Téma: 

trazodon


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

TRAZODON

Trazodon a alkohol

Trazodon zvyšuje sedativní účinek alkoholu, a proto by alkohol neměl být v průběhu léčby vůbec konzumován.

Detail odstavce: Trazodon a alkohol
Zdroj: Trazodon
Zveřejněno: 14.8.2017

TRAZODON

Trazodon podle Wikipedie

Wikipedie na svých stránkách neuvádí žádné informace o účinné látce trazodon.

Detail odstavce: Trazodon podle Wikipedie
Zdroj: Trazodon
Zveřejněno: 14.8.2017

TRAZODON

SPC

Zde naleznete podrobné informace o účinné látce trazodon hydrochlorid ze stránek Státního ústavu pro kontrolu léčiv – SUKL.

Detail odstavce: SPC
Zdroj: Trazodon
Zveřejněno: 14.8.2017

TRITTICO

Trittico a alkohol

Trazodon zvyšuje sedativní účinek alkoholu a proto by alkohol neměl být v průběhu léčby trazodonem vůbec používán.


Detail odstavce: Trittico a alkohol
Zdroj: Trittico
Zveřejněno: 15.9.2012

TRITTICO

Trittico nejen na depresi

Trittico, respektive jeho účinná látka Trazodon, je sedativní antidepresivum, které se od ostatních dostupných antidepresiv liší v chemické struktuře a také svými farmakologickými vlastnostmi. Trazodon je antagonistou serotoninových 5-HT2 receptorů a inhibitorem zpětného vychytávání serotoninu. S blokádou postsynaptických 5-HT2 receptorů je kromě antidepresivního účinku trazodonu spojován též účinek anxiolytický, zlepšení struktury spánku a kladný vliv na sexuální funkce. Klinické studie prokázaly účinnost trazodonu při léčbě mužské erektilní dysfunkce, která má psychogenní původ. Trittico má nízký výskyt anticholinergních nežádoucích účinků, takže může být použit dokonce i u pacientů s problémy glaukomu nebo prostaty. Trittico také neovlivňuje srdeční akci.

Detail odstavce: Trittico nejen na depresi
Zdroj: Trittico
Zveřejněno: 15.9.2012

TRAZODON

Dávkování

Obvykle se podává 75–150 mg/den v jedné dávce večer před spaním. Dávka může být zvýšena na 300 mg/den, rozděleně ve dvou dílčích dávkách. U hospitalizovaných pacientů se denní dávka může dále zvýšit až na 600 mg/den, podaných v rozdělených dávkách.

Při léčbě sexuálních dysfunkcí se podává 150–200 mg denně.

Starší a oslabení pacienti:

Doporučená dávka pro velmi staré pacienty či pacienty ve špatném zdravotním stavu je snížena na 100 mg/den, podaných ve dvou dílčích dávkách nebo jednorázově jako noční dávka. Dávka může být postupně zvýšena dle dávkování pro dospělé pod dohledem lékaře a dle snášenlivosti a účinnosti.

Jednorázové dávky větší než 100 mg by neměly být těmto pacientů podávány.

Použití u dětí a mladistvých do 18 let věku:

Trazodon by neměl být podáván dětem a mladistvým do 18 let věku. Lékař však může pacientům do 18 let přípravek předepsat, pokud usoudí, že je to v jejich nejlepším zájmu.

Detail odstavce: Dávkování
Zdroj: Trazodon
Zveřejněno: 14.8.2017

TRAZODON

Mechanismus účinku

Trazodon je anxiolytikum. V České republice je registrovaný jediný přípravek obsahující trazodon hydrochlorid, a to Trittico s indikací: léčba depresí různé etiologie včetně typů provázených úzkostí, poruchami spánku a sexuální dysfunkcí neorganického původu.

Antidepresiva jsou léky užívané k léčbě deprese a úzkostných poruch. Je jich mnoho druhů a liší se podle toho, jakým způsobem v mozku fungují. Deprese je na biochemické úrovni v mozku vyjádřena nízkými hladinami serotoninu, noradrenalinu a dopaminu, což jsou neurotransmitery, chemické látky, které se mimo jiné podílejí na utváření nálady člověka. Antidepresiva se snaží jejich hladiny na nervových spojích zvýšit.

