JAK SUŠIT RAKYTNÍK

Jak uchovat rakytník

Pokud jej zmrazíte, jeho účinek se uchová i po dvou letech. Plody můžete také sušit či z nich vyrobit pálenku. Z dužiny jsou osvědčené marmelády, pyré, šťávy a džusy. Můžete vyrobit přímo jen rakytníkovou verzi nebo přidat i jiné druhy ovoce, které máte zrovna k dispozici.

Zdroj: Rakytník naložený v medu

Příběh

V příběhu RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ PĚSTROVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Dobrý den,
jsem začínající pěstitel rakytníku, marně hledám údaj o tom, zda rakytník na zimu opadá či ne.
Děkuji za odpověď
Helena

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Trčková.

Dobrý den zajímalo by mě kdy se může rakytník stříhat. Děkuji.

Zdroj: Příběh Rakytník řešetlákový pěstrování

Jak naložit rakytník do medu

Recept na rakytník v medu je jednoduchý. Volí se stejné množství rakytníkových plodů a medu, se kterým se plody promíchají. Poté se naskládají do sklenic a na povrchu zalijí medem. Sklenice se uzavřou a uloží na chladné a temné místo. Po každém odebrání plodů se musí obnovit horní vrstva medu.

Zdroj: Rakytník naložený v medu

Příběh

V příběhu RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ PĚSTROVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Dobrý den,
jsem začínající pěstitel rakytníku, marně hledám údaj o tom, zda rakytník na zimu opadá či ne.
Děkuji za odpověď
Helena

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.

Ano, rakytník na podzim opadá.

Zdroj: Příběh Rakytník řešetlákový pěstrování

Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový je keř původem z Ruska. Již před mnoha lety se hojně využíval v léčitelství, a to například na území Mongolska nebo Číny. Do Čech a do Evropy se rakytník řešetlákový dostal nejen díky svým léčivým účinkům, ale i díky svému zajímavému vzhledu. Stal se tak oblíbenou dekorativní dřevinou, která se pěstovala zejména v blízkosti silnic a cest. Pro své blahodárné účinky se rakytník řešetlákový později přesunul i na naše zahrádky a dvorky, kde je s oblibou pěstován pro šťávy, čaje nebo marmelády. Rakytník řešetlákový má podobu keře nebo keřovitého stromu. Pěstování rakytníku je vhodné i pro úplné začátečníky, neboť jde o rostlinu velmi odolnou, a to i proti dešti, větru a mrazu. Dosahuje výšky až tří metrů.

Rakytník řešetlákový foto

Zde můžete vidět, jak vypadá rakytník řešetlákový.

Zdroj: Léčivé účinky rakytníku

Příběh

V příběhu SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Valenta.

Dobrý den
Poradíte mi kdy je nejlepší doba na sklizeň rakytníku.?Zkoušeli jsme ho natrhat koncem října,byl to boj,plody jsou hodně měké,nejdou od větvičky a rozmačkávají se mezi prsty.Děkuji za odpověď Zdeněk V.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Farský.

Vloni mi špačkové očesali rakytník do hola, letos jsem pověsil na samičku 4dividíčka a ani jeden ptáček se tam nedvážil, věšim ho i na černej jeřáb a je to OK.osvěčený z pusob, vyskoušejte. Farský.P.

Zdroj: Příběh Sklizeň rakytníku

Recepty z rakytníku

Výborným způsobem užití rakytníku jsou čerstvé plody nebo plody ve formě šťávy, zavařeniny, sirupu či džemu. Další možností je připravit si například za studena lisovaný olej z plodů a listů. Aby se neničily vitamíny, je nutné upravovat rakytník tak, aby nedošlo ke styku s železem. Recepty tedy připravujte jen pomocí umělohmotného či dřevěného nádobí. Rovněž je dobré nepřijímat současně s rakytníkem stravu či nápoje bohaté na železo. Případně rakytník nebo výrobky z něj připravené pozřete hodinu před takovýmto jídlem či nápojem nebo dvě hodiny po jejich konzumaci.

