MAHON PLODY

Jak stříhat mahon

Řez mahony snášejí velmi dobře, pravidelným zastřiháváním je proto lze snadno tvarovat a udržet v požadované velikosti.

Zdroj: článek Mahon a jeho pěstování

Poradna

V naší poradně s názvem MAHON A JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.

Prosím o radu. Mám cca 20 let starý keř mahonu a v posledních třech letech se na listech v letě objeví šedivé skvrny. V místě skvrny zmizí zelená barva a zůstane jen suché pletivo. Z tohoto důvodu nemohu mahon využít pro dekorativní účely.Nevím jak mám keř ošetřit. Děkuji za odpověď. Zdena.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zřejmě půjde o padlí. Padlí je houbové onemocnění. Padlí se vyskytuje především na takových rostlinách, které trpí nedostatkem světla, jsou umístěny na málo vzdušných místech nebo jsou vydatně hnojené dusíkem.
Možná je chemická ochrana mahonu proti padlí, se kterou se začíná po zjištění prvních příznaků onemocnění. Postřiky se opakují v 7 až 10 denních intervalech. Mahon má hladké a lesklé listy, proto se do postřikové kapaliny přidává i smáčedlo.
Vhodné přípravky proti padlí včetně jejich cen najdete tady: https://www.zbozi.cz/dum-by…

Zdroj: příběh Mahon a jeho pěstování

Řez

Řez snáší mahon velmi dobře, pravidelným zastřiháváním jej proto lze snadno tvarovat a udržet v požadované velikosti.

Zdroj: článek Keř mahonie

Množení

Rostlina se množí především vegetativně, a to nejčastěji řízkováním či hřížením. Nové sazenice je možné získat i z odkopků od rozrostlejších keřů.

Zdroj: článek Mahon a jeho pěstování

Příběh

Ve svém příspěvku MAHON A JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Chylíková.

kdy je vhodné ho zasadit, jaro nebo podzim?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Mahon a jeho pěstování

Likvidace mahonu

Pokud chcete zlikvidovat víceletý mahon, je to oříšek. Víceleté kořeny při likvidaci odolávají a část by jich určitě zůstala v zemi a obrazila znovu. V tomto případě je vhodný vícenásobný postřik třeba přípravkem Roundup, který se fotosyntézou dostane až do kořenů. Po uschnutí nadzemní část odstraňte a kořeny můžete nechat, samy odumřou.

Zdroj: článek Mahon a jeho pěstování

Příběh

Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Valenta.

Dobrý den
Poradíte mi kdy je nejlepší doba na sklizeň rakytníku.?Zkoušeli jsme ho natrhat koncem října,byl to boj,plody jsou hodně měké,nejdou od větvičky a rozmačkávají se mezi prsty.Děkuji za odpověď Zdeněk V.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Novaková.

Dnes je červenec a na půl keři rakytníku jsou plody zralé a listy suché a na druhé půlce je zelený a plody ještě nejsu zralé. O co se jedná? Mám plody sebrat na té suché straně? Děkuji

Zdroj: příběh Sklizeň rakytníku

Pěstování

Mahon potřebuje propustnou, na živiny bohatou a stále přiměřeně vlhkou půdu s neutrální reakcí. Pokud je půda dostatečně výživná, hnojení není nutné, jinak je potřeba hnojit v sezóně asi jednou za tři týdny hnojivy určenými pro okrasné listnaté dřeviny. Proti mrazu jsou mahony odolné, avšak vzhledem k tomu, že se jedná o stálezelené dřeviny, které vodu odpařují i v zimě, mnohdy přes zimu uschnou. Je proto vhodné je při oblevě zalít.

Zdroj: článek Mahon a jeho pěstování

Příběh

Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.

Říjen je na sklizeň rakytníku dobrý čas. Sběr plodů vyžaduje trochu cviku a zručnosti, protože rakytník bodá svými ostny a jeho plody jsou velmi měkké. Plody rakytníku se nejlépe získají tak, že nastříháte větvičky rakytníku a i s plody je dáte na hodinu zmrznout do mrazáku. Pak s těmito zmrzlými větvičkami zatřepete a plody se snadno samy oddělí a spadnou na připravenou podložku.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.

myslím, že sklizeň v říjnu je pozdě, už mění chuť a když přejde mrazem,
je úplně jiné, horší chuti. Já sklízím v srpnu, než začnou bobule měknout
a chuťově jsou výborné

Zdroj: příběh Sklizeň rakytníku

Keř s modrými bobulemi

Mahony jsou nízké až středně vysoké keře, kytka, květina (vysoké 60–150 cm, široké 100–180 cm). Listy mají lichozpeřené, stálezelené, na okrajích pichlavé až ostnitě zubaté. Na podzim se listy často zbarvují do červena až téměř do hněda, zachovávají si však svůj tvar. Květy jsou oboupohlavné, výrazně žluté. Plody jsou modré bobule, na rozdíl od ostatních částí rostliny jen mírně jedovaté. Nejčastěji pěstovaná je u nás velmi dekorativní mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium). Rostlina se používá k dekoraci, a to jako samotná nebo do vazeb, přičemž je výsledná kytice velmi originální.

Mahony rostou v přírodě převážně na polostinných až stinných stanovištích v lesích a hájích a z toho vycházíme i při jejich pěstování – i na zahrádce jim svědčí jim polostinné či stinné místo, na slunečním úpalu neprospívají.

Zdroj: článek Mahon a jeho pěstování

Poradna

V naší poradně s názvem JAK ZLIKVIDOVAT MAHON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MARIE.

porad te mi prosim jak zlikvidovat mnoholety mahon

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Mahonie se může rozrůst do nekontrolovatelných objemů. Pro odstranění vzrostlé mahonie je potřeba ořezat všechny větve nad zemí a na jasně žluté uřezané výhony nastříkat přípravek Roundup. Pokud si na zahradě necháte nějakou rostlinu mahonie, tak čekejte, že se zase rozsemení, protože semena roznášejí ptáci svým trusem.

Zdroj: příběh Jak zlikvidovat mahon

Mahonie cesmínolistá

Mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) má velmi hustě stavěné větve. U starých rostlin mohou narůst keře až do výšky okolo 2 metrů. Nejčastěji se však výška keřů pohybuje do 1 metru. Listy mahonie cesmínolisté jsou složené obvykle z 5 až 9 lístků. Většina keřů je má v průběhu zimy zbarvené do purpurova. Žluté květy, které se na keřích objevují už v dubnu, velmi silně voní. Jejich vůně přitahuje velké množství opylovačů. Plody uzrávají na podzim a na keřích zůstávají do konce podzimu. Tyto plody se dříve využívaly k barvení limonád, marmelád a vín. S cesmínolistou mahonií se setkáváme i v přírodě, běžně totiž zplaňuje, a to především v porostech suchomilných dřevin, objevit se však může i v lesních podrostech. Tento mahon je u nás považován za invazivní rostlinu. Není třeba se ale obávat, není příliš agresivní a vliv tohoto druhu na původní společenstva je minimální. V minulosti byla mahonie cesmínolistá využívána indiány jako léčivá rostlina. Zabírala při problémech dásní, účinkovala proti tuberkulóze anebo se používala jako tonikum, případně k čištění krve. Takže odpověď na otázku, zda je mahonie jedovatá, zní takto: plody (modré bobule) tohoto keře jsou na rozdíl od ostatních částí rostliny jen mírně jedovaté.

Zdroj: článek Keř mahonie

Poradna

V naší poradně s názvem NERODÍCÍ HRUŠKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.

Dobrý den.Prosím o radu mám krásnou hrušku ale ještě neměla nikdy plody.Na jaře krásně kvete ale pak plody nemá.Dá se s tím něco dělat.Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Dá se s tím dělat to, že se strom přeroubuje.

Zdroj: příběh Nemoc ostružin

Kdy stříhat mahon

Řez v březnu: V tomto ročním období experti doporučují u mahonie pouze omezený řez. Můžete odstranit například odumřelé a mrazem zničené větve a jejich části.

Řez v červnu: Po odkvětu, v červnu, můžeme u mahonie provést omlazující řez. V tomto případě seříznete přibližně 1/3 větví, rovnoměrně rozdělených po celém keři, ve výšce 40–50 cm. Nejlépe těsně nad pupenem, který ukazuje směrem ven. V následujícím roce seříznete polovinu starších větví, které ještě zbyly z minulého roku. A v dalším roce pak seříznete zbývající část větví mahonie. Po třech letech jste tak keř mahonie krásně omladili.

Zdroj: článek Keř mahonie

Příběh

Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.

Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef Motyčka.

plody na stromě černají

Zdroj: příběh Černání ořechů

Vitamíny v ačokči

Plody ačokči obsahují důležité vitamíny C, B1, B2, hořčiny a také beta-karoten. Mladé plody se dají jíst i se semeny (chutnají podobně jako hrášek), ze starších plodů semena musíte odstranit.

Zdroj: článek Ačokča

Příběh

Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlaďka.

Dobrý den,ostřižení keře s plody se nemusíte bát.Je dobré aspoň 30 % větví nechat a rakytník zase obrazí. Taky už budu tak do 14 dní sklízet.Teď hodně zalívám,plody se krásně nalévají a čekám ještě na správnou chuť.Čím vyzrálejší tím lepší.Určitě nebudu čekat se sklizní až na září.Plody by šli špatně sklízet.Záleží na teplém počasí.Ať se daří oranžové zlato! Vlaďka
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.

Právě jsem dosbirala .loni chtěla v říjnu byli měkké a vůbec nic z toho nebylo.spatne chuti jak by už přezrálé kvasné .

Zdroj: příběh Sklizeň rakytníku

Plody

Mnohé zdroje tvrdí, že jsou plody jedovaté a u domácích zvířat vyvolávají otravu. Také dětem by mohly být osudné. Nedoporučuje se tedy jejich výsadba poblíž keřů plodících ovoce.

Zdroj: článek Prunus laurocerasus

Plody hlohu

Zralé plody hlohu obecného se sbírají od září do listopadu. Suší se v tenké vrstvě za dostatečného větrání nebo umělým teplem. Toto teplo by nemělo přesáhnout šedesát až sedmdesát stupňů Celsia. Pokud jste plody málo prosušili, snadno zplesniví. Hložinky jsou plné vitamínu C a B, bohaté na cukry, tříslovinu, pektiny a karoteny.

Zdroj: článek Hloh obecný

Sklizeň

Rakytník je využíván zejména kvůli vitamínům obsaženým v dužině jeho plodů. Plody se bohužel špatně sklízí, jsou poměrně malé a visí na krátkých stopkách. Doporučuje se proto spíše soukromé pěstování. Nejlehčí a osvědčenou metodou sklízení je zmrazování plodů. V době, kdy byl rakytník nejvíce využíván na Sibiři, se tento způsob praktikoval v přírodních podmínkách. Rakytník se i s plody nechal ladem a vzhledem k místnímu podnebí plody s příchodem zimy zmrzly. Následně se plody z rakytníku sklepaly do pytlů umístěných pod ním a ihned se zpracovaly. V našich podmínkách je tato metoda hůře uskutečnitelná. Během sklizně se obvykle ostřihávají větve, na kterých jsou plody ve snopečcích (je však možné odstřihnout maximálně 30 % rostliny, když se tato hranice přesáhne, může dojít k radikálnímu zásahu do jejího životního cyklu). Následuje zmražení větví na teplotu -18 °C v mrazácích pro to určených. Poté se plody setřepou a zpracují.

Zdroj: článek Rakytník naložený v medu

Kdy sklízet okurky

Jako většina zeleniny jsou okurky šťavnaté a nejchutnější, když jsou sklizeny mladé, než jsou jejich semena plně vyvinuta. Salátovky se sklízí když jsou asi 15 až 20 cm dlouhé. Nakládačky sklízíme ve velikosti 7 až 12 cm. Nedovolte, aby plody okurek přezrály, protože to rostlině signalizuje, že proces vývoje semen je dokončen a zastaví se růst nových. Sklízejte zralé plody, abyste podpořili další produkci. Plody sklízejte brzy ráno, než na okurky dopadne slunce, abyste získali nejlepší chuť a texturu.

Asi 30 až 40 dní před prvním očekávaným mrazem vyštípněte všechny květy na okurkových rostlinách. To povzbudí rostliny k tomu, aby přinesly veškerou energii na zbylé plody a umožnily jim dozrát, než je mráz usmrtí.

Zdroj: článek Pěstování okurek

Recepty na ačokču

Přes léto ačokča průběžně nabízí své plody, můžete z nich připravit zeleninovou polévku, přidat ji do bramboračky. Jako zeleninu můžeme konzumovat její nezralé plody, ale i listy (jako špenát). Mladé plody, které chutnají za syrova podobně jako hrášek, přidáváme do salátů a do leča. Dají se jíst i se semeny, zatímco ze starších plodů je nutné semena odstranit. Ačokču je možné plnit mletým masem, sýrem, dusit, zapékat. Na podzim, kdy bývá plodů nadbytek, můžete ačokču zavařit stejně jako okurky nebo si uvařit lečo do zásoby.

Zdroj: článek Ačokča

Použití ačokči

Ačokča má využití v léčitelství, viz výše Účinky ačokči na naše zdraví, její kořeny využívali peruánští domorodci na čištění zubů, ale především ji lze s úspěchem použít v kuchyni (recepty najdete níže). Ačokču lze za syrova přidávat do salátů, dusit, vařit, zapékat, zavařovat či sušit. Jedlé jsou i její listy, které se dají zpracovávat obdobně jako špenát. Použití i příprava jsou obdobné jako u paprik či okurků. Plody je možné například nakládat společně s okurky, cibulkami a karotkou do sladkokyselých nálevů nebo nakrájené na menší kousky sušit. Malé plody se konzumují celé. Větší plody je nutné rozříznout a tvrdá černá semínka před konzumací odstranit. Plody ačokči se skladují v chladu (v ledničce), kde vydrží čerstvé i několik dní.

Zdroj: článek Ačokča

Postup výroby tinktury z černého bezu

Nejprve musíte najít ten správný druh keře černého bezu! Nezapomeňte, že syrové bezinky mohou způsobit nevolnost, takže odolejte nutkání plody ochutnat. Důležité je, abyste nezaměnili bezinky s toxickým vodním bolehlavem (Cicuta mexicana). Rozdíl mezi oběma rostlinami je v tom, že vodní bolehlav má stonky duté a s fialovými pruhy. Všechny části bolehlavu vodního jsou toxické, takže se jich ani nedotýkejte.

Plody černého bezu jsou zralé, když mají tmavou, purpurově černou barvu a jsou mírně měkké na dotek. Vyzrálé plody opatrně odstřihněte nůžkami, tak aby plody a stonek zůstaly neporušeny. Tento postup vám pak usnadní manipulaci při odstraňování bobulí ze stonku. Centrální stonek vám totiž poslouží jako držadlo při odstraňování bobulí. K výrobě tinktury z černého bezu používejte nejlépe čerstvé plody. Samozřejmě můžete použít i plody sušené nebo zmražené. Zmražené plody černého bezu nechte rozmrazit a postupujte podle návodu na výrobu tinktury z bezinek.

Zdroj: článek Tinktura z černého bezu