Téma: 

ozařování mozku


Facebook Twitter Pinterest email tisk

OZAŘOVÁNÍ MOZKU

Vedlejší účinky ozařování

V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.

Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.

Detail odstavce: Vedlejší účinky ozařování
Zdroj: Ozařování mozku
Zveřejněno: 13.8.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: vyduť na mozku

dobrý den měla jsem operaci v roce2012,na vydutě mozku,dopadla dobře,mám jít na operaci s uchem na vydělaní stipuli kterou mám zavedenou v uchu,(špatně slyším)na mozku mám malé vydutě velikosti asi 3mm,nedělaji problém,mám jen obavy z narkózy,?co kdyby?jemi 63 let, Anna

Zdroj: diskuze Výduť na mozku léčba
Odesláno: 2.3.2018 uživatelem anna
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Alkohol při ozařování

Při ozařování se doporučuje konzumace antioxidantů, které obsahuji i alkohol. V některých případech tak doporučují lékaři konzumovat víno, ale pouze v malém množství. Tvrdý alkohol se nedoporučuje.

Detail odstavce: Alkohol při ozařování
Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: krevni usazeniny a acypyrin

....mam na mysli krevni usazeniny v cevkach v mozku, kde se ucpe prokrvovani casti mozku a lide tomu rikaji mrtvice.
Acylpyrin ma schopnost ucpane cevky procistit?

Zdroj: diskuze Krevni usazeniny a acypyrin
Odesláno: 3.1.2013 uživatelem Josef
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

POTÍŽE PO OZAŘOVÁNÍ HLAVY A KRKU

Vypadávání vlasů po ozařování

Vypadávání vlasů je častým vedlejším účinkem u nádorů hlavy. Objevuje se po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařovací pole.

Detail odstavce: Vypadávání vlasů po ozařování
Zdroj: Potíže po ozařování hlavy a krku
Zveřejněno: 14.6.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: operace mozku prasklá cevka

Dobrý den mam kamarádku praskla jí cevka v mozku v uterý ji čeká operace bojím se o ni nevím jaké nebezpečí muže operace přinést.Chtěla bych se zeptat jestli je někdo koho potkalo něco takového.

Zdroj: diskuze Operace mozku prasklá cevka
Odesláno: 3.5.2014 uživatelem Eva
Počet odpovědí: 0

NEMOCI MOZKU

Nádory mozku

Nádory mozku jsou takové nádory, které postihují mozek a mozkové obaly (mozkové pleny). Může se jednat jak o nádory primární, tedy o nádory vzniklé přímo z příslušných tkání, tak i o nádory sekundární, tedy metastáze jiných nádorů ať už z mozku nebo z těla. Vzhledem k tomu, že tyto nádory rostou v uzavřeném prostoru lebky, liší se od jiných nádorů svým chováním a mnohdy i symptomatologií.

Léčba

Léčba, především její úspěšnost, je závislá na typu a velikosti nádoru. Některé typy jsou dnes léčitelné, ale existují i takové nádory mozku, kdy je bohužel léčba neúspěšná. Dnešní moderní medicína umožňuje v případě nádoru mozku a míchy operativní odstranění nádoru, ozařování, v menší míře chemoterapii (cytostatika).

Detail odstavce: Nádory mozku
Zdroj: Nemoci mozku
Zveřejněno: 8.1.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: jak dlouho trvá cca operace aneuryzma mozku?

Dobrý den,
na Vaši otázku by měl odpovědět odborník. Já osobně jsem po operaci aneuryzmatu mozku a operace trvala cca4hod. Skutečně záleží na velikosti a hlavně na umístění a dále na způsobu operace.

Zdroj: diskuze Jak dlouho trvá cca operace aneuryzma mozku?
Odesláno: 4.7.2017 uživatelem Ivana
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

OZAŘOVÁNÍ

Ozařování a alkohol

Tvrdý alkohol by se během radioterapie neměl požívat. Při ozařování je potřeba konzumovat antioxidanty, které obsahuje i alkohol. V některých případech tak doporučují lékaři konzumovat víno, ale pouze v malém množství.

