Téma: 

vedlejší účinky ozařování mozku


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Následky ozařování prsu

Ozařování je většinou další fází léčby po prostém odstranění nádoru prsu. Léčba probíhá ambulantně, nejčastěji pět dní v týdnu po dobu čtyř až šesti neděl. Mezi vedlejší účinky patří únava, otoky a ztluštění kůže v místě ozařování. Čerstvý gel z aloe nanesený na postižená místa pomáhá ke zhojení kůže poškozené ozařováním.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: vedlejší účinky

ty "vedlejší účinky" v podobě akné nejsou v podstatě žádné vedlejší účinky.... tělo se díky MSM zbavuje různých patogenů v těle a tedy ho čistí. Toto čištění je provedeno všemi různými způsoby, tedy i skrz kůži. Po pročištění tyto účinky zase vymizí.

Zdroj: diskuze Vedlejší účinky
Odesláno dne: 29.11.2013 uživatelem luk
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Alkohol při ozařování

Při ozařování se doporučuje konzumace antioxidantů, které obsahuji i alkohol. V některých případech tak doporučují lékaři konzumovat víno, ale pouze v malém množství. Tvrdý alkohol se nedoporučuje.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: vyduť na mozku

dobrý den měla jsem operaci v roce2012,na vydutě mozku,dopadla dobře,mám jít na operaci s uchem na vydělaní stipuli kterou mám zavedenou v uchu,(špatně slyším)na mozku mám malé vydutě velikosti asi 3mm,nedělaji problém,mám jen obavy z narkózy,?co kdyby?jemi 63 let, Anna

Zdroj: diskuze Výduť na mozku léčba
Odesláno dne: 2.3.2018 uživatelem anna
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

OZAŘOVÁNÍ PROSTATY

Dieta při ozařování prostaty

Dieta či předem stanovený jídelníček neexistuje, postupuje se individuálně. U protonového ozařování je však před každým ozařováním nutná následující příprava: vyprázdněná stolice, plný močový měchýř (vypít obrovské množství tekutin před každým ozařováním). Tento postup je zapotřebí, aby orgány ve vašem těle byly vždy nastaveny pro ty nejlepší účinky cíleného ozařování.

Zdroj: Ozařování prostaty
Zveřejněno dne: 8.3.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: caltrate vedlejší účinky

CO užívám caltrate tak mě pálí žáha je to možné ? Děkuji

Zdroj: diskuze Caltrate vedlejší účinky
Odesláno dne: 10.5.2014 uživatelem ivanka matouskova
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

NEMOCI MOZKU

Nádory mozku

Nádory mozku jsou takové nádory, které postihují mozek a mozkové obaly (mozkové pleny). Může se jednat jak o nádory primární, tedy o nádory vzniklé přímo z příslušných tkání, tak i o nádory sekundární, tedy metastáze jiných nádorů ať už z mozku nebo z těla. Vzhledem k tomu, že tyto nádory rostou v uzavřeném prostoru lebky, liší se od jiných nádorů svým chováním a mnohdy i symptomatologií.

Léčba

Léčba, především její úspěšnost, je závislá na typu a velikosti nádoru. Některé typy jsou dnes léčitelné, ale existují i takové nádory mozku, kdy je bohužel léčba neúspěšná. Dnešní moderní medicína umožňuje v případě nádoru mozku a míchy operativní odstranění nádoru, ozařování, v menší míře chemoterapii (cytostatika).

Zdroj: Nemoci mozku
Zveřejněno dne: 8.1.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Re: Re: Re: vakcina Silgard

Žádné vedlejší účinky jsi nepozorovala ??? Horečku ? Virážku ? Bolesti hlavy ?

Zdroj: diskuze Re: vakcina Silgard
Odesláno dne: 9.12.2007 uživatelem Martina
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Vedlejší účinky ozařování

Vedlejší účinky ozařování začínají už během radioterapie a odeznívají pár týdnů po jejím ukončení. Některé nastupují až několik měsíců po léčbě a bývají bohužel nevratné.

Patří sem

Zarudnutí ozařované kůže

Zarudnutí kůže je častým a ve většině případů i jediným nežádoucím účinkem ozařování. Projeví se ve třetím týdnu ozařovací série a po zbylou dobu léčby se mírně zhoršuje. Stupeň zarudnutí je individuální, záleží na typu kůže. Nejhůře kůže reaguje v místech záhybů a kožních řas, to je pod prsem či v podpaží. Tam pokožka často mokvá a loupe se.

