. Dna rovněž hraje významnou roli při tvorbě ledvinových kamenů. Bezpečné množství červené řepy je maximálně půl hrnku nakrájené řepy denně.
Červená řepa obsahuje hodně kyseliny šťavelové a proto byste se jí měli vyhnout, pokud držíte dietu s nízkým obsahem oxalátů. Oxaláty jsou soli kyseliny šťavelové. U některých lidí může konzumace potravin s vysokým obsahem oxalátů způsobit ledvinové kameny, zvláště pokud se jí ve velkém množství.
V naší poradně s názvem MAČINGOVÁ ( ČERVENÁ ŘEPA) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dd, mám dotaz ohledně červené řepy.Mohla bych si dělat ty salaty z řepy co už je hotová v obchodě( sterilizovana)..
Díky za info L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mohla, ale změní se tím výživové hodnoty v neprospěch celé kůry. Zavařovaná řepa bývá často slazena a okyselena. Také sterilace zbaví řepu části vitamínů a bioflavonoidů, prospěšných pro organismus. Pokud můžete, použijte červenou řepu čerstvou nebo mraženou.
V naší poradně s názvem NEVHODNÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Můžu na warfarin tuňáka.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tuňák sám o sobě téměř žádný vitamín K nemá a tudíž nijak neovlivňuje účinky Warfarinu. Změna nastává teprve tehdy, když je tuňák naložený v oleji, protože olej vitamín K obsahuje. Pro srovnání jedna plechovka tuňáka ve vlastníšťávě obsahuje jen 0,33 mikrogramů vitamínu K, ale plechovka s tuňákem v oleji obsahuje 12 mikrogramů vitamínu K. Situaci lze trochu zlepšit, když před konzumací tuňáka necháte z masa okapat všechen olej. Tuňáka si můžete dopřát, i když užíváte Warfarin, ale je-li naložen v oleji, tak ho musíte zakalkulovat do svého denního příjmu vitamínu K, který pro ženy činí 90 mikrogramů za den. Je-li tuňák jen ve vlastníšťávě, můžete ho sníst kolik chcete a nemusíte ho vůbec kontrolovat, i když užíváte Warfarin.
Řepu i brambory omyjte a oloupejte. Nakrájejte na stejně velké kostky a přesypte do zapékací mísy, zasypte nadrobeným, nastrouhaným nebo pokrájeným balkánským sýrem a dochuťte chilli kořením, solí a pepřem. Zaklopte a dejte do předem vyhřáté trouby na 200 °C a pečte asi jeden a půl hodiny. Chcete-li mít kůrčičku, na posledních 15 až 20 minut odklopte.
Ingredience: rýže, 1 cibule, 2 vepřové konzervy koupené nebo 1 domácí, lahůdková paprika, sůl, 1 hrášek v konzervě, česnek čerstvý (může být sušený)
Postup: Dáme vařit rýži. V hrnci osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme konzervu, papriku, podle chuti česnek a mícháme, než se konzerva naprosto rozmíchá a pustí šťávu. Přidáme postupně k hotové rýži a vše ještě pořádně promícháme, dáme hrášek a podáváme. Cibule není podmínkou.
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA - KONTRAINDIKACE S VALFARINEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rudolf Suchý.
Dobrý den článek se mi líbil poskytl řadu zajímavých informací. Prosím ještě o doplnění jak vysoká je koncentrace vitaminu K v jedné deci vypisování šťávy z červené řepy a zda je to vůbec vhodné konzumovat při ozařování po operaci zhoubného nádoru.
Děkuji R. S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
1 dcl šťávy z červené řepy obsahuje 0,2 mikrogramu vitamínu K. Je to zanedbatelné množství a není třeba se vůbec zabývat množstvím snědené / vypité řepy v souvislosti s léčbou Warfarinem.
Co se týče vlivu na probíhající léčbu po odstranění nádoru, tak existuje studie, která říká, že červenářepa je zdraví prospěšná funkční potravina a může být potenciálně prospěšná i při rakovině. Konkrétně může pomoci lépe zvládnout nežádoucí účinky spojené s chemoterapií.
Jeden čtvrtlitrový hrnek vařené červené řepy poskytuje asi 3 gramy bílkovin, 17 gramů sacharidů a 3,4 gramů vlákniny. Červená řepa je obzvláště bohatá na folát a minerály měď, mangan a draslík. Řepná nať (zelené listy) je také jedlá a je dobrým zdrojem antioxidačních vitamínů C a beta karotenu a také vitamínu K, který je nezbytný pro zdravé kosti a srážení krve.