Detail odstavce: Ozařování a alkohol
Zdroj: Ozařování
Zveřejněno: 30.12.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: V 11 letech jsem měla Ischemickou mrtvici

Prodělala jsi na svůj věk neobvykle vážné onemocnění mozku. Je téměř zázrak, že ses vyléčila. Tyto poruchy, které popisuješ, souvisí se změnami na mozku po prodělané nemoci. Výsledky vyšetření EEG napoví co je příčinou. Pro důkladnější odhalení struktury mozku je možné ještě provést magnetickou rezonanci. Co dělat dál? Musíš se spolehnout na své lékaře a co nejvíce cvičit v rámci různých rehabilitací. Vhodná je rehabilitace formou Vojtovy metody.

Zdroj: diskuze V 11 letech jsem měla Ischemickou mrtvici
Odesláno: 5.8.2015 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

OZAŘOVÁNÍ MOZKU

Intracerebrální nádory

Intracerebrální nádor vzniká bujením mozkové tkáně buď jako primární mozkový nádor, nebo jako metastáze nádoru jiné části těla (například plicního nádoru). Nejčastěji se vyskytujícím primárním tumorem je gliom.

Nejvýznamnější druhy gliomů jsou:

  • astrocytom (nejčastější výskyt);
  • oligodendrogliom;
  • ependymom (poměrně vzácný).

K metastázím dochází přenosem nádorových buněk krevní cestou z jiného orgánu do mozku a jejich následným bujením. Pak se mluví o mozkových metastázích.

Detail odstavce: Intracerebrální nádory
Zdroj: Ozařování mozku
Zveřejněno: 13.8.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: výtažek ze semen zelené kávy

Taky raději mlčím :) Kámoška by se mě zeptala, jestli nemám švába na mozku :D

Zdroj: diskuze Výtažek ze semen zelené kávy
Odesláno: 2.7.2013 uživatelem Gábina
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Následky ozařování prsu

Ozařování je většinou další fází léčby po prostém odstranění nádoru prsu. Léčba probíhá ambulantně, nejčastěji pět dní v týdnu po dobu čtyř až šesti neděl. Mezi vedlejší účinky patří únava, otoky a ztluštění kůže v místě ozařování. Čerstvý gel z aloe nanesený na postižená místa pomáhá ke zhojení kůže poškozené ozařováním.

Detail odstavce: Následky ozařování prsu
Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: roztroušená skleroza

A ještě jsem zapoměl dodat že po MR. (míchy,mozku) je stav stabilní a nezhoršuje se. Díky A. Fous

Zdroj: diskuze Roztroušená skleroza
Odesláno: 18.1.2016 uživatelem Aleš Fous
Počet odpovědí: 0

OZAŘOVÁNÍ PROSTATY

Dieta při ozařování prostaty

Dieta či předem stanovený jídelníček neexistuje, postupuje se individuálně. U protonového ozařování je však před každým ozařováním nutná následující příprava: vyprázdněná stolice, plný močový měchýř (vypít obrovské množství tekutin před každým ozařováním). Tento postup je zapotřebí, aby orgány ve vašem těle byly vždy nastaveny pro ty nejlepší účinky cíleného ozařování.

Detail odstavce: Dieta při ozařování prostaty
Zdroj: Ozařování prostaty
Zveřejněno: 8.3.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: dvě operace mozku-gliom

Dobry den,chci se jen zeptat jestli se jeste vratim s mou giagnozou do prac.procesu.ted me ceka ozařovaní..mag.kon.za dalšich 3 mesicich.Nechopnost je jeden rok..co pak dale.děkuji za odpověd.

Zdroj: diskuze Jak dlouho trvá cca operace aneuryzma mozku?
Odesláno: 2.3.2018 uživatelem Eva Novotná
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

VÝDUŤ NA MOZKU

Vyléčí se mozek po prasklém aneurysma?

Bohužel zatím neumíme vrátit škody vzniklé po prasknutí aneurysma, při kterém došlo ke krvácení a k poškození mozku. Dnešní léčba jen pomáhá předcházet dalšímu krvácení, které by mohlo způsobit větší poškození mozku a následně ochabnutí dalších tělesných funkcí. Pokud již krvácení způsobilo poškození mozku, pacienti mohou využít rehabilitační terapie k obnovení ochablých funkcí.

Detail odstavce: Vyléčí se mozek po prasklém aneurysma?
Zdroj: Výduť na mozku
Zveřejněno: 31.10.2012


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: výduť na mozku léčba

Dekuji za odpoved,dnes uz je nastesti vse v poradku.Manzelce voperovali titanovou sitku misto kosti a do ostatnich cev v mozku tzv stenty neco jako vyztuha.Sice se projevila pourazova epilepsie kterou zvladame keprou.Ale jinak je v poradku.Taky maly velky zazrak rikali.

Zdroj: diskuze Výduť na mozku léčba
Odesláno: 16.8.2015 uživatelem Jiri Ruzicka
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi


Facebook Twitter Pinterest email tisk

POTÍŽE PO OZAŘOVÁNÍ HLAVY A KRKU

Co je zakázáno při ozařování

Podávání vysokých dávek antioxidantů může vést ke snížení pozitivních účinků radioterapie. Při ozařování v oblasti krku je zakázáno kouření, pacient nesmí jíst kořeněná či tuhá jídla, nesmí konzumovat alkohol. Zcela nevhodné je úplně měnit jídelníček, například vynechat maso, držet hladovku.

Detail odstavce: Co je zakázáno při ozařování
Zdroj: Potíže po ozařování hlavy a krku
Zveřejněno: 14.6.2018

NEMOCI MOZKU

Otřes mozku

Otřes mozku (komoce, latinsky commotio cerebri) je porucha mozkové funkce, která je vyvolána úrazem – otřesem. Jedná se o jedno z lehčích poranění mozku. Charakteristika otřesu mozku spočívá v krátkodobé ztrátě vědomí (bezvědomí) a paměti s opakovaným zvracením, které však není podmínkou.

Léčba

Otřes mozku je jedním z nejobvyklejších problémů způsobených úrazem. Nejčastěji jej vidíme u dětí a při sportu. Otřes mozku je třeba léčit již od prvního okamžiku, a to zavoláním první pomoci – záchranné služby či lékaře. Postiženou osobu kontrolujte, zda je stále při vědomí, nedovolte jí znovu usnout a zbytečně s ní nehýbejte, pokud to není nutné a zvlášť pokud si stěžuje na bolesti páteře.

Detail odstavce: Otřes mozku
Zdroj: Nemoci mozku
Zveřejněno: 8.1.2014

RAKOVINA PLIC A BOLEST RAMENE

Stadia

Je nutné určit, zda se jedná o „limitované stadium“, nebo o „extenzivní stadium“. Limitované stadium je onemocnění ohraničené na jedno plicní křídlo, mohou být postiženy uzliny a může být přítomen stejnostranný výpotek. Ozařování tak může být provedeno v jednom ozařovacím poli. Extenzivní stadia jsou všechny ostatní formy onemocnění. V případě limitovaného stadia je standardním postupem chemoterapie v kombinaci s radioterapií. U extenzivního stadia má ozařování význam především pro zmírnění příznaků, které onemocnění vyvolává. U nemocných s limitovaným stadiem onemocnění se v případě, že došlo při léčbě ke zlepšení, provádí preventivní ozáření mozku, aby se snížilo riziko mozkových metastáz, které obtěžují nemocného nejvíce. Preventivní ozáření mozku lze doporučit i u nemocných v extenzivním stadiu, pokud se nádor při léčbě cytostatiky výrazně zmenšil. Vzhledem k biologické povaze malobuněčného karcinomu plic se operace provádí velmi vzácně a jen u nádorů velmi malého rozsahu a po operaci musí následovat léčba cytostatiky. Poslední stádium rakoviny plic vypadá velmi hrůzostrašně. Pacient je značně pohublý a nezřídka mu způsobuje rakovina plic bolesti silného rázu.

