Téma: 

nežádoucí účinky po ozařování


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Následky ozařování prsu

Ozařování je většinou další fází léčby po prostém odstranění nádoru prsu. Léčba probíhá ambulantně, nejčastěji pět dní v týdnu po dobu čtyř až šesti neděl. Mezi vedlejší účinky patří únava, otoky a ztluštění kůže v místě ozařování. Čerstvý gel z aloe nanesený na postižená místa pomáhá ke zhojení kůže poškozené ozařováním.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: kotvičník nežádoucí učinky

Po zahájení užívání čaje z kotvičníku se u mě zvýšila četnost a intenzita bolestí hlavy.
Je možné, že se jedná o nežádoucí účinek kotvičníku?
Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Kotvičník nežádoucí učinky
Odesláno dne: 14.5.2017 uživatelem Petr
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Alkohol při ozařování

Při ozařování se doporučuje konzumace antioxidantů, které obsahuji i alkohol. V některých případech tak doporučují lékaři konzumovat víno, ale pouze v malém množství. Tvrdý alkohol se nedoporučuje.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: furolin

Prášky užívám třetí den a zatím žádné nežádoucí účinky.

Zdroj: diskuze Furolin
Odesláno dne: 8.11.2017 uživatelem Dana
Počet odpovědí: 0

POTÍŽE PO OZAŘOVÁNÍ HLAVY A KRKU

Vypadávání vlasů po ozařování

Vypadávání vlasů je častým vedlejším účinkem u nádorů hlavy. Objevuje se po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařovací pole.

Zdroj: Potíže po ozařování hlavy a krku
Zveřejněno dne: 14.6.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

OZAŘOVÁNÍ PROSTATY

Dieta při ozařování prostaty

Dieta či předem stanovený jídelníček neexistuje, postupuje se individuálně. U protonového ozařování je však před každým ozařováním nutná následující příprava: vyprázdněná stolice, plný močový měchýř (vypít obrovské množství tekutin před každým ozařováním). Tento postup je zapotřebí, aby orgány ve vašem těle byly vždy nastaveny pro ty nejlepší účinky cíleného ozařování.

Zdroj: Ozařování prostaty
Zveřejněno dne: 8.3.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: aulin nežádoucí učinky

U léku Aulin je kožní vyrážka poměrně častým vedlejším účinkem. Je dobře, že jste lék přestala používat. Nyní musíte kontaktovat svého lékaře neurologa a oznámit mu tyto nežádoucí účinky. Nejlépe když je vyfotíte a ukážete mu je. Pokud se nedokážete spojit s neurologem, tak se obraťte na svého praktického lékaře a projednejte s ním možnou náhradu za lék Aulin.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Aulin nežádoucí učinky
Odesláno dne: 29.3.2017 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Nevolnost, zvracení

I radioterapie se projevuje nevolností, a to především při ozařování oblasti břicha. Z nelékových preventivních opatření se doporučuje upřednostnit studená jídla a nápoje, jíst malé porce, ale častěji, pomalu polykat, vyhnout se jídlům nadýmavým, dráždivým a tučným. Je také vhodné obklopit se příjemným prostředím (uklidňující barvy, hudba, televizní pořady). Mezi léky obvykle používanými v léčbě patří Torecan, Degan, Cerucal, při úporných obtížích setrony – Zofran, Kytril, Navoban, Ondemet, Setronon.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

OZAŘOVÁNÍ

Ozařování a alkohol

Tvrdý alkohol by se během radioterapie neměl požívat. Při ozařování je potřeba konzumovat antioxidanty, které obsahuje i alkohol. V některých případech tak doporučují lékaři konzumovat víno, ale pouze v malém množství.

Zdroj: Ozařování
Zveřejněno dne: 30.12.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Rosucard

Nežádoucí sexuální učinky léku Rosucard.

Zdroj: diskuze Rosucard
Odesláno dne: 26.1.2018 uživatelem Josef
Počet odpovědí: 0

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Vedlejší účinky ozařování

Vedlejší účinky ozařování začínají už během radioterapie a odeznívají pár týdnů po jejím ukončení. Některé nastupují až několik měsíců po léčbě a bývají bohužel nevratné.

Patří sem

Zarudnutí ozařované kůže

Zarudnutí kůže je častým a ve většině případů i jediným nežádoucím účinkem ozařování. Projeví se ve třetím týdnu ozařovací série a po zbylou dobu léčby se mírně zhoršuje. Stupeň zarudnutí je individuální, záleží na typu kůže. Nejhůře kůže reaguje v místech záhybů a kožních řas, to je pod prsem či v podpaží. Tam pokožka často mokvá a loupe se.

