Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

OTOK

  

SVRAB

  

RAKOVINA

  

NEMOCI JAZYKA

  
Téma

ZDRAVOTNÍ NÁSLEDKY PO OZAŘOVÁNÍ

Následky ozařování prsu

Ozařování je většinou další fází léčby po prostém odstranění nádoru prsu. Léčba probíhá ambulantně, nejčastěji pět dní v týdnu po dobu čtyř až šesti neděl. Mezi vedlejší účinky patří únava, otoky a ztluštění kůže v místě ozařování. Čerstvý gel z aloe nanesený na postižená místa pomáhá ke zhojení kůže poškozené ozařováním.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování

Diskuze: následky po chemoterapiji.

Jsem už 2 roky po operaci rakoviny prsu,ale mám hrozný potíže se stabilitou a občasný problémy bolesti v kříži.Lékaři tvrdí,že to jsou následky po chemošce,nic minedávají, že se to časem spraví.

Zdroj: diskuze Následky po chemoterapiji.
Počet odpovědí: 0

Vypadávání vlasů po ozařování

Vypadávání vlasů je častým vedlejším účinkem u nádorů hlavy. Objevuje se po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařovací pole.

Zdroj: Potíže po ozařování hlavy a krku

Diskuze: protonové ozařování

Dobrý den,
postihl mne tumor plicní - malobuněčný plicní karcinom, i když se cítím zcela zdráv a plný chuti do života. Jsem pojištěncem Vojenské zdravotní pojišťovny, ročník 1933 a žiji v Táboře.
Prosím - jakou mám naději . Děkuji . Kvasnička.

Zdroj: diskuze Protonové ozařování
Počet odpovědí: 1

Alkohol při ozařování

Při ozařování se doporučuje konzumace antioxidantů, které obsahuji i alkohol. V některých případech tak doporučují lékaři konzumovat víno, ale pouze v malém množství. Tvrdý alkohol se nedoporučuje.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování

Diskuze: následky narkozy

Šlapu si na jazyk, jazyk nedám v ústech kam dříve, levá noha špatně našlapuje.
Upraví se to samo, či je třeba užívat nějaké léky ?

Zdroj: diskuze Následky narkozy
Počet odpovědí: 0

Ozařování a alkohol

Tvrdý alkohol by se během radioterapie neměl požívat. Při ozařování je potřeba konzumovat antioxidanty, které obsahuje i alkohol. V některých případech tak doporučují lékaři konzumovat víno, ale pouze v malém množství.

Zdroj: Ozařování

Diskuze: pásový opar, následky

Asi před týdnem jsem dostala pásový opar. Jeho léčení je mi jasné a také mám léky, ale nikde jsem se nedočetla jaké mohou být následky pásového oparu.Před dvěma lety jsem ukončila onkologickou léčbu a asi před půl rokem mě byla diagnostikova cukrovka.Byla bych moc ráda,kdyby mě někdo o tom napsal.Děkuji Dana Váchová

Zdroj: diskuze Pásový opar, následky
Počet odpovědí: 0

Jak probíhá ozařování

Radioterapie probíhá v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dostat. Ta činí určitý počet grayů (gray je jednotka dávky záření). Pro sousední zdravé tkáně je vypočtena dávka maximální. Ta samozřejmě závisí na orgánu, který je v blízkosti, některé orgány snášejí ozařování hůře a některé lépe. Navíc existuje maximální povolená dávka na jedno ozáření.

Požadovanou dávku záření nelze nádoru dodat najednou, protože by to bylo velmi rizikové pro život pacienta. Proto se celková dávka rozdělí do jednotlivých malých dávek – frakcí. Pacient je ozařován opakovaně a z různých směrů a v různém rozsahu. Neměnná je jen skutečnost, že proud záření je vždy směřován na nádorovou hmotu. Ozařování má také krátkodobé a dlouhodobé následky, které vyplývají z poškození kůže a dalších ozářených orgánů.

Tři režimy ozařování:

  • Normofrakcionace – ozařování jednou denně pět dní v týdnu do dosažení celkové dávky. Při jednom ozáření je maximální dávka 2 Gy, týdně tedy nádor dostane dávku 10 Gy. U sarkomu to znamená pravidelné ozařování po dobu šesti týdnů.
  • Hyperfrakcionace – ozařuje se více než 1× denně, ale pokaždé menší fyzikální dávkou (například 1,5 Gy). Tento režim se používá u některých velmi rychle rostoucích nádorů.
  • Hypofrakcionace – u některých nádorů postačí ozařování méně často než pětkrát týdně. Dávka na jedno ozáření pak může být vyšší, třeba 2× týdně 4,2 Gy.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování

Diskuze: Re: dotaz

Každá zdravotní pojišťovna má vlastní podmínky úhrady zubních náhrad. Poraďte se se svým stomatologem, co je možné s vašimi zuby provést a pak požádejte zdravotní pojišťovnu o úhradu.

Zdroj: diskuze Dotaz
Počet odpovědí: 2

Nežádoucí účinky

Radioterapie má v rámci komplexní léčby rakoviny prsu své nezastupitelné místo, protože prokazatelně snižuje výskyt návratu onemocnění po částečných výkonech na prsu a tím přímo ovlivňuje kvalitu dalšího života pacientek. Ozařování je ale prakticky vždy spojeno s nežádoucími účinky, které přicházejí časně. To jsou následky ozařování prsu, které se objevují během léčby a které nepředstavují zásadní problém, protože je lze předvídat a reagovat na ně. Pozdní nežádoucí účinky se objevují v průběhu měsíců a let a velmi pozdní nežádoucí účinky vznikají v horizontu desítek let. U pacientů s rakovinou prsu jsou zásadními nežádoucími účinky poškození srdce (kardiotoxicita), poškození plic (pneumotoxicita) a zvýšení rizika vzniku sekundárních nádorů.

V případě rakoviny v levém prsu přináší metoda ozařování vyšší riziko ozáření srdce z důvodu jeho anatomické blízkosti. Protonová terapie minimalizuje riziko ozáření tohoto důležitého orgánu a snižuje tak riziko vzniku vedlejších nežádoucích účinků na kardiovaskulární nebo dýchací systém. Kardiotoxicita se může projevit v horizontu několika let jako srdeční selhání, arytmie, hypertenze, srdeční infarkt a podobně.

Zdroj: Jak probíhá ozařování prsu

Diskuze: chemoterapie a její následky

Při chemoterapii kapackou došlo k úniků chem do ruky ruka mi cela oteka a neprijemne sponuje. Co mam delat pro zmenšení otoku.

Zdroj: diskuze Chemoterapie a její následky
Počet odpovědí: 0

Dieta při ozařování prostaty

Dieta či předem stanovený jídelníček neexistuje, postupuje se individuálně. U protonového ozařování je však před každým ozařováním nutná následující příprava: vyprázdněná stolice, plný močový měchýř (vypít obrovské množství tekutin před každým ozařováním). Tento postup je zapotřebí, aby orgány ve vašem těle byly vždy nastaveny pro ty nejlepší účinky cíleného ozařování.

Zdroj: Ozařování prostaty

Diskuze: warfarin a alkohol následky

Dobry den beru Warfarin každý den 1 tabletu či 1,5,1/2,piju 2 piva deně večer a někdy 4-5 a lék beru až vždy ráno mohu tolik pit?Děkuji Martin Kreidl

Zdroj: diskuze Warfarin a alkohol následky
Počet odpovědí: 0

Co je zakázáno při ozařování

Podávání vysokých dávek antioxidantů může vést ke snížení pozitivních účinků radioterapie. Při ozařování v oblasti krku je zakázáno kouření, pacient nesmí jíst kořeněná či tuhá jídla, nesmí konzumovat alkohol. Zcela nevhodné je úplně měnit jídelníček, například vynechat maso, držet hladovku.

Zdroj: Potíže po ozařování hlavy a krku

Diskuze: na co vše lze používat smrkovou mast? Na které zdravotní problémy?

Zajímá mně na které zdravotní problémy, kromě mykozy nehtů je vhodná smrková mast

Zdroj: diskuze Na co vše lze používat smrkovou mast? Na které zdravotní problémy?
Počet odpovědí: 1

Následky ozařování prostaty

Vedlejší účinky se u radioterapie vyskytují v podobě akutního krvácení ze sliznic měchýře nebo konečníku, které může pokračovat takzvaným poradiačním chronickým zánětem. Radioterapie je rovněž časově velmi náročná, probíhá ambulantně často v několika desítkách sezení. Radioterapie se obecně volí u pacientů rizikovějších (například warfarinizovaných, se závažným onemocněním srdce, cév a podobně).

Fotonové záření je tvrdé, pronikavější a více poškozuje měkké tkáně oproti protonovému záření. Ozařování prostaty probíhá v místech, kde se vedle prostaty nacházejí i další citlivé orgány: konečník, močový měchýř a trubice, lymfatické uzliny. Hrozba vedlejších účinků pak spočívá v neudržení moči, v přítomnosti krve ve stolici, ve ztrátě potence.

Protonová léčba je bezpečnější a účinnější. Cílem ozařování je zničení nádoru za současné ochrany zdravých tkání. Má minimum vedlejších účinků a není bolestivá. Samotné ozařování trvá několik málo minut, zpravidla dvě až tři, u pacientů s časným stadiem rakoviny prostaty trvá pouhých 5 dní, u ostatních pacientů zabere maximálně 21 dní. Během dne můžete dělat vše stejně, jak jste zvyklí, nejste ničím omezeni. Oproti běžné léčbě pacienty netrápí problémy s impotencí a inkontinencí.

Riziko návratu rakoviny prostaty je po protonové léčbě téměř nulové. Naproti tomu po operaci se onemocnění navrací u 10 % pacientů s časným stadiem, a dokonce u 30 % pacientů s pokročilým stadiem. V případě běžného ozařování je to 8 %. Po léčbě protonem v raném stadiu rakoviny prostaty byl zaznamenán relaps nemoci pouze u 1 % pacientů.

Zdroj: Ozařování prostaty

Diskuze: stilnox

V poslední době nemohu usnout.proto si beru půlku stilnoxu tak zhruba co druhy den.je mi 73let.myslite že i ta půlka stilnoxu zanechá násLedky?

Zdroj: diskuze Stilnox
Počet odpovědí: 2

Následky po ozařování

Tolerance radioterapie je individuální a nežádoucí účinky se mohou projevit v různé míře. Pokud budete mít potíže spojené s ozářením, doporučí vám lékař vhodná opatření a předepíše potřebné léky. U mnohých nemocných je však tolerance léčby natolik dobrá, že nejsou třeba žádná omezení, a pokud to organizační podmínky dovolí, není nezbytně nutná ani pracovní neschopnost. Jako celková reakce organismu na ozáření by se mohla vyskytnout únava a ospalost, nechutenství, výjimečně nevolnost.

Při užití vysokoenergetického zdroje záření se již méně často objevuje poradiační reakce na kůži, která se může projevit zarudnutím pokožky. Je důležité pokožku nedráždit a vzdušnit a nosit pokud možno bavlněné prádlo. Při ozáření některých lokalit, například v oblasti prsu či hlavy a krku, však může být kožní reakce výraznější. Může dojít k olupování, vzácněji i k mokvání pokožky.

Časný erytém na kůži vzniká u citlivých jedinců již 2. až 3. den po započetí ozařování. Pozdní erytém se objevuje mezi 2. až 4. týdnem, je výrazně tmavší a přechází do pigmentace a suché deskvamace (kůže je sušší, drobně se olupuje) nebo přechází do reakce 2. stupně — vlhké deskvamace.

Zdroj: Potíže po ozařování hlavy a krku

Diskuze: vhodné lázně po ozařování rakoviny prostaty

lázně vhodné po ozařování rakoviny prostaty. je mi 73let trpím kronovou nemocí a mám chopn.

Zdroj: diskuze Vhodné lázně po ozařování rakoviny prostaty
Počet odpovědí: 1

Vedlejší účinky ozařování

V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.

Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.

Zdroj: Ozařování mozku

Délka ozařování prsu

Délka ozařování prsu je individuální. Ozařování probíhá ambulantně, nejčastěji pět dní v týdnu po dobu čtyř až šesti neděl. Mezi vedlejší účinky patří únava, otoky a ztluštění kůže v místě ozařování.

Ozařování nádoru je jednou z nejstarších onkologických léčebných technik. Působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože samo o sobě není schopné rakovinu vyléčit.

Radioterapie se indikuje:

  • po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy);
  • u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně);
  • vždy při zasažení podpažních uzlin;
  • ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.

Zdroj: Jak probíhá ozařování prsu

Následky

Chemoterapie vedle nádorových buněk postihuje i ty zdravé. Důsledkem může být zejména poškození sliznic zažívacího traktu, porucha plodnosti a pokles krevních destiček nebo krvinek. Nepříjemný je také pokles bílých krvinek, které odpovídají za imunitu.

Mezi méně časté, ale přece se vyskytující nežádoucí účinky chemoterapeutické léčby dále patří: bolesti kloubů, obtížné dýchání, snížení objemu moči, pálení a řezání při vylučování moči, ztráta vlasů a ochlupení.

Zdroj: Chemoterapie a její následky

Ozařování po operaci prostaty

PSA po radikální prostatektomii je kontrolováno každé tři měsíce po dobu dvou let, poté po půl roce ve třetím roce a následně každoročně celoživotně. Přibližně u třetiny pacientů dojde v průběhu sledování k opětovnému vzestupu PSA z nulových hodnot (biochemický relaps). Kontroly jsou velmi důležité, protože dokážou zachytit vzestup včas a je tak možné zvolit další postup. U pacientů s pomalým vzestupem se volí doplňkové ozařování oblasti po operaci, ideálně je zahájit ozařování do hodnoty PSA 0,5 ng/ml. Je prokázáno, že časné ozáření v případě PSA relapsu prodlužuje pacientům život. Chemoterapie je indikována jen v případě metastází po operaci, které nereagují na ozáření a hormonální léčbu, na rozdíl od PSA relapsu je tato situace výjimečná a pokud vůbec, pak k ní dochází až s odstupem mnoha let od výkonu. Nicméně i proto jsou celoživotní kontroly nezbytné.

Zdroj: Ozařování prostaty

Ozařování ostruhy na patě

Léčba ozařováním se používá až po vyčerpání ostatních léčebných metod, jimiž jsou léčba ultrazvukem, magnetoterapií, pomocí obstřiků či lokální aplikací medikamentu do bolestivého místa. Metoda ozařování nenádorové indikace bývá prováděna jako metoda poslední volby a provádí se na doporučení praktického lékaře nebo ortopeda.

Radioterapie je velice účinná metoda k léčení některých chorob pohybového aparátu. Nejčastěji se používá k léčbě patní ostruhy, ale ozařovat lze i další bolestivé lokalizace.

Ozáření probíhá 2–3x týdně po dobu 2 až 3 týdnů a jde o poměrně efektivní metodu, která zabírá zhruba u tří čtvrtin pacientů. Úleva nemusí nastat okamžitě, ale může se projevit s časovým odstupem několika týdnů až měsíců. U pacientů, kde se protibolestivý efekt objeví, může být úleva dlouhodobá, tedy v řádu několika měsíců až let. Efekt může být i trvalý. Pokud úleva nenastane, je možné léčbu s určitým časovým odstupem jednou až dvakrát zopakovat. Léčba radioterapií ovšem neřeší prvotní příčinu vzniku bolesti a zdravotní problém nevyléčí, ani ho nedostane do původního zdravého stavu. Jedná se o léčbu analgetickou, podpůrnou, která pacientovi uleví od akutních obtíží a zbaví ho vnímání bolesti v dané lokalizaci.

Ozařování má své nežádoucí účinky. Přestože jsou aplikované dávky u těchto indikací významně nižší než dávky u ozařování onkologických nemocí, je nutné provádět indikaci této léčebné metody velice uvážlivě, a to až po vyčerpání metod ostatních. Je potřeba důkladně zvážit, jestli je tato metoda opravdu vhodná, a to především u mladých pacientů, u žen, u nichž nelze vyloučit těhotenství, a rovněž při ozařování v místě, které je nějakým jiným způsobem poškozeno, například předchozím poleptáním nebo spálením. Věková hranice pro zařazení této léčebné metody je mezi 30 až 40 lety, u mladších věkových kategorií je vždy důležité pečlivě zvážit, jestli je tato metoda pravdu nutná.

Zdroj: Ozařování

Anestezie a nachlazení

U nachlazení a anestezie je problém, že tento stav vadí i nevadí. Při lokální anestezii by nemělo vadit nachlazení tehdy, pokud pacient nekýchne při zákroku, což by mohlo mít negativní následky.

Zdroj: Anestezie a narkóza

Následky po ozařování pánve

Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.

Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.

Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.

Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.

Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.

V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování

Cíle chemoterapie

Kurativní chemoterapie – cílem je vyléčení rakoviny.

Adjuvantní chemoterapie – doplňková chemoterapie, která je podávána po radikální operaci nebo po radioterapii s cílem podpořit celkový účinek léčby.

Neoadjuvantní chemoterapie – je podávána před operací nebo radioterapií s cílem zmenšit nádorovou masu a tak usnadnit vlastní výkon.

Paliativní chemoterapie – cílem je zmírnit projevy rakoviny a zmírnit její průběh, nebo dosáhnout delší remise.

Zdroj: Chemoterapie a její následky

Nevolnost, zvracení

I radioterapie se projevuje nevolností, a to především při ozařování oblasti břicha. Z nelékových preventivních opatření se doporučuje upřednostnit studená jídla a nápoje, jíst malé porce, ale častěji, pomalu polykat, vyhnout se jídlům nadýmavým, dráždivým a tučným. Je také vhodné obklopit se příjemným prostředím (uklidňující barvy, hudba, televizní pořady). Mezi léky obvykle používanými v léčbě patří Torecan, Degan, Cerucal, při úporných obtížích setrony – Zofran, Kytril, Navoban, Ondemet, Setronon.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování

Vedlejší účinky ozařování

Vedlejší účinky ozařování začínají už během radioterapie a odeznívají pár týdnů po jejím ukončení. Některé nastupují až několik měsíců po léčbě a bývají bohužel nevratné.

Patří sem

Zarudnutí ozařované kůže

Zarudnutí kůže je častým a ve většině případů i jediným nežádoucím účinkem ozařování. Projeví se ve třetím týdnu ozařovací série a po zbylou dobu léčby se mírně zhoršuje. Stupeň zarudnutí je individuální, záleží na typu kůže. Nejhůře kůže reaguje v místech záhybů a kožních řas, to je pod prsem či v podpaží. Tam pokožka často mokvá a loupe se.

Podráždění srdečního svalu

K této komplikaci dochází výjimečně, a to následkem kombinovaného vlivu cytostatik a záření na srdce, je-li nádor v levém prsu. Projevuje se bolestí na hrudi, dušností a celkovou únavou. Riziko trvalého poškození srdce, případně plic je v dnešní době minimální.

Zbarvení kůže a ztuhnutí podkožní tkáně

Jde o běžný pozdní efekt. Ozářená kůže časem ztmavne a prs je na pohmat tužší. Pro pacientku tyto změny nepředstavují žádné riziko.

Lymfedém

Může vzniknout po ozařování podpažních uzlin, zvláště po operaci.

Tolik obávané vypadávání vlasů způsobuje chemoterapie.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování

Následky ozařování mozku

Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).

Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.

Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.

Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.

Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.

Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.

Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Bc. Jakub Vinš


ČeskýPřehled

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU