Léčba rakoviny páteře je velmi obtížná. Volba léčebného postupu závisí na histologickém typu nádoru, lokalizaci a celkovém stavu pacienta.
Základní léčebnou modalitou primárních nádorů míchy a páteře je chirurgická resekce (kromě lymfomů). Optimální management intramedulárních nádorů je kontroverzní včetně RTh.
Cílem je odstranění nádoru (pokud možno radikální), dekomprese struktur, šetrná mikrochirurgická technika za peroperační monitorace neurofyziologických funkcí (MEP) k zábraně poškození nn. struktur při zachování či zlepšení biomechaniky struktur páteře – implantáty, fixátory.
V diskuzi SPECIALISTA NA PROBLÉMY S VYPADÁVÁNÍ VLASŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Unucková.
Dobrý večer!
Již dlouho si nevím rady s problémem mé 17 leté dcery.
V roce 2014 dcera ukončila úspešně léčbu nádorového onemocnění kosti pánevní (Ewingův sarkom). Během chemoter.vypadly všechny vlasy. Po léčbě ji narostly nové méně kvalitní a řídké vlasy.
Před 5 měsíci ji, ale začaly vypadávat vlasy.Vypadávání vlasů způsobil přechod na ,,zdravý životní styl,,Dcera sice jedla(ale žádné cukry, tuky), během 5 měsíců zhubla 18 kg.Tím začaly potíže. Navštívili jsme kožního lékaře, nakoupili mnoho přípravků
v lékárně.(Alpecin-kofejnový šampón, Plantur 21, Revitalit kondicioner, Alpicort F- kožní roztok, od kožního lékaře Metniomini, vaříme odvar z kopřiv, ale po 2 měsících žádný účinek.
Začala normálně jíst.
Budu vděčná, za Vaši radu a pomoc.
Děkuji Unucková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Infekční onemocnění - je zcela jistě nejčastější příčinou zvětšení uzlin. Je to způsobeno zmnožením bílých krvinek v uzlinách při setkání s infekčními mikroorganismy. Poměrně rozsáhlé zvětšení uzlin je spojeno s virovými chorobami (mononukleóza, zarděnky, HIV a podobně), může však být přítomno prakticky u jakékoliv infekce - bakteriální (velmi výrazně například u tularémie), plísňové, parazitární. Uzliny jsou spíše bolestivé, ale není to rozhodně pravidlem.
Nádory - prakticky jakékoliv nádory mohou být spojeny se zvětšením uzlin, které je v tomto případě vyvoláno zmnožením nádorových buněk v uzlinách. Do blízkých uzlin metastazuje většina klasických nádorů, vzácněji můžeme najít metastáze i ve vzdálených uzlinách. Typické je zvětšení uzlin pro nádorové choroby vycházející z krevních buněk - lymfomy a některé leukémie (často CLL a ALL). Právě u těchto chorob mohou být přítomny příznaky, jako je noční pocení, nechtěný úbytek na váze či opakující se (a dočasně mizící) horečnaté stavy. Z tohoto hlediska se mluví o sentinelové uzlině, u níž předpokládáme, že se zde konkrétní nádor rozšířil jako první. Jde obvykle o některou anatomicky blízkou uzlinu, do které odchází míza z orgánu postiženého nádorem.
Autoimunitní choroby - zvětšené uzliny mohou být přítomny prakticky u jakékoliv choroby způsobené poruchou imunitního systému. Zvětšení uzlin z těchto příčin je nejméně časté a je to opravdový diagnostický problém. Nejznámějšími chorobami je například revmatoidní artritida a lupus erythematosus, ale lymfadenomegálii nelze vyloučit u žádné z autoimunitních poruch. Jako zcela zvláštní jednotku řadící se k imunopatologickým chorobám lze zmínit také zvětšení uzlin při sarkoidóze.
Ewingův sarkom, který se kromě dlouhých kostí objevuje také v koleni, metastazuje především do jiných kostí, a pak i do jiných orgánů, třeba do plic. Projevuje se podobně jako osteosarkom, tady ale převažují příznaky celkového onemocnění, jako je zvýšená horečka, pocení, hubnutí, slabost. Jako terapie postačí pouze ozařování. Ewingův sarkom je totiž na tento způsob léčby velmi citlivý a většinou zareaguje velmi příznivě – může dojít až k jeho vyhojení.
