Téma: 

zdravotní následky po ozařování


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Následky ozařování prsu

Ozařování je většinou další fází léčby po prostém odstranění nádoru prsu. Léčba probíhá ambulantně, nejčastěji pět dní v týdnu po dobu čtyř až šesti neděl. Mezi vedlejší účinky patří únava, otoky a ztluštění kůže v místě ozařování. Čerstvý gel z aloe nanesený na postižená místa pomáhá ke zhojení kůže poškozené ozařováním.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: následky po chemoterapiji.

Jsem už 2 roky po operaci rakoviny prsu,ale mám hrozný potíže se stabilitou a občasný problémy bolesti v kříži.Lékaři tvrdí,že to jsou následky po chemošce,nic minedávají, že se to časem spraví.

Zdroj: diskuze Následky po chemoterapiji.
Odesláno dne: 22.1.2017 uživatelem Jitka
Počet odpovědí: 0

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Alkohol při ozařování

Při ozařování se doporučuje konzumace antioxidantů, které obsahuji i alkohol. V některých případech tak doporučují lékaři konzumovat víno, ale pouze v malém množství. Tvrdý alkohol se nedoporučuje.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: protonové ozařování

Dobrý den,
postihl mne tumor plicní - malobuněčný plicní karcinom, i když se cítím zcela zdráv a plný chuti do života. Jsem pojištěncem Vojenské zdravotní pojišťovny, ročník 1933 a žiji v Táboře.
Prosím - jakou mám naději . Děkuji . Kvasnička.

Zdroj: diskuze Protonové ozařování
Odesláno dne: 13.9.2017 uživatelem Ing. Ivo Kvasnička
Počet odpovědí: 0

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Jak probíhá ozařování

Radioterapie probíhá v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dostat. Ta činí určitý počet grayů (gray je jednotka dávky záření). Pro sousední zdravé tkáně je vypočtena dávka maximální. Ta samozřejmě závisí na orgánu, který je v blízkosti, některé orgány snášejí ozařování hůře a některé lépe. Navíc existuje maximální povolená dávka na jedno ozáření.

Požadovanou dávku záření nelze nádoru dodat najednou, protože by to bylo velmi rizikové pro život pacienta. Proto se celková dávka rozdělí do jednotlivých malých dávek – frakcí. Pacient je ozařován opakovaně a z různých směrů a v různém rozsahu. Neměnná je jen skutečnost, že proud záření je vždy směřován na nádorovou hmotu. Ozařování má také krátkodobé a dlouhodobé následky, které vyplývají z poškození kůže a dalších ozářených orgánů.

Tři režimy ozařování:

  • Normofrakcionace – ozařování jednou denně pět dní v týdnu do dosažení celkové dávky. Při jednom ozáření je maximální dávka 2 Gy, týdně tedy nádor dostane dávku 10 Gy. U sarkomu to znamená pravidelné ozařování po dobu šesti týdnů.
  • Hyperfrakcionace – ozařuje se více než 1× denně, ale pokaždé menší fyzikální dávkou (například 1,5 Gy). Tento režim se používá u některých velmi rychle rostoucích nádorů.
  • Hypofrakcionace – u některých nádorů postačí ozařování méně často než pětkrát týdně. Dávka na jedno ozáření pak může být vyšší, třeba 2× týdně 4,2 Gy.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: dotaz

Každá zdravotní pojišťovna má vlastní podmínky úhrady zubních náhrad. Poraďte se se svým stomatologem, co je možné s vašimi zuby provést a pak požádejte zdravotní pojišťovnu o úhradu.

Zdroj: diskuze Dotaz
Odesláno dne: 23.8.2015 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

OZAŘOVÁNÍ

Ozařování a alkohol

Tvrdý alkohol by se během radioterapie neměl požívat. Při ozařování je potřeba konzumovat antioxidanty, které obsahuje i alkohol. V některých případech tak doporučují lékaři konzumovat víno, ale pouze v malém množství.

Zdroj: Ozařování
Zveřejněno dne: 30.12.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: chemoterapie a její následky

Při chemoterapii kapackou došlo k úniků chem do ruky ruka mi cela oteka a neprijemne sponuje. Co mam delat pro zmenšení otoku.

Zdroj: diskuze Chemoterapie a její následky
Odesláno dne: 16.12.2016 uživatelem Iveta
Počet odpovědí: 0

CHEMOTERAPIE A JEJÍ NÁSLEDKY

Následky

Chemoterapie vedle nádorových buněk postihuje i ty zdravé. Důsledkem může být zejména poškození sliznic zažívacího traktu, porucha plodnosti a pokles krevních destiček nebo krvinek. Nepříjemný je také pokles bílých krvinek, které odpovídají za imunitu.

Mezi méně časté, ale přece se vyskytující nežádoucí účinky chemoterapeutické léčby dále patří: bolesti kloubů, obtížné dýchání, snížení objemu moči, pálení a řezání při vylučování moči, ztráta vlasů a ochlupení.

Zdroj: Chemoterapie a její následky
Zveřejněno dne: 18.7.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

OZAŘOVÁNÍ

Ozařování ostruhy na patě

Léčba ozařováním se používá až po vyčerpání ostatních léčebných metod, jimiž jsou léčba ultrazvukem, magnetoterapií, pomocí obstřiků či lokální aplikací medikamentu do bolestivého místa. Metoda ozařování nenádorové indikace bývá prováděna jako metoda poslední volby a provádí se na doporučení praktického lékaře nebo ortopeda.

Radioterapie je velice účinná metoda k léčení některých chorob pohybového aparátu. Nejčastěji se používá k léčbě patní ostruhy, ale ozařovat lze i další bolestivé lokalizace.

Ozáření probíhá 2–3x týdně po dobu 2 až 3 týdnů a jde o poměrně efektivní metodu, která zabírá zhruba u tří čtvrtin pacientů. Úleva nemusí nastat okamžitě, ale může se projevit s časovým odstupem několika týdnů až měsíců. U pacientů, kde se protibolestivý efekt objeví, může být úleva dlouhodobá, tedy v řádu několika měsíců až let. Efekt může být i trvalý. Pokud úleva nenastane, je možné léčbu s určitým časovým odstupem jednou až dvakrát zopakovat. Léčba radioterapií ovšem neřeší prvotní příčinu vzniku bolesti a zdravotní problém nevyléčí, ani ho nedostane do původního zdravého stavu. Jedná se o léčbu analgetickou, podpůrnou, která pacientovi uleví od akutních obtíží a zbaví ho vnímání bolesti v dané lokalizaci.

Ozařování má své nežádoucí účinky. Přestože jsou aplikované dávky u těchto indikací významně nižší než dávky u ozařování onkologických nemocí, je nutné provádět indikaci této léčebné metody velice uvážlivě, a to až po vyčerpání metod ostatních. Je potřeba důkladně zvážit, jestli je tato metoda opravdu vhodná, a to především u mladých pacientů, u žen, u nichž nelze vyloučit těhotenství, a rovněž při ozařování v místě, které je nějakým jiným způsobem poškozeno, například předchozím poleptáním nebo spálením. Věková hranice pro zařazení této léčebné metody je mezi 30 až 40 lety, u mladších věkových kategorií je vždy důležité pečlivě zvážit, jestli je tato metoda pravdu nutná.

Zdroj: Ozařování
Zveřejněno dne: 30.12.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: stilnox

V poslední době nemohu usnout.proto si beru půlku stilnoxu tak zhruba co druhy den.je mi 73let.myslite že i ta půlka stilnoxu zanechá násLedky?

Zdroj: diskuze Stilnox
Odesláno dne: 5.1.2018 uživatelem šárka
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Nevolnost, zvracení

I radioterapie se projevuje nevolností, a to především při ozařování oblasti břicha. Z nelékových preventivních opatření se doporučuje upřednostnit studená jídla a nápoje, jíst malé porce, ale častěji, pomalu polykat, vyhnout se jídlům nadýmavým, dráždivým a tučným. Je také vhodné obklopit se příjemným prostředím (uklidňující barvy, hudba, televizní pořady). Mezi léky obvykle používanými v léčbě patří Torecan, Degan, Cerucal, při úporných obtížích setrony – Zofran, Kytril, Navoban, Ondemet, Setronon.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: kdy má pacient po operaci nárok na lázně

Přesně na tyto otázky je třeba se dotázat u své zdravotní pojišťovny. Každá zdravotní pojišťovna má jinou politiku prevence a tím pádem i odlišný přístup k úhradám lázeňské péče.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Kdy má pacient po operaci nárok na lázně
Odesláno dne: 31.7.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Vedlejší účinky ozařování

Vedlejší účinky ozařování začínají už během radioterapie a odeznívají pár týdnů po jejím ukončení. Některé nastupují až několik měsíců po léčbě a bývají bohužel nevratné.

Patří sem

Zarudnutí ozařované kůže

Zarudnutí kůže je častým a ve většině případů i jediným nežádoucím účinkem ozařování. Projeví se ve třetím týdnu ozařovací série a po zbylou dobu léčby se mírně zhoršuje. Stupeň zarudnutí je individuální, záleží na typu kůže. Nejhůře kůže reaguje v místech záhybů a kožních řas, to je pod prsem či v podpaží. Tam pokožka často mokvá a loupe se.

Podráždění srdečního svalu

K této komplikaci dochází výjimečně, a to následkem kombinovaného vlivu cytostatik a záření na srdce, je-li nádor v levém prsu. Projevuje se bolestí na hrudi, dušností a celkovou únavou. Riziko trvalého poškození srdce, případně plic je v dnešní době minimální.

Zbarvení kůže a ztuhnutí podkožní tkáně

Jde o běžný pozdní efekt. Ozářená kůže časem ztmavne a prs je na pohmat tužší. Pro pacientku tyto změny nepředstavují žádné riziko.

Lymfedém

Může vzniknout po ozařování podpažních uzlin, zvláště po operaci.

Tolik obávané vypadávání vlasů způsobuje chemoterapie.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: polypy v uchu u koček a nasledky

Dobrý den,
přivřené oči či přetažené oční víčko mohou být nespecifickým přznakem řady onemocnění. S případnými polypy může i nemusí vůbec souviset. Kočičku nechejte vyšetřit veterinárním lékařem, bez důkladného vyšetření nelze takto online dělat jakékoli závěry.
MVDr. Hrachová

Zdroj: diskuze Polypy v uchu u koček a nasledky
Odesláno dne: 6.10.2016 uživatelem MVDr. Hrachová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Následky po ozařování pánve

Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.

Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.

Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.

Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.

Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.

V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: odčervení!

Můžete prosím upřesnit jaké zdravotní problémy se vašemu synovi vyvarovaly? Děkuji

Zdroj: diskuze Odčervení!
Odesláno dne: 1.12.2015 uživatelem Magda
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Následky ozařování mozku

Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).

Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.

Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.

Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.

Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.

Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.

Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Re: thuje

Vaše túje prodělaly chorobu a její následky budou patrné stále. Celkový vzhled tújí vypadá, že se jim moc nedaří. Jestli je navíc pěstujete jako živý plot, tak bude asi lepší jejich trápení ukončit a zvolit jinou dřevinu.

Zdroj: diskuze Túje - ošetřování
Odesláno dne: 27.6.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

ANESTEZIE A NARKÓZA

Anestezie a nachlazení

U nachlazení a anestezie je problém, že tento stav vadí i nevadí. Při lokální anestezii by nemělo vadit nachlazení tehdy, pokud pacient nekýchne při zákroku, což by mohlo mít negativní následky.

Zdroj: Anestezie a narkóza
Zveřejněno dne: 15.5.2014

CHEMOTERAPIE A JEJÍ NÁSLEDKY

Cíle chemoterapie

Kurativní chemoterapie – cílem je vyléčení rakoviny.

Adjuvantní chemoterapie – doplňková chemoterapie, která je podávána po radikální operaci nebo po radioterapii s cílem podpořit celkový účinek léčby.

Neoadjuvantní chemoterapie – je podávána před operací nebo radioterapií s cílem zmenšit nádorovou masu a tak usnadnit vlastní výkon.

Paliativní chemoterapie – cílem je zmírnit projevy rakoviny a zmírnit její průběh, nebo dosáhnout delší remise.

Zdroj: Chemoterapie a její následky
Zveřejněno dne: 18.7.2016

ČESNEKOVÁ TINKTURA A JEJÍ ZDRAVOTNÍ ÚČINKY

Vůně česnekové tinktury

Česneková tinktura má opravdovou vůni česneku. Jedna z hlavních účinných složek, která dává česneku zdravotní vlastnosti je známá jako acillin, který také dává česneku charakteristickou silnou vůni. Tato sloučenina je nejvíce účinná látka v česneku, co se týče zdraví. Je nutné, aby byla ponechána v tinktuře pro její zdravotní výhody. Acillin obsahuje síru, která dává česneku charakteristickou ostrou vůni. Česneková tinktura má česnekovou vůni.

Zdroj: Česneková tinktura a její zdravotní účinky
Zveřejněno dne: 18.11.2012

NESPAVOST

Následky nespavosti

Následky nespavosti mohou být hrozivé. Na krátkodobé úrovni může jít o vyčerpání, podrážděnost, špatnou sebekontrolu, neschopnost soustředění. To vše může vést v práci i při řízení automobilu k nehodám a úrazům. Také společenský a rodinný život je velmi ohrožen. U dlouhodobé nespavosti může dojít k úzkostným poruchám, které vedou k závažným psychickým onemocněním. Mnohé patologie jsou u některých lidí v latentním stavu a nespavost může být spouštěčem k jejich propuknutí (například schizofrenie). Je zde také větší riziko vzniku závislostí na některých látkách (alkohol, káva, léky). Nespavost a deprese bývají častou příčinou pracovní neschopnosti, život se může zkrátit jejich působením až o 10 let, nebo mohou vést až k sebevražedným pokusům.

Zdroj: Nespavost
Zveřejněno dne: 17.6.2013

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Akutní změny na uropoetickém systému

Při ozařování gynekologických tumorů dochází především k reakci v močovém měchýři. Uretery jsou relativně resistentní na záření. Močový měchýř je na záření vcelku rezistentní, relativně vysoká tolerance je ale snížena zánětlivými změnami a chirurgickými zákroky. Objevuje se přechodně akutní radiační cystitida s častým močením a pálením při močení. U vyšších dávek záření je určité riziko hemoragické cystitidy s tvorbou ulcerací, která přechází do chronického stadia. Léčba akutní radiační cystitidy se neliší od jiných zánětů močového měchýře, tedy analgetika a antibiotika dle močového nálezu.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Pozdní změny po radioterapii

Pozdní změny jsou ireparabilní a mohou vznikat ve tkáních po různě dlouhé latenci – za několik týdnů až let. Někdy vznikají na podkladě akutní reakce, která přejde do chronicity, jindy bez předchozích klinicky rozpoznatelných změn. Obvykle se vyvíjejí plíživě a mají progresivní charakter. Příznaky pozdních změn mohou být zaměňovány s recidivou nádoru. Vývoj pozdních změn lze těžko ovlivnit a pozdní postradiační změny se velmi nesnadno léčí.

Mezi nejčastější pozdní změny při ozařování oblasti pánve patří:

  • atrofie a fibróza kůže a podkoží;
  • teleangiektázie;
  • pigmentace kůže;
  • píštěl tenkého střeva;
  • chronický vřed rekta, stenóza rekta, rektovaginální píštěl;
  • hemoragická cystitida.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017

CHEMOTERAPIE A JEJÍ NÁSLEDKY

Co je to chemoterapie

Chemoterapie se používá u nádorových onemocnění. Může vést k úplnému zničení nádoru, zastavení jeho růstu, částečnému zmenšení nebo zmírnění problémů, které nádor vyvolává. To, jak bude chemoterapie úspěšná, závisí na mnoha faktorech. Tím nejdůležitějším faktorem je druh a rozsah nádorového onemocnění a také to, zda již vznikly metastáze.

Zdroj: Chemoterapie a její následky
Zveřejněno dne: 18.7.2016

OZAŘOVÁNÍ

Co je to ozařování nádorů

Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.

V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.

Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.

V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.

Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.

Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).

Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dostat. Ta činí například pro sarkom 60 grayů (gray je jednotka dávky záření). Pro sousední zdravé tkáně je vypočtena dávka maximální. Ta samozřejmě závisí na orgánu, který je v blízkosti, některé orgány snášejí ozařování hůře a některé lépe. Navíc existuje maximální povolená dávka na jedno ozáření.

Požadovanou dávku záření nelze nádoru dodat najednou, protože by to bylo velmi rizikové pro život pacienta. Proto se celková dávka rozdělí do jednotlivých malých dávek – frakcí. Pacient je ozařován opakovaně a z různých směrů a v různém rozsahu. Neměnná je jen skutečnost, že proud záření je vždy směřován na nádorovou hmotu. Ozařování má také krátkodobé a dlouhodobé následky, které vyplývají z poškození kůže a dalších ozářených orgánů.

Obecně existují tři režimy ozařování:

  • Normofrakcionace – ozařování jednou denně pět dní v týdnu do dosažení celkové dávky. Při jednom ozáření je maximální dávka 2 Gy, týdně tedy nádor dostane dávku 10 Gy. U výše zmíněného sarkomu to znamená pravidelné ozařování po dobu šesti týdnů.
  • Hyperfrakcionace – ozařuje se častěji než 1x denně, ale pokaždé menší fyzikální dávkou (například 1,5 Gy). Tento režim se používá u některých velmi rychle rostoucích nádorů.
  • Hypofrakcionace – u některých nádorů postačí ozařování méně často než pětkrát týdně. Dávka na jedno ozáření pak může být vyšší, třeba 2x týdně 4,2 Gy.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen velký objem tkáně, například hrudník, břicho nebo mozek. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Každý týden kontroluje lékař zdravotní stav ozařovaného pacienta, podle potřeby doplňuje další vyšetření (krevní rozbory).

Zdroj: Ozařování
Zveřejněno dne: 30.12.2016

MRTVICE

Následky mozkové mrtvice

Následkem nemoci není pouze ztráta již zmíněné soběstačnosti, dlouhodobá rehabilitace, poruchy pohybu, zraku, myšlení a řeči. Čtvrtina pacientů i přes veškerou péči zůstává v invalidním důchodu. Hlavním následkem nemoci je zanedbání léčby vzniklé CMP či nedodržování léčby nebo režimových opatření (kouření, dieta atd.). První cévní mozkovou příhodu přežije průměrně 8 z 10 pacientů, ale při nedostatečné léčbě či z jiných příčin dojde k jejímu opakování, které už přežívají pouze 4 pacienti z 10.

Zdroj: Mrtvice
Zveřejněno dne: 13.5.2014

CHEMOTERAPIE A JEJÍ NÁSLEDKY

Formy chemoterapie

Chemoterapie může mít různou podobu: tablety podávané ústy, roztok nebo mast aplikovaná zevně na pokožku, aplikace do svalu, aplikace do žíly, aplikace do nádoru.

Nejčastěji je chemoterapie podávána infuzí, a to nitrožilně. Chemoterapeutik je více druhů a záleží na rozhodnutí lékaře, který konkrétní lék a v jaké formě bude podáván. Kromě druhu a rozsahu rakoviny záleží na celkové kondici pacienta, jeho dalších onemocněních a na užívaných lécích. Doba a intenzita chemoterapie se u jednotlivých pacientů liší v závislosti na předchozích skutečnostech.

Zdroj: Chemoterapie a její následky
Zveřejněno dne: 18.7.2016

ZTRÁTA EREKCE PO OPERACI PROSTATY

Následky po operaci prostaty

Operace prostaty, tedy přesněji její odstranění z důvodů jejího zvětšení nebo zhoubného bujení, je třeba chápat jako veliký zásah do normální funkčnosti močových cest. Odstraněním prostaty bývá zpravidla změněna funkce svěrače močového měchýře a právě i topořivých tělísek v penisu. Během prostatektomie se totiž přeruší mnoho nervových cest, což pak může způsobit dočasnou a někdy i trvalou ztrátu erekce ale i citlivosti penisu. Jde o běžný následek této operace a u každého muže se projeví s jinou intenzitou, která většinou závisí na rozsahu odebírané tkáně žlázy předstojné. Není tedy pravděpodobné, že by za tím byla nějaká chyba během operace, jak se ptáte ve svém dotazu.
 

Zdroj: Ztráta erekce po operaci prostaty
Zveřejněno dne: 27.9.2012