Detail odstavce: Stadia
Zdroj: Rakovina plic a bolest ramene
Zveřejněno: 26.6.2018

NEMOCI MOZKU

Kóma

Pod pojmem kóma si obvykle představíme určitou formu bezvědomí, kdy pacient nereaguje na podněty okolního světa. Bývá důsledkem traumatického poranění mozku a obvykle nemůžeme předvídat dobu jeho trvání. Do stavu kómatu, tedy hlubokého bezvědomí, je možné se dostat například následkem těžkého úrazu hlavy, otoku mozku, nádoru na mozku, při krvácení do mozku nebo nedostatku kyslíku, při těžké infekci zasahující do mozku, ale i při předávkování drogami nebo alkoholem či u těžkého poškození jater.

Léčba

O pacienty v kómatu pečují oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče. Jsou pod dohledem terapeutů, kteří se starají o každodenní stimulaci jejich smyslů pomocí zvláštních cvičení.

Detail odstavce: Kóma
Zdroj: Nemoci mozku
Zveřejněno: 8.1.2014

VÝDUŤ NA MOZKU

Proč jsou tak rozsáhlé škody po prasknutí?

Protože aneurysma v mozku může napáchat škody na mozkové tkáni a tím sníží funkci mozku. Vyšší škody obvykle souvisí s velkým množstvím vylité krve, kde je poškození způsobeno zvýšeným tlakem a otoky z krvácení přímo na mozkové tkáni, nebo z místního buněčného poškození mozkové tkáně z podráždění krve v prostoru mezi mozkem a lebkou. Krev také může dráždit a poškodit normální krevní cévy a způsobit jejich zúžení, čímž je přerušen normální průtok krve do zdravé mozkové tkáně a může způsobit ještě větší poškození mozku (cévní mozková příhoda). 

Detail odstavce: Proč jsou tak rozsáhlé škody po prasknutí?
Zdroj: Výduť na mozku
Zveřejněno: 31.10.2012

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Následky ozařování mozku

Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).

Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.

Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.

Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.

Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.

Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.

Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.

Detail odstavce: Následky ozařování mozku
Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno: 18.11.2017

POTÍŽE PO OZAŘOVÁNÍ HLAVY A KRKU

Nežádoucí účinky ozařování mozku

Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).

Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.

Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.

Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.

Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především celkový stav pacienta.

Nádorové onemocnění mozku představuje pro pacienta i jeho okolí závažný problém. Nelze vždy předvídat, do jaké míry bude léčba úspěšná a zda vrátí nemocného do normálního života.

Prognóza a přežití pacientů s nádory mozku závisí na mnoha okolnostech. Jedním z nejzásadnějších faktorů je histologický typ nádoru, možnost jeho radikálního odstranění operační cestou nebo zářením, citlivost k chemoterapii. Jsou nádory, které jsou dnešními metodami léčitelné a vyléčitelné, jako například meningeomy, adenomy hypofýzy, germinativní nádory a jiné. Na druhou stranu jsou zde skupiny nádorů mozku, u nichž je i přes sebevětší snahu a pokroky v onkologii pravděpodobnost vyléčení malá (například vysoce agresivní gliomy). Léčbou však lze aspoň prodloužit život nebo zmírnit příznaky onemocnění. O konkrétních možnostech léčby, jejích výsledcích, možných nežádoucích účincích a prognóze je nutno se poradit s lékařem.

Detail odstavce: Nežádoucí účinky ozařování mozku
Zdroj: Potíže po ozařování hlavy a krku
Zveřejněno: 14.6.2018

OZAŘOVÁNÍ MOZKU

Jak probíhá ozařování mozku

Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).

Vnější ozařování – jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.

Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.

Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.

Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.

Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.

Detail odstavce: Jak probíhá ozařování mozku
Zdroj: Ozařování mozku
Zveřejněno: 13.8.2018

VÝDUŤ NA MOZKU

Výduť na mozku a poškození mozku 

Jakmile aneurysma krvácí, tak pravděpodobnost úmrtí je 30 až 40 % s další pravděpodobností na středně těžké až těžké poškození mozku, která je 20 až 35 %. Jen 15 až 30 % pacientů trpí jen mírnými potížemi nebo téměř žádnými. Pokud není aneurysma léčeno včas, tak může dojít k dalšímu krvácení v již zatáhnutém prasklém aneurysma. U 15 až 20 % pacientů může dojít k podráždění, které způsobuje únik krve ze zúžených krevních cév, což může vést k dalšímu poškození mozku. Mezi další problémy mohou být zahrnuty hydrocefalus, což je rozšířený prostor v mozku, který produkuje mozkomíšní mok, dále pak potíže s dýcháním, které vyžadují mechanický ventilátor, a také i infekce. Srdeční a plicní problémy mohou nastat v důsledku rozsáhlého poškození mozku, které může mít dopad na základní funkce těla. 

Detail odstavce: Výduť na mozku a poškození mozku 
Zdroj: Výduť na mozku
Zveřejněno: 31.10.2012

JAK PROBÍHÁ OZAŘOVÁNÍ PRSU

Délka ozařování prsu

Délka ozařování prsu je individuální. Ozařování probíhá ambulantně, nejčastěji pět dní v týdnu po dobu čtyř až šesti neděl. Mezi vedlejší účinky patří únava, otoky a ztluštění kůže v místě ozařování.

Ozařování nádoru je jednou z nejstarších onkologických léčebných technik. Působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože samo o sobě není schopné rakovinu vyléčit.

Radioterapie se indikuje:

  • po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy);
  • u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně);
  • vždy při zasažení podpažních uzlin;
  • ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.

Detail odstavce: Délka ozařování prsu
Zdroj: Jak probíhá ozařování prsu
Zveřejněno: 21.10.2018

OZAŘOVÁNÍ MOZKU

Nádor na mozku – přežití

Mozek je centrum, ze kterého je řízena činnost našeho těla. Dává pokyny k provádění pohybů, například při chůzi či psaní. Mozek nám též zprostředkovává příjem signálů zvenčí, umožňuje nám vidět, slyšet, cítit, vnímat teplo nebo chlad a další vjemy. Díky skutečnosti, že máme mozek, můžeme myslet a mluvit. Ale i naše emoce jsou spojeny s činností mozku. Mozek spolu s míchou představuje centrální nervový systém. Uvnitř lebky může dojít k tvorbě různých typů nádorů.

Podle místa vzniku se nádory dělí na:

  • intracerebrální (nitromozkové) – vznikají v mozkové tkáni;
  • extracerebrální – vznikají v jiné tkáni uvnitř lebky, nacházejí se tedy vně mozkové tkáně, mohou však na mozek tlačit a působit potíže; příkladem extracerebrálního nádoru je meningeom, což je nádor vyrůstající v mozkových plenách.

Intracerebrální tumory se vyskytují statisticky častěji než tumory extracerebrální. O původu nádorů mozku není dosud mnoho známo; asi u 5 % z nich se předpokládá dědičně podmíněný výskyt (hlavně u pacientů dětského a mladšího věku), například u takzvané neurofibromatózy, která se vyznačuje tvorbou mnohočetných vazivových útvarů v průběhu nervů a v podkoží. Do současné doby nebyl také prokázán zvýšený výskyt nádorů u častých uživatelů mobilních telefonů a u osob žijících v blízkosti vedení vysokého napětí a vysílačů.

Detail odstavce: Nádor na mozku – přežití
Zdroj: Ozařování mozku
Zveřejněno: 13.8.2018