Kaposiho sarkom je nádorové onemocnění způsobené herpesvirem HHV-8, který je podobný například viru Epstein Barrové, způsobujícímu mononukleózu. Herpesvirus HHV-8 napadá buňky výstelky lymfatických nebo krevních cév a způsobuje jejich abnormálně rychlé množení a prorůstání do okolních tkání. Tyto abnormální buňky pak tvoří na kůži purpurové až fialové či hnědé nádory, které mohou být často poměrně nenápadné. Jindy působí nádory značně bolestivé otoky především v oblasti nohou, třísel a kolem očí. Sarkom se může rozšířit i na plíce, játra či zažívací trakt a v tom případě může být dokonce život ohrožující. V zažívacím traktu totiž může docházet ke krvácení, postižení plic může následně působit problémy s dýcháním. Je-li jedinec infikován tímto virem, neznamená to, že se u něj musí rozvinout Kaposiho sarkom, naopak, naprostá většina infikovaných nikdy tento sarkom mít nebude. Udává se, že onemocní pouze asi 5 procent nakažených. Rizikem je oslabení imunitního systému, ať už po transplantacích, kvůli vrozenému deficitu, nebo – a to především – u pacientů s AIDS.
Bowenova choroba je kožní nádor, který se podobá zhoubnému spinocelulárnímu karcinomu. Jde o prekancerózu, to znamená, že se s vysokou pravděpodobností změní na maligní nádor. Vzniká kdekoliv na těle. Nejprve vzniká malá červená mírně se ošupující skvrna. Postupně se skvrna zvětšuje, několik skvrn splývá do jedné. Pod šupinatým povrchem vzniká eroze až vřed. 20 % případů Bowenovy choroby se časem změní na maligní spinocelulární karcinom, který prorůstá do hlubších struktur kůže a metastazuje. Léčí se chirurgickým odstraněním.
Kaposiho sarkom
Kaposiho sarkom vzniká z buněk výstelky cév napadených herpesvirem Kaposiho sarkomu. Navenek se projevuje nejčastěji purpurovými až hnědými nádory hlavně na dolních končetinách nebo v oblasti obličeje. Je jednou z takzvaných AIDS definujících chorob, to znamená, že pokud se objeví u HIV pozitivního člověka, považuje se ten již za osobu trpící rozvinutou chorobou AIDS. Kaposiho sarkom se samozřejmě může rozvinout i osob, které HIV pozitivní nejsou, nejčastěji jde o starší muže středomořského původu.
Epidemický Kaposiho sarkom se vyskytuje v souvislosti s onemocněním AIDS. V současné době je nejčastějším typem. Při onemocnění dochází k poškození imunitního systému a v takovémto stavu je u pacienta, který je zároveň infikován herpesvirem Kaposiho sarkomu, rozvinutí Kaposiho sarkomu pravděpodobnější, protože organismus nedokáže s virem dostatečně kvalitně bojovat. Tento druh sarkomu se označuje jako „AIDS definující“ onemocnění, to znamená, že pokud se u HIV pozitivního pacienta vyskytne, pacient má oficiálně AIDS (pacienti totiž mohou být pouze HIV pozitivní, až po určité době u nich dochází k plnému rozvinutí AIDS).
Kaposiho sarkom se nejčastěji objevuje na kůži a na sliznicích, například v dutině ústní. Je bohatě prokrvený a má podobu zarudlých, hnědých nebo tmavomodrých skvrn, které vystupují nad úroveň pokožky. Nádor vycházející z mízních cév je může poškodit, což vede k narušení odtoku mízy z postižené části těla a ke vzniku otoku (lymfedému). Jak bylo uvedeno výše, může se v některých případech Kaposiho sarkom vyskytovat i hluboko v těle, například v trávicí a dýchací soustavě. Pak může způsobovat průjmy, krev ve stolici; nebo kašel a vykašlávání krve.
ložiskový přetrvávající bílý povlak na jazyku, nehojící se vřed;
problémy s polykáním, váznutí soust;
potíže s mluvením;
bolest v ústech, v krku, a to zejména při polykání;
zvětšení krčních uzlin;
zápach z úst.