Podráždění srdečního svalu

K této komplikaci dochází výjimečně, a to následkem kombinovaného vlivu cytostatik a záření na srdce, je-li nádor v levém prsu. Projevuje se bolestí na hrudi, dušností a celkovou únavou. Riziko trvalého poškození srdce, případně plic je v dnešní době minimální.

Zbarvení kůže a ztuhnutí podkožní tkáně

Jde o běžný pozdní efekt. Ozářená kůže časem ztmavne a prs je na pohmat tužší. Pro pacientku tyto změny nepředstavují žádné riziko.

Lymfedém

Může vzniknout po ozařování podpažních uzlin, zvláště po operaci.

Tolik obávané vypadávání vlasů způsobuje chemoterapie.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: kotvičník nežádoucí učinky

Dobrý den do jakého věku se může kotviční i při léčení štítné žlázy děkuji za odpoěd.

Zdroj: diskuze Kotvičník nežádoucí učinky
Odesláno dne: 17.2.2017 uživatelem František Rajniš
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Akutní změny na uropoetickém systému

Při ozařování gynekologických tumorů dochází především k reakci v močovém měchýři. Uretery jsou relativně resistentní na záření. Močový měchýř je na záření vcelku rezistentní, relativně vysoká tolerance je ale snížena zánětlivými změnami a chirurgickými zákroky. Objevuje se přechodně akutní radiační cystitida s častým močením a pálením při močení. U vyšších dávek záření je určité riziko hemoragické cystitidy s tvorbou ulcerací, která přechází do chronického stadia. Léčba akutní radiační cystitidy se neliší od jiných zánětů močového měchýře, tedy analgetika a antibiotika dle močového nálezu.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: chlorella nežádoucí účinky

To je možné, protože takové příznaky bývají u lidí při začátku detoxikace chlorellou. Zkuste snížit dávku a opatrně pokračujte.

Zdroj: diskuze Chlorella nežádoucí účinky
Odesláno dne: 4.5.2014 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

POTÍŽE PO OZAŘOVÁNÍ HLAVY A KRKU

Co je zakázáno při ozařování

Podávání vysokých dávek antioxidantů může vést ke snížení pozitivních účinků radioterapie. Při ozařování v oblasti krku je zakázáno kouření, pacient nesmí jíst kořeněná či tuhá jídla, nesmí konzumovat alkohol. Zcela nevhodné je úplně měnit jídelníček, například vynechat maso, držet hladovku.

Zdroj: Potíže po ozařování hlavy a krku
Zveřejněno dne: 14.6.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: užívám warfarin jakou zeleninu mám snížovat nežádoucí účinky mohu važenou ?

Doporučuji nexperimentovat, ale naopak stravovat se stále stejně. Warfarin má své nežádoucí účinky, které ale nejsou tolik závažné, jako když uděláte změnu v jídelníčku, která může způsobit krvácení. Základní pravidlo u Warfarinu: Jezte stejné potraviny, jako v době kdy vám byla odebrána krev (Quickův test). Při změně ve stravování je zapotřebí odebrat znovu krev a zjistit její aktuální srážlivost.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Užívám warfarin jakou zeleninu mám snížovat nežádoucí účinky mohu važenou ?
Odesláno dne: 21.2.2017 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Pozdní změny po radioterapii

Pozdní změny jsou ireparabilní a mohou vznikat ve tkáních po různě dlouhé latenci – za několik týdnů až let. Někdy vznikají na podkladě akutní reakce, která přejde do chronicity, jindy bez předchozích klinicky rozpoznatelných změn. Obvykle se vyvíjejí plíživě a mají progresivní charakter. Příznaky pozdních změn mohou být zaměňovány s recidivou nádoru. Vývoj pozdních změn lze těžko ovlivnit a pozdní postradiační změny se velmi nesnadno léčí.

Mezi nejčastější pozdní změny při ozařování oblasti pánve patří:

  • atrofie a fibróza kůže a podkoží;
  • teleangiektázie;
  • pigmentace kůže;
  • píštěl tenkého střeva;
  • chronický vřed rekta, stenóza rekta, rektovaginální píštěl;
  • hemoragická cystitida.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: kolagen

Já užívám kolagen už dlouho, a žádné nežádoucí účinky nepociťuju. Mám teda jiný, to je pravda.

