Motolice představují skupinu medicínsky a veterinárně významných původců chorob zvířat i člověka. Velikost motolic se pohybuje od několika desetin milimetru do několika centimetrů. Vývojové cykly zahrnují 1 až 3 mezihostitele. Fasciolóza je onemocnění způsobené motolicemi rodu Fasciola. Mezi známé lidské motolice patří motolice jaterní (Fasciola hepatica), která je rozšířená po celém světě. Konečným hostitelem motolice jaterní jsou především přežvýkavci, ale i ostatní savci včetně člověka. Vajíčka tohoto parazita se dostávají do vnějšího prostředí společně s trusem. Ve vodním prostředí se z vajíček líhnou obrvené larvy, takzvaná miracidia. Tato stadia napadají své mezihostitele, kterými jsou plži z čeledi plovatkovitých, vyskytující se v podmáčených lokalitách. V jejich těle probíhá další vývoj motolice. Plže pak opouštějí bičíkatá pohyblivá stadia zvaná cerkarie, která ulpívají na rostlinách ponořených ve vodě. Po přichycení ztrácejí cerkarie ocásek a vytváří si kolem sebe ochranný obal. Zvířata se poté nakazí spásáním vegetace společně s opouzdřenými stadii motolice jaterní. Po pozření pronikají larvy stěnou střeva do břišní dutiny a odtud pak k játrům a žlučovodům, kde pohlavně dozrávají a začínají produkovat vajíčka, která se zpět do okolního prostředí dostávají spolu s trusem. Kromě jater a žlučovodů mohou napadat i další orgány (plíce, děloha, podkoží). Člověk se může nakazit pozřením salátu připraveného z vodních rostlin, například z oblíbené potočnice. Riziko představuje i konzumace plodů spadaných do vlhkých míst. Brzy po první infekci motolicemi trpí člověk bolestmi břicha, horečkou, nechutenstvím a průjmy. Zvětší se játra a slezina. Může se objevit i žloutenka. Poté nastává období relativního klidu, které může trvat i roky. Onemocnění se znovu projeví jako žlučníkové potíže a zánět žlučovodů. Vznikají žlučníkové kameny a objevují se žlučníkové záchvaty. Může dojít i k ucpání žlučovodů. Motolice jaterní poškozuje také jaterní tkáň. Může se vyvinout rovněž cirhóza jater. V České republice se toto onemocnění již vyskytuje spíše sporadicky a pouze u zvířat.
V naší poradně s názvem LATKA NA RUST ČLOVEKA 40 ROKOV BYLINK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viera, Čonkovs.
Dobry den prosim mate nrjake bylinky na rust do vysky človeka mam 40 rokov dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Růst těla v dospělosti bohužel ničím obnovit nedokážeme, ani bylinkami a ani léky. Růst je u člověka definitivně ukončen ve věku 25 let. Pak už se tělo jen zmenšuje až do smrti. Nelamte si z výškou hlavu, přijměte to a pamatujte si, co je malé to je krásné.
Schistosomóza je onemocnění způsobené motolicemi rodu Schistosoma (krevnička). Nemoc je rozšířena v tropických a subtropických oblastech Afriky, Asie a Ameriky. Nakaženo je v současnosti 200 milionů lidí a asi 600 milionů jich žije v oblastech rizik nákazy. Většina těchto infekcí je způsobena třemi druhy: Schistosoma haematobium (krevnička močová), Schistosoma mansoni (krevnička střevní) a Schistosoma japonicum (krevnička jaterní). Vývojový cyklus schistosom začíná tím, že vajíčko s miracidiem opouští tělo svého hostitele se stolicí. Ve vodě se líhne miracidium, které proniká do plže. Plže pak opouštějí stadia zvaná cerkarie, která pronikají do kůže člověka a do krevního řečiště. Člověk se může nakazit jakýmkoliv kontaktem s vodou, například při koupání v endemických oblastech. Cerkarie po průniku do organismu ztrácí ocásek a vzniká schistozomula. Další vývoj již probíhá v cévním systému. Onemocnění se projevuje kašlem, bolestmi břicha a průjmem. Postižení orgánů závisí na druhu schistosomy. V případě S. haematobium dochází k zánětům močového měchýře, selhání ledvin a vzniku nádorů močového měchýře. S. mansoni způsobuje střevní potíže. Kromě střev jsou zasažena i játra a může dojít k jejich nadměrnému zvětšení – hepatomegalu, někdy spojenému se zvětšenou slezinou – hepatosplenomegalií. Hlavním místem výskytu dospělých jedinců motolice S. japonicum je žilní síť jater. Kromě rozsáhlého poškození jater a sleziny bývají zasaženy i plíce a střevo. Závažné komplikace nastávají, když jsou vajíčka zanesena do mozku. Tyto případy bývají většinou letální. Na našem území se lze setkat s některými druhy schistosom parazitujících na ptácích. Do kůže člověka mohou pronikat při kontaktu s kontaminovanou vodou v přírodních nádržích a způsobovat kožní alergickou reakci. Tento parazit však není v hostiteli, kterého představuje savec, schopen dokončit svůj vývoj a v kůži hyne.