Nádory mohou vznikat přímo ze struktur jazyka (sval, sliznice) nebo z okolních struktur, jako jsou lymfatické uzliny, podjazyková slinná žláza, krční mandle nebo jiná lymfoidní tkáň, struktury kůže (spinocelulární karcinom, bazaliom, melanom), dále pak teratom, adenokarcinom, lichen planus nebo Kaposiho sarkom.
Horečka je výsledkem reakce imunitního systému na cizí podněty. Těmito podněty jsou viry, bakterie, plísně, léky nebo jiné toxické látky. Horečka je častým příznakem infekcí.
U koček se můžeme setkat s 3 typy sarkomů: virového původu, postinjekčního původu a nevirového neinjekčního původu.
Sarkom virového původu – je způsoben virem FeLV, je velice vzácný, prevalenci má cca 2 %. Objevuje se u mladých jedinců. Chirurgické odstranění nemá velký význam.
Postinjekční sarkom – nejčastěji se vyskytuje jako reakce na vakcinaci proti vzteklině, také se může jednat o reakci na aluminiové adjuvans ve vakcíně, kortikoidové či penicilinové injekce. Tumory se mohou začít objevovat za 2–10 měsíců po vakcinaci. Postinjekční sarkomy se dělí na 3 typy, přičemž typ 1 je nejméně agresivní a typ 3 je nejvíce agresivní. Diagnostika spočívá v provedení cytologie či biopsie a histologickém potvrzení. Nejefektivnější léčbou postinjekčního sarkomu je jeho chirurgické odstranění, a to minimálně 3 cm do hloubky a 3 cm do šířky. U nekompletně odstraněných nebo neresekovatelných útvarů lze využít radioterapii či chemoterapii. Z chemoterapeutik je možné využít doxorubicin, cyklofosfamid, mitoxantrone nebo piroxicam. Novinkou v léčbě postinjekčního sarkomu je imunoterapie. Na trhu je k dostání přípravek s názvem Oncept IL-2, který obsahuje kočičí interleukin-2 canarypoxviru. Tento interleukin stimuluje některé buňky imunitního systému k tomu, aby napadaly rakovinné buňky. Největší efekt v léčbě byl zaznamenán v kombinaci s chirurgickým odstraněním nádoru. Přípravek lze použít u nádorů, které dosahují maximálně 2–5 cm a nešíří se do dalších částí těla. S imunoterapií se začíná nejlépe měsíc od odstranění nádoru. Léčebná kúra se sestává z 6 dávek po 1 ml, první 4 dávky se aplikují po týdnu, poslední 2 dávky pak co 2 týdny. Každá dávka se rozdělí do 5 injekcí podávaných pod kůži kolem místa chirurgicky odstraněného nádoru.
Prevence postinjekčních sarkomů u koček spočívá ve vakcinaci v místech, kde je možnost snadné resekce případného tumoru, cytologie či biopsie postvakcinačního útvaru, který perzistuje déle než 4 měsíce, jeho velikost je větší než 2 cm a výrazně se zvětšuje měsíc po vakcinaci.
Principy biologického chování sarkomů měkkých tkání platí i u postvakcinačních sarkomů. Metastatický potenciál těchto novotvarů je malý (obvykle 10 až 15 %). Velmi ojediněle a v dlouhém časovém horizontu po diagnóze sarkomu se můžeme setkat s metastazujícím procesem v mízní uzlině nebo v plicích. Avšak přes 80 % nádorů recidivuje po kompletním chirurgickém odstranění. Je to dáno mikroskopickým pronikáním neoplastické tkáně daleko od palpovatelné masy tumoru.
Prognóza závisí na několika faktorech. Relativně dobrou prognózu mají malé novotvary odebrané s velkým okolím, ve kterém nebyla histologicky prokázána neoplastická infiltrace. Další souběžná terapie (chemoterapie, radioterapie) významně prodlužuje dobu remise. Špatnou prognózu mají rozsáhlé, chirurgicky kompletně neresekovatelné procesy nebo neoplazie objevující se znovu po odstranění, dále přítomnost metastáz a histologicky prokázaná nekompletní excise (přítomnost infiltrace v okraji chirurgicky odstraněné tkáně).
U psů se můžeme setkat s několika typy sarkomů: osteosarkom, fibrosarkom, chondrosarkom, hemangiosarkom, sarkom synoviálních buněk či postinjekční sarkom.