Podráždění srdečního svalu

K této komplikaci dochází výjimečně, a to následkem kombinovaného vlivu cytostatik a záření na srdce, je-li nádor v levém prsu. Projevuje se bolestí na hrudi, dušností a celkovou únavou. Riziko trvalého poškození srdce, případně plic je v dnešní době minimální.

Zbarvení kůže a ztuhnutí podkožní tkáně

Jde o běžný pozdní efekt. Ozářená kůže časem ztmavne a prs je na pohmat tužší. Pro pacientku tyto změny nepředstavují žádné riziko.

Lymfedém

Může vzniknout po ozařování podpažních uzlin, zvláště po operaci.

Tolik obávané vypadávání vlasů způsobuje chemoterapie.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: krevni usazeniny a acypyrin

....mam na mysli krevni usazeniny v cevkach v mozku, kde se ucpe prokrvovani casti mozku a lide tomu rikaji mrtvice.
Acylpyrin ma schopnost ucpane cevky procistit?

Zdroj: diskuze Krevni usazeniny a acypyrin
Odesláno dne: 3.1.2013 uživatelem Josef
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

OZAŘOVÁNÍ

Ozařování a alkohol

Tvrdý alkohol by se během radioterapie neměl požívat. Při ozařování je potřeba konzumovat antioxidanty, které obsahuje i alkohol. V některých případech tak doporučují lékaři konzumovat víno, ale pouze v malém množství.

Zdroj: Ozařování
Zveřejněno dne: 30.12.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: operace mozku prasklá cevka

Dobrý den mam kamarádku praskla jí cevka v mozku v uterý ji čeká operace bojím se o ni nevím jaké nebezpečí muže operace přinést.Chtěla bych se zeptat jestli je někdo koho potkalo něco takového.

Zdroj: diskuze Operace mozku prasklá cevka
Odesláno dne: 3.5.2014 uživatelem Eva
Počet odpovědí: 0

POTÍŽE PO OZAŘOVÁNÍ HLAVY A KRKU

Vypadávání vlasů po ozařování

Vypadávání vlasů je častým vedlejším účinkem u nádorů hlavy. Objevuje se po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařovací pole.

Zdroj: Potíže po ozařování hlavy a krku
Zveřejněno dne: 14.6.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: jak dlouho trvá cca operace aneuryzma mozku?

Dobrý den,
na Vaši otázku by měl odpovědět odborník. Já osobně jsem po operaci aneuryzmatu mozku a operace trvala cca4hod. Skutečně záleží na velikosti a hlavně na umístění a dále na způsobu operace.

Zdroj: diskuze Jak dlouho trvá cca operace aneuryzma mozku?
Odesláno dne: 4.7.2017 uživatelem Ivana
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

POTÍŽE PO OZAŘOVÁNÍ HLAVY A KRKU

Nežádoucí účinky ozařování mozku

Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).

Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.

Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.

Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.

Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především celkový stav pacienta.

Nádorové onemocnění mozku představuje pro pacienta i jeho okolí závažný problém. Nelze vždy předvídat, do jaké míry bude léčba úspěšná a zda vrátí nemocného do normálního života.

Prognóza a přežití pacientů s nádory mozku závisí na mnoha okolnostech. Jedním z nejzásadnějších faktorů je histologický typ nádoru, možnost jeho radikálního odstranění operační cestou nebo zářením, citlivost k chemoterapii. Jsou nádory, které jsou dnešními metodami léčitelné a vyléčitelné, jako například meningeomy, adenomy hypofýzy, germinativní nádory a jiné. Na druhou stranu jsou zde skupiny nádorů mozku, u nichž je i přes sebevětší snahu a pokroky v onkologii pravděpodobnost vyléčení malá (například vysoce agresivní gliomy). Léčbou však lze aspoň prodloužit život nebo zmírnit příznaky onemocnění. O konkrétních možnostech léčby, jejích výsledcích, možných nežádoucích účincích a prognóze je nutno se poradit s lékařem.

Zdroj: Potíže po ozařování hlavy a krku
Zveřejněno dne: 14.6.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Dotaz

Má omega marin forte vedlejší účinky?

Zdroj: diskuze Dotaz
Odesláno dne: 10.6.2016 uživatelem Renats
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

VÝDUŤ NA MOZKU

Vyléčí se mozek po prasklém aneurysma?

Bohužel zatím neumíme vrátit škody vzniklé po prasknutí aneurysma, při kterém došlo ke krvácení a k poškození mozku. Dnešní léčba jen pomáhá předcházet dalšímu krvácení, které by mohlo způsobit větší poškození mozku a následně ochabnutí dalších tělesných funkcí. Pokud již krvácení způsobilo poškození mozku, pacienti mohou využít rehabilitační terapie k obnovení ochablých funkcí.