Nejvýraznějšími farmakodynamickými vlastnostmi trazodonu je blokáda serotoninových 5-HT2 receptorů a selektivní inhibice zpětného vychytávání serotoninu, ale tato schopnost je menší než u klasických SSRI. Trazodon má vedle toho ještě další psychofarmakologické účinky, jako je afinita k serotoninovým receptorům 5-HT1A a 5-HT1C. Právě blokáda 5-HT2 receptorů, pozorovaná také u tricyklických antidepresiv, jej odlišuje od skupiny SSRI. Stimulací těchto receptorů jsou vysvětlovány některé nežádoucí účinky SSRI (nespavost, úzkost, agitovanost, sexuální dysfunkce) především v úvodu terapie. Tyto nežádoucí účinky trazodon nemá. Antidepresivní účinek trazodonu je tedy dán především zvýšením serotoninergní transmise, k čemuž přispívá i jeho aktivní metabolit m-chlorfenylpiperazin (m-CPP) s podobným vazebným farmakologickým profilem.

Trazodon je také poměrně silným blokátorem a1-receptorů, s čímž je spojeno riziko ortostatické hypotenze a priapismu, ale také zlepšení erektilní dysfunkce. Dále má slabý antihistaminový účinek a neovlivňuje cholinergní, glutamátergní, glycinergní, dopaminergní a GABAergní systém.

Výhodou trazodonu je rychlý nástup účinku (srovnatelný s amitriptylinem) a nepřítomnost anticholinergních a kardiovaskulárních nežádoucích účinků. Rovněž nezpůsobuje poruchy sexuálních funkcí a nespavost. Trazodon má také určité anxiolytické a mírně sedativní účinky. Léková forma s řízeným uvolňováním snižuje riziko ortostatické hypotenze. Potenciálně novou indikací je léčba agitovanosti u pacientů s demencí. Dle dostupných informací je možné trazodon použít jako anxyolitikum.

Detail odstavce: Mechanismus účinku
Zdroj: Trazodon
Zveřejněno: 14.8.2017

MODERNÍ NENÁVYKOVÁ ANTIDEPRESIVA

Druhy

SSRI, SARI, NRI, DARI – účinkují vždy na jeden konkrétní neurotransmiter. Nejčastěji se užívají SSRI pro zvýšení hladiny serotoninu a patří sem: Cipralex, Escitalopram, Elicea, Escitil, Esoprex, Lenuxin (všechny mají tutéž účinnou látku escitalopram), Citalopram, Citalec, Seropram (účinná látka citalopram), Seroxat, Remood (účinná látka paroxetin); Deprex, Prozac (účinná látka fluoxetin), Fevarin (účinná látka fluvoxamin), Zoloft, Asentra, Sertralin (účinná látka sertralin); ze skupiny SARI se často užívá Trittico (účinná látka trazodon).

Detail odstavce: Druhy
Zdroj: Moderní nenávyková antidepresiva
Zveřejněno: 29.1.2016

TRAZODON

Nástup účinku

Trazodon má rychlý nástup účinku. Zhodnocení odborné literatury prokázalo, že zejména starší pacienti jsou náchylní ke vzniku ortostatické hypotenze způsobené nejčastěji antihypertenzivy, antidepresivy a anxiolytiky nebo jejich kombinací. Dále odborné studie naznačují, že riziko nežádoucích reakcí během užívání trazodonu je vyšší u pacientů, kteří současně užívají další léky (zejména další sedativní nebo hypotenzivní léky). Omezená farmakokinetická a farmakodynamická (PK-PD) data ukazují, že expozice trazodonu je vyšší u starších pacientů a při dlouhodobé léčbě není možné vyloučit jeho kumulaci v organismu. Žádné informace ohledně aktivního metabolitu trazodonu m-chlorofenylpiperazinu s ohledem na jeho farmakologickou aktivitu a farmakokinetiku nebyly poskytnuty. Tyto informace mohou být důležité pro dávkování a zvyšování dávek trazodonu. Poskytnutá PK-PD data ukazují, že starší pacienti mají při vyšších dávkách a dlouhodobém podávání riziko vyšší expozice trazodonu.