Osteosarkom – je nejčastější nádor u psů, vyskytuje se u 75 % psů s kostními nádory. Jedná se o zhoubný typ nádoru s tendencí k metastázám do měkkých tkání, především do plic. Psi jsou postiženi nejvíce od sedmi let věku. Řešením zhoubných kostních nádorů je obvykle amputace končetiny, případně chemoterapie (cisplatina, doxorubicin). Průměrná doba přežití u psů s osteosarkomem po amputaci končetiny je 4–5 měsíců, při současné chemoterapii až jeden rok.
Fibrosarkom – tvoří méně než 5 % kostních nádorů u psů. Metastazuje pomalu nebo vůbec a kompletní excize u málo invazivních nádorů může být léčebná.
Chondrosarkom – tvoří 5–10 % kostních nádorů, metastazuje pomalu a po amputaci má velmi dobrou prognózu.
Hemangiosarkom – tvoří méně než 5 % z diagnostikovaných nádorů kostí. Jedná se často o mnohočetný nádor zasahující i slezinu a srdce. Doba přežití po zjištění diagnózy není často více než 5 měsíců a vzhledem k postižení více orgánů je i po amputaci prognóza spíše špatná.
Sarkom synoviálních buněk – z kloubních nádorů je nejčastější právě tento, jedná se o pomalu rostoucí nádor prorůstající do měkkých tkání, který metastazuje do plic, mízních uzlin a kostí. Na kloubu se jeví jako tuhý nebo fluktuující útvar v kloubu. I po provedení amputace je prognóza nepříznivá.
Postinjekční sarkom – se nejčastěji vyskytuje jako reakce na vakcinaci proti vzteklině, také se může jednat o reakci na aluminiové adjuvans ve vakcíně, kortikoidové či penicilinové injekce. Tumory se mohou začít objevovat za 2–10 měsíců po vakcinaci. Postinjekční sarkomy se dělí na 3 typy, přičemž typ 1 je nejméně agresivní a typ 3 je nejvíce agresivní. Diagnostika spočívá v provedení cytologie či biopsie a histologickém potvrzení. Nejefektivnější léčbou postinjekčního sarkomu je jeho chirurgické odstranění minimálně 3 cm do hloubky a 3 cm do šířky. U nekompletně odstraněných nebo neresekovatelných útvarů je možnost využití radioterapie, chemoterapie a imunoterapie.
Všechna výše uvedená onemocnění mohou být provázena nechutenstvím, hubnutím, otokem končetiny, bolestivostí při palpaci (prohmatání), atrofií (úbytkem) svalů, kulháním a neurologickými deficity. Při postižení páteře mohou způsobit ochrnutí. Výrazným faktorem provázejícím toto onemocnění je bolest, kterou může způsobovat vlastní nádor, který svým invazivním prorůstáním do kostí způsobuje kompresi (utlačování) měkkých tkání, cév a nervů nebo i patologické fraktury. Dochází zároveň k celkovému oslabení organismu.
Možnosti léčby sarkomů u psů jsou omezené v závislosti na lokalizaci, stupni rozvoje růstu nádoru, možných metastázách a celkovém stavu a věku pacienta. V zásadě se nádory kostí řeší dvěma způsoby, chemoterapií nebo amputací postižené části těla. Před zahájením léčby musí být zhodnoceny všechny aspekty, aby léčba byla úspěšná.
Prognóza závisí na několika faktorech. Relativně dobrou prognózu mají malé novotvary, odebrané s velkým okolím (ve kterém nebyla histologicky prokázána neoplastická infiltrace). Nezapomeňme, že další souběžná terapie (chemoterapie, radioterapie) významně prodlužuje dobu remise. Špatnou prognózu mají rozsáhlé, chirurgicky kompletně neresekovatelné procesy nebo neoplazie objevující se znovu po odstranění, přítomnost metastáz a histologicky prokázaná nekompletní excise (přítomnost infiltrace v okraji chirurgicky odstraněné tkáně).
Prevence postinjekčních sarkomů u psů spočívá ve vakcinaci v místech, kde je možnost snadné resekce případného tumoru, cytologie či biopsie postvakcinačního útvaru, který perzistuje déle než 4 měsíce, jeho velikost je větší než 2 cm, výrazně se zvětšuje měsíc po vakcinaci.
Fibrom (desmoid, fibroid, franc. corps fibreux), nádor povahy neškodné, obyčejně přesně ohraničený, skládající se ze samého vaziva. Dle jakosti vazivové tkáně je možné rozeznávat různé formy. Velikost fibromů kolísá mezi objemem špendlíkové hlavičky až mužské hlavy. Tvar bývá oblý, kulovitý; větší nádory bývají laločnaté, složené z několika uzlů; na průřezu bývají homogenní, někdy je jen naznačeno hrubé vláknění; barva bílá nebo šedorůžová, plocha režně lesklá; bohatost cév v nádoru kolísá: některé fibromy jsou téměř bezcévné, jiné naopak mají neobyčejně vyvinutý systém cév značně roztažených (Fibroma teleangiectodes). Sídlem fibromů je kůže a podkožní vazivo, periost, serosní blány a intermuskulární vazivo. Dobře známé jsou malé fibromy ve vaječnících. Fibromy vycházející ze sliznice děložní bývají zpravidla útvaru stopečnatého. Vzrůst fibromů je nenáhlý. Významu klinického nabývají jen tehdy, když stlačují některý důležitý orgán nebo znetvořují tělo či ucpávají lumen. Fibrom se zřídka zvrhne v sarkom, ač histologickou strukturou bývá často sarkomům dosti blízký. Fibromy mohou zvápenatět a změknout.
I u koní se vyskytují sarkomy, nejčastěji postinjekční sarkom, ale častěji se vyskytují sarkoidy.
Postinjekční sarkom – se nejčastěji vyskytuje jako reakce na vakcinaci proti vzteklině, také se může jednat o reakci na aluminiové adjuvans ve vakcíně, kortikoidové či penicilinové injekce. Tumory se mohou začít objevovat za 2–10 měsíců po vakcinaci. Postinjekční sarkomy se dělí na 3 typy, přičemž typ 1 je nejméně agresivní a typ 3 je nejvíce agresivní. Diagnostika spočívá v provedení cytologie či biopsie a histologickém potvrzení. Nejefektivnější léčba postinjekčního sarkomu je jeho chirurgické odstranění minimálně 3 cm do hloubky a 3 cm do šířky. U nekompletně odstraněných nebo neresekovatelných útvarů je možnost využití radioterapie, chemoterapie a imunoterapie.
Sarkoidy – patří u koní k nejčastěji se vyskytujícím tumorům kůže. Sarkoidy můžeme považovat klinicky i patologicky za formu kožní rakoviny, jejichž chování je nepředvídatelné a jejich terapie problematická. Sarkoidy převážně vypadají jako bradavice. Výskyt sarkoidů není na pohlaví ani věku závislý, větší tendenci k onemocnění mají plemena s tenčí kůží (quarter horse, arabský plnokrevník), nebyla jasně prokázána dědičná závislost. Formy sarkoidů mají vysokou tendenci k recidivám a při jejich poškození (traumatem, hmyzem, iatrogenně při biopsii) se snadno přemění v agresivnější typ sarkoidu. Některé typy (okultní) zůstávají nezměněny dlouhou dobu, jiné typy (fibroblastický) mohou agresivně růst během dnů až týdnů. Zajímavostí je, že někdy dojde ke spontánnímu odeznění onemocnění, kůň se stane rezistentní k recidivě (tento fakt bude jistě předmětem dalšího bádání). Vždy je lepší řešit sarkoid, který je malý a lehce dostupný, většina sarkoidů se časem nestane menšími, právě naopak. Sarkoidy nemetastazují do vnitřních orgánů, tudíž koně přímo na životě neohrožují, ale svou lokalizací a velikostí (v místě podbřišníku, pod sedlem) mohou vadit mechanicky a snížit tak využitelnost koně. U koní rozlišujeme 6 typů sarkoidů: okultní (cirkulární okrsek bez srsti), verukózní (bradavička se zesílenou kůží), modulární (ohraničená podkožní léze), fibroblastický (živé maso), smíšený (verukózní s okultní lézí a fibroblastickou a nodulární lézí), malevolentní (velice agresivní na kostech).
Sarkoidy představují pro veterinární lékaře terapeutickou výzvu. Je nutné správně určit typ sarkoidu a podle toho zvolit nejvhodnější terapii. Je potřeba pečlivě zvážit nutnost odběru bioptátu k histopatologickému vyšetření, neboť biopsie může vyvolat nekontrolovatelné rozšíření sarkoidu. Ve většině případů biopsii neprovádíme a zahajujeme terapii co nejdříve. Volba terapeutických metod závisí na typu sarkoidu, velikosti, počtu, anatomické lokalizaci, době trvání a předchozí léčbě. Dříve léčené sarkoidy jsou s každou další terapií zvládnutelné obtížněji. Mnoho léčebných metod je finančně náročných a často je zapotřebí opakovaná léčba.
Prevence postinjekčních sarkomů u koní spočívá ve vakcinaci v místech, kde je možnost snadné resekce případného tumoru, cytologie či biopsie postvakcinačního útvaru, který perzistuje déle než 4 měsíce, jeho velikost je větší než 2 cm a výrazně se zvětšuje měsíc po vakcinaci.
Principy biologického chování sarkomů měkkých tkání platí i u postvakcinačních sarkomů. Metastatický potenciál těchto novotvarů je malý (obvykle 10 až 15 %). Velmi ojediněle a v dlouhém časovém horizontu po diagnóze sarkomu se můžeme setkat s metastazujícím procesem v mízní uzlině nebo v plicích. Avšak přes 80 % nádorů recidivuje po kompletním chirurgickém odstranění. Je to dáno mikroskopickým pronikáním neoplastické tkáně daleko od palpovatelné masy tumoru.
Prognóza závisí na několika faktorech. Relativně dobrou prognózu mají malé novotvary odebrané s velkým okolím, ve kterém nebyla histologicky prokázána neoplastická infiltrace. Dobu remise významně prodlužuje souběžná terapie (chemoterapie, radioterapie). Špatnou prognózu mají rozsáhlé, chirurgicky kompletně neresekovatelné procesy nebo znovu po odstranění objevivší se neoplazie, přítomnost metastáz a histologicky prokázaná nekompletní excise (přítomnost infiltrace v okraji chirurgicky odstraněné tkáně).
Tento druh rakoviny je velmi nebezpečný, protože se velmi často neprojevuje žádnými příznaky až do pozdních fází onemocnění. V pozdních stadiích se objevuje bolest kostí a zlomeniny, které vznikají už při malém tlaku na kost. V konečné fázi nastupují klasické příznaky nádorového onemocnění, to je v době, kdy se metastáze rozšiřují po celém těle. Objevují se příznaky celkového onemocnění jako zvýšená horečka, pocení, hubnutí, slabost.
Příčina vzniku této rakoviny není dodnes známá. Má se za to, že silný vliv mají genetické predispozice. Velmi často tyto nádory napadají mladé lidi, u starších jsou spíše vzácností. Nádor vzniká mutací v genetické informaci buněk.
Nádorové bujení v kostech může být benigní, tedy nezhoubné, které svým růstem pouze utlačuje zdravou část kosti, nebo může být nádorové bujení maligní, tedy zhoubné, které agresivně poškozuje své okolí a může se i šířit krví a zakládat nová nádorová ložiska kdekoliv v těle.
Primární nádory jsou takové, které vznikly z buněk přirozeně se vyskytujících v dané tkáni, tedy v tomto případě buněk kostních a buněk chrupavky. Tyto nádory nazýváme kostní sarkomy: osteosarkom (z buněk kostí), chondrosarkom (z buněk chrupavky kostní) a vzácný Ewingův sarkom, což je nádor kostní dřeně. Sarkomy jsou velmi vzácné, tvoří přibližně 1 % všech nádorů u dospělých lidí, relativně častější jsou bohužel u malých dětí, kde tvoří až 15 % všech zhoubných nádorů. Primární kostní rakovina se vyskytuje hlavně ve dlouhých kostech končetin a v pánvi.
Sekundární rakovina kostí (metastáza) je nádor, který se vytvořil původně v jiném orgánu a přímým přestupem, krevní nebo lymfatickou cestou, se dostal do kosti. Metastázy tvoří výraznou většinu všech nádorů nacházejících se v kostech a buňky, které se tvoří, jsou podobné buňkám orgánů, ze kterých vycházejí. Nejčastěji do kostí metastazují nádory prostaty, prsu, plic, tlustého střeva a konečníku, žaludku, ledvin, ženských pohlavních orgánů a další.
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.
Nežádoucí účinky, u nichž není známa četnost a z dostupných údajů ji nelze určit:
onemocnění srdečního svalu, poruchy srdečního rytmu (v důsledku zvýšeného vylučování draslíku);
zvýšený počet bílých krvinek, leukocytů v krvi;
poruchy spánku, bolesti hlavy, euforie, neklid;
nadměrné hromadění tuku v epidurálním prostoru (prostor mezi kostí lebky a mozkovou plenou);
změny chování a nálad;
zákal čočky (katarakta) a zvýšený nitrooční tlak (glaukom) s bolestí očí nebo bez ní;
poranění vnější vrstvy oka (korneální ulcerace) u pacientů s herpetickou keratitidou (virová infekce oka způsobená virem herpes simplex);
oddělení sítnice (onemocnění oka, při kterém se sítnice odloupne a může vést ke ztrátě zraku);
chorioretinopatie (oční onemocnění, které způsobuje zhoršení zraku);
moučnivka (plísňová infekce vyskytující se v ústech);
vředy a krvácení v žaludku a ve střevech;
zánět slinivky břišní způsobující silné bolesti břicha;
perforace ilea (část tenkého střeva), rozšíření mízních cév, píštěle (abnormální kanálek mezi dutým orgánem a jeho povrchem uvnitř těla);
strie, ztenčení kůže, akné (po dlouhodobém užívání vysokých dávek);
zhoršené hojení kožních ran;
modřiny, Kaposiho sarkom (typ rakoviny);
ochabnutí svalů a svalová slabost, bolest svalů;
řídnutí kostí, což může vést ke zvýšení rizika zlomenin kostí (osteoporóza), ztráta kosti (osteonekróza), zlomeniny kostí nebo přetržení šlach;
hormonální nerovnováha může způsobit Cushingův syndrom (typické příznaky: kulatý obličej nazývaný „měsíčkovitý obličej“, přibývání na váze v horní polovině těla a vyrážka na obličeji) a snížení produkce glukokortikoidů v těle, zadržování tekutin v těle;
snížený růst u dětí;
vysoký krevní tlak;
zvýšené riziko aterosklerózy a krevních sraženin;
snížená odolnosti vůči infekcím, průběh infekce může být závažnější nebo příznaky mohou být maskovány;
anafylaxe (celková alergická reakce), angioedém (otok, nejčastěji okolo očí, rtů, jazyka nebo hrdla);
absence menstruace, pokles potence a libida u mužů;
deprese nebo pocity štěstí, které nejsou odůvodněné, ztráta kontaktu s realitou (psychóza);
poruchy rovnováhy cukrů, tuků a solí v těle, což může způsobit zvýšenou chuť k jídlu a nárůst tělesné hmotnosti;
Uvedené receptury v knize zůstaly v originální formě bez úprav autora. Pokud se chcete například zbavit hemoroidů jednou provždy, musíte v létě během jednoho měsíce dodržovat přísnou dietu obsahující zeleninu a ovoce. Kromě toho je nutné pít ovocné koktejly, nejíst maso, bílé pečivo, mléčné výrobky, nic vařeného, smaženého ani pečeného. Nesmíte pít kávu, kakao, čokoládu ani alkoholické nápoje. Místo chleba jezte vlašské ořechy, místo normální kávy pijte kávu ječmennou nebo obilnou. Můžete pít čaje z listí malin a rybízu. Každý by si měl uvědomit, že hemoroidy jsou jednou z hlavních příčin vedoucích k rakovině tlustého střeva.
Další zajímavý recept je pro osoby, které prošly chemoterapií a ozařováním, pro posílení imunitního systému – vývar z lněného semínka: Do hrnce s poklicí nasypte 1 sklenici semínek, zalijte 3 litry horké vody, vařte 2 hodiny pod poklicí na mírném ohni. Později odstavte a počkejte, až bude mít tekutina tělesnou teplotu. Pijte co nejčastěji, a to 1,5 litru denně během 2 až 3 týdnů. Během pití tohoto vývaru se vylučují toxiny, radioaktivní prvky a jiné škodlivé látky.
Z mnoha dalších receptů je zajímavý recept na astma u dětí a dospělých. 40 středních cibulí zalijte horkou vodou a počkejte, než změknou. Slijte vodu a cibuli poduste doměkka v 1/4 l olivového oleje. Cibuli rozmíchejte na kaši. Konzumujte ráno a večer vždy 1 lžíci.
Recept na bolavá záda: Natřete záda teplým medem. Později opláchněte teplou vodou. Zákrok provádějte každý den, dokud bolest nezmizí.
Recept na počáteční stadium cukrovky: Pijte vývar z listů ostružin, 3–4 sklenice denně.
Recept na mykózu prstů: 1. Důkladně si umyjte nohy a ponořte je do vinného octa. Na noc si navlíkněte ponožky namočené ve vinném octu. 2. V hmoždíři rozmělněte mátu se solí. Dejte mezi prsty cca na hodinu. Zákrok opakujte několikrát a mykóza brzy zmizí.
Recept při nachlazení dítěte: Připravte směs z 50 g vody, 5 g medu, 50 g másla a 2 tabletek aspirinu. Vše dobře rozmíchejte a touto směsí potřete hrudník, záda, krk, ruce a nohy. Dítě dobře přikryjte teplou peřinou, dokud se nevypotí. Později utřete vlhkým ručníkem, převlečte jej do suchého oděvu a dejte spát.
Recept Sarkom – zákeřný nádor: Přiložte na nádor kousek syrového masa lehce postříkaného čpavkem.
Recept na ekzém: Po koupeli natřete nemocná místa směsí ze slunečnicového oleje a octa ve stejném poměru.
Uvedené receptury v knize zůstaly v originální formě bez úprav autora.
Například pokud se chcete zbavit hemoroidů jednou provždy, je třeba v létě během měsíce aplikovat přísnou dietu obsahující jen zeleninu a ovoce. Kromě tohoto je nutné pít ovocné koktejly, nejíst maso, bílé pečivo, mléčné výrobky, nic vařeného, smaženého ani pečeného. Nesmíte pít kávu, kakao, čokoládu ani alkoholické nápoje. Místo chleba jezte vlašské ořechy, místo normální kávy pijte kávu ječmennou nebo obilnou. Můžete pít čaje z listí malin a rybízu. Každý by si měl být vědom toho, že hemoroidy jsou jednou z hlavních příčin vedoucích k rakovině tlustého střeva.
Další zajímavý recept je pro osoby, které prošly chemoterapií a ozařováním, pro posílení imunitního systému – Vývar z lněného semínka: Do hrnce s poklicí nasypte 1 sklenici semínek, zalijte 3 litry horké vody, vařte 2 hodiny pod poklicí na mírném ohni. Později odstavte, počkejte, až bude mít tekutina tělesnou teplotu. Pijte co nejčastěji, a to 1,5 litru denně během 2 až 3 týdnů. Během pití tohoto vývaru se vylučují toxiny, radioaktivní prvky a jiné škodlivé látky.
Z mnoha dalších receptů je zajímavý recept na astma u dětí a dospělých: 40 středních cibulí zalijte horkou vodou a počkejte, než změknou. Slijte vodu a cibuli poduste do měkka v 1/4 l olivového oleje. Cibuli rozmíchejte na kaši. Konzumujte ráno a večer vždy 1 lžíci.
Recept na bolavá záda: Natřete záda teplým medem. Později opláchněte teplou vodou. Zákrok provádějte každý den, dokud bolest nezmizí.
Recept na počáteční stadium cukrovky: Pijte vývar z listů ostružin, 3–4 sklenice denně.
Recept na mykózu prstů: 1. Důkladně si umyjte nohy a ponořte je do vinného octa. Na noc si navlékněte ponožky namočené ve vinném octu. 2. V hmoždíři rozmělněte mátu se solí. Dejte mezi prsty cca na 1 hodinu. Zákrok opakujte několikrát a mykóza zmizí.
Recept při nachlazení dítěte: Připravte směs z 50 g vody, 5 g medu, 50 g másla a 2 tabletek aspirinu. Vše dobře rozmíchejte a směsí potřete hrudník, záda, krk, ruce a nohy. Dítě dobře přikryjte teplou peřinou, dokud se nevypotí. Později utřete vlhkým ručníkem, převlečte jej do suchého oděvu a dejte spát.
Recept Sarkom – zákeřný nádor: Přiložte na nádor kousek syrového masa lehce postříkaného čpavkem.
Recept na ekzém: Po koupeli natřete nemocná místa směsí ze slunečnicového oleje a octa ve stejném poměru.