Zdroj: Výduť na mozku
Zveřejněno dne: 31.10.2012


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: doporučení

Ten Silgard nám doporučili známí, co dali taky očkovat dceru a proběhlo to dobře. Žádné vedlejší účinky.

Zdroj: diskuze Doporučení
Odesláno dne: 16.4.2009 uživatelem Frederika
Počet odpovědí: 0

VÝDUŤ NA MOZKU

Foto výdutě na mozku

Zde je několik fotografií, na kterých je vidět výduť na mozku.

Zdroj: Výduť na mozku
Zveřejněno dne: 14.11.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: V 11 letech jsem měla Ischemickou mrtvici

Prodělala jsi na svůj věk neobvykle vážné onemocnění mozku. Je téměř zázrak, že ses vyléčila. Tyto poruchy, které popisuješ, souvisí se změnami na mozku po prodělané nemoci. Výsledky vyšetření EEG napoví co je příčinou. Pro důkladnější odhalení struktury mozku je možné ještě provést magnetickou rezonanci. Co dělat dál? Musíš se spolehnout na své lékaře a co nejvíce cvičit v rámci různých rehabilitací. Vhodná je rehabilitace formou Vojtovy metody.

Zdroj: diskuze V 11 letech jsem měla Ischemickou mrtvici
Odesláno dne: 5.8.2015 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

POTÍŽE PO OZAŘOVÁNÍ HLAVY A KRKU

Co je zakázáno při ozařování

Podávání vysokých dávek antioxidantů může vést ke snížení pozitivních účinků radioterapie. Při ozařování v oblasti krku je zakázáno kouření, pacient nesmí jíst kořeněná či tuhá jídla, nesmí konzumovat alkohol. Zcela nevhodné je úplně měnit jídelníček, například vynechat maso, držet hladovku.

Zdroj: Potíže po ozařování hlavy a krku
Zveřejněno dne: 14.6.2018

POTÍŽE PO OZAŘOVÁNÍ HLAVY A KRKU

Vedlejší účinky ozařování krku

Samotná terapie zatíží už i tak oslabený organismus. Jako vedlejší účinek radioterapie pacienti často udávají únavu, nechutenství, hubnutí a obecně špatný stav.

Protože ozařování proniká pokožkou, vedlejší účinky terapie jsou zde nejviditelnější. Typickým příznakem na zasaženém místě je vysušení, svědění, ale i ztráta ochlupení a vlasů. Kvůli zmírnění kožních problémů se v této době nedoporučuje používání mýdel s umělými přísadami, parfémů a jiných kosmetických přípravků. K mytí jsou nejlepší neutrální přípravky z přírodních složek, například organická mýdla. Na zmírnění podráždění a pálení mohou pomoci obklady se studenou vodou a chlazení pokožky. Je velmi důležité vyhýbat se po chemoterapii slunečnímu záření. Ani po uplynutí jednoho roku se nesmí citlivá pokožka opalovat. Vypadávání vlasů je pouze přechodné, ale opětovný růst začne pomalu.

Pokud se paprsky ozařování dotýkají i sliznice, která obklopuje duté orgány, může v těchto místech vzniknout vyschnutí. Mezi časté vedlejší účinky ozařování hlavy nebo krku patří poruchy tvorby slin a také (dočasná) ztráta chuti a čichu. Typickým příznakem jsou i těžkosti s polykáním, což může dohromady s nechutenstvím vést k výrazné ztrátě hmotnosti. Proto v těchto případech lékař předpisuje léky, které podporují chuť k jídlu, a je potřebné zvýšit i příjem vitamínů a živin. Ozařování zvyšuje riziko dehydratace, a proto se doporučuje zvýšený příjem tekutin. Vedlejším účinkem radioterapie je také zánět sliznice, který se týká jícnu, ústní dutiny, žaludku a střev.

Dehydratace se může objevit nejenom při ozařování hlavy a krku, ale i po radioterapii, která se týká trávicího systému. Příčinou je průjem, který je v každém případě potřeba léčit. Řešením může být užívání probiotik a ještě lépe synbiotik, která obsahují probiotické bakterie i prebiotika. Italští vědci zjistili, že díky podávání mléčných bakterií se průjem jako následek ozařování objevuje méně často. Dobrým řešením je i zvýšený příjem vlákniny rozpustné ve vodě (pektin, inulin, betaglukan), které se nacházejí zejména v banánech, jablkách, artyčoku, hruškách, červené řepě, ovsu a dýni na pečení. V případě průjmu je potřeba vyhýbat se mléčným výrobkům a kofeinu.