Zkušenosti ukazují, že trazodon je po perorálním podání rychle absorbován s biologickou dostupností nad 60 %. U retardované lékové formy se t-max prodlužuje na 4 hodiny. Při podání trazodonu s potravou se jeho vstřebávání prodlužuje, ale současně zvyšuje asi o 20 %. Trazodon je v játrech oxidován a hydroxylován cytochromem P-450 2D6. Vzniká jeden farmakologicky aktivní metabolit (m-chlorfenylpiperazin, m-CPP) a několik neaktivních konjugátů. Méně než 1 % podané látky se vylučuje močí v nezměněné podobě. Plazmatická koncentrace trazodonu klesá ve dvou fázích s terminálním biologickým poločasem eliminace kolem 7 hodin. Distribuční objem i hodnota AUC mírně vzrůstají ve vyšším věku, prodlužuje se také biologický poločas eliminace (asi na 13–14 hodin). Z farmakokinetických interakcí je třeba dávat pozor na inhibitory cytochromu 2D6 (například fluoxetin, fluvoxamin, verapamil, amiodaron).

Trazodon má lékovou formu s řízeným uvolňováním, umožňující udržování rovnoměrné hladiny léčivé látky v krvi a dávkování jednou denně. Tablety lze rozdělit na 3 části, což umožní pozvolné nastavení optimální individuální léčebné dávky. Neexistují žádné důkazy, že by byl trazodon návykový.

Detail odstavce: Nástup účinku
Zdroj: Trazodon
Zveřejněno: 14.8.2017

MODERNÍ NENÁVYKOVÁ ANTIDEPRESIVA

SARI

Serotoninoví antagonisté a inhibitory zpětného vychytávání serotoninu oproti předchozí skupině navíc blokují subtyp serotoninových receptorů 5HT2A, který je zodpovědný za serotoninové nežádoucí účinky, jako jsou nespavost, agitovanost a sexuální dysfunkce. Jediným zástupcem této skupiny je trazodon, který se využívá především k léčbě deprese provázené úzkostí nebo nespavostí a u sexuálně aktivních pacientů.

Tazodon – TRITTICO AC

Trittico AC patří mezi antidepresiva třetí generace s výrazným působením proti úzkosti, pocitům napětí, neklidu, poruchám spánku a sexuálních funkcí. Přípravek je velmi dobře snášen. Pro minimum nežádoucích účinků a lékových interakcí je vhodný i pro starší pacienty. Léková forma s řízeným uvolňováním umožňuje udržování rovnoměrné hladiny léčivé látky v krvi a dávkování jednou denně. Tablety lze dělit na 3 části, což je vhodné pro pozvolné nastavení optimální individuální léčebné dávky.

Indikace: Přípravek je určen k léčbě depresí různého původu, které mohou být spojeny s úzkostnými stavy, poruchami spánku nebo sexuálních funkcí.

Vedlejší účinky: Trittico je antidepresivum se sedativními účinky, které může vyvolat ospalost během prvních dnů terapie. Sedativní účinky většinou vymizí při pokračování léčby.

Následující nežádoucí účinky se vyskytly občas: bolesti hlavy, slabost, závratě, pokles krevního tlaku při vztyčení se, zpomalení srdeční činnosti a zrychlení srdeční činnosti, poruchy trávicího ústrojí jako nevolnost, zvracení, průjem, nespavost a snížená koncentrace, úbytek hmotnosti, třes, zmatenost a kožní vyrážka. Občas byly při užívání přípravku Trittico AC hlášeny projevy serotoninového syndromu (vysoká teplota, záškuby ve svalech, zmatenost nebo neklid) a křeče, zvláště při podávání s jinými psychofarmaky. Vzácně byly zaznamenány srdeční arytmie, změny v krevním obrazu (agranulocytóza, trombocytopenie a anemie) a změny jaterních funkcí (žloutenka, poškození jaterních buněk). V těchto případech by měla být terapie trazodonem okamžitě zastavena. Stejně jako u jiných alfa-adrenolytických látek byl trazodon velmi vzácně spojen s priapismem (přetrvávající a bolestivé ztopoření penisu). Pacienti, u nichž dojde k tomuto nežádoucímu účinku, by měli okamžitě léčbu zastavit.

