NEUROVEGETATIVNÍ LABILITA

Léčba

Způsob léčby určí odborný lékař na základě individuálního vyšetření. Existují i různé podpůrné terapie, které směřují ke zlepšení celkového psychického stavu. Jsou to například:

• pobyty v některých lázeňských zařízeních, která mají neurovegetativní dystonii v seznamu léčených diagnóz,
• vodoléčba (skotské střiky),
• léčba světlem,
• jóga,
• aromaterapie,
• různé bylinné kúry,
• zvýšený příjem vitamínů.

Zdroj: Neurovegetativní dystonie

Vitamíny

Doporučuje se pravidelná konzumace čerstvé ovocné šťávy s obsahem vitamínu C (pomeranče, citrony a grapefruity), který pomáhá obnovit přirozenou odolnost organismu. Osvědčilo se tento druh výživy oživit potravinovými doplňky, jako jsou melasa (třtinový sirup), pšeničné klíčky, kvasnice, mořské řasy a jiné potraviny na této bázi.

Zdroj: Neurovegetativní dystonie

Bylinky na neurovegetativní dystonii

Na neurovegetativní dystonii se používají tyto bylinky:

• majoránka, bazalka, levandule nálev – samostatně nebo v kombinaci;
• hloh – nálev, tinktura nebo tekutý extrakt;
• sluncovka kalifornská jako tekutý produkt – 50 kapek třikrát denně;
• lípa – nálev nebo glycerinový výluh z pupenů;
• puškvorcová tinktura – 10 kapek třikrát denně;
• andělka a puškvorec v prášku – od každého 1 lžička třikrát denně;
• heřmánkový květ – 1 kávová lžička na 1 šálek vroucí vody, nechat louhovat 10 minut.

Zdroj: Dystonie

Příznaky a projevy

Vrozená forma: vývojové vady, psychické a fyzické poškození, poškození zraku až slepota.

Získaná forma: horečka, rozmazané vidění, zduření mízních uzlin, bolesti svalstva, únava, zvětšení sleziny, poruchy spánku, emoční labilita.

Zdroj: Toxoplazmóza

Příznaky

Tito lidé trpí srdeční arytmií, trachykardií (zvyšuje se jim tepová frekvence), mají pocit, že právě prodělávají infarkt myokardu. Trápí je zažívací potíže – průjmy, meteorismus ve střevech, mají žaludeční neurózu. Někdy se jim nedostává dechu, dostávají „škytavku“. Mají příznaky nějakého orgánového onemocnění, ale při prohlídce nejsou žádné patologické změny shledány.

Může je dále trápit:

• bolest hlavy,
• pocení rukou,
• v jistých situacích se objevuje ruměnec v obličeji, pálení uší,
• sucho v ústech,
• občasné poruchy vidění,
• pálení žáhy, křeče kolem žaludku,
• píchání v boku,
• pocit horečky,
• plačtivá nálada,
• pocit, že jsou vážně nemocní a že nikdo jejich obtíže nechápe.

To vše mohou být příznaky neurovegetativní dystonie.

Neurovegetativní dystonie znamená poruchu dráždivosti parasympatických a sympatických nervových systémů. Parasympatické a sympatické nervy jsou v hladkých svalech a nemůžeme je vůlí nijak ovlivnit. Působí protichůdně – parasympatické vyvolávají klid a regeneraci orgánů, sympatické zvyšují jejich výkon.

Neurovegetativní dystonie vzniká při poruše rovnováhy působení těchto nervů. Neurovegetativní dystonie může být příčinou toho, že má postižený pocit, jako by trpěl onemocněním nebo poruchou orgánů. Příznaky bývají velmi podobné, skutečné onemocnění vyloučí až odborné vyšetření.

Protože se ale může jednat o skutečné onemocnění orgánu (srdce, trávicí trakt a podobně), je třeba lékaře vyhledat při opakování problémů.

Zdroj: Neurovegetativní dystonie

Neurovegetativní dystonie

Neurovegetativní dystonie je porucha dráždivosti sympatických a parasympatických nervových systémů. Může vést k neovladatelné hyperaktivitě některého orgánu a k jeho funkčním poruchám. Jde o zcela odlišnou poruchu než spazmofilie (sklon ke křečím), přestože příznaky někdy bývají podobné.

Projevy onemocnění:

• bolesti hlavy, zejména na vrcholku lebky;
• sucho v ústech nebo naopak přílišná tvorba slin;
• poruchy vidění;
• nevolnost, pálení záhy, nadmutí žaludku;
• nadýmání břicha, plynatost, meteorismus (střevní plyny);
• tachykardie (bušení srdce), pocit tepání v krčních tepnách;
• píchání v boku;
• ojedinělý průjem;
• zívání;
• polakusurie (časté nucení močit, mnohdy bez skutečné potřeby);
• pocit horečky, pocit horka na ušních boltcích;
• náhlé snížení tlaku provázené nevolností (pocením, hučením v uších, poruchy vidění);
• záchvaty pláče a citové nepohody.

Příčinou onemocnění mohou být některé nervové poruchy, nespokojenost nebo mírná úzkost mohou vyvolat psychosomatické onemocnění, které je fyzicky zjistitelné vyšetřovacími metodami, nebo vyvolat neurovegetativní dystonii, kdy se jedná spíše o funkční poruchy orgánů fyzicky nepostižených.

Zdroj: Dystonie

Vitamíny a neurovegetativní dystonie

Na zlepšení celkového stavu: třezalka tečkovaná (tinktura, tekutý nálev); ploštičník (tekutý extrakt)

Proti bolestem hlavy: mařinka vonná, máta, sporýš lékařský (nálevy)

Nevolnost, sucho v ústech: zázvor (rostlina nebo nálev), máta, libeček

Poruchy vidění: levandule (silice)

Trávicí obtíže: vlaštovičník, zemědým (tekuté extrakty), alpinie lékařská (galgán; tinktura), koriandr, kmín, fenykl, estragon (silice), kopr (tinktura) kardamom (silice), máta (nálev)

Proti bušení srdce: hloh (květy/plody) meduňka, chmel (nálev)

Proti častému močení: cibule, rdesno peprník (tekutý extrakt), spolu i s révou vinnou cv. Purpurea

Proti citové nevyrovnanosti: měrnice černá, locika jedovatá, třezalka mařinka vonná, štírovník růžkatý (matečné tinktury nebo úlevy) – samostatně nebo v kombinaci

Také nezapomínejte na hořčík.

Zdroj: Dystonie

Virový zánět mozkových blan

Virové záněty mozkových blan mívají pozvolnější průběh než bakteriální. Poruchy vědomí jsou zřídkavé. Přesto však i zde se mohou vyskytnout následky v podobě obrn, které jsou naštěstí často jen přechodné. Původci těchto zánětů jsou enteroviry – E. coxsackie, herpetické viry – herpes simplex, CMV, EBV, respirační viry, arboviry – klíšťové encefalitidy, paramyxoviry – chřipkové viry, HIV aj. V první fázi se objevuje horečka, bolest hlavy, slabost a další „chřipkové“ příznaky. Po asi 3–7 dnech dochází k pozvolnému mizení příznaků, až dojde k plnému uzdravení. Ve vážnějších případech se objevuje i neuroinfekce provázená horečkou, stupňující se bolest hlavy, závrať, zvracení, světloplachost, vyčerpanost, poruchy spánku. U těžkých forem pak může docházek k poruchám vědomí a křečím. U virových meningitid se uplatňuje spíše symptomatická léčba na tlumení bolesti, snižování horečky a omezení vzniku mozkového otoku. Ve vážnějších případech se podávají virostatika. Jako u bakteriálních zánětů i zde může dojít ke komplikacím, jež mohou mít trvalý charakter – jsou jimi různé obrny, hluchota. Následky, s nimiž se také setkáváme, jsou přetrvávající bolesti hlavy, poruchy spánku, paměti, psychická labilita, demence, u dětí pak i psychomotorická retardace.

Zdroj: Zánět mozkových blan

1. CO JE TEBOKAN 40 mg A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

TEBOKAN 40 mg obsahuje speciální extrakt EGb 761 z listů jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba), standardizovaný na 24% flavonových glykosidů a 6% terpenových laktonů (ginkgolidy A, B, C, J a bilobalid), který má účinek vazodilatační (cévy rozšiřující) v tepenné oblasti a reologický (zlepšuje průtokové vlastnosti krve). Snížením kapilární propustnosti (permeability) působí lehce protiedémově (proti otokům). Podporuje žilní tonus (napětí), zlepšuje využití glukózy v buňkách a snižuje tvorbu a přítomnost nežádoucích produktů vznikajících při metabolismu (tzv. volných kyslíkových radikálů). Přípravek zvyšuje syntézu a uvolňování substance nazývající se acetylcholin, jejíž množství je ve stáří sníženo.

Bez porady s lékařem se přípravek užívá

• při poruchách duševní výkonnosti s příznaky: poruchy paměti, poruchy koncentrace, emoční labilita hlavně u starších osob.

Po poradě s lékařem se dále přípravek užívá

• při syndromu demence (primární degenerativní demence Alzheimerova typu, vaskulární demence, smíšené formy demence).
• při poruchách prokrvení končetin a mikrocirkulace jako je obstrukční choroba periferních tepen ve stadiu I.-II. podle Fontaina (claudicatio intermittens), Raynaudův syndrom apod.,
• při senzorických poruchách na základě cévní insuficience (nedostatečnosti): závratích, ušních šelestech (tinitus), snížení sluchu u starších osob.

Zdroj: Tebokan - příbalový leták

Příčiny

Dříve se rhinophyma dávala za vinu nadměrné konzumaci piva či vína. Tato domněnka dodnes mezi lidmi přetrvává, je však třeba podotknout, že alkohol sice může způsobit roztažení cév, prokrvení, a tím zčervenání obličeje (červený nos, „bambule“), ale na vzniku růžovky se podílí celá řada dalších faktorů a skutečná příčina je dosud nejasná.

Vliv na vznik onemocnění mají vrozené předpoklady (genetická predispozice), kdy někteří jedinci jsou náchylnější ke vzniku této nemoci. Jedná se hlavně o vrozenou poruchu roztažlivosti a smršťování malých cév v obličeji, která se odborně nazývá vazomotorická labilita. Cévy nejsou schopné udržovat stálý průtok krve za různých podmínek a v určitých situacích se nekontrolovaně rozšiřují. Na rozšiřování cév působí různé faktory, mezi které patří i alkohol, ať už aplikovaný zevně, nebo konzumovaný vnitřně. Dále jakékoliv záněty v dané oblasti, které způsobí překrvení kůže. Jedná se i o zánět způsobený nadměrným sluněním, který většina z nás už někdy zažila, když jsme dlouho pobývali na přímém slunci a spálili jsme se. Teplo působí také na rozšíření cév, proto by se měli pacienti trpící touto chorobou vyvarovat horkých koupelí nebo mytí obličeje horkou vodou. Všechny tyto faktory mohou zvýrazňovat popsanou vazomotorickou labilitu a přispívat tak k rozvoji onemocnění. Dále se uvažuje o negativním vlivu parazitů, žijících v kožních pórech, zejména roztoče Demodex folliculorum. Rovněž používání mastných kožních přípravků může podporovat rozvoj kožních změn.

Zdroj: Babské rady na červený nos

Možné příčiny studených rukou

• Pocit studených rukou patří mezi příznaky zeleného zákalu (glaukomu). Podle odborníků bychom se měli nechat vyšetřit v případě, že jsme ve věku nad 40 let a současně má někdo v rodině zelený zákal, kolísá nám krevní tlak, máme pocit studených rukou a cukrovku. Glaukom je totiž zákeřná nemoc, která se projeví ve chvíli, kdy už je pozdě.
• Studené ruce mívají rovněž lidé s cukrovkou.
• K velmi častým příčinám studených (případně vlhkých) rukou se řadí nervozita, nervová labilita, úzkost a jiné psychické stavy (studené ruce mají studenti před zkouškou, mladí nebo méně jistí milenci, lidé před rozhodujícím životním krokem...).
• Stále studené ruce mívají taktéž lidé s chronickými alergiemi (například alergie na určité prostředí nebo některé potravinové alergie). Jev studených rukou obvykle zmizí, když se člověk alergenu vyvaruje (změní prostředí nebo stravu).
• Studené ruce jsou dále příznakem chudokrevnosti (anémie). Někteří odborníci dokonce provádějí vyšetření na anémii jako první, pokud si pacient stěžuje na studené ruce.
• Kandidóza (kvasinkové onemocnění) má mnoho příznaků, mezi něž patří i studené ruce, přestože je infekcí napaden zcela jiný orgán.
• Další nemocí, kterou provázejí stále studené ruce, je snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza). Hormony štítné žlázy (tyroxin a trijodtyronin) jsou klíčové pro řízení energetického metabolismu. Snížená tvorba těchto hormonů má negativní vliv na termoregulaci čili udržování správné tělesné teploty. Pacienti s touto nemocí bývají zimomřiví (pociťují celkový chlad) a mají problém se zahřát.
• Takzvaný syndrom studených rukou postihuje lidi s poruchami krevního tlaku, zejména při nízkém a kolísavém krevním tlaku.
• Studené ruce mívají velmi často lidé, jejichž organismus je napaden vnitřními parazity (tasemnice, roup, škrkavka).
• Cévní ateroskleróza představuje další možnou příčinu stálého chladu v končetinách. Nohy a ruce (někdy i nos) jsou studené z důvodu nedostatečného prokrvování.

Zdroj: Studené ruce

Může sauna způsobit hemoroidy?

Při pobytu v sauně se vyplavuje endorfin, hormon štěstí, který podporuje dobrou náladu. I proto má saunování výrazný vliv na takzvaný neurovegetativní systém. Sauna se tak zaslouží například o to, že se vám následně dobře spí. Saunování také odstraňuje migrénové bolesti, vede k osvěžení a uklidnění, k ústupu tísnivých pocitů, nervozity, neklidu a nechutenství. Pravidelné saunování rovněž podporuje schopnost k výkonu, a to zejména následující den po saunování. Proto je velmi oblíbené u sportovců. Navíc hormony štěstí, endorfiny, vedou k ústupu některých bolestí kloubů a svalstva nebo dýchacích obtíží.

Účinky sauny působí na celé tělo a všechny orgány. Můžete tak pozorovat pozitivní vliv finské sauny třeba na astma, lupénku či bolavé klouby. Kromě toho má saunování výborný preventivní účinek. Napomáhá klidnější činnosti srdce, prohlubuje a uvolňuje dýchací cesty. Vylaďuje hormonální funkce.

Při saunování dojde k rozšíření kožních pórů a cév, takže se tělo začne silně okysličovat. Zlepší se tak dýchání celé kůže. Pokožka je vláčnější a krásně svěží. A lépe se prokrví i končetiny. To uvítáte především v případě, že vás trápí studené nohy. Prokysličení pak v neposlední řadě napomáhá i regeneraci svalstva. Pobyt v sauně může přispět i ke zlepšení chronického zánětu žlučníku, slinivky břišní, tenkého i tlustého střeva a do jisté míry pozitivně ovlivní i průběh vředové nemoci, zejména v její počáteční fázi.

Mezi další výčet přínosů pravidelného saunování se řadí rehabilitace po úrazech, při doléčování obrn končetinových nervů, rehabilitace plotýnkových syndromů, zánětů šlach a svalů z přetížení. Také dochází ke zmenšení obtíží u artróz a revmatismu. Zejména ženy si oblíbily parní lázně pro jemnost a pozitivní účinky na pokožku. Vlhké teplo rozšiřuje cévy, póry a zvyšuje absorpci kyslíku. Veškeré nečistoty a toxiny jsou odbourávány ven z těla, proto kůže a pleť získávají jemný a hebký vzhled. Pobytem v parní lázni tak lze oddalovat stárnutí kůže. Díky lepšímu krevnímu oběhu totiž dochází k jejímu zpevňování.

Dalším pozitivním projevem je vybuzení obrany těla a pokles krvinek, které jsou průvodním jevem zánětu a alergie. Přirozeně posílený organismus je odolnější vůči běžným infekcím. V období chřipkové epidemie takový člověk buď vůbec neonemocní, nebo je průběh nemoci podstatně lehčí.

Lékaři doporučují saunování především pacientům s chronickými onemocněními, jako je astma nebo chronický zánět průdušek či chronický zánět dýchacích cest. Saunování poskytuje úlevu také osobám s rozedmou plic a je vhodné v rekonvalescenci po akutních zánětech horních cest dýchacích a zánětech plic.

Saunování při mírné rýmě nevadí. Při nachlazení ale není příliš vhodné. Sauna je pouze prevencí před nachlazením.

Lékaři většinou nedoporučují finskou saunu lidem s vysokým krevním tlakem i nemocným krevním oběhem a srdcem, hemoroidy nebo epilepsií, otevřenými zraněními a záněty. Důvodem je příliš vysoká teplota v sauně. Ta není vhodná ani pro nemocná játra nebo ledviny. Ty jsou hodně prokrvené a může tak dojít k poškození cév. Do sauny by se určitě nemělo chodit při gynekologických potížích.

Sauna sama o sobě však nemůže způsobit hemoroidy, a to ani při častých návštěvách.

Zdroj: Hemeroidy a sauna

Neurovegetativní systém

Autonomní nervová soustava (ANS) nebo také vegetativní soustava je součástí periferního nervového systému, jehož úlohou je udržovat optimální vnitřní podmínky organismu (homeostázu). Tato činnost je vykonávána bez vědomé činnosti jedince. Autonomní nervová soustava udržuje srdeční a dýchací frekvenci, vykonává proces trávení, pocení, močení, tvoří sliny, ovládá průměr zornice, má důležitou úlohu v pohlavním vzrušení. Ačkoliv je nejvíce činností nevědomých, některé, jako proces dýchání, pracují v součinnosti s vědomými procesy. Hlavními součástmi autonomní nervové soustavy jsou senzorický systém, motorický systém (sestávající z parasympatického a sympatického systému) a enterický nervový systém. Pojem autonomní nervový systém by se dal jednoduše definovat jako „organizované skupiny senzorických a motorických neuronů, které inervují útroby“. Tyto neurony tvoří reflexní oblouky, z nichž část zasahuje do mozkového kmene, konkrétně do jeho části zvané prodloužená mícha. Pokud je poškozen pouze centrální nervový systém (CNS), život je stále možný, neboť nejsou zasaženy jeho hierarchicky podřízené části řídící činnosti kardiovaskulární, trávicí a dýchací soustavy.

Sympatikus a parasympatikus obvykle pracují protichůdně. Jejich vztah však není absolutně antagonistický, neboť se často navzájem doplňují. Ne zcela platí představa, že sympatikus funguje jako „akcelerátor“ a parasympatikus jako „brzda“. Sympatikus se především účastní dějů vyžadujících okamžité reakce, zatímco parasympatikus dějů probíhajících v celkovém tělesném klidu. Z toho důvodu se k sympatiku pojí heslo: bojuj, nebo uteč; a k parasympatiku: odpočívej a zažívej. Celkově jsou tedy sympatikus a parasympatikus systémy, které (obvykle v protichůdném vztahu) regulují životní funkce jednotlivých orgánů za účelem dosažení homeostázy.

Sympatikus je zodpovědný za okamžité reakce organismu na hrozící nebezpečí:

• mobilizuje zásoby energie a inhibuje proces trávení;
• odvádí krev z trávicí soustavy a z kůže (mechanismem je vazokonstrikce);
• zvyšuje perfuzi (průtok krve) kosterní a srdeční svalovinou a plícemi (perfuze kosterní svaloviny může být zvýšena až o 1 200 %);
• dilatuje (rozšiřuje) bronchioly (průdušinky), což zvyšuje alveolární výměnu plynů;
• zvyšuje srdeční frekvenci a kontraktilitu kardiomyocytů (srdečních svalových buněk), čímž zvyšuje celkový výkon srdce – především do kosterních svalů může proudit zvýšené množství krve;
• dilatuje zornice, čímž zvyšuje množství světla vstupujícího do oka na sítnici;
• mění akomodací dioptrickou mohutnost čočky tak, aby světelné paprsky dopadaly na sítnici, zaostřuje tak obraz při pohledu na objekty v různé vzdálenosti;

Parasympatikus zajišťuje činnost organismu v klidu a bezpečí:

• zařizuje zklidnění celkové činnosti organismu (přechod z vlivu sympatiku);
• stimuluje proces trávení;
• dilatuje cévy vedoucí do gastrointestinálního traktu (GIT je trávicí soustava), čímž zvyšuje perfuzi jeho jednotlivých oddílů – toto je důležité při trávení, protože jednotlivé části GIT mají v průběhu trávení zvýšené nároky na zásobování nejen živin, kyslíku, ale i vody pro tvorbu trávicích šťáv;
• může kontrahovat bronchioly, čímž sníží úroveň alveolární výměny plynů – toto koná za běžných okolností ve stavu, kdy organismus potřebuje málo kyslíku;
• během akomodace způsobuje zúžení zornic a čoček;
• stimuluje sekreci slin a zrychluje peristaltiku;
• řídí plnění erektilních orgánů krví (tedy jejich erekci) cestou nervi splanchnici pelvici (pánevních útrobních nervů), jejichž neurony mají těla v křížovém oddílu míchy (konkrétně S2-S4).

Zdroj: Dystonie

Bylinky

Ke zlepšení celkového stavu přispívají i bylinky, a to při vnitřním použití. Používá se například:

• majoránka, bazalka, levandule – nálev: samostatně nebo v kombinaci,
• hloh – nálev, tinktura nebo tekutý extrakt,
• sluncovka kalifornská – 50 kapek třikrát denně,
• lípa – nálev nebo tinktura z pupenů,
• puškvorec – tinktura: 10 kapek třikrát denně,
• andělika a puškvorec – prášek: od každého třikrát denně,
• heřmánek – květ: 1 kávová lžička na 1 šálek vroucí vody, nechat louhovat 10 minut,
• třezalka tečkovaná – tinktura, tekutý nálev,
• ploštičník – tekutý extrakt.

Proti bolesti hlavy: mařinka vonná, máta, sporýš lékařský (nálevy).

Nevolnost, sucho v ústech: zázvor (rostlina nebo nálev), máta, libeček.

Poruchy vidění: levandule (silice).

Trávicí obtíže: vlaštovičník, zemědým (tekuté extrakty), galgán obecný (tinktura), koriandr, kmín, fenykl, estragon (silice), kopr (tinktura), kardamom (silice), máta (nálev).

Proti horečce: sporýš lékařský (nálev).

Proti průjmům: kvajáva (Psidium guajava, tekutý extrakt), brusinka (glycerinový macerát z mladých výhonku).

Proti bušení srdce: hloh (květy, plody) meduňka, chmel (nálev).

Proti častému močení: cibule, rdesno peprník (tekutý extrakt), spolu i s révou vinnou cv. Purpurea.

Proti citové nevyrovnanosti: měrnice černá, locika jedovatá, třezalka, mařinka vonná, štírovník růžkatý (matečné tinktury nebo nálevy) samostatně nebo v kombinaci.

Také je účinná fytobalneoterapie.

Fytobalneoterapie je terapie pomocí bylinných lázní. Přináší relaxaci nejen pro unavené tělo, ale i pro vaši psychiku. Voňavé koupele se používaly již v dávných dobách, zejména mezi bohatou vrstvou, která si mohla takový luxus dovolit. Samozřejmě i ti chudší si občas do koupele přidávali různé bylinky, a to zejména po těžkých nemocech a dlouhotrvajících nepříznivých stavech. Přidávání bylin do koupele neztratilo své opodstatnění ani v dnešní době plné moderních výdobytků. Nejen lidoví léčitelé, ale i lékaři vědí, že fytobalneoterapie působí příznivě na organismus a vyvolává příjemné pocity i v naší mysli. Vždyť komu by bylo proti srsti ponořit se do teplé vody plné voňavých bylinek a zrelaxovat své tělo po těžkém a hektickém dnu? Fytobalneoterapii dnes nabízí většina lázeňských domů či relaxačních center, vychutnat si ji ale můžete i v klidu domova. Podívejme se tedy na tento druh terapie blíže.

Při fytobalneoterapii dochází k mechanickému a termickému působení mezi lidským tělem a látkami obsaženými ve vodní lázni. Tyto procesy působí současně profylakticky a léčebně a celkově posilují organismus. Po absolvování terapie se sice můžete cítit unaveně, malátně, ale jde jen o krátkodobý důsledek terapie, který po pár dnech úplně zmizí a vy se budete cítit jako znovuzrození a plní energie.

Navzdory svým pozitivním účinkům není tato forma terapie či relaxace vhodná pro každého. Vyhnout by se jí měli pacienti s poruchami štítné žlázy, tuberkulózou, anémií a s prudkými zánětlivými stavy. Při fytobalneoterapii je vždy nutná konzultace s lékařem.

Bylinné lázně se dělí na celkové (vanové) a částečné, které se aplikují na určitou část těla, například chodidla, záda. Obvykle trvají od 10 do 30 minut, výjimečně i déle podle stavu pacienta. Do lázně se obvykle přidává 300–800 gramů bylin. Doporučená teplota je 34–38 °C.

Lázně bývají nejčastěji silicové, které využívají léčivé účinky silic, například smrkové, heřmánkové, eukalyptové nebo tříselné, nebo tříslovin, například šalvějový list či dubovou kůru. Zároveň působí dezinfekčně a protizánětlivě.

Bylinné lázně jsou vhodné v každém období, zvlášť pozitivní účinek mají právě během zimy, kdy se pomocí nich zahřejeme a ozdravíme celé tělo.

Zdroj: Neurovegetativní dystonie

Biologické hodiny orgánů

Naše životní energie proudí po přesně vymezených drahách – meridiánech. Jsou to jakési kanály, které probíhají uvnitř těla a tvoří logicky propojenou síť, v níž proudí energie od orgánu k orgánu. Hlavních meridiánů je v těle 12 a energie jimi projde za 24 hodin po 2 hodinách. Rozlišujeme 6 párů orgánů, vždy tvořených jedním jinovým (plným): srdce, slezina, plíce, ledviny, játra; a jedním jangovým (dutým): tenké střevo, žaludek, tlusté střevo, močový měchýř, žlučník. Ke každé dvouhodině se přiřazuje jeden orgán.

Mezi 23. až 1. hodinou začíná pracovat žlučník. Nastává orgánová dvouhodina žlučníku, která má značný vliv na psychiku, ovlivnění smyslu, což se projeví tím, že v této době jsou většinou nejintenzivnější sny, které souvisejí značně se smyslovou fází. Naše tělo se už připravuje k odpočinku a pokračuje v práci na obnově buněk. Organismus odpočívá, tělesné pochody se zpomalují a také se střídají různé fáze spánku. Jestliže jsme šli spát ve 22 hodin, začínají se nám zdát sny. Nejen tělo, ale i mozek bilancuje svou celodenní činnost a odvrhuje všechno nepotřebné. Den skončil. Objevuje se intenzivnější zpracování lipidů (přírodní látky živočišného i rostlinného původu). Žlučníkáři obvykle v tuto dobu nemohou usnout a také žlučníkové záchvaty bývají hlavně uprostřed noci. Po půlnoci již slinné žlázy neprodukují látku, která ničí bakterie a chrání zuby před vznikem zubního kazu. Také z toho důvodu je nutné si čistit ráno zuby. Kolem jedné hodiny většina lidí už asi 3 hodiny spí a prošla už všemi fázemi spánku. Dostavuje se lehký spánek, člověk se může snadno probudit. Právě v této době jsme zvláště citliví na bolest. Bolestivost je mimořádně intenzivní, například bolesti zubů mohou úplně narušit spánek. I chlad pociťujeme v noci více než přes den.

Mezi 1. až 3. hodinou se aktivují játra. Vrcholí činnost jater, tedy meridián jater. Je to doba detoxikační činnosti a redistribuce tekutin. V tomto čase je fyziologický děj asi takový, že většina orgánů má sníženou funkci, s výjimkou jater. Kolem třetí hodiny tělo ještě odpočívá a je fyzicky značně vyčerpáno. V tuto dobu má člověk velmi nízký krevní tlak, pomalý puls a pravidelný hlubší dech s dlouhými periodami. Pokud musí být někdo vzhůru, pak vyžaduje soustředěnost daleko větší úsilí. V tomto čase se lidé pracující v nočních směnách nejčastěji dopouštějí chyb. Musíte-li být vzhůru, snažte se nerozptylovat a soustřeďte se plně na práci, kterou je třeba dokončit. Krevní tlak ve 3 hodiny dosahuje nejnižšího bodu. Většina orgánů v lidském těle pracuje úsporně s výjimkou jater. Tělo je podrobeno jakémusi „velkému prádlu“. Játra zpracovávají látky pro organismus důležité a také odstraňují z organismu všechny metabolické produkty i jedy. Tedy je přímo životně důležité si uvědomit, že pozdní zátěží alkoholem, kávou nebo nesprávným složením stravy krátce před půlnocí si člověk velmi škodí. Jestliže v tuto dobu nespíte, není vhodné pít kávu, čaj a zvláště lihoviny. Nejlépe je vypít sklenici vody nebo mléka. V této fázi spánku dochází k útlumu, a proto je nutné v tuto dobu dávat bedlivý pozor například při cestování.

Mezi 3. až 5. hodinou jsou v činnosti plíce. Vrcholí činnost plic a jejich meridián. Tělo má v tomto stadiu stále nízký tlak, mozek je zásoben jen minimálně, tělo má nejpomalejší aktivitu, ale zbystřuje se již sluch. Probouzíme se nepatrným hlukem. Nastává pozdní REM fáze spánku. Kolem čtvrté hodiny spánek ztrácí svoji hloubku, krevní tlak začíná stoupat. Tlak je stále nízký, mozek je zásoben minimálním množstvím krve. Je to hodina, kdy lidé nejčastěji umírají. Kromě toho ledviny jsou v klidu, prakticky přestávají vylučovat. Proběhlo již opakovaně více fází spánku, eventuálně se opakují ve svém cyklu. V této době, kolem páté hodiny, kdo má potřebu vstávat, se dokáže poměrně rychle aktivizovat. Samotná funkce meridiánů naznačuje, že v tomto období dochází k regulaci plynů v krvi a ve tkáních a k regulaci prokrvení horní poloviny těla. Obvykle v tuto dobu mají kuřáci, astmatici a lidé nemocní s průduškami problém se spánkem. Také nejvíce astmatických záchvatů přichází časně ráno.

Mezi 5. až 7. hodinou je v největší činnosti tlusté střevo. Krevní tlak stoupá, puls je rychlejší, a i když se chce spát, tělo je již aktivní. Tlak se zvyšuje, srdce bije rychleji, krev pulsuje v žilách. I když chceme spát, naše tělo se už probouzí. Kolem sedmé hodiny je poměrně značně vysoká imunologická aktivita. Kdo se dostává v tuto hodinu do styku s viry a bakteriemi, má větší šanci jim odolat. Jinak dochází k větší regulaci a rozvrstvení iontů. Je vhodné si v tuto dobu navyknout na vyprazdňování. Pokud je to možné, vyhněte se stresu a spěchu a probouzejte se postupně.

Mezi 7. až 9. hodinou vrcholí funkce žaludku a jeho meridián. Prakticky již odpočinek skončil, játra dokončila svoji aktivitu a je už nyní možnost větší zátěže stravou, lze tedy konzumovat bez obavy i větší množství potravin, což je nejvýhodnější kolem deváté hodiny. Hladina hormonu kortizonu, který zabraňuje zápalům, je velmi nízká. Proto revmatici pociťují bolesti kloubů intenzivněji než kdykoli jindy. Tělo si odpočinulo, játra zbavila náš organismus jedovatých látek. V tuto dobu není v žádném případě vhodné pít alkohol – byla by to pro játra nadměrná zátěž. Také značně stoupá psychická aktivita, mírně poklesává citlivost na bolest a začíná se projevovat rostoucí aktivita srdeční akce. To znamená, že dochází ke zvyšování mobilnosti a práceschopnosti nebo patřičné koncentrace k výkonu. Samotný žaludek se stará o regulaci iontů a distribuci tepla.

Mezi 9. až 11. hodinou je v činnosti slinivka břišní a slezina, což ovlivňuje tvorbu protilátek, využívání živin a hladinu krevního cukru. V tuto denní dobu určitě nepijte alkohol. Je vhodné jíst ovoce. Pokud máte rádi sladké, je to právě nejlepší doba, kdy je tělo schopno strávit sladkosti. Nastává špička dopolední aktivity, je to vůbec její maximum a není dobře dělat z praktického hlediska až do oběda přestávky. Je třeba využít toto období opravdu maximálně. Kolem desáté hodiny je ideální čas pro práci – srdce i krevní oběh pracují na plné obrátky a také mozek je správně prokrvený. Aktivita se dále zvyšuje. Jsme v nejlepší „sportovní“ formě. Mohli bychom hory přenášet. Takový elán si uchováme do oběda. Do této doby se vypořádáme s jakoukoli prací. Kdo právě teď popíjí kávu nebo se baví s přáteli o hloupostech, plýtvá svými silami, které později ochabnou. Většinou kolem jedenácté hodiny jsou fyziologické postupy automatizovány a optimalizovány v souladu s psychickou aktivitou a ani větší zátěž nebývá pozorována jako unavující.

Mezi 11. až 13. hodinou je v činnosti srdce, a proto není vhodné je zatěžovat velkým a tučným množstvím potravy. Je stále ještě dost vysoká aktivita, téměř nepociťujeme větší zátěž. Ve dvanáct hodin nastává okamžik mobilizace všech sil. Je škoda se teď vydatně najíst – vhodnější je posunout oběd o hodinu později. Ve třináct hodin pracují játra na minimum a pomalu stoupá glykogen (zásobní cukr v těle). Období první psychofyzické aktivity pomalu končí, dostavuje se mírná únava a tendence si odpočinout. Protože mezi jedenáctou a třináctou hodinou pracují na maximum srdce a dráhy srdeční, lze říci, že má toto období harmonizační, tedy stabilizační neurovegetativní účinek. Dochází k mírnému útlumu. Také si dávejte pozor na úrazy! Vhodná je procházka na čerstvém vzduchu nebo krátký spánek.

Mezi 13. až 15. hodinou je v činnosti tenké střevo. V této době se snižuje citlivost zubů (je vhodná doba na dentistický zákrok). Začíná přechodný pokles výkonnosti, je to tedy čas vhodný na polední přestávku, protože v žaludku stoupá tvorba kyselin. Játra odpočívají a do krve se dostává trochu glykogenu. První období denní aktivity minulo a člověk pociťuje únavu, třebaže ho čeká ještě mnoho práce. Potřebuje si odpočinout. Křivka energie dále klesá, je to druhé minimum za 24 hodin. Většina krve se v důsledku trávení soustřeďuje do vnitřních orgánů, hlava je „vykradená“, vhodný je krátký odpočinek. Lidé navyklí na odpolední spánek dostávají o třetinu méně infarktů než ti, co zahánějí tuto únavu kávou. Reakce je nejpomalejší kolem čtrnácté hodiny, jde o takzvané polední krizové sedlo. Vrcholí činnost tenkého střeva a jeho meridiánu, který má značný vliv na smyslové orgány, ale i harmonizační účinek a reguluje absorpci tekutin. Kolem patnácté hodiny jde o maximální efektivitu ze strany smyslových orgánů a dochází k vyšší tonizaci duševní nebo psychické činnosti.

Mezi 15. až 17. hodinou nejvíce pracuje močový měchýř. Hladina glykémie (cukru v krvi) stoupá. Dalo by se také říci, že jde o poobědní relativní diabetes a dochází ke slabému poklesu aktivity, kolem čtvrté hodiny odpolední začíná nový vzestup výkonnosti, tudíž nejvhodnější čas na vyřízení neodkladných záležitostí. Léky proti bolesti v tomto čase účinkují obzvláště dlouho. V sedmnáct hodin pracovní schopnost stoupá, ovšem jen na poměrně krátkou dobu, to znamená třeba pro sportovce, že kolem sedmnácté hodiny svůj trénink mohou provádět v plné zátěži a nepociťují příliš velkou únavu. Mezi patnáctou a sedmnáctou hodinou jde o orgánové hodiny močového měchýře, o němž je známo, že reguluje a ovlivňuje nervosvalovou aktivitu a má vliv na vylučování tekutin. V tomto období tak má organismus velkou schopnost regulovat teplotu, zátěž. Proto se návštěva sauny či velká fyzická zátěž, která je spojena s nárůstem aktivní teploty, daleko lépe v tomto období překonává. Je vhodné vypít několik šálků bylinného čaje, sportovat a podobně. Náš trávicí systém je schopen přijmout vydatnější jídlo. Aktivita našeho organismu stoupá a dosahuje druhého výkonnostního vrcholu. Je to nejlepší doba pro aerobní sporty nebo silový trénink. Cévy jsou nejroztaženější, cirkulace krve je nejrychlejší a z těla se velmi dobře vylučují toxické látky. Je to také vhodná doba k návštěvě sauny.

Mezi 17. až 19. hodinou jsou v činnosti ledviny, které regulují fyzickou aktivitu, zvláště pak nadledvinky ovlivňující tonus parasympatiku i sympatiku a prokrvení dolní poloviny těla. Samozřejmě zasahují i do vodního hospodářství. Kolem osmnácté hodiny znovu klesá citlivost na fyzickou bolest, jsme tedy odolnější vůči vnějším bolestivým vlivům. Zvyšuje se přání více se pohybovat a psychická svěžest je poměrně dobrá. Ovšem už kolem devatenácté hodiny dochází ke katarzi a k přirozenému stoupání krevního tlaku, psychická stabilita je na nule. Jsme nervózní a můžeme se pro hloupost pohádat, projevuje se psychická labilita, výkyvy nálady. Je to nepříznivá doba pro alergiky. Někdy se v tuto hodinu mohou objevit bolesti hlavy. Pro organismus je důležité vyloučit vše, co mu škodí: tuky, sůl, cukr, sladké limonády, káva, alkohol, chlad, stresy. Je nutné vydatně pít! Čichové a chuťové buňky jsou maximálně natěšené na jídlo.

Mezi 19. až 21. hodinou se dostává do činnosti srdce. Psychické reakce jsou nejrychlejší v průběhu celého dne. Kolem dvacáté hodiny se reakce vyznačují podivuhodnou bystrostí. Řidiči jsou v perfektní formě, k haváriím takřka nedochází, jede se jim nejlépe, protože ledviny krátce předtím pracovaly, se zvýšenou účinností se projevuje tíhnutí organismu k homeostáze (udržování relativně konstantních vnitřních podmínek při kolísání podmínek vnějších; dynamická rovnováha). Také lze označit večerní dvacátou hodinu za období, kdy má člověk největší váhu, tedy hmotnost. Při pozdější večeři se doporučuje konzumovat potraviny bohaté na bílkoviny a vyloučit uhlohydráty. Játra v této době snášejí alkohol lépe než v ranních hodinách. Ještě ve 21.00 hodin je paměť výborná, psychika je ideální a je možné dohnat, co se nestačilo v dopoledních hodinách po stránce duševní intenzivní práce. V této době člověk velmi dobře vnímá a je zvláště vhodná pro studenty či herce k zapamatování si učebního textu nebo rolí. Večerní paměť je vnímavější a schopná si vštípit mnohé, co se nepodařilo ve dne. Je to také vhodná doba k návštěvě koncertů, divadelních her, poslechu hudby a podobně. Psychický stav je normální. V této době je nejúčinnější působení antibiotik a můžeme natírat a léčit poraněná místa. Ale už ve 21.00 hodin toto období přestává (v pojetí tradičního učení o orgánových hodinách vrcholí v tuto dvouhodinu dráha takzvaného obalu srdce neboli oběhu, což se skutečně týká celého oběhového systému).

Mezi 21. až 23. hodinou jsou v činnosti „tři ohřívače“, je to doba, kdy dochází k útlumu, mozek začíná vyrábět melatonin a chce se nám spát. Objevuje se pokles tlaku, pokles teploty, začíná se objevovat leukocytóza (zvýšení výskytu bílých krvinek v krvi), která stoupá asi o 30 %, a začíná období imunologické aplikace. Krev je přeplněna bílými krvinkami. Místo 5–8 000 dosahuje v tuto chvíli počet leukocytů 12 000 na jeden kubický centimetr. Zatímco do 21.00 hodiny vrcholila orgánová hodina obalu srdce, projevující se regulací neurohumorální (mající vztah jak k nervovému systému, tak k hormonům), v této hodině vrcholí i regulace vegetativního systému v hrudníku a v břiše. Ve 23.00 hodin začíná příprava na klid, jde o dráhu takzvaných tří ohřívačů, která ovlivňuje distribuci krve v organismu, tím i teplotu a ovlivňuje i tonus psychiky, tedy značně uklidňuje. Krevní tlak opět klesá, výkonnost ustupuje, tělesná teplota také klesá. Kuřáci by měli vědět, že v tuto dobu se nikotin mimořádně špatně vylučuje z organismu. Pro ranní ptáčata je nejvyšší čas jít spát. Po 23.00 hodině už většina lidí spí a hlubší spánek se prohlubuje, k jedné hodině naopak nastává lehká fáze spánková. V této době opět začíná značná citlivost na bolest. Není vhodné být přehnaně aktivní, kouřit a jíst. Maximálně si můžeme dát kousek ovoce.

Zdroj: Orgánové hodiny

Diagnóza N804

Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.

Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.

Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:

• endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
• endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.

Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.

Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.

Diagnóza F

Pod označení F patří tato onemocnění:

• F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
• F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
• F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
• F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
• F009 - Demence u Alzheimerovy nemoci NS
• F01 - Vaskulární demence
• F010 - Vaskulární demence s akutním začátkem
• F011 - Multiinfarktová demence
• F012 - Subkortikální vaskulární demence
• F013 - Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
• F018 - Jiné vaskulární demence
• F019 - Vaskulární demence NS
• F02 - Demence u jiných nemocí zařazených jinde
• F020 - Demence u Pickovy choroby
• F021 - Demence u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci
• F022 - Demence u Huntingtonovy nemoci
• F023 - Demence u Parkinsonovy nemoci
• F024 - Demence u onemocnění virem lidské imunodeficience [HIV]
• F028 - Demence u jiných určených nemocí‚ zařazených jinde
• F03 - Neurčená demence
• F04 - Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
• F05 - Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
• F050 - Delirium‚ které nenasedá na demenci‚ takto popsané
• F051 - Delirium nasedající na demenci
• F058 - Jiné delirium
• F059 - Delirium NS
• F06 - Jiné duševní poruchy‚ způsobené poškozením mozku‚ jeho dysfunkcí a somatickou nemocí
• F060 - Organická halucinóza
• F061 - Organická katatonní porucha
• F062 - Organická porucha s bludy (podobná schizofrenii)
• F063 - Organické poruchy nálady (afektivní)
• F064 - Organická úzkostná porucha
• F065 - Organická disociativní porucha
• F066 - Organická emoční labilita (astenie)
• F067 - Lehká porucha poznávání
• F068 - Jiné určené duševní poruchy způsobené poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
• F069 - Neurčená duševní porucha‚ způsobená poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
• F07 - Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
• F070 - Organická porucha osobnosti
• F071 - Postencefalitický syndrom
• F072 - Postkomoční syndrom
• F078 - Jiné organické poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
• F079 - Organické poruchy osobnosti a chování nespecifikované‚ způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
• F09 - Neurčená organická nebo symptomatická duševní porucha
• F10 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu
• F100 - Akutní intoxikace
• F101 - Škodlivé použití
• F102 - Syndrom závislosti
• F103 - Odvykací stav
• F104 - Odvykací stav s deliriem
• F105 - Psychotická porucha
• F106 - Amnestický syndrom
• F107 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F108 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F109 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F11 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním opioidů
• F110 - Akutní intoxikace
• F111 - Škodlivé použití
• F112 - Syndrom závislosti
• F113 - Odvykací stav
• F114 - Odvykací stav s deliriem
• F115 - Psychotická porucha
• F116 - Amnestický syndrom
• F117 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F118 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F119 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F12 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kanabinoidů
• F120 - Akutní intoxikace
• F121 - Škodlivé použití
• F122 - Syndrom závislosti
• F123 - Odvykací stav
• F124 - Odvykací stav s deliriem
• F125 - Psychotická porucha
• F126 - Amnestický syndrom
• F127 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F128 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F129 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F13 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním sedativ nebo hypnotik
• F130 - Akutní intoxikace
• F131 - Škodlivé použití
• F132 - Syndrom závislosti
• F133 - Odvykací stav
• F134 - Odvykací stav s deliriem
• F135 - Psychotická porucha
• F136 - Amnestický syndrom
• F137 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F138 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F139 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F14 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kokainu
• F140 - Akutní intoxikace
• F141 - Škodlivé použití
• F142 - Syndrom závislosti
• F143 - Odvykací stav
• F144 - Odvykací stav s deliriem
• F145 - Psychotická porucha
• F146 - Amnestický syndrom
• F147 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F148 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F149 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F15 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním jiných stimulancií‚ včetně kofeinu
• F150 - Akutní intoxikace
• F151 - Škodlivé použití
• F152 - Syndrom závislosti
• F153 - Odvykací stav
• F154 - Odvykací stav s deliriem
• F155 - Psychotická porucha
• F156 - Amnestický syndrom
• F157 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F158 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F159 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F16 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním halucinogenů
• F160 - Akutní intoxikace
• F161 - Škodlivé použití
• F162 - Syndrom závislosti
• F163 - Odvykací stav
• F164 - Odvykací stav s deliriem
• F165 - Psychotická porucha
• F166 - Amnestický syndrom
• F167 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F168 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F169 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F17 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku
• F170 - Akutní intoxikace
• F171 - Škodlivé použití
• F172 - Syndrom závislosti
• F173 - Odvykací stav
• F174 - Odvykací stav s deliriem
• F175 - Psychotická porucha
• F176 - Amnestický syndrom
• F177 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F178 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F179 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F18 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním prchavých rozpustidel
• F180 - Akutní intoxikace
• F181 - Škodlivé použití
• F182 - Syndrom závislosti
• F183 - Odvykací stav
• F184 - Odvykací stav s deliriem
• F185 - Psychotická porucha
• F186 - Amnestický syndrom
• F187 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F188 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F189 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F19 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním více drog a jiných psychoaktivních látek
• F190 - Akutní intoxikace
• F191 - Škodlivé použití
• F192 - Syndrom závislosti
• F193 - Odvykací stav
• F194 - Odvykací stav s deliriem
• F195 - Psychotická porucha
• F196 - Amnestický syndrom
• F197 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F198 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F199 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F20 - Schizofrenie
• F200 - Paranoidní schizofrenie
• F201 - Hebefrenní schizofrenie
• F202 - Katatonní schizofrenie
• F203 - Nediferencovaná schizofrenie
• F204 - Postschizofrenní deprese
• F205 - Reziduální schizofrenie
• F206 - Schizophrenia simplex (prostá schizofrenie)
• F208 - Jiná schizofrenie
• F209 - Schizofrenie NS
• F21 - Schizotypální porucha
• F22 - Poruchy s trvalými bludy
• F220 - Porucha s bludy
• F228 - Ostatní poruchy s přetrvávajícími bludy
• F229 - Perzistující porucha s bludy NS
• F23 - Akutní a přechodné psychotické poruchy
• F230 - Akutní polymorfní psychotická porucha bez schizofrenních symptomů
• F231 - Akutní polymorfní psychotická porucha se symptomy schizofrenie
• F232 - Akutní psychotická porucha podobná schizofrenii
• F233 - Jiné akutní psychotické poruchy převážně s bludy
• F238 - Jiné akutní a přechodné psychotické poruchy
• F239 - Akutní a přechodné nespecifikované psychotické poruchy
• F24 - Indukovaná porucha s bludy
• F25 - Schizoafektivní poruchy
• F250 - Schizoafektivní porucha‚ manický typ
• F251 - Schizoafektivní porucha‚ depresivní typ
• F252 - Schizoafektivní porucha‚ smíšený typ
• F258 - Jiné schizoafektivní poruchy
• F259 - Schizoafektivní porucha‚ nespecifikovaná
• F28 - Jiné neorganické psychotické poruchy
• F29 - Neurčené neorganické psychózy
• F30 - Manická fáze
• F300 - Hypománie
• F301 - Mánie bez psychotických symptomů
• F302 - Mánie s psychotickými symptomy
• F308 - Jiné manické fáze
• F309 - Manická fáze NS
• F31 - Bipolární afektivní porucha
• F310 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze je hypomanická
• F311 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze manická bez psychotických symptomů
• F312 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze manická s psychotickými symptomy
• F313 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze lehká nebo střední deprese
• F314 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze těžké deprese bez psychotických symptomů
• F315 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze těžká deprese s psychotickými symptomy
• F316 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze smíšená
• F317 - Bipolární afektivní porucha‚ v současné době v remisi
• F318 - Jiné bipolární afektivní poruchy
• F319 - Bipolární afektivní porucha NS
• F32 - Depresivní fáze
• F320 - Lehká depresivní fáze
• F321 - Středně těžká depresivní fáze
• F322 - Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků
• F323 - Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky
• F328 - Jiné depresivní fáze
• F329 - Depresivní fáze NS
• F33 - Periodická depresivní porucha
• F330 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je lehká
• F331 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je středně těžká
• F332 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je těžká‚ ale bez psychotických symptomů
• F333 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je těžká s psychotickými příznaky
• F334 - Periodická depresivní porucha‚ v současné době v remisi
• F338 - Jiné periodické depresivní poruchy
• F339 - Periodická depresivní porucha NS
• F34 - Perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)
• F340 - Cyklotymie
• F341 - Dystymie
• F348 - Jiné perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)
• F349 - Perzistentní afektivní porucha (porucha nálady) NS
• F38 - Jiné afektivní poruchy (poruchy nálady)
• F380 - Jiné jednotlivé afektivní poruchy (poruchy nálady)
• F381 - Jiné periodické afektivní poruchy (poruchy nálady)
• F388 - Jiné určené afektivní poruchy (poruchy nálady)
• F39 - Neurčená afektivní porucha (porucha nálady)
• F40 - Fobické úzkostné poruchy
• F400 - Agorafobie
• F401 - Sociální fobie
• F402 - Specifické (izolované) fobie
• F408 - Jiné anxiózně fobické poruchy
• F409 - Anxiózně fobická porucha NS
• F41 - Jiné anxiózní poruchy
• F410 - Panická porucha (epizodická záchvatovitá úzkost)
• F411 - Generalizovaná úzkostná porucha
• F412 - Smíšená úzkostná a depresivní porucha
• F413 - Jiné smíšené úzkostné poruchy
• F418 - Jiné určené úzkostné poruchy
• F419 - Úzkostná porucha NS
• F42 - Obsedantně-nutkavá porucha
• F420 - Převážně vtíravé myšlenky nebo ruminace
• F421 - Převážně nutkavé činy (nutkavé rituály)
• F422 - Smíšené nutkavé myšlenky a činy
• F428 - Jiné obsedantně-nutkavé poruchy
• F429 - Obsedantně-nutkavá porucha NS
• F43 - Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení
• F430 - Akutní stresová reakce
• F431 - Posttraumatická stresová porucha
• F432 - Poruchy přizpůsobení
• F438 - Jiné reakce na těžký stres
• F439 - Reakce na těžký stres NS
• F44 - Disociativní (konverzní) poruchy
• F440 - Disociativní amnézie
• F441 - Disociativní fuga (útěk)
• F442 - Disociativní stupor
• F443 - Trans a posedlost
• F444 - Disociativní motorické poruchy
• F445 - Disociativní záchvaty
• F446 - Disociativní anestezie a ztráta citlivosti
• F447 - Smíšené disociativní (konverzní) poruchy
• F448 - Jiné disociativní (konverzní) poruchy
• F449 - Disociativní (konverzní) porucha NS
• F45 - Somatoformní poruchy
• F450 - Somatizační porucha
• F451 - Nediferencovaná somatoformní porucha
• F452 - Hypochondrická porucha
• F453 - Somatoformní vegetativní dysfunkce
• F454 - Perzistující somatoformní bolestivá porucha
• F458 - Jiné somatoformní poruchy
• F459 - Somatoformní porucha NS
• F48 - Jiné neurotické poruchy
• F480 - Neurastenie
• F481 - Depersonalizace a derealizace
• F488 - Jiné určené neurotické poruchy
• F489 - Neurotická porucha NS
• F50 - Poruchy příjmu potravy
• F500 - Mentální anorexie
• F501 - Atypická mentální anorexie
• F502 - Mentální bulimie
• F503 - Atypická mentální bulimie
• F504 - Přejídání spojené s psychologickými poruchami
• F505 - Zvracení spojené s jinými psychologickými poruchami
• F508 - Jiné poruchy příjmu potravy
• F509 - Porucha příjmu potravy NS
• F51 - Neorganické poruchy spánku
• F510 - Neorganická nespavost
• F511 - Neorganická hypersomnie
• F512 - Neorganická porucha cyklu bdění a spánku
• F513 - Náměsíčnictví [somnambulismus]
• F514 - Spánkové děsy [noční děsy – pavor nocturnus]
• F515 - Noční můry
• F518 - Jiné neorganické poruchy spánku
• F519 - Neorganická porucha spánku NS
• F52 - Sexuální poruchy‚ které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí
• F520 - Nedostatek nebo ztráta sexuální žádostivosti
• F521 - Odpor k sexualitě a nedostatek požitku ze sexuality
• F522 - Selhání genitální odpovědi
• F523 - Poruchy orgasmu
• F524 - Předčasná ejakulace
• F525 - Neorganický vaginismus
• F526 - Neorganická dyspareunie
• F527 - Nadměrné sexuální nutkání
• F528 - Jiné sexuální poruchy‚ které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí
• F529 - Neurčená sexuální porucha‚ která není způsobena organickou poruchou nebo nemocí
• F53 - Duševní poruchy a poruchy chování související se šestinedělím‚ nezařazené jinde
• F530 - Lehké duševní poruchy a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
• F531 - Těžké poruchy duševní a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
• F538 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
• F539 - Puerperální duševní poruchy NS
• F54 - Psychologické a behaviorální faktory‚ spojené s chorobami nebo poruchami‚ zařazenými jinde
• F55 - Abúzus – zneužívání – látek nezpůsobujících závislost
• F59 - Neurčené poruchy chování v souvislosti s fyziologickými poruchami a somatickými faktory
• F60 - Specifické poruchy osobnosti
• F600 - Paranoidní porucha osobnosti
• F601 - Schizoidní porucha osobnosti
• F602 - Disociální porucha osobnosti
• F603 - Emočně nestabilní porucha osobnosti
• F604 - Histrionská porucha osobnosti
• F605 - Anankastická porucha osobnosti
• F606 - Anxiózní (vyhýbavá) osobnost
• F607 - Závislá porucha osobnosti
• F608 - Jiné specifické poruchy osobnosti
• F609 - Porucha osobnosti NS
• F61 - Smíšené a jiné poruchy osobnosti
• F62 - Přetrvávající změny osobnosti‚ které nelze přisoudit poškození nebo nemoci mozku
• F620 - Přetrvávající změny osobnosti po katastrofické zkušenosti
• F621 - Přetrvávající změna osobnosti po psychiatrickém onemocnění
• F628 - Jiné přetrvávající změny osobnosti
• F629 - Přetrvávající změna osobnosti NS
• F63 - Nutkavé a impulzivní poruchy
• F630 - Patologické hráčství
• F631 - Patologické zakládání požárů (pyromanie)
• F632 - Patologické kradení (kleptomanie)
• F633 - Trichotillomanie
• F638 - Jiné nutkavé a impulzivní poruchy
• F639 - Nutkavá a impulzivní porucha NS
• F64 - Poruchy pohlavní identity
• F640 - Transsexualismus
• F641 - Transvestitismus dvojí role
• F642 - Porucha pohlavní identity v dětství
• F648 - Jiné poruchy pohlavní identity
• F649 - Poruchy pohlavní identity NS
• F65 - Poruchy sexuální preference
• F650 - Fetišismus
• F651 - Fetišistický transvestitismus
• F652 - Exhibicionismus
• F653 - Voyerismus
• F654 - Pedofilie
• F655 - Sadomasochismus
• F656 - Mnohočetné poruchy sexuální preference
• F658 - Jiné poruchy sexuální preference
• F659 - Porucha sexuální preference NS
• F66 - Poruchy psychické a chování související se sexuálním vývojem a orientací
• F660 - Porucha sexuálního vyzrávání
• F661 - Egodystonická sexuální orientace
• F662 - Porucha sexuálních vztahů
• F668 - Jiné poruchy psychosexuálního vývoje
• F669 - Porucha psychosexuálního vývoje NS
• F68 - Jiné poruchy osobnosti a chování u dospělých
• F680 - Zpracování somatických symptomů psychologickými vlivy
• F681 - Záměrná produkce nebo předstírání symptomů nebo neschopností somatických nebo psychických (padělaná porucha)
• F688 - Jiné určené poruchy osobnosti a chování u dospělých
• F69 - Neurčená porucha osobnosti a chování u dospělých
• F70 - Lehká mentální retardace
• F700 - Žádná nebo minimální porucha chování
• F701 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
• F708 - Jiné poruchy chování
• F709 - Bez zmínky o poruchách chování
• F71 - Střední mentální retardace
• F710 - Žádná nebo minimální porucha chování
• F711 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
• F718 - Jiné poruchy chování
• F719 - Bez zmínky o poruchách chování
• F72 - Těžká mentální retardace
• F720 - Žádná nebo minimální porucha chování
• F721 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
• F728 - Jiné poruchy chování
• F729 - Bez zmínky o poruchách chování
• F73 - Hluboká mentální retardace
• F730 - Žádná nebo minimální porucha chování
• F731 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
• F738 - Jiné poruchy chování
• F739 - Bez zmínky o poruchách chování
• F78 - Jiná mentální retardace
• F780 - Žádná nebo minimální porucha chování
• F781 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
• F788 - Jiné poruchy chování
• F789 - Bez zmínky o poruchách chování
• F79 - Neurčená mentální retardace
• F790 - Žádná nebo minimální porucha chování
• F791 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
• F798 - Jiné poruchy chování
• F799 - Bez zmínky o poruchách chování
• F80 - Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka
• F800 - Specifická porucha artikulace řeči
• F801 - Expresivní porucha řeči
• F802 - Receptivní porucha řeči
• F803 - Získaná afázie s epilepsií (Landau-Kleffner)
• F808 - Jiné vývojové poruchy řeči nebo jazyka
• F809 - Vývojová porucha řeči nebo jazyka NS
• F81 - Specifické vývojové poruchy školních dovedností
• F810 - Specifická porucha čtení
• F811 - Specifická porucha psaní a výslovnosti
• F812 - Specifická porucha počítání
• F813 - Smíšená porucha školních dovedností
• F818 - Jiná vývojová porucha školních dovedností
• F819 - Vývojová porucha školních dovedností NS
• F82 - Specifická vývojová porucha motorických funkcí
• F83 - Smíšené specifické vývojové poruchy
• F84 - Pervazivní vývojové poruchy
• F840 - Dětský autismus
• F841 - Atypický autismus
• F842 - Rettův syndrom
• F843 - Jiná dětská dezintegrační porucha
• F844 - Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby
• F845 - Aspergerův syndrom
• F848 - Jiné pervazivní vývojové poruchy
• F849 - Pervazivní vývojová porucha NS
• F88 - Jiné poruchy psychického vývoje
• F89 - Neurčená porucha psychického vývoje
• F90 - Hyperkinetické poruchy
• F900 - Porucha aktivity a pozornosti
• F901 - Hyperkinetická porucha chování
• F908 - Jiné hyperkinetické poruchy
• F909 - Hyperkinetická porucha NS
• F91 - Poruchy chování
• F910 - Porucha chování vázaná na vztahy k rodině
• F911 - Nesocializovaná porucha chování
• F912 - Socializovaná porucha chování
• F913 - Opoziční vzdorovité chování
• F918 - Jiné poruchy chování
• F919 - Porucha chování NS
• F92 - Smíšené poruchy chování a emocí
• F920 - Depresivní porucha chování
• F928 - Jiné smíšené poruchy chování a emocí
• F929 - Smíšená porucha chování a emocí NS
• F93 - Emoční poruchy se začátkem specifickým pro dětství
• F930 - Separační úzkostná porucha v dětství
• F931 - Fobická anxiózní porucha v dětství
• F932 - Sociální anxiózní porucha v dětství
• F933 - Porucha sourozenecké rivality
• F938 - Jiné dětské emoční poruchy
• F939 - Dětská emoční porucha NS
• F94 - Poruchy sociálních funkcí se začátkem v dětství a dospívání
• F940 - Elektivní mutismus
• F941 - Reaktivní porucha příchylnosti dětí
• F942 - Porucha desinhibovaných vztahů u dětí
• F948 - Jiné dětské poruchy sociálních funkcí
• F949 - Porucha dětských sociálních funkcí NS
• F95 - Tiky
• F950 - Přechodná tiková porucha
• F951 - Chronické motorické nebo vokální tiky
• F952 - Kombinovaná tiková porucha vokální a mnohočetná motorická (de la Tourette)
• F958 - Jiné druhy tiků
• F959 - Tiková porucha NS
• F98 - Jiné poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a dospívání
• F980 - Neorganická enuréza
• F981 - Neorganická enkopréza
• F982 - Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku
• F983 - Pika kojenců a dětí
• F984 - Stereotypní pohybové poruchy
• F985 - Koktavost (zadrhávání v řeči)
• F986 - Brebtavost
• F988 - Jiné určené poruchy chování a emocí‚ se začátkem vyskytujícím se obvykle v dětství a v dospívání
• F989 - Neurčené poruchy chování a emocí‚ se začátkem vyskytujícím se obvykle v dětství a v dospívání
• F99 - Duševní porucha‚ jinak neurčená

Zdroj: Diagnózy