Zdroj: Potíže po ozařování hlavy a krku
Zveřejněno dne: 14.6.2018

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Následky ozařování mozku

Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).

Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.

Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.

Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.

Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.

Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.

Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017

NEMOCI MOZKU

Otřes mozku

Otřes mozku (komoce, latinsky commotio cerebri) je porucha mozkové funkce, která je vyvolána úrazem – otřesem. Jedná se o jedno z lehčích poranění mozku. Charakteristika otřesu mozku spočívá v krátkodobé ztrátě vědomí (bezvědomí) a paměti s opakovaným zvracením, které však není podmínkou.

Léčba

Otřes mozku je jedním z nejobvyklejších problémů způsobených úrazem. Nejčastěji jej vidíme u dětí a při sportu. Otřes mozku je třeba léčit již od prvního okamžiku, a to zavoláním první pomoci – záchranné služby či lékaře. Postiženou osobu kontrolujte, zda je stále při vědomí, nedovolte jí znovu usnout a zbytečně s ní nehýbejte, pokud to není nutné a zvlášť pokud si stěžuje na bolesti páteře.

Zdroj: Nemoci mozku
Zveřejněno dne: 8.1.2014

NEMOCI MOZKU

Kóma

Pod pojmem kóma si obvykle představíme určitou formu bezvědomí, kdy pacient nereaguje na podněty okolního světa. Bývá důsledkem traumatického poranění mozku a obvykle nemůžeme předvídat dobu jeho trvání. Do stavu kómatu, tedy hlubokého bezvědomí, je možné se dostat například následkem těžkého úrazu hlavy, otoku mozku, nádoru na mozku, při krvácení do mozku nebo nedostatku kyslíku, při těžké infekci zasahující do mozku, ale i při předávkování drogami nebo alkoholem či u těžkého poškození jater.

Léčba

O pacienty v kómatu pečují oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče. Jsou pod dohledem terapeutů, kteří se starají o každodenní stimulaci jejich smyslů pomocí zvláštních cvičení.

Zdroj: Nemoci mozku
Zveřejněno dne: 8.1.2014

OČKOVÁNÍ PROTI CHŘIPCE

Vedlejší účinky

Vedlejší účinky očkování proti chřipce nebývají závažné, většinou jde o zarudnutí a otok v místě vpichu různé velikosti, které většinou samy vymizí, lze také přikládat studené obklady. Dále se vyskytuje pocit únavy či zvýšená teplota. Proto je vhodné v den očkování vyloučit jakoukoli fyzickou námahu a dodržet klidový režim.

Zdroj: Očkování proti chřipce
Zveřejněno dne: 26.6.2017

OZAŘOVÁNÍ PROSTATY

Následky ozařování prostaty

Vedlejší účinky se u radioterapie vyskytují v podobě akutního krvácení ze sliznic měchýře nebo konečníku, které může pokračovat takzvaným poradiačním chronickým zánětem. Radioterapie je rovněž časově velmi náročná, probíhá ambulantně často v několika desítkách sezení. Radioterapie se obecně volí u pacientů rizikovějších (například warfarinizovaných, se závažným onemocněním srdce, cév a podobně).

Fotonové záření je tvrdé, pronikavější a více poškozuje měkké tkáně oproti protonovému záření. Ozařování prostaty probíhá v místech, kde se vedle prostaty nacházejí i další citlivé orgány: konečník, močový měchýř a trubice, lymfatické uzliny. Hrozba vedlejších účinků pak spočívá v neudržení moči, v přítomnosti krve ve stolici, ve ztrátě potence.

Protonová léčba je bezpečnější a účinnější. Cílem ozařování je zničení nádoru za současné ochrany zdravých tkání. Má minimum vedlejších účinků a není bolestivá. Samotné ozařování trvá několik málo minut, zpravidla dvě až tři, u pacientů s časným stadiem rakoviny prostaty trvá pouhých 5 dní, u ostatních pacientů zabere maximálně 21 dní. Během dne můžete dělat vše stejně, jak jste zvyklí, nejste ničím omezeni. Oproti běžné léčbě pacienty netrápí problémy s impotencí a inkontinencí.