Detail odstavce: SARI
Zdroj: Moderní nenávyková antidepresiva
Zveřejněno: 29.1.2016

DEPRESE A JEJÍ LÉČBA

Psychofarmaka

Které léky se užívají jako antidepresiva

Léky užívané jako antidepresiva dělíme do několika skupin podle chemické struktury a mechanismu účinku na různé neurotransmiterové systémy (systémy chemické komunikace nervových buněk uskutečňované vždy jednou látkou). Mezi nejdéle užívaná patří bicyklická a heterocyklická antidepresiva, která nejvíce působí na noradrenalinový a serotoninový systém mozku. Patří sem klomipramin, imipramin, amitriptylin, notriptylin, desipramin, dibenzepin, dosulepin, mianserin a trazodon. Navazují se většinou až jako druhá nebo třetí volba v léčbě depresivních příznaků bipolární poruchy. Mají vyšší riziko přesmyku do manické epizody bipolární poruchy během léčby. Další skupinou antidepresiv jsou inhibitory monoaminooxidázy, enzymu, který se podílí na odbourávání serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Patří sem fenelzin, tranylcypromin a isokarboxazid. Kombinace s jinými antidepresivy a s některými potravinami může vyvolat životu nebezpečný vzestup krevního tlaku, proto je jejich využití v terapii menší. K této skupině lze přiřadit i reverzibilní inhibitory monoaminooxidázy a jejich jediného zástupce, moclobemid. Díky reverzibilitě inhibice jsou některé možné interakce s ostatními léky a potravinami mírnější, ale mohou být také závažné. V současné době jsou nejpředepisovanější skupinou antidepresiv selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Tato skupina má šest představitelů: fluoxetin, paroxetin, sertralin, citalopram, fluvoxamin a escitalopram. Antidepresiva inhibující zpětné vychytávání noradrenalinu mají pouze jediného zástupce, reboxetin. Další skupiny antidepresiv jsou vytvořeny vždy podle dvojice neurotransmiterů, na které dané antidepresivum působí. Ve skupině antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a serotonin jsou venlfaxin, milnacipram, nefazodon a mirtazapin. Do skupiny antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a dopamin patří bupropion. Jako antidepresivum se využívá i tianeptin, který oproti SSRI naopak zvyšuje zpětné vychytávání serotoninu.

Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky cyklických antidepresiv

Při léčbě antidepresivy lze obecně říci, že vedlejší nežádoucí účinky bývají většinou mírné a přechodné. Při léčbě cyklickými antidepresivy se může vyskytnout suchost v ústech, zácpa, obtíže při močení, rozmazané vidění, závratě, útlum, zrychlení tepu srdce, pocení, zvyšování tělesné hmotnosti, obtíže v sexuálním životě (ztráta chuti k sexuálnímu životu a zhoršené dosažení uspokojení).

Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky SSRI a novějších antidepresiv

Léčba SSRI a novějšími skupinami antidepresiv je spjata s odlišným spektrem vedlejších nežádoucích účinků, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, nervozita, poruchy spánku, pocení, agitovanost a u některých antidepresiv (zejména SSRI) i obtíže v sexuálním životě. Při léčbě antidepresivy ovlivňujícími serotoninový systém se může objevit vedlejší nežádoucí účinek zvaný serotoninový syndrom. Je to stav plynoucí z nárůstu množství serotoninu ve spojích nervových buněk v mozku. Jeho příznaky jsou nervozita, pocení, průjmy, třes a zimnice, svalové záškuby, v těžších případech zmatenost, křeče a porucha vědomí. Řešením je po konzultaci s lékařem snížení dávky antidepresiva nebo jeho vysazení a záměna za jiné antidepresivum.

Které léky se používají při zvládání nespavosti

Poruchy spánku jsou velmi častým příznakem provázejícím depresivní poruchu. K léčbě nespavosti se užívají léky nazývané hypnotika. Jejich podávání usnadňuje usínání a také prodlužuje dobu spánku v závislosti na délce jejich účinku. Máme k dispozici hypnotika skupiny benzodiazepinů: diazepam, midazolam, flunitrazepam. V současné době je nejvíce předepisováno hypnotikum III. generace, zooidem. Jako hypnotika se užívají také některá neuroleptika se sedativním účinkem (levamepromazin, chlorpromazin, chlorprothixen), antidepresiva se sedativním účinkem (amitriptylin, dosulepin, mianserin, trazodon, mirtazapin) a antihistaminika (promethazin).

Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky hypnotik ze skupiny benzodiazepinů

Nejzávažnější nežádoucí účinky jsou přetrvávající ospalost a únavnost ráno po probuzení, zvýraznění tlumivého efektu ostatních podávaných léků a abstinenční příznaky při jejich (zejména náhlém) vysazení. Účinnost benzodiazepinů je individuální, a proto je třeba začít s menší dávkou a postupně ji zvyšovat až do uspokojivého efektu. Při léčbě preparáty ze skupiny benzodiazepinů nesmí pacienti požívat žádný alkohol, protože dochází k významnému a pro pacienta nebezpečnému zesilování účinku, ale i k vyššímu výskytu vedlejších nežádoucích účinků. Vedlejší nežádoucí účinky benzodiazepinů zesílené podáním alkoholu mohou mít až život ohrožující průběh. Zejména nebezpečný je zde pak útlum dechového centra, který nastává při předávkování nebo v kombinaci s jinými tlumivými preparáty nebo alkoholem. Pacienti, kteří berou benzodiazepinová hypnotika delší dobu, mohou po určité době pociťovat zmenšení hypnotického účinku. Tento rozvoj tolerance vyžaduje navýšení dávky hypnotika k dosažení stejného efektu. Zneužívání nebo nadužívání hypnotik bývá často spojeno s problémy se závislostí na užívaném léku. Ta je úzce spojena i s abstinenčními příznaky po vysazení (zejména po náhlém). Mezi tyto abstinenční příznaky patří úzkost, neklid, agitovanost, pocení, nevolnost, zrychlený srdeční tep, poruchy vědomí a někdy i epileptický záchvat, nebo dokonce několik navazujících epileptických záchvatů. Ty mohou být pro pacienta velmi nebezpečné a mohou jej přímo ohrozit na životě. Nikdy proto neměníme dávku ani nevysazujeme hypnotika najednou, ale postupně měníme nebo snižujeme dávku po dohodě s lékařem.

Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky hypnotik III. generace

Hypnotika III. generace mají podstatně méně vedlejších nežádoucích účinků než ostatní druhy hypnotik. Také tolerance a závislost se rozvíjejí pomaleji než u benzodiazepinových hypnotik. Vedlejší nežádoucí účinky jsou charakterizovány závratěmi, bolestmi hlavy, slabostí, nevolností a zcela výjimečně útlumem v průběhu dne. Zooidem se nesmí podávat pacientům se syndromem spánkové apnoe.

Detail odstavce: Psychofarmaka
Zdroj: Deprese a její léčba
Zveřejněno: 17.11.2013

OMEPRAZOL A ANTIDEPRESIVA

Antidepresiva

Antidepresiva patří v rozvinutých státech mezi nejpředepisovanější léky. Existuje celá řada různých typů s různými mechanismy účinku, jedno však mají společné – různými způsoby mění rovnováhu v neurotransmiterech v centrálním nervovém systému. Neurotransmitery jsou sloučeniny, které mezi neurony pomáhají přenášet nervové vzruchy a jejich nerovnováha může způsobovat vznik celé řady psychiatrických poruch.

Antidepresiva účinkují tak, že tlumí pocity strachu a úzkosti, jsou tedy využívána v léčbě depresí, maniodepresivní psychózy a úzkostných poruch (například obsedantně-kompulzivní porucha). Vzhledem k rozsahu užívání těchto léků je vhodné si uvědomit jejich nežádoucí účinky.

Nežádoucí účinky:

1. Tricyklická antidepresiva – ovlivňují zpětné vstřebávání neurotransmiterů, jako je noradrenalin a serotonin, a tím zvyšují jejich účinek. Příkladem je sloučenina amitriptylin (lék Amitriptylin) nebo dosulepin (lék Prothiaden). Nežádoucí účinky mohou být relativně četné a jsou způsobeny nadměrným efektem neurotransmiterů: sucho v ústech, bušení srdce, zácpa, nadměrné pocení, ospalost a zvýšení tělesné hmotnosti. Tyto účinky obvykle do týdne vymizí, v případě jejich trvání je vhodné vyměnit antidepresiva za jiný typ.

2. SSRI antidepresiva – do této skupiny patří většina běžně užívaných preparátů. Jejich efekt je relativně cílený na neurotransmiter serotonin, jehož zpětné vychytávání blokují, čímž zvyšují jeho efekt. Patří sem řada účinných látek jako například:

  • citalopram – léky Citalec, Citalon, Citalopram, Seropram a další;
  • escitalopram – léky Cipralex, Elicea, Escitalopram a další;
  • fluoxetin – léky Deprex, Apo-Fluoxetin, Fluoxetin, Prozac a další;
  • sertralin –léky Zoloft, Asentra, Serlift, Sertralin a další;
  • paroxetin – léky Arketis, Paroxetin, Remood a další.

K nežádoucím účinkům patří například nevolnost, nechutenství, průjmy, snížení sexuálního libida, zvětšení prsů u mužů, problémy s ejakulací (vzácně byla popisována i bolestivá ejakulace), narušení spánkového rytmu, pocení a sucho v ústech. Tyto účinky se většinou po krátké době užívání léků zmírní a následně vymizí. Velmi nebezpečným nežádoucím účinkem je takzvaný serotoninový syndrom. Vznikne při příliš velkém účinku serotoninu, který vzniká kombinací SSRI antidepresiv s jinými sloučeninami zvyšujícími jeho účinek (kokain, amfetaminy, opiáty, LSD, inhibitory monoaminooxidázy, některé léky na zrychlení pohyblivosti trávicího traktu a podobně). Syndrom zahrnuje psychický neklid, bušení srdce, pocení, rozšíření zornic, svalový třes, zvýšení krevního tlaku a zvýšení tělesné teploty (takzvaná hypertermie). Obtíže vznikají relativně rychle a syndrom může pacienta i usmrtit. Pokud se u nemocného užívajícího SSRI objeví náhle tyto příznaky, je nutná kontrola lékařem.

3. SARI antidepresiva – léky této skupiny opět zvyšují účinky serotoninu. Patří sem sloučenina trazodon (lék Trittico AC). Nežádoucí účinky zahrnují sucho v ústech a relativně nebezpečný priapismus.

4. SNRI antidepresiva – snižují zpětné vstřebávání noradrenalinu a serotoninu. Patří sem například účinná sloučenina venlafaxin (například léky Venlafaxin, Velaxin, Olwexya a Elify) a sloučenina duloxetin (léky Ariclaim, Aritavi, Cymbalta, Duloxetin a další). Nežádoucí účinky těchto léků jsou podobné jako u antidepresiv skupiny SSRI (viz výše) včetně serotoninového syndromu. U SNRI jsou nicméně popisovány méně časté tlumivé účinky, menší ospalost a podobně.

5. NaSS antidepresiva – tato antidepresiva snižují zpětné vstřebávání serotoninu a noradrenalinu. Příkladem je sloučenina mirtazapin (léky Mirtazapin, Mirzaten, Remeron). Nežádoucí účinky těchto léků jsou vesměs podobné jako u antidepresiv skupiny SSRI včetně serotoninového syndromu.

6. Inhibitory monoaminooxidázy – monoaminooxidáza je enzym, který způsobuje rozklad neurotransmiterů, jako je adrenalin, noradrenalin a serotonin. Antidepresiva této skupiny mají schopnost blokovat funkci monoaminooxidázy, čímž sníží rozklad zmíněných neurotransmiterů, a to vede ke zvýšení jejich účinnost. Příkladem léku z této skupiny je preparát Jumex. Nežádoucí účinky mohou být opět pestré: nechutenství, nebo naopak zvýšená chuť k jídlu, motání hlavy, nespavost a bušení srdce. Významným nežádoucím účinkem může být prudké zvýšení krevního tlaku, které může být spojeno s bolestmi hlavy nebo bolestí na hrudi. Riziko stavu se zvyšuje, pokud nemocný užívající tyto preparáty pojídá potraviny bohaté na aminokyselinu tyramin (červené víno, banány, sýry). V případě takového zvýšení tlaku je nutná kontrola lékařem ihned.

Detail odstavce: Antidepresiva
Zdroj: Omeprazol a antidepresiva
Zveřejněno: 13.12.2017