Zdroj: Rakytník řešetlákový

Příběh

V příběhu RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květa Grosová.

Jak se suší plody rakytníku? Musí se povařit v cukerném nálevu a pak sušit?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka Fafejtová.

Dobrý den,mám usušený rakytník.Prosím o radu jak ho nelépe uskladni aby vydržel co nejdéle.Moc děkuji Fafejtová.

Zdroj: Příběh Rakytník řešetlákový

Pěstování

Rostlina vyžaduje slunné stanoviště. Půda je nejvhodnější lehčí, písčitá, propustná a bohatá na vápník. Uspokojivě však roste i na vlhčím a třeba i slaném stanovišti. V našich podmínkách je rakytník otužilý; pouze ve zvláště tuhých zimách, pod -50 °C, a na vlhčích stanovištích namrzá. Dobře snáší i přísušek či zakouřené ovzduší. Z důvodu zajištění násady krásných a dekorativních plodů se vysazují samčí i samičí rostliny, a to v poměru 1 : 6. Pohlaví se pozná i na tříletých semenáčích - samčí rostliny mají větší a hustší pupeny. Rakytník se hodí pro solitérní i skupinovou výsadbu. Je nenáročnou dřevinou pro osazování neplodných a devastovaných půd nebo náspů. Stejně dobře se uplatní na exponovaných svazích nebo na březích vodních ploch.

Zdroj: Rakytník naložený v medu

Poradna

V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr B..

Jak daleko sadit rakytník resetlákový od plotu?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Rostliny rakytníku by měly být rozmístěny 1 m od od ostatních rostlin a minimálně 1,5 metru od plotu. Pokud je plot neprůsvitný a tvoří stín dále než 1,5 metru, tak se vysazuje až za tímto stínem.

Zdroj: Příběh Rakytník řešetlákový pěstrování

Rakytník řešetlákový sazenice

Chcete-li mít kvalitní keř, musíte sazenice vybírat zásadně v zahradnictví nebo ovocných školkách, kde vám poradí nejen s vhodnou odrůdou, ale doporučí vám i optimální množství rostlin. Vyšlechtěné odrůdy jsou vysoce mrazuvzdorné. Nedoporučuje se pořizovat si rakytník z neznámého zdroje, třebaže při cestování můžete narazit na místa, kde volně roste. Urýpnout odkopek by se mohlo zdát výhodné, ale je to jako koupit velkou neznámou. Nic z toho, co je předpokladem pro dobře rostoucí keř, nepoznáte ve svahu u silnice, kde mají rakytníky spíše funkci okrasnou a působí jako zpevňovače svahů.

Sazenice rakytníku je možné zakoupit, pro přehled se můžete podívat na cenu zde: sazenice rakytníku - cena.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití

Příběh

V příběhu RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šarlota.

Dobrý den,kdy je vhodné rakytník zasadit,na podzim nebo až na jaře.Děkuji za info

Zdroj: Příběh Rakytník - jeho pěstování

Choroby

U rakytníku se vyskytují běžné choroby způsobené nevhodnými půdními nebo klimatickými podmínkami, jejž se projevují žloutnutím rostliny. V důsledku toho může docházet k sekundárnímu napadení, a to k uchycení bělorůžových spor hub na rostlinné orgány, což může vést ke vzniku houbových onemocnění. Rakytník je také napadán některými chorobami a škůdci, avšak jen minimálně, častější je pouze endomykóza plodů. Výjimečně je napadán škůdci zavlečenými z jiných rostlin, například puklicemi či sviluškami.

Zdroj: Rakytník naložený v medu

Příběh

V příběhu RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Tesařová.

USYCHÁ MI RAKYTNÍK NEVÍM DŮVOD DĚKUJI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana Mach0ňová.

Můj rakytník je napaden endomykozou. Mohu plody konzumovat.Vím, že je na to postřik chlorid mědnatý. Má někdo více informací. Děkuji Hana

Zdroj: Příběh Rakytník - jeho pěstování a využití

Léčivé účinky rakytníku

Kvality rakytníku objevili již naši předkové, o čemž svědčí i písemné doklady. Rakytníkové plody v sobě mají ohromné množství vitamínů A, B, C, D, E, K. Co se vitamínu E týká, rakytník ho má v sobě nejvíce z veškerých rostlinných plodů. Rakytník obsahuje také karoten, z něhož se tvoří vitamín A. Množstvím karotenu se dokonce rakytník vyrovná mrkvi. V rakytníku jsou obsaženy též minerální látky, barviva, sacharidy, oleje, organické kyseliny a flavonoidy jako rutin či kvercetin.

Keře rakytníku dožívají i sta let. Rakytníku se také někdy přezdívá sibiřský ananas.

Rakytník se dá užívat vnitřně i zevně. Využít lze i jeho tonizujících účinků na lidské tělo. Pokud se rozhodnete konzumovat čerstvé plody, pak si tím zlepšíte celkový zdravotní stav. Využívat můžete i rakytníkový olej.

Pozor na rakytníkové trny, kterých se od třetího roku na rostlině vyskytuje velké množství (délka až 8 cm). Trnům se asi nevyhnete při sklizni, jejich špičky se často po dostatečně hlubokém zabodnutí odlomí tak, že nevyčnívají z kůže ven a způsobují dost velkou bolest.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití

Příběh

V příběhu RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.

Dobrý den, mám rakytník třetím rokem a mám obavu větvičky s plody ostříhat a dát do mrazáku, že by na keříku zůstal pouze prostřední (hlavní) kmen. Nevím jak by další rok obrostl. Máte zkušenosti?
Děkuji za odpověď.
Jarča

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Halova Miloslava.

Letos poprve nam rakytnik plodi. Na jare jsme ostrihali ostny, takze je jich tam minimum a v pristim tydnu budeme poprve trhat a zpracovavat.Nyni hledam moznosti nejlepsiho vyuziti.Uz ted trochu ozobavama a cekame na nejlepsi cas, vyzrani , hlavne aby nezmekl, protoze pak je na vyhozeni. Takze ostny ostrihejte.mh

Zdroj: Příběh Rakytník řešetlákový

Sklizeň

Rakytník je využíván zejména kvůli vitamínům obsaženým v dužině jeho plodů. Plody se bohužel špatně sklízí, jsou poměrně malé a visí na krátkých stopkách. Doporučuje se proto spíše soukromé pěstování. Nejlehčí a osvědčenou metodou sklízení je zmrazování plodů. V době, kdy byl rakytník nejvíce využíván na Sibiři, se tento způsob praktikoval v přírodních podmínkách. Rakytník se i s plody nechal ladem a vzhledem k místnímu podnebí plody s příchodem zimy zmrzly. Následně se plody z rakytníku sklepaly do pytlů umístěných pod ním a ihned se zpracovaly. V našich podmínkách je tato metoda hůře uskutečnitelná. Během sklizně se obvykle ostřihávají větve, na kterých jsou plody ve snopečcích (je však možné odstřihnout maximálně 30 % rostliny, když se tato hranice přesáhne, může dojít k radikálnímu zásahu do jejího životního cyklu). Následuje zmražení větví na teplotu -18 °C v mrazácích pro to určených. Poté se plody setřepou a zpracují.

Zdroj: Rakytník naložený v medu

Příběh

V příběhu JAK SUŠIT VÁCLAVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Richterová.

A suší se vůbec václavky? Názory se různí, ano i ne, ale nechápu, proč by se sušit neměly!
Má někdo zkušenosti?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Jak sušit václavky

Rakytníková šťáva s medem a mátou

Na tři sklenice rakytníkové šťávy se přidá 50 g medu rozpuštěného v jedné sklenici vařící vody a půl sklenice vřelého nálevu z pěti listů máty nebo meduňky.

Zdroj: Rakytník řešetlákový

Rakytníkový čaj

2 polévkové lžíce usušených rakytníkových plodů (nebo 2 g řezaných listů) povařte ve vodě po dobu 5 minut a poté sceďte. Můžete dosladit medem. Čaj se pije vlažný a připravuje se vždy čerstvý. Denně užívejte maximálně 2 šálky.

Zdroj: Rakytník řešetlákový

Rakytníkový čaj

Rakytník patří k velice zajímavým bylinkám, ze kterých se připravují zdravé čaje. Příprava rakytníkového čaje není vůbec složitá. Potřebujete jen jednu až dvě polévkové lžíce usušených rakytníkových plodů. Následně tyto usušené rakytníkové plody uvařte ve vodě. Vařte je po dobu pěti minut a poté vše sceďte. Rakytníkový čaj by se měl vždycky připravovat čerstvý a popíjet ještě teplý. Čaj se dá připravit rovněž ze sušených či čerstvých listů, popřípadě z kůry nebo čerstvých výhonků. V takovém případě je dávkování jedna čajová lžička na čtvrt litru vody.

Odvar z listů a větví funguje údajně proti průjmu, semena jako projímadlo.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití

Rakytníkový džem

Na 1 kg plodů budete potřebovat jedno balení želírovacího cukru. Očištěné a omyté plody dejte do nerezového hrnce, podlijte trochou vody a krátce poduste a smíchejte s želírovacím cukrem. Po zhoustnutí nalijte ještě horké do vyvařených skleniček, zavíčkujte a obraťte dnem vzhůru až do vychladnutí.

Zdroj: Rakytník řešetlákový

Rakytníkový sirup

Na výrobu rakytníkového sirupu si připravte: rakytníkové plody a stejné množství cukru.

Vlastní výroba: Bobule propereme studenou vodou a necháme na cedníku okapat. Poté je rozmixujeme, přelejeme do jemného cedníku a třeme tak dlouho, až zbudou jenom slupky a semínka. Slupky se mohou dále sušit pro přípravu rakytníkového oleje nebo ovocného čaje. Získanou šťávu s dužninou zahřejeme (maximálně na 80 °C) a smícháme se stejným množstvím cukru. Hotový sirup plníme do sterilních tmavých sklenic a uložíme na temné chladné místo. Sirup obsahuje až 20x více vitamínu C než například pomeranče, dále provitamín A, vitamíny skupiny B, vitamíny D, F, K a P, železo a až 10 % oleje. Rakytníkový sirup používáme při žaludečních potížích, při chřipce, infekčních onemocněních, při nedostatku vitamínů, v rekonvalescenci a proti jarní únavě. Rakytník posiluje imunitní systém, zvyšuje odolnost proti stresu, podporuje detoxikaci a působí i proti bakteriím a virům.

Zdroj: Léčivé účinky rakytníku

Zpracování rakytníku

V dnešní době jsou účinky rakytníku řešetlákového známé již po celém světě. Rakytník řešetlákový je využíván v potravinářství (sirupy, kompoty, marmelády, džemy), medicíně (léčba kožních onemocnění, sliznice, vředů, zažívacích potíží, rakoviny, gynekologických problémů), v kosmetice, a dokonce i v zemědělství, kde rostlina slouží jako ochrana před půdní erozí.

Zdroj: Léčivé účinky rakytníku

Co se dělá z rakytníku

Rakytník má 10x více vitamínu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek. Vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku vitamínu C pokryje jedna jediná bobulka. Oproti jiným rostlinám se dají použít všechny části rostliny, tedy kořen, kůra, listy, květy, plody, semena i dřevo. Recepty jsou předávány z generace na generaci. Nejznámější je sirup a olej. Rakytníkový olej působí baktericidně a buď ničí, nebo omezuje bakterii Helicobacter pylori, která je při stresové zátěži, původcem vředového onemocnění žaludeční sliznice a možného nádorového onemocnění. V lidovém léčitelství se uvádí 3x denně čajová lžička na lačno a nemoc ustoupí. Jen pro zajímavost, rakytníkový olej byl používán ruskými kosmonauty jako vitamínový doplněk a ochrana před zářením.

Zdroj: Rakytník naložený v medu