Riziko návratu rakoviny prostaty je po protonové léčbě téměř nulové. Naproti tomu po operaci se onemocnění navrací u 10 % pacientů s časným stadiem, a dokonce u 30 % pacientů s pokročilým stadiem. V případě běžného ozařování je to 8 %. Po léčbě protonem v raném stadiu rakoviny prostaty byl zaznamenán relaps nemoci pouze u 1 % pacientů.

Zdroj: Ozařování prostaty
Zveřejněno dne: 8.3.2018

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Nevolnost, zvracení

I radioterapie se projevuje nevolností, a to především při ozařování oblasti břicha. Z nelékových preventivních opatření se doporučuje upřednostnit studená jídla a nápoje, jíst malé porce, ale častěji, pomalu polykat, vyhnout se jídlům nadýmavým, dráždivým a tučným. Je také vhodné obklopit se příjemným prostředím (uklidňující barvy, hudba, televizní pořady). Mezi léky obvykle používanými v léčbě patří Torecan, Degan, Cerucal, při úporných obtížích setrony – Zofran, Kytril, Navoban, Ondemet, Setronon.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017

VÝDUŤ NA MOZKU

Proč jsou tak rozsáhlé škody po prasknutí?

Protože aneurysma v mozku může napáchat škody na mozkové tkáni a tím sníží funkci mozku. Vyšší škody obvykle souvisí s velkým množstvím vylité krve, kde je poškození způsobeno zvýšeným tlakem a otoky z krvácení přímo na mozkové tkáni, nebo z místního buněčného poškození mozkové tkáně z podráždění krve v prostoru mezi mozkem a lebkou. Krev také může dráždit a poškodit normální krevní cévy a způsobit jejich zúžení, čímž je přerušen normální průtok krve do zdravé mozkové tkáně a může způsobit ještě větší poškození mozku (cévní mozková příhoda). 

Zdroj: Výduť na mozku
Zveřejněno dne: 31.10.2012

VÝDUŤ NA MOZKU

Výduť na mozku a poškození mozku 

Jakmile aneurysma krvácí, tak pravděpodobnost úmrtí je 30 až 40 % s další pravděpodobností na středně těžké až těžké poškození mozku, která je 20 až 35 %. Jen 15 až 30 % pacientů trpí jen mírnými potížemi nebo téměř žádnými. Pokud není aneurysma léčeno včas, tak může dojít k dalšímu krvácení v již zatáhnutém prasklém aneurysma. U 15 až 20 % pacientů může dojít k podráždění, které způsobuje únik krve ze zúžených krevních cév, což může vést k dalšímu poškození mozku. Mezi další problémy mohou být zahrnuty hydrocefalus, což je rozšířený prostor v mozku, který produkuje mozkomíšní mok, dále pak potíže s dýcháním, které vyžadují mechanický ventilátor, a také i infekce. Srdeční a plicní problémy mohou nastat v důsledku rozsáhlého poškození mozku, které může mít dopad na základní funkce těla. 

Zdroj: Výduť na mozku
Zveřejněno dne: 31.10.2012

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Jak probíhá ozařování

Radioterapie probíhá v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dostat. Ta činí určitý počet grayů (gray je jednotka dávky záření). Pro sousední zdravé tkáně je vypočtena dávka maximální. Ta samozřejmě závisí na orgánu, který je v blízkosti, některé orgány snášejí ozařování hůře a některé lépe. Navíc existuje maximální povolená dávka na jedno ozáření.

Požadovanou dávku záření nelze nádoru dodat najednou, protože by to bylo velmi rizikové pro život pacienta. Proto se celková dávka rozdělí do jednotlivých malých dávek – frakcí. Pacient je ozařován opakovaně a z různých směrů a v různém rozsahu. Neměnná je jen skutečnost, že proud záření je vždy směřován na nádorovou hmotu. Ozařování má také krátkodobé a dlouhodobé následky, které vyplývají z poškození kůže a dalších ozářených orgánů.

Tři režimy ozařování:

  • Normofrakcionace – ozařování jednou denně pět dní v týdnu do dosažení celkové dávky. Při jednom ozáření je maximální dávka 2 Gy, týdně tedy nádor dostane dávku 10 Gy. U sarkomu to znamená pravidelné ozařování po dobu šesti týdnů.
  • Hyperfrakcionace – ozařuje se více než 1× denně, ale pokaždé menší fyzikální dávkou (například 1,5 Gy). Tento režim se používá u některých velmi rychle rostoucích nádorů.
  • Hypofrakcionace – u některých nádorů postačí ozařování méně často než pětkrát týdně. Dávka na jedno ozáření pak může být vyšší, třeba 2× týdně 4,2 Gy.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017