Zdroj: diskuze Kolagen
Odesláno dne: 2.1.2016 uživatelem Kamil
Počet odpovědí: 0

NEGATIVNÍ NEŽÁDOUCÍ VEDLEJŠÍ ÚČINKY KORTIKOIDŮ

Nežádoucí účinky při zevním použití

U zevního použití mají kortikoidy minimální nežádoucí účinky a působí v místě použití, ale i zde mohou mít nežádoucí účinky:

Používání kortikoidů v oblasti obličeje: Při delším podávání kortikoidů v oblasti obličeje může dojít k přivyknutí kůže na podávané přípravky. Po jejich vysazení se pak může na pokožce objevit výsev červených drobných pupínků okolo úst, jedná se o takzvanou periorální dermatitidu. Komplikací lokální léčby kortikosteroidy může být také kontaktní alergie na tuto účinnou součást zevní terapie.

Zdroj: Negativní nežádoucí vedlejší účinky kortikoidů
Zveřejněno dne: 29.4.2017

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Jak probíhá ozařování

Radioterapie probíhá v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dostat. Ta činí určitý počet grayů (gray je jednotka dávky záření). Pro sousední zdravé tkáně je vypočtena dávka maximální. Ta samozřejmě závisí na orgánu, který je v blízkosti, některé orgány snášejí ozařování hůře a některé lépe. Navíc existuje maximální povolená dávka na jedno ozáření.

Požadovanou dávku záření nelze nádoru dodat najednou, protože by to bylo velmi rizikové pro život pacienta. Proto se celková dávka rozdělí do jednotlivých malých dávek – frakcí. Pacient je ozařován opakovaně a z různých směrů a v různém rozsahu. Neměnná je jen skutečnost, že proud záření je vždy směřován na nádorovou hmotu. Ozařování má také krátkodobé a dlouhodobé následky, které vyplývají z poškození kůže a dalších ozářených orgánů.

Tři režimy ozařování:

  • Normofrakcionace – ozařování jednou denně pět dní v týdnu do dosažení celkové dávky. Při jednom ozáření je maximální dávka 2 Gy, týdně tedy nádor dostane dávku 10 Gy. U sarkomu to znamená pravidelné ozařování po dobu šesti týdnů.
  • Hyperfrakcionace – ozařuje se více než 1× denně, ale pokaždé menší fyzikální dávkou (například 1,5 Gy). Tento režim se používá u některých velmi rychle rostoucích nádorů.
  • Hypofrakcionace – u některých nádorů postačí ozařování méně často než pětkrát týdně. Dávka na jedno ozáření pak může být vyšší, třeba 2× týdně 4,2 Gy.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Slizniční reakce – pochva

Při nutnosti ozáření většího objemu pochvy se objevuje akutní slizniční reakce. Většinou se objevuje jen zčervenání a edém (reakce 1. stupně). Se zvyšující se dávkou se může objevit reakce 2. stupně – epiteolýza s fibrinovými povlaky („špekovitá reakce“), povlaky mohou postupně splývat. Vřed (3. stupeň) vzniká na sliznici vzácně a po vysokých dávkách. V léčbě se užívá řada lokálních přípravků – gely s kortikoidy (Dexaltin), Flamigel, při sekundární infekci antibiotika či antimykotika.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017

LECITIN A JEHO ÚČINKY

Nežádoucí účinky lecitinu

Ačkoliv je lecitin pro většinu lidí bezpečný, u některých jedinců může mít nechtěné vedlejší účinky.

Lecitin může vyvolat tyto nežádoucí reakce:

  • kopřivka,
  • obtíže s dýcháním,
  • otok obličeje, rtů, jazyka, nebo hrdla.

Pokud se u vás některý z těchto nežádoucích účinků vyskytne, tak vyhledejte lékařskou pomoc.

Časté nežádoucí účinky při užívání lecitinu mohou zahrnovat:

  • průjem,
  • nevolnost,
  • bolesti břicha nebo pocit plnosti.

V některých případech sojový lecitin u mužů negativně ovlivňuje jejich potenci.

Zdroj: Lecitin a jeho účinky
Zveřejněno dne: 21.9.2015

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Účinek záření na gonády

Výše 1 dávky (jedné frakce) záření se pohybuje většinou mezi 1,8–2,0 Gy, celková dávka na pánev podaná během 5–7 týdnů většinou činí 45–50 Gy. U žen již po dávce 1,7 Gy vzniká dočasná sterilita. Trvalou sterilitu způsobí dosažená dávka většinou kolem 6,0–7,0 Gy. Při této dávce je již ovlivněna hormonální činnost. Dávka, která způsobí radiační kastraci, závisí na věku ženy. U žen do 30 let je to asi 13 Gy, u žen nad 40 let již stačí dávka kolem 8 Gy.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017

REISHI - NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Nežádoucí účinky

Při užívání houby Reishi může docházet k mírným nežádoucím detoxikačním účinkům. Tyto nežádoucí účinky se obvykle vyskytují v začátku užívání a zahrnují mírné trávicí problémy, bolesti svalů, kožní vyrážky a závratě. Nicméně se jedná se o normální známky, které obecně naznačují, že Reishi Ganoderma funguje dobře a dochází k léčebným účinkům. Někteří lidé při užívání houby Reishi uvádí závratě, sucho v krku, sucho v ústech, krvácení z nosu, rozrušení. Nicméně, ne všichni lidé mají tyto příznaky.

Zdroj: Reishi - nežádoucí účinky
Zveřejněno dne: 4.1.2017

POTÍŽE PO OZAŘOVÁNÍ HLAVY A KRKU

Následky po ozařování

Tolerance radioterapie je individuální a nežádoucí účinky se mohou projevit v různé míře. Pokud budete mít potíže spojené s ozářením, doporučí vám lékař vhodná opatření a předepíše potřebné léky. U mnohých nemocných je však tolerance léčby natolik dobrá, že nejsou třeba žádná omezení, a pokud to organizační podmínky dovolí, není nezbytně nutná ani pracovní neschopnost. Jako celková reakce organismu na ozáření by se mohla vyskytnout únava a ospalost, nechutenství, výjimečně nevolnost.

Při užití vysokoenergetického zdroje záření se již méně často objevuje poradiační reakce na kůži, která se může projevit zarudnutím pokožky. Je důležité pokožku nedráždit a vzdušnit a nosit pokud možno bavlněné prádlo. Při ozáření některých lokalit, například v oblasti prsu či hlavy a krku, však může být kožní reakce výraznější. Může dojít k olupování, vzácněji i k mokvání pokožky.

Časný erytém na kůži vzniká u citlivých jedinců již 2. až 3. den po započetí ozařování. Pozdní erytém se objevuje mezi 2. až 4. týdnem, je výrazně tmavší a přechází do pigmentace a suché deskvamace (kůže je sušší, drobně se olupuje) nebo přechází do reakce 2. stupně — vlhké deskvamace.

Zdroj: Potíže po ozařování hlavy a krku
Zveřejněno dne: 14.6.2018

TRIBULUS A JEHO NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Účinky na krevní tlak

Pacienti, kteří dlouhodobě užívají kotvičník, mívají zvýšený pocit tepla, rychlejší tep, jsou excitovaní a neklidní. Tyto nežádoucí účinky jsou častější při dávkách nad 500 mg. Dalším možným nežádoucím účinkem je nízký krevní tlak, který u těchto uživatelů může způsobit závratě, zvláště při vstávání ze sedu nebo lehu.

Zdroj: Tribulus a jeho nežádoucí účinky
Zveřejněno dne: 23.4.2016

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Následky po ozařování pánve

Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.

Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.

Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.

Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.

Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.

V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY PO OZAŘOVÁNÍ

Následky ozařování mozku

Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).

Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.

Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.

Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.

Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.

Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.

Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.

Zdroj: Nežádoucí účinky po ozařování
Zveřejněno dne: 18.11.2017

OZAŘOVÁNÍ PROSTATY

Ozařování po operaci prostaty

PSA po radikální prostatektomii je kontrolováno každé tři měsíce po dobu dvou let, poté po půl roce ve třetím roce a následně každoročně celoživotně. Přibližně u třetiny pacientů dojde v průběhu sledování k opětovnému vzestupu PSA z nulových hodnot (biochemický relaps). Kontroly jsou velmi důležité, protože dokážou zachytit vzestup včas a je tak možné zvolit další postup. U pacientů s pomalým vzestupem se volí doplňkové ozařování oblasti po operaci, ideálně je zahájit ozařování do hodnoty PSA 0,5 ng/ml. Je prokázáno, že časné ozáření v případě PSA relapsu prodlužuje pacientům život. Chemoterapie je indikována jen v případě metastází po operaci, které nereagují na ozáření a hormonální léčbu, na rozdíl od PSA relapsu je tato situace výjimečná a pokud vůbec, pak k ní dochází až s odstupem mnoha let od výkonu. Nicméně i proto jsou celoživotní kontroly nezbytné.

Zdroj: Ozařování prostaty
Zveřejněno dne: 8.3.2018