Největší výživový bonus červené řepy pochází z jejich betalainů. Červená řepa obsahuje širokou škálu antioxidačních sloučenin ze skupiny betalainů a každá z nich má různé zdravotní přínosy. Dvě z nejsilnějších jsou betanin a betanidin.
Řepu neloupejte, jen ji důkladně omyjte a osušte. Zabalte do alobalu a pečte v troubě vyhřáté na 200 °C asi 45 minut, tak aby byla spíše poloměkká. Hned jak řepu vyndáte z trouby, vybalte ji z alobalu a propíchněte, aby z ní vyšla pára, poté oloupejte a nechte úplně vychladnout. Vychladlou řepu nastrouhejte na hrubém struhadle, zakápněte citronovou šťávou, přidejte utřený česnek, zakysanou smetanu a dochuťte solí a pepřem. Podávat můžete jako přílohu k hlavnímu jídlu, ale chutnat vám bude i na čerstvém pečivu.
Postup: Na oleji orestujeme cibulku. Na pekáč dáme uvařené těstoviny dle návodu, na ně cibuli. Na cibuli rozložíme masovou konzervu, okořeníme a opět dáváme vrstvu těstovin, ochutíme, se solí šetříme, pokmínujeme drceným kmínem a všechno zalijeme sladkou smetanou. Pečeme asi 20 minut a těsně před podáváním sypeme nastrouhaným sýrem. Jako přílohu můžeme použít hlávkový salát.
Řepu důkladně omyjte, neloupejte. Vezměte dostatečně velký alobal, aby vám z něho po zabalení řepy nevytékala šťáva, posypte ho solí a pepřem, vložte řepu, zakápněte ji olejem a octem, pořádně zabalte a dejte do zapékací misky, kdyby se přeci jen nějaké šťávě zachtělo ven. Předehřejte troubu na 200 °C a řepu pečte asi hodinu. Až bude řepa upečená, vyndejte ji z trouby, rozbalte z alobalu, propíchněte, poté oloupejte a nechte zchladnout, nakrájejte na tenké plátky.
Ingredience na zálivku:
3 lžíce pomerančového džusu
2 lžíce medu
100 ml olivového oleje
2 lžíce vinného octa
1 lžíce cukru
zázvorová šťáva (zázvor nastrouhejte i se slupkou a vymačkejte z něj šťávu)
tymián
sůl
pepř
Postup na zálivku:
Nejprve svařte ocet se solí a cukrem, poté přidejte zbytek ingrediencí. Přes uzavíratelnou nádobu nasaďte igelitový sáček, aby se vám nádoba zbytečně neobarvila, přelijte do něj marinádu a vložte řepu nakrájenou na tenké plátky. Nádobu uzavřete a nechte alespoň 12 hodin marinovat, vydrží i několik dní. Namarinované plátky přeložte na talíř, posypte rozdrobeným kozím sýrem a na sucho praženými piniovými semínky.
Červená řepa může mít i nežádoucí účinky na lidský organismus, může například způsobovat zácpu nebo bolesti hlavy.
Konzumaci listů by se kvůli obsahu kyseliny šťavelové měli vyhnout lidé se záněty kloubů, dnou či ledvinovými kameny.
Betanin, což je barvivo obsažené v červené řepě, je vylučován do moči a stolice a obarvuje je. Jedná se o přirozený důsledek konzumace, proto není třeba se obávat.
Červená řepa (beta vulgaris) je kulatá nebo někdy válcovitá kořenová zelenina. Konzumována bývá čerstvá, vařená, nakládaná nebo konzervovaná. Známa je od doby, kdy ji Řekové jedli již před 2000 lety. Tmavě červená barva z řepy se objeví v moči nebo i ve stolici. Pokud ji sníte, můžete si myslet, že máte v moči nebo ve stolici krev. To je obzvláště znepokojivé pro lidi, kteří používají léky na ředění krve, protože krvácení je jedním z rizik těchto léků. Obarvení moči nebo stolice dočervena po snědení řepy není z krve, ale z látek, které se nazývají betalainy. Batalainy jsou přírodní pigmenty, které dodávají řepě její charakteristickou purpurovou až temně rudou barvu. Při snědení řepy se tyto pigmenty dostávají do moči a stolice a obarvují je. Betalainy mají léčivé účinky - mohou snížit zánět v těle a chránit DNA před oxidačním poškozením a pomáhají udržovat zdravé a pružnější cévy. Ve větším množství však může červenářepa přispívat k tvorbě ledvinových kamenů.
Řepu omyjte a oloupejte, rozkrájejte na osminky, máte-li menší, postačí čtvrtiny či poloviny. Vezměte si větší díl alobalu, řepu na něj rozprostřete, přidejte neoloupané stroužky česneku, okořeňte majoránkou, solí a pepřem, z jedné strany alobal důkladně uzavřete, z druhé nechte ještě otevřený pro dodání zbylých tekutých ingrediencí. Přilijte ocet a olej a uzavřete alobal i z druhé strany, kousky řepy nechte pořád rozprostřené do jedné vrstvy. Přendejte do zapékací mísy nebo do pekáčku a pečte v troubě předehřáté na 200 °C asi hodinu, máte-li větší kousky řepy, klidně o něco déle, aby byla řepa měkká. Upečené rozbalte, přendejte na talíř, můžete posypat ještě čerstvými bylinkami, a podávejte.
Červená řepa obsahuje velké množství oxalátů, které podporují tvorbu ledvinových kamenů. Dna rovněž podporuje tvorbu ledvinových kamenů. Proto by nemělo být konzumováno větší množství červené řepy lidmi trpících dnou.
Většině pacientů s dnou udělá dobře, když se vyhnou potravinám s vysokým obsahem oxalátů. Dodržování diety s nízkým obsahem purinů a oxalátů pomůže dosáhnout úlevy od dny. Osoby trpící dnou, kteří již mají ledvinové kameny, by udělaly dobře, kdyby se zcela vyhýbaly potravinám bohatým na oxaláty.
Oxaláty jsou přírodní sloučeniny, které se nacházejí v zelenině, ovoci, ořechách a obilovinách. Příklady potravin s nejvyšším obsahem oxalátů: zelená listová zelenina, sója, mandle, brambory, čaj, rebarbora, obilná zrna a červenářepa. Oxaláty také přirozeně vznikají v lidském těle jako odpadní produkt.
Červená řepa z pohledu pacienta trpícího dnou není dobrá volba. Červená řepa sice dokáže léčit zánět při artritidě díky obsahu červeného barviva a dusičnanů, ale zároveň obsahuje oxaláty, které způsobují ledvinové kameny. Dna rovněž hraje významnou roli při tvorbě ledvinových kamenů. Bezpečné množství červené řepy je maximálně půl hrnku nakrájené řepy denně.
Mohla, ale změní se tím výživové hodnoty v neprospěch celé kůry. Zavařovaná řepa bývá často slazena a okyselena. Také sterilace zbaví řepu části vitamínů a bioflavonoidů, prospěšných pro organismus. Pokud můžete, použijte červenou řepu čerstvou nebo mraženou.
Tuňák sám o sobě téměř žádný vitamín K nemá a tudíž nijak neovlivňuje účinky Warfarinu. Změna nastává teprve tehdy, když je tuňák naložený v oleji, protože olej vitamín K obsahuje. Pro srovnání jedna plechovka tuňáka ve vlastníšťávě obsahuje jen 0,33 mikrogramů vitamínu K, ale plechovka s tuňákem v oleji obsahuje 12 mikrogramů vitamínu K. Situaci lze trochu zlepšit, když před konzumací tuňáka necháte z masa okapat všechen olej. Tuňáka si můžete dopřát, i když užíváte Warfarin, ale je-li naložen v oleji, tak ho musíte zakalkulovat do svého denního příjmu vitamínu K, který pro ženy činí 90 mikrogramů za den. Je-li tuňák jen ve vlastníšťávě, můžete ho sníst kolik chcete a nemusíte ho vůbec kontrolovat, i když užíváte Warfarin.
1 dcl šťávy z červené řepy obsahuje 0,2 mikrogramu vitamínu K. Je to zanedbatelné množství a není třeba se vůbec zabývat množstvím snědené / vypité řepy v souvislosti s léčbou Warfarinem.
Co se týče vlivu na probíhající léčbu po odstranění nádoru, tak existuje studie, která říká, že červenářepa je zdraví prospěšná funkční potravina a může být potenciálně prospěšná i při rakovině. Konkrétně může pomoci lépe zvládnout nežádoucí účinky spojené s chemoterapií.