V příběhu GELOREN DÁVKOVÁNÍ PRO ČLOVĚKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Doležalová.
Prosím o správné dávkování gelorenu pro koně-pro člověka,jaké užívat množství denně při váze 86 kg,nemám s tímto přípravkem prozatím vůbec žádnou zkušenost,předem děkuji za pomoc.J.Doležalová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
Já si geloren kupuju a používám jednu oranžovou tabletu denně. Tabletu rozčtvrtím nožem a pak normálně rozkoušu a spolknu. Používám to vždycky tři měsíce 90 tablet, pak chvíli přestávka a znovu tři měsíce. Od té doby neznám bolesti v kloubech.
Někteří vědci tvrdí, že přítomnost motolice slinivkové u člověka způsobuje cukrovku kvůli poškození, které vytváří ve slinivce břišní. Motolice slinivková se zavrtává přímo do žlázy a ničí její tkáň. Tito vědci uvádí, že v jejich vlastní praxi někteří pacienti s diabetem zjistili, že se jejich hladina cukru v krvi normalizovala a byli schopni ukončit léčbu po dokončení programu vyhubení parazitů. I když je to reálná možnost, je velmi obtížné někoho pro to otestovat. Jediným způsobem, jak zjistit, zda-li je viníkem diabetu motolice, by bylo zavedení režimu hubení parazitů.
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Dobrý den,
je možné nakazit "lidským" svrabem zvířata? Je možné, aby se pak na nich zákožka množila?
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrab je společný pro lidi i pro zvířata. Svrab může přejít z člověka na zvíře i naopak. Svrab se může množit v kůži zvířete i v kůži člověka. Nejúčinnější léčba svrabu je pomocí masti Infectoscab, kterou se namaže veškerá kůže na těle.
Motolice je plochý červ mající přísavky s trny, jimiž se lépe uchycuje na tkáni hostitele. Životní cyklus těchto drobných parazitických živočichů je vázán nejprve na vodní plže, následně na vodní ptáky. Koupajícího se člověka parazit ohrožuje v takzvaném cerkariálním stadiu životního cyklu, kdy se larvy motolice (cerkárie) uvolní z plže do vody a snaží se najít vodního ptáka, aby mohly dokončit svůj vývoj. Dospělé motolice žijí v játrech a ve žlučovodech, kde se živí krví. Vajíčka dospělých jedinců se průběžně dostávají se žlučí do střev, odkud cestují s výkaly ven. Motolice dostaly svůj český název proto, že jedním z příznaků napadení je „motání“ hlavy. Vyvolávají chronické hepatitidy až cirhózy. Zvětšená játra, zažívací obtíže, průjmy, ALERGIE. Motolice slinivková žije především ve vnitřně sekretorické části slinivky. Bezpečně ji najdete u cukrovkářů nebo u lidí, kteří trpí přehnanou chutí na sladké. Všechny motolice zhoršují metabolismus, a proto se často nachází u lidí s nadváhou. Motolice byly nejprve zaznamenány jako paraziti hovězího dobytka skotu, napadají však i člověka. Zdrojem nákazy motolicí mohou být i ryby. Zejména v oblasti jihovýchodní a východní Asie existují motolice cizopasící v zažívacím traktu člověka. Zdrojem nákazy jsou syrové ryby obsahující opouzdřené larvy (metacerkarie) parazitů.
Praziquantel je uváděn jako lék první volby na motolice.
Infekce motolicí slinivkovou se stává celosvětově rozšířenější, ale jen zřídka jsou pozorovány v zemích mimo endemické oblasti, kde se obvykle vyskytují u lidí vracejících se z těchto oblastí.
Význam tohoto parazita závisí na tom, do jaké míry uzavře slinivkové kanálky, a to buď přímou fyzickou obstrukcí, nebo vyvoláním zánětu a periduktální fibrózy. Předpokládá se, že motolice získají přístup do pankreatických kanálků přímo z dvanáctníku po požití parazita. Člověk není hlavním hostitelem motolice, ale může se náhodně nakazit spolknutím mezihostitele (suchozemský plž, kobylka) nebo snědením kontaminované rostliny.
Praziquantel zůstává lékem pro všechny infekce motolicemi kromě fascioliázy, pro kterou je lékem bithionol.
U komplikací infekce motolicí, které zahrnují karcinom močového měchýře u pacientů s močovou schistosomiázou, fibrózou a zesílením střevní stěny u pacientů s intestinální schistosomiázou, vzestupnou cholangitidou u pacientů s fascioliázou a cholangiokarcinomem u pacientů s klonorchiázou, může být nutná chirurgická léčba.
Motolice slinivková obvykle způsobuje mírné příznaky. Silné infekce však mohou být doprovázeny gastrointestinálními poruchami, včetně bolesti břicha, plynatosti, zvracení, průjmu nebo zácpy. Jsou hlášeny žloutenka, zvětšená játra a systémové příznaky.
Eosinofilie (zvýšený počet eosinofilů oproti fyziologickému normálu) je vzácná a bývá pozorována u pacientů s fasciolopsiázou, schistosomiázou, heterofiázou, metagonimiázou, časnými stádii paragonimiázy a akutní klonorchiázou (zmizí u chronické klonorchiázy).
Anémii lze pozorovat u pacientů se schistosomiázou, fascioliázou a paragonimiázou.
U pacientů s fasciolopsií může být pozorována neutropenie (pokles absolutního počtu neutrofilů).
Moč: u jedinců se schistosomiázou lze nalézt hrubou nebo mikroskopickou hematurii.
Mozkomíšní mok (CSF): u jedinců s mozkovou paragonimiázou se může objevit zvýšení tlaku v CSF a pleocytóza a eozinofilie v CSF.
Zobrazovací testy zahrnují CXR, ultrazvuk, CT, MRI a cholangiografii.
Diagnóza probíhá laboratorním vyšetřením stolice, při které se prokáže přítomnost charakteristických vajíček ve stolici.
Mezi další metody diagnostiky patří detekce antigenu pomocí enzymového imunosorbentního testu (ELISA) a testy sérologických protilátek pomocí nepřímé hemaglutinace, nepřímé imunofluorescence a ELISA.
V příběhu LÉČBA PAPILOMATÓZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
terapie uvedená v článku je pravdivá - většina papilomů je skutečně benigních a odezní spontánně v řádů týdnů až měsíců. Odstraňují se jen ty, které hnisají, krvácejí či překážejí - a to v době, kdy už nemoc kompletně propukla, jinak hrozí recidivy.
V minulosti se skutečně autogenní vakcíny používaly - v důsledku rizika maligního zvratu a malého efektu se od nich dnes upouští a nepoužívají se.
Co se týká přenosu na člověka - psí virová papilomatóza na člověka rozhodně přenosná není, nemusíte mít obavy.
Hezký den,
MVDr. Hrachová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Dobrý den, dokázal by mi někdo poradit, zda se jedná o bradavici? Právě jsem se vrátil po 4 dnech ze zahraničí a fena mhouri oko a je jí to očividně nepříjemné..je možné, aby vyrostla za 4 dny bradavice v koutku oka? Předtím tam rozhodně nic neměla. Předem děkuji za jakoukoliv odpověď / radu. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Příznaky tohoto onemocnění se objevují u plůdků v důsledku pronikání velkého počtu cerkárií a jejich migrace v těle. Plůdky bývají neklidné, patrné jsou změny na kůži a žábrách. K úhynu ryb obvykle nedochází, pouze u malých plůdků při masivních infekcích. Při metacerkarióze oční čočky bývají příznaky málo zřetelné. Kontroluje se poškození zraku a zbarvení ryb, které u silně napadených jedinců přechází do tmavých odstínů. Čočka je mléčně zakalená, ve výjimečných případech lze pozorovat i poškození očního bulbu a vypadnutí čočky. Slepé ryby následně přestávají přijímat potravu, zaostávají v růstu a zdržují se většinou u hladiny.
Příznaky onemocnění postodiplostomózou
Pro tuto nemoc jsou charakteristické černé pigmentové skvrny o velikosti až několika milimetrů, a to v kůži a na ploutvích ryb. Jde vlastně o metacerkárie opouzdřené granulační tkání, která je silně prostoupena černým barvivem (melaninem). K úhynu sice nedochází, ale silně napadené ryby jsou nevzhledné.
Motolice je bezobratlý živočich spadající do kmene ploštěnců. Jedná se o hermafroditní (obojpohlavní) červy s plochým listovým tělem ve velikosti od několika milimetrů až do jednoho decimetru. Choroby vyvolané těmito červy jsou celosvětově rozšířené a zdaleka se neomezují jen na ryby. Známé jsou například jaterní motolice způsobující infekci zvanou fasciolóza, která postihuje savce, zejména skot, ale onemocnět jí může i člověk (nejvíce známých případů v Jižní Americe). Tito červi parazitují v jaterních žlučovodech. Motolice způsobují i další závažné onemocnění postihující rovněž člověka, a to schistosomózu (krevničku), která může mít střevní, jaterní nebo urogenitální charakter. Tato nemoc je vůbec nejčastější infekcí způsobenou parazitickými červy na světě – odhaduje se, že bylo infikováno přes 200 milionu lidí (z toho cca 80 % v Africe). My se však v tomto článku zaměříme na ty druhy motolic, které způsobují choroby rybím populacím.
Nemoci ryb způsobené motolicemi se souhrnně nazývají trematodózy, mezi závažné onemocnění se řadí například diplostomóza a postodiplostomóza (viz dále v článku). Trematodózy se dělí do dvou skupin, a to na nemoci, které způsobují dospělci těchto parazitů a ryba tak představuje definitivního hostitele, a na nemoci, které jsou vyvolané vývojovými stadii těchto parazitů, přičemž zde ryba vystupuje v roli mezihostitele. Motolice parazitující na rybách jsou obvykle velmi malé, jen ojediněle přesahují délku 1 cm. Jejich těla jsou opatřena přední a zadní přísavkou, jen motolice parazitující v krvi přísavky nemají, protože se pohybují volně v krevním oběhu a nemusí se přichycovat na tkáň svého hostitele.
Diplostomóza představuje velmi časté onemocnění oční čočky mnoha druhů ryb. Největší problémy pak způsobuje zejména u juvenilních (raných) stadií ryb. Původci onemocnění jsou metacerkárie (encystované larvy) motolice oční Diplostomum spathaceum a dalších druhů rodu Diplostomum. Konečným hostitelem tohoto parazita jsou rybožraví ptáci. Právě s jejich výkaly se vajíčka motolic dostávají do vody. Zde se z nich líhnou obrvené larvy (miracidia), které vnikají do svého prvního mezihostitele. Cerkárie následně ve vodě aktivně vyhledávají druhého mezihostitele, kterým jsou ryby. Těm pak pronikají přes kůži a žaberní lístky do organismu a krevním řečištěm se dostávají do oční čočky, kde se dále vyvíjejí v již zmiňované metacerkárie, které mají velikost 0,4–0,5 mm. Poškození ryb tímto parazitem je pak vyvoláno nejen cerkáriemi, které pronikají přes kůži a žábry do organismu, ale především metacekáriemi lokalizovanými v oční čočce. Na místech pronikání cerkárií u plůdku dochází k lokálnímu zčervenání kůže nebo drobnému krvácení na žábrách. Migrující cerkárie následně poškozují i cévy a vnitřní orgány napadených ryb. Metacerkárie lokalizované v oční čočce poškozují její tkáň. Při masivních infekcích, to je kolem 60 až 100 kusů, se čočka mléčně zakaluje, je neprůhledná, obvykle kalcifikovaná a nemocné ryby oslepnou. Někdy může dojít až k prasknutí čočky, k poruše rohovky a k vypadnutí čočky z očního bulbu.
Podle výše uvedeného, to znamená se zřetelem na výše popsaný vývojový cyklus těchto druhů motolic, by diplostomóza vaše akvarijní rybky neměla postihnout, jde spíše o onemocnění ryb žijících ve volné přírodě. Naopak s následujícím onemocněním se v akvaristice určitě setkat můžete.
Postodiplostomóza je onemocnění, které vyvolávají metacerkárie motolicePosthodiplostomum cuticola, které cizopasí v kůži a podkoží ryb, kde vytvářejí kulovité cysty velké okolo 0,5 mm. Právě tyto cysty způsobují takzvanou černou skvrnitost neboli postodiplostomózu ryb, přičemž se v okolí cyst začne hromadit velké množství melaninu (černého barviva), který způsobuje napadeným rybkám drobné černé skvrnky po těle (a podle nich tuto nemoc bezpečně poznáte). Tato choroba se vyskytuje celkem běžně, nebezpečná je zejména pro rybí plůdky, u nichž může způsobovat až hynutí. I v případě tohoto onemocnění je ryba druhým mezihostitelem. Prvním mezihostitelem těchto motolic jsou plži rodu Lymnaea, jako například známá plovatka bahenní, která se běžně chová v našich akváriích. Pohlavně tento druh motolic dospívá ve střevech ptáků.
Léčba motolic je zdlouhavá, ale účinná, jestliže použijete přípravky obsahující látku zvanou praziquantel. Praziquantel je totiž širokospektrální antiparazitikum, které se doporučuje k tlumení monogeneí, larev digeneí a tasemnic. Ve formě léčebných koupelí (2 až 10 mg/l po dobu 3 až 48 hodin v závislosti na druhu ryb a druhu parazitů) se používá k tlumení různých monogeneóz (daktylogyróz, gyrodaktylóz a jiných).
Účinnou látku praziquantel obsahuje například přípravek Dactymor 100ml. Jde o opravdu účinné léčivo proti kožním červům (Gyrodactylus), žábrovým červům (Dactylogyrus) a tasemnicím (Cestody) akvarijních ryb. Doporučuje se i proti motolicím. 1 ml přípravku Dactymor obsahuje 40 mg praziquantelu. Doporučené dávkování je 5 ml Dactymoru na 100 litrů akvarijní vody. Před použitím vyměňte 3/4 vody v akváriu. Vypněte UV lampu, vyberte aktivní uhlí z filtru. Přidejte 5 ml Dactymoru na 100 l vody, a to v místě proudění vody. Po 6 hodinách opět vyměňte 3/4 vody v akváriu. Následující den vyměňte v akváriu polovinu vody. Pro likvidaci vajíček parazitů opakujte léčbu znovu po sedmi dnech. Během použití přípravku zajistěte v akváriu dodatečné provzdušňování. Po vytvoření bakteriálního zákalu vodu v akváriu okamžitě vyměňte. Prodávaný Dactymor 100ml obsahuje 100 ml, to znamená, že vám vystačí na 2 000 litrů vody.
Praziquantel je anthelmintikum ze skupiny chinolinových derivátů působící proti tasemnicím a motolicím. Vyrábí se jako léčivo pro humánní i veterinární použití. Je znám především jako lék volby proti schistosomóze. Pro lidské použití není Praziquantel v ČR registrován. Ve veterinární oblasti se často vyrábí v kombinaci s jiným anthelmintikem, jako jsou například benzimidazoly, ivermektin či tetrahydropirimidiny, pro docílení kompletního odčervení proti všem vnitřním červům. Řada přípravků obsahujících praziquantel je dostupná na českém trhu pro psy, kočky a koně.
Vermox
Vermox je anthelmintikum, tedy přípravek působící proti střevním cizopasníkům. Je určen k léčbě napadení jedním nebo několika ze jmenovaných cizopasníků: roup dětský (Enterobius vermicularis); tenkohlavec bičíkový (Trichuris trichiura); škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides); měchovci (Ancylostoma duodenale, Necator americanus); hádě střevní (Strongyloides stercoralis); tasemnice (Taenia spp.). Tento lék je na našem trhu dostupný na lékařský předpis.
Zentel
Zentel - Albendazol (albendazol) je účinný na celou řadu parazitů, nejčastěji se používá na tyto parazity: škrkavky, tenkohlavec lidský, roupy, měchovci, hádě střevní, motolice, ale je účinný i na tasemnice. Na našem trhu není dostupný.
Cesol
Cesol praziquantel je poměrně silný lék, který je na parazity velice účinný, zároveň je však nesmyslně drahý. Cesol je lék na bázi praziquantelu. Na našem trhu není dostupný.
Yomesan
Yomesan je lék na bázi niklosamidu. Na našem trhu není dostupný.
Škrkavky psů a koček mohou postihnout i člověka, který může být příležitostným hostitelem. Nakazit se lze z prostředí nebo po konzumaci nedostatečně tepelně opracovaného masa (hospodářská zvířata mohou být rovněž příležitostnými hostiteli). Riziko po přímém kontaktu se psem a kočkou je minimální. Infekce se označuje jako larvální toxokaróza. U malých dětí do 5 let se vyskytuje jako viscerální forma, u dospělých a starších dětí hrozí oční forma onemocnění.
Typická jsou i místa svědění na určitých partiích těla. Nejčastějšími místy svědění jsou meziprstní prostory, podpažní jamky, loketní ohbí, u žen okolí dvorců prsních bradavek, u mužů na genitálu, kolem pasu, v dolní oblasti hýždí. Kromě těchto typických míst může zákožka svrabová napadnout i kůži v dalších částech těla, například záda, obličej a u dětí kštici. Není výjimkou, že svrab se u člověka může vyskytnout i na zadku. Pro ilustraci přikládáme foto.
Původcem svrabu je samička zákožky svrabové (Sarcoptes scabiei), což je roztoč řádu Acarina, podřádu Astigmata a čeledi Sarcoptidae. Zákožka, která má velikost asi 300–500 mikrometrů, je obligátním lidským parazitem (obligátní parazit znamená, že je schopna napadnout pouze člověka). Zákožka pak v pokožce člověka vytváří chodbičky (přesně řečeno tvoří je v poslední vrstvě kůže, která se označuje jako vrstva rohová – stratum corneum). V těchto chodbičkách samička kálí a klade vajíčka. Na člověku samička přežívá asi 4–6 týdnů a v průměru naklade 40–50 vajíček, jen z desetiny se ale za dalších 14 dní vyvinou dospělí jedinci. Pro zákožku je charakteristické to, že je mimo organismus člověka velice citlivá na vyschnutí a vlhko. Při pokojové teplotě není schopna pohybu a umírá do tří dnů. Pokud vystavíme zákožku teplotám okolo 50 °C, zahyne do 10 minut.
Chlamydie se přenáší jako chřipka vzduchem a kontaktem a to z člověka na člověka i ze zvířete na člověka, popřípadě i opačně z člověka na zvíře. Určitě by bylo vhodné otestovat všechny členy rodiny. Zůstaňte v kontaktu s lékařem, který u vás chlamydie diagnostikoval a poraďte se s ním na dalším postupu.
Prosím o správné dávkování gelorenu pro koně-pro člověka,jaké užívat množství denně při váze 86 kg,nemám s tímto přípravkem prozatím vůbec žádnou zkušenost,předem děkuji za pomoc.J.Doležalová
Svrab je společný pro lidi i pro zvířata. Svrab může přejít z člověka na zvíře i naopak. Svrab se může množit v kůži zvířete i v kůži člověka. Nejúčinnější léčba svrabu je pomocí masti Infectoscab, kterou se namaže veškerá kůže na těle.
Růst těla v dospělosti bohužel ničím obnovit nedokážeme, ani bylinkami a ani léky. Růst je u člověka definitivně ukončen ve věku 25 let. Pak už se tělo jen zmenšuje až do smrti. Nelamte si z výškou hlavu, přijměte to a pamatujte si, co je malé to je krásné.
Dobrý den,
terapie uvedená v článku je pravdivá - většina papilomů je skutečně benigních a odezní spontánně v řádů týdnů až měsíců. Odstraňují se jen ty, které hnisají, krvácejí či překážejí - a to v době, kdy už nemoc kompletně propukla, jinak hrozí recidivy.
V minulosti se skutečně autogenní vakcíny používaly - v důsledku rizika maligního zvratu a malého efektu se od nich dnes upouští a nepoužívají se.
Co se týká přenosu na člověka - psí virová papilomatóza na člověka rozhodně přenosná není, nemusíte mít obavy.
Dobrý den,
statiny kterými se většinou léčí vysoký cholesterol,mají hodně vedlejších
až nebezpečných učinků na životně důležité funkce člověka.
Novými léky u kterých nejsou známy vedlejší učinky jsou inhibitory.
Tyto léky dlouhodobým užíváním nezpůsobují jiná onemocnění
jako statiny např.cukrovku,nebo trvalé poškození svalů-rabdomyolýzu).
Nechápu proč lékaři stále předepisují statiny ohrožující zdraví až život člověka,
neví někdo jakým způsobem docílit předepsání inhibitorů?
Lékaři o jeho předepsání nechtějí ani